Vybran souvislosti regionlnho rozvoje Ing Jan Binek Ph

Vybrané souvislosti regionálního rozvoje Ing. Jan Binek, Ph. D. Regionální rozvoj a praxe 2020 Přednáška č. 3. 1 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie

HLAVNÍ BODY § Regionální politika § Obecné souvislosti plánování rozvoje území § Koncepční dokumenty na národní a krajské úrovni Technická poznámka: § Na jednotlivých snímcích jsou uvedeny základní informace. Vysvětlující a doplňující komentáře a odkazy jsou uvedeny v poznámkách pod snímkem. Regionální rozvoj a praxe 2

Nová doba, nové zkratky MAS KPSVL KAP RAP OP SRK SVL NDÚD IPRÚ R R S AP MPIN SRR RSK Regionální rozvoj a praxe ESIF HSÚS ITI MAP 3

ČLENĚNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY Státní správa Veřejná správa Ø vláda – ministerstva Ø ústřední správní úřady podřízené ministerstvům Ø jiné ústřední orgány státní správy Ø územní správní úřady Územní samospráva kraje, obce (svazky obcí) Zájmová samospráva zájmová či profesní sdružení osob (např. stavovské komory, VŠ) Samospráva 4

KOMPETENCE OBCÍ Smíšený model veřejné správy – obce se v přenesené působnosti podílejí na výkonu státní správy Kategorie obce Obec se základním rozsahem přenesené působnosti Počet k 1. 1. 2019 6 258 Obec s pověřeným obecním úřadem 393 Obecní úřad obce s rozšířenou působností 205 Obec se stavebním úřadem 697 Obec s matrikou 1282 Počet obcí se statutem města 604 K 1. 1. 2016 vzniklo zrušením (VÚ Brdy), nebo zmenšením vojenských újezdů dalších 6 obcí. 5

METODOLOGIE, METODIKA, METODA q Metodologie = soustava konzistentních teoretických principů, metod a způsobu popisu, analýzy a objasňování jevů (kritické zkoumání a hledání metod) q Metodika = pracovní postup, soubor pracovních kroků a metod k dosažení cíle q Metoda = postup nebo návod, jak získat správné poznatky, prostředek poznání § Empirické – zejména pozorování a klasifikace § Teoretické – např. třídění, analýza, syntéza, indukce, dedukce, modelování a celá řada dalších 6

REGIONÁLNÍ POLITIKA Vstupní otázky q Co je to regionální politika q Co je cílem regionální politiky? q Jaký zákon upravuje záležitosti regionálního rozvoje? q Co je to metoda Leader? Regionální rozvoj a praxe 7

CO JE TO ROZVOJ? = Proces pozitivních změn – zlepšení kvantitativních (extenzivní rozvoj), ale zejména kvalitativních (intenzivní rozvoj) charakteristik dané oblasti (nejčastěji přírodní a sociálněekonomické oblasti) q Rozvoj x růst § Regionální růst je chápán jako zvýšení celkového produktu regionu v daném časovém období, regionální rozvoj je oproti tomu představován celým komplexem procesů, které probíhají uvnitř regionu. q Udržitelný rozvoj: rovnováha mezi sociální, ekonomickou a environmentální oblastí. q Rozvoj obce x rozvoj kraje x rozvoj státu q Koncept NIMBY: „Not in my backyard. “ „Ne na mém dvorku“. 8

SOUVISLOSTI ROZVOJE q Rozvoj je kategorií subjektivní. Je veličinou, která se odvíjí od hodnotové orientace občanů, lokálních autorit apod. q Lépe klást důraz na kvalitativní rozvoj. q Rozvoj lze implantovat zvnějšku jen velmi obtížně. Spíše jej lze pouze podpořit a tuto podporu musí být někdo v daném území schopen využít a zrealizovat. q Rozvoj by měl být žádoucí, chtěný „někým“, nějakým „adresátem rozvoje“. Naplnění obsahu rozvoje by se tak mělo odvíjet od společenství občanů daného území (obce, kraje, státu; prováděno formou voleb). q Hlavním nástrojem ke stanovení obsahu rozvoje je proces strategického plánování. Regionální rozvoj a praxe 9

STEZKA V KORUNÁCH STROMŮ PŘÍKLAD ROZVOJOVÉHO IMPULZU Pramen: http: //www. baumwipfelpfad. by/bwp_cz/index. php

REGIONÁLNÍ POLITIKA q Regionální politika je v evropském kontextu obvykle chápána jako „činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a k zabezpečení jejich harmonického rozvoje“ q Dva směry realizace: § Řešení situace zaostávajících regionů (konvergenční přístup) – hlavní snaha EU § Aktivity na podporu pólů rozvoje (růstový přístup). q Regionální politika je ve vztahu k ostatním sektorovým politikám průřezovou a koordinující politikou – praxe je ovšem mnohdy jiná… Regionální rozvoj a praxe 11

KLÍČOVÉ PRVKY FUNGOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY Pro řízení rozvoje území a zajištění funkčnosti jednotlivých rozvojových nástrojů jsou nosnými prvky: q rozdělení kompetencí mezi jednotlivými úrovněmi a subjekty veřejné správy (zejména stát x kraje), q vyjasnění práv a povinností jednotlivých aktérů, q Existence vhodných nástrojů k řešení a nastavení jejich financování. Realizace regionální politiky je spojena se splněním tří základních předpokladů: existence meziregionálních rozdílů, politická vůle problémy řešit, ekonomické možnosti problémy řešit. Regionální rozvoj a praxe 12

REGIONÁLNÍ POLITIKA ČR q Praktická regionální politika = soubor intervencí vedoucích k lepšímu územnímu rozložení ekonomických aktivit, k rozvoji infrastruktury a ke snížení nerovnováhy v sociálním rozvoji. q Významným trendem je provazování s dalšími státními politikami, například se sociální, dopravní či s průmyslovou politikou. Zohledňování regionální dimenze v rámci sektorových politik. q Posilování územní dimenze – důležitý princip čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). q Klíčovými nástroji jsou aktuálně tzv. integrované nástroje. q Jde sice o průřezovou prostorovou politiku, ale bez přímých vazeb na rozvojové nástroje sektorových politik – omezení účinnosti. q Významně svázána s regionální politikou EU. Regionální rozvoj a praxe 13

REGIONÁLNÍ POLITIKA EU 2014– 2020 = kohezní politika EU, politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU (HSÚS) Ø Základem Dohoda o partnerství programové období 2014– 2020 Ø Konkretizace v operačních programech a jejich prováděcích dokumentech. Ø Způsob realizace specifikován v souboru metodických pokynů. Ø Příprava každého období řadu let: čerpání prostředků z tohoto období reálně od 2. poloviny 2016, realizace do 2023 (pravidlo n+3) x již je rámec dohody na období 2021– 2027. Regionální rozvoj a praxe 14

KOMENTÁŘ K REGIONÁLNÍ POLITICE EU Při posuzování regionální politiky je třeba si uvědomit několik věcí: q Není zárukou rozvoje nějaké země. q Musí zapadat do rozvojového rámce (vymezení priorit: např. lidské zdroje, infrastruktura). q Založena na podpoře projektů – žádná země nemá zaručeno, kolik peněz dostane (existuje pouze horní hranice). Důležitá je tzv. absorpce regionu, tzn. kolik projektů region vytvoří. q Primárně ji spravují členské státy – Evropské komise pouze kontroluje, zda nedochází k jejímu zneužití. q Regionální politika EU má na objemu prostředků vynakládaných na regiony jen malý podíl. Spíše inicializační role, důraz na samostatnou aktivitu regionů. Regionální rozvoj a praxe 15

LEGISLATIVA q Klíčovou normou v oblasti regionální politiky je zákon č. 248/2000 Sb. , o podpoře regionálního rozvoje (významná změna zákonem č. 298/2015 Sb. , poslední změna zák. č. 34/2020 Sb. ), který upravuje: a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí, b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti, c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci q Pro realizaci regionální politiky jsou důležitá usnesení vlády: § Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014– 2020 (usnesení vlády č. 344/2013). § Z hlediska usměrňování rozvojových procesů je důležitá i Politika územního rozvoje ČR (aktualizace 1: usnesení vlády č. 276/2015). Regionální rozvoj a praxe 16

Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (I) (zásadní novelizace zákonem č. 298/2015, poslední změna zákonem č. 34/2020) § § § Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni ČR podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností programové období Evropské unie. Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda. Ministerstvo zpracovává v polovině programového období EU zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje.

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 2014+ SRR dle zákona zejména Struktura SRR 2014– 2020 § analyzuje stav regionálního rozvoje, § stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky, § stanoví podklady pro vymezení priorit podpory reg. rozvoje prostřednictvím ESIF, § stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů, § vymezuje nástroje k realizaci priorit a cílů, § stanoví zaměření programu regionálního rozvoje Ministerstva, § vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů, § stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje, § obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje. 1. ÚVOD 1. 1 Význam a kontext strategie 1. 2 Rozvojový rámec 2. ANALYTICKÁ ČÁST 2. 1. ČR v evropském kontextu 2. 2 Zhodnocení vývoj. tendencí reg. rozvoje 2. 3 Typologie regionů 2. 4 Analytické závěry 3. NÁVRHOVÁ ČÁST 3. 1 Dlouhodobá vize reg. rozvoje ČR 3. 2. Cíle a priority reg. pol. ČR 2014– 2020 3. 3 Specifikace priorit regionální politiky 3. 4 Vazby priorit 4. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST 4. 1 Implementační systém podpory reg. rozv. 4. 2 Institucionální zabezpečení 4. 3 Struktura realizace SRR 4. 4 Nástroje a mechanismy podpory realizace 4. 5 Systém monitoringu a vyhodnocování 4. 6 Úkoly k zabezpečení realizace § Struktura

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 2021+ Význam SRR 21+ Struktura SRR 2014– 2020 § Zajistit regionům podporu šitou na míru § Podpořit zohlednění územní dimenze v rámci sektorových politik § Rozvíjet strategické plánování na bázi funkčních regionů § Posilovat spolupráci aktérů v území § Zlepšovat koordinaci strategického a územního plánování § Rozvíjet chytrá řešení § Zlepšovat práci s daty v oblasti reg. rozvoje 1 VSTUPNÍ METODICKÉ POZNÁMKY 1. 1 Geografické vymezení cílů SRR 1. 2 Popis struktury návrhové části 2 PROBLÉMOVÁ ANALÝZA 2. 1 Výtah ze vstupní analýzy pro účely přípravy strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ 2. 2 Institucionální kontext 2. 3 Megatrendy 2. 4 Hlavní výsledky analytického podkladu 2. 5 Problémové stromy 3 NÁVRHOVÁ ČÁST 3. 1 Vize 3. 2 Globální cíl 3. 3 Strategické a specifické cíle a typová opatření 4 IMPLEMENTAČNÍ ČÁST 4. 1 Principy implementace 4. 2 Struktura akčních plánů SRR 4. 3 Řídicí a organizační struktury implementace 4. 4 Plán řízení změn 4. 5 Plán řízení rizik 4. 6 Systém monitoringu a plán evaluací 4. 7 Komunikační plán 4. 8 Zdroje financování 4. 9 Časový harmonogram implementace 4. 10 Doporučení pro akční plány SRR z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví 5 PŘÍLOHY.

Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (II) q Strategie rozvoje územního obvodu kraje (SRK) určuje zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů. q Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména § analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje, § stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území, § vymezuje krajem podporované části jeho území.

Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (III) Kraj § analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu, § schvaluje a realizuje SRK, sleduje a hodnotí její plnění, § podporuje rozvoj regionů vymezených v SRK, § doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených v SRK § koordinuje spolupráci v oblasti regionálního rozvoje. Obec § spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci SRK, § v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj obce. ORP v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení SRK a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení SRR.

AKČNÍ PLÁN SRR + REGIONÁLNÍ AKČNÍ PLÁNY § § § Naplňuje cíle SRR a regionální politiky ČR prostřednictvím aktivit, které jsou vázány na jednotlivá opatření SRR. Je aktualizován každoročně s dvouletým výhledem a jeho součástí jsou zejména aktivity 13 Regionálních akčních plánů a relevantní aktivity resortních strategických dokumentů. Regionální akční plán SRR ČR (RAP) je základním dokumentem pro činnost regionální stálé konference (RSK) zhotoveným na základě principu partnerství pro realizaci územní dimenze ESI fondů v územních obvodech krajů ČR a národních finančních zdrojů s cílem naplnění SRR. Obsah RAP: Soubor aktivit – vazby na opatření SRR a aktivity AP SRR – financování – indikátory

Koncepce rozvoje venkova (KRV) § § Nastavuje jednotné národní pojetí rozvoje venkovských oblastí ČR a je základním koncepčním materiálem pro strategické řízení rozvoje venkova ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Platná pro období let 2021– 2027. Implementace KRV bude probíhat zejména prostřednictvím samostatných dvouletých Akčních plánů Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, do kterých budou zařazeny příslušné aktivity KRV. Zajímavě formulovaná vize.

RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Zakázka Ga. REP: „Regionální akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR pro území Jihomoravského kraje – aktualizace 2016“ § Telefonické ověření aktuálnosti databáze projektových záměrů � Chybějící kontakty, významná část projektů neaktuální § Třídění projektů z hlediska témat a času �Nutné opravy, časové hlediska orientační § Zpracování přehledu všech národních dotačních zdrojů § Zpracování nové databáze projektů, přiřazení projektu ke zdrojům financování a sumarizace za jednotlivé aktivity RAP � Doplnění nových aktivit tak, aby byl každý projekt zařazen § RAP = přesný součet nepřesných čísel s nejistým využitím

PODPOROVANÉ (PROBLÉMOVÉ) REGIONY q Teoreticky vymezovány za účelem podpory rozvoje a zlepšení situace: § Zřízení speciálních rozvojových nástrojů. § Zvýhodnění v rámci stávajících nástrojů (např. nižší míra spolufinancování). q Vymezení podporovaných regionů na národní úrovni – provedeno vždy ve strategii regionálního rozvoje (SRR), často v průběhu platnosti SRR proběhne aktualizace. q Různé typy problémových území vymezovaných jednotlivými kraji, obvykle v rámci programů rozvoje kraje – různorodé přístupy (2 až více než 10 ukazatelů). q Na vymezení na krajské úrovni ve většině případů nenavazují odpovídající nástroje. Regionální rozvoj a praxe 25

(2006) .

HOSPODÁŘSKY PROBLÉMOVÉ REGIONY V SRR 2014+ . Regionální rozvoj a praxe 27

TYPOLOGIE ÚZEMÍ V SRR 2021+ Téma regionálního rozvoje Geografické vymezení Metropolitní území Pražské, Brněnské a Ostravské metropolitní území. Aglomerace Ostatní krajská města a jejich zázemí. Regionální centra a jejich venkovské zázemí Města definovaná v tabulce 3 a další regionální centra nižšího řádu vymezená kraji. Strukturálně postižené kraje Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj, Karlovarský kraj. Hospodářsky a sociálně ohrožená území Správní obvody ORP) definované na základě stanovených indikátorů: (a) intenzita bytové výstavby, (b) hrubá míra celkového přírůstku, (c) index stáří, (d) podíl nezaměstnaných osob, (e) intenzita podnikatelské aktivity. Vymezeny byly správní obvody ORP, které vykazují nejhorší výsledky v těchto indikátorech a v nichž žije 25 % obyvatel Česka. Dále jsou do této kategorie zařazena také správní území obcí zasahujících do bývalých vojenských újezdů . Regionální rozvoj a praxe 28

TYPOLOGIE ÚZEMÍ V SRR 2021+ . Regionální rozvoj a praxe 29

PROBLÉMOVÉ REGIONY V RÁMCI VYBRANÝCH KRAJŮ ČR Pardubický Jihomoravský Plzeňský . Jihočeský

JAKÉ JSOU SKUTEČNÉ DŮSLEDKY VYMEZENÍ PROBLÉMOVÉHO REGIONU? q Formální vyjádření, že v daném regionu se kumulují problémy. q Impulz pro hledání cest k podpoře rozvoje. q Východisko pro zvýšenou alokaci veřejných prostředků z vyšších úrovní (realizace regionální politiky). § Krajská podpora – osobní komunikace, „šitá“ na míru. § Podpora státu v rámci státní regionální politiky. § Nastavení parametrů nástrojů národních sektorových politik (např. aktivní politika zaměstnanosti). § Zvýhodnění při využívání prostředků z úrovně EU. Regionální rozvoj a praxe 31

OBECNÉ SOUVISLOSTI PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE ÚZEMÍ Vstupní otázky: q Jaký je rozdíl mezi strategií a programem? q Jak dlouho obvykle trvá zpracování rozvojové koncepce? q Jak dlouho obvykle trvá zpracování územního plánu? q Jak dlouho obvykle trvá zpracování komplexních pozemkových úprav? q Co je to hodnocení SEA, ex-ante hodnocení? Regionální rozvoj a praxe 32

NÁSTROJE ROZVOJE q Nástroje rozvoje = pomůcky k výkonu, podpoře nějaké činnosti. q V kontextu územního rozvoje lze nástroj vymezit jako obecný pojem pro všechny prostředky, které napomáhají k dosažení rozvojových cílů daného území. q Základní obecná členění § Nástroje nefinanční x finanční. § Nástroje aktivizační x regulační. § Nástroje univerzální (obecné) x specifické. Regionální rozvoj a praxe 33

NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY Nástroje nefinanční: q administrativní nástroje (zejména legislativa), q institucionální nástroje (instituce, strategické plánování, programování, řízení rozvoje), q věcné a jiné nefinanční nástroje (poradenství, propagace). Nástroje finanční: q neinvestiční a investiční pobídky (dotace, úvěry, záruky), q kapitálové podílnictví, q daňová zvýhodnění (daňové prázdniny, slevy na daních), q rozpočtová zvýhodnění (dotace). Detailně rozpracováno ( i se zhodnocením situace v zahraničí) v: WOKOUN, R. , MATES, P. : Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 351 s. Regionální rozvoj a praxe 34

NÁSTROJE ROZVOJE OBCÍ A REGIONŮ q administrativní nástroje (legislativa, závazné postupy, organizační normy) – stanovují věcná a procesní pravidla, q koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územněplánovací dokumenty, pozemkové úpravy) – koordinují, formulují rozvojové představy a limity, q institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management) – dávají subjekty dohromady, usnadňují výkon činnosti, q věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, poradenství) – hmotná podpora pro realizaci činností, q sociálně-psychologické nástroje – nástroje podporující využití lidského potenciálu (vzdělávání, komunikace, motivace) – zvyšují akceschopnost aktérů, q finanční nástroje (finanční zvýhodnění a podpory, dotace) – poskytují zdroje na realizaci. Regionální rozvoj a praxe 35

ZPŮSOBY PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE ÚZEMÍ V ČR souběžně běží dva způsoby plánování rozvoje (v zahraničí často tvořící jeden celek – prostorové plánování): Strategické plánování q Má aktivizační charakter (z pohledu času i finančních prostředků) – stanovuje směřování („filozofii“) rozvoje („myšlenka“ o rozvoji). q Formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit. q Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah). Územní plánování q Jde o prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem. q Má převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území q Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem. Vztah jisté symbiózy – Představa o rozvoji a hledání území pro realizací či opačně disponibilní území a optimalizace jeho využití. Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení. Regionální rozvoj a praxe 36

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ JAKO ZÁKLADNÍ NÁSTROJ ŘÍZENÍ ROZVOJE „Taktizování bez strategie je posledním výkřikem před porážkou. “ Sun Tzu q „Strategie“ z řeckého „strategos“= obecný q Různá vyjádření: § Systematický způsob, jak organizovat změny a vytvářet v konsensus na společné vizi pro budoucnost. § Určení celkového účelu či poslání subjektu, jeho dlouhodobých cílů nebo zaměření činnosti. § Proces zahrnující výběr cílů, úkolů a činností potřebných k jejich dosažení. § Proces promyšleného, do budoucnosti hledícího a dlouhodobého usměrňování nějaké činnosti, oblasti. Regionální rozvoj a praxe 37

USKUTEČŇOVÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ q Různé podoby praktické realizace (expertní přístupy, komunitní plánování, dílčí alternativní přístupy apod. ) – důraz na různé rozvojové aspekty q Proces strategického plánování je formalizován ve strategických (koncepčních dokumentech) Ø Významným znakem je dlouhodobost Ø Plánování v podmínkách neurčitosti Ø Musí být flexibilní a adaptovatelné na změny Ø Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní a vyvíjí se a každá strana má šance specifikovat své záměry a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat. Regionální rozvoj a praxe 38

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ q Rozvoj území či určitého sektoru q Spojeno s tvorbou a realizací veřejných politik (veřejná politika je souhrn činností vlády přímo nebo nepřímo působících na občany, operující na třech úrovních: politická rozhodnutí, produkty politiky a důsledky politiky) q Důležité zapojení „aktérů“, tj. významných subjektů podílejících se na realizaci dílčích aspektů a zástupců cílových skupin q Složitý proces vyjednávání (neopominutelní aktéři) a slaďování rozvojových představ q Vazba na veřejné finance – finanční plánování Regionální rozvoj a praxe 39

FÁZE STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ/ŘÍZENÍ 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či změna plánu 1. Identifikace východisek – hodnocení situace 4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů . 3. Stanovení způsobu realizace – jak. Regionální toho dosáhneme rozvoj a praxe 2. Volba směřování rozvoje – čeho chceme dosáhnout 40

TYPY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ q Strategie je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území daného subjektu, ve všech základních oblastech na dlouhé období („kam jdeme“). q Program je střednědobý dokument. Vychází a navazuje na Strategii (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů. q Plán je krátkodobý dokument prováděcího charakteru. Konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování. Plán již není koncepční dokument. („Akční plán“) q Důležitá je provázanost a sladění jednotlivých dokumentů a to na vertikální i horizontální úrovni Regionální rozvoj a praxe 41

KOMPLEXNÍ ROZVOJOVÁ KONCEPCE ÚZEMÍ Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi. Ø Analytická část Ø Návrhová část v. Strategická část („kam jdeme“) – Vize, dlouhodobé cíle v. Programová část („jak jdeme“) v. Projektová část – akční plán („co děláme“) Roste frekvence aktualizace Ø Implementační část – způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v implementační části) Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů Podoby jednotlivých části se odvíjí od charakteristik nositele. 42

TVORBA KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ Formální fáze tvorby Ø Záměr Ø Zpracování Ø Projednávání Ø Schválení Přístupy k tvorbě dokumentu Ø Zpracování vlastními silami Ø Zadání odbornému subjektu – Kompletní zpracování – Poradenská role, metodické vedení Ø Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu Regionální rozvoj a praxe 43

PROCESY TVORBY A VYJEDNÁVÁNÍ Průběžná jednání § se zadavatelem § s relevantními subjekty Připomínkový proces § vnitřní § vnější (vypořádání připomínek, návrhy cílů a jejich naplnění – pracovní, konzultační, „fokusní“ skupiny) Veřejné diskuze (u územně plánovacích dokumentů a SEA proces upraven příslušným zákonem) Regionální rozvoj a praxe 44

Expertní metoda plánování Komunitní metoda plánování Základní znaky Koncepci zpracovává skupina najatých Koncepce je výsledkem diskuze představitelů externích expertů, účast představitelů obce či regionu, která je vnějším expertem regionu na formulaci koncepce je omezená. pouze moderována. Skutečnost místním představitelům Skutečnost interpretují místní aktéři, interpretuje expertní tým. konzultantem je interpretace usměrňována. Zaměření strategického plánování na Neřeší komplexní rozvoj dotčeného území, ale komplexní rozvoj. orientuje se pouze na dílčí vybrané problémy. Snaha o zachycení skutečnosti, která je pro Snaha o maximálně objektivní postižení místní aktéry nejpřijatelnější, nikoli objektivně skutečnosti. nejpravdivější. Vhodná úroveň pro užití Vhodná pro velké obce a regiony, kde je velké Vhodná pro obce a svazky obcí s vybudovanou množství subjektů, nebo naopak svazky obcí místní a regionální strukturou Zhodnocení situace Přílišná podrobnost situační analýzy. Analýza pouze klíčových problémů. Důraz na „objektivní“ statistické údaje. Důraz na zkušenosti místních aktérů. Formulace závěrů Na základě statistických dat a hodnocení Na základě diskuze se vytipují klíčové problémy. Místní aktéři (10 až 20 osobností) se. expertů je zpracována SWOT analýza (celková, popř. několik dílčích) včetně k jednotlivým problémům vyjádří. Diskuzí se Regionální rozvoj a praxe identifikace hlavních vizí budoucího rozvoje. identifikují hlavní vize strategického 45 plánu.

EX ANTE HODNOCENÍ § Ex-ante hodnocení – nezávislé posouzení kvality dokumentu – probíhá souběžně se zpracováním (obvyklé zejména u operačních programů EU) § Klíčové oblasti Ex-ante - Hodnocení analytické části - Hodnocení odůvodněnosti a celkové konzistence - Hodnocení koherence (soulad, provázanost) - Hodnocení očekávaných výsledků a dopadů - Hodnocení implementačního systému § Dále také § Interim hodnocení/evaluace (v průběhu realizace) § ex-post hodnocení/evaluace (po ukončení realizace) Regionální rozvoj a praxe 46

POSOUZENÍ SEA (STRATEGIC ENVIRONMENTAL ASSESSMENT) § Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb. , o posuzování vlivů na životní prostředí + Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality § Hodnocení metodou referenčních cílů § Fáze: Oznámení koncepce Zjišťovací řízení Vyhodnocení koncepce Veřejné projednání Stanovisko Regionální rozvoj a praxe 47

MONITORING A EVALUACE – DŮLEŽITÉ SOUČÁSTI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ Monitoring § Vytvoření systému sledování vývoje jevu a naplňování zvolených ukazatelů (sběr dat) § Nutné průběžné provádění. § Náklady na získání informací nesmí převážit přínosy. § Vyžaduje vazbu na cíle a měřitelné ukazatele. Evaluace § Vyhodnocení stavu, vývoje (ukazatelů), praktická zpětná vazba. § Evaluace vyžaduje: předchozí monitoring, jasný účel hodnocení § Evaluace bez odpovídající reakce a korekce jednání je nesmyslná. Regionální rozvoj a praxe 48

REÁLNÝ POHLED NA MONITORING A EVALUACI Monitoring a evaluace jako nedoceněné součásti procesu strategického plánování (formální přístup) X Evaluace ad hoc nebo na konci určitých procesů bez odpovídajícího průmětu do faktického konání (obtížnost prosazení potřebných změn) q Dva často se míjející procesy q Objektivní zachycení socioekonomické situace často fikcí – problematická dostupnost dat, informací a různorodá interpretace q Vliv politického rozhodování Regionální rozvoj a praxe 49 49

KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA STÁTNÍ ÚROVNI Přehled existujících koncepcí, základní informace o nich a někdy i přímo koncepce jsou na webu https: //www. databaze-strategie. cz/. Státní koncepce v Strategie regionálního rozvoje v Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování) v Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR v Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR v Strategie digitálního vzdělávání v Koncepce podpory sportu v ČR v Dopravní koncepce v Národní inovační strategie České republiky v A desítky dalších … Za obecnou koncepci lze považovat i programové prohlášení vlády Regionální rozvoj a praxe 50

KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI Přehled existujících koncepcí, základní informace o nich a někdy i přímo koncepce jsou na webu https: //www. databaze-strategie. cz/. q Komplexní koncepce: Strategie rozvoje (územního obvodu) kraje q Sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na úrovni odborů) § Program rozvoje cestovního ruchu § Plán sociálních služeb § Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání § Energetická koncepce § Koncepce cyklodopravy § … q Odborné studie – podkladové analýzy pro strategické rozhodování Regionální rozvoj a praxe 51

OBSAH STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2016– 2025 § A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ SRLZ 2006– 2016 § B. ANALYTICKÁ ČÁST – popis situace, disparity, SWOT § C. EKONOMICKÝ PROFIL KRAJE – klíčová odvětví a potřeby zaměstnavatelů § D. STRATEGICKÁ ČÁST – vize, osy, okruhy, cíle, opatření § E. FINANČNÍ RÁMEC A ZDROJE FINANCOVÁNÍ (součástí vazby opatření na operační programy) § F. IMPLEMENTACE 52

VAZBY KONCEPCÍ – „FORMÁLNÍ SUPERHIT“ Ø Koncepce na různých úrovních, související koncepce musí být provázané (tak praví teorie) Ø Funkční (nikoliv formální) provázání koncepcí – to je oříšek Ø Řešeno formou tabulek, nebo výčtů „co, s čím, kde“. Strategická opatření SRLZ Vazba na krajskou koncepci 1: Vzdělávání a zaměstnanost 1. 1 Kvalita a struktura školství 1. 1. 1 Optimalizace vzdělávacích oborů 1. 1. 2 Posilování kvality vzdělávání SRJMK 2. 3 DZV 3 c 2 SRJMK 2. 3 DZV 1, DZV 3 SRI 1. 2 Propojení školství a praxe 1. 2. 1 Přímá podpora spolupráce zaměstnavatelů a škol SRJMK 2. 3 53

SRLZ JMK 2016 – UKÁZKA OPATŘENÍ Název opatření: Obsah: Role kraje Potenciální nositelé: Spolupracující subjekty: Finanční zdroje: Územní dopad: 2. 1. 1 Rozvoj metod a postupů age managementu Aplikace a testování zahraničních přístupů, shromažďování informací. Spolupráce organizací zabývajících se aplikací age managementu a sdílení jejich zkušeností. Reflexe fungování metod na základě zpětné vazby od zaměstnavatelů a zaměstnanců. Kraj spolupracuje s pracovníky organizací zabývajícími se age managementem při sestavování koncepčních a strategických dokumentů, shromažďuje domácí i zahraniční poznatky z tohoto oboru a předává je dalším subjektům. Age Management, z. s. , Krajská hospodářská komora jižní Moravy, zastřešující organizace v podnikatelské a neziskové oblasti Jihomoravský kraj, hospodářské komory, zaměstnanecké svazy, odborové organizace, vysoké školy, Asociace nestátních neziskových organizací JMK, Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, firmy, vzdělávací a poradenské instituce Rozpočet kraje, ESI fondy (OP Z 1. 3. 1, 1. 3. 2, 3. 1. 1) Celokrajský 54

KRP SRLZ JMK 2016 – UKÁZKA AKTIVIT 1. 3 Zlepšení podmínek pro výzkum, vývoj a inovace Op. SRLZ Aktivita Popis Rozpočet kraje Zdroje Spolupra Nositel na cující aktivity subjekty 2016 2017 realizaci Realizace projektu Ph. D. Talent (tvorba stabilních 1. 3. 1. 1 Zlepšování finančních podmínek během 1. 3. 1 podmínek pro studia – motivace a podpora doktorské studium talentovaných studentů, celkové náklady 18 mil. Kč) – – 1. 3. 2. 1 Program 1. 3. 2 podpory nadaných studentů v JMK * *6 Pokračování ve stávajícím dotačním programu JMK rozpočet kraje Horizont Pokračování v projektu na 2020 podporu příchodu špičkových 1290 1000 1. 3. 4. 1 So. Mo. Pro III vědců a jejich vědecké činnosti 0 0 rozpočet v JMK. kraje Indikátor počet podpořených doktorandů celkem Horizont 2020 rozpočet města Brna Cílová skupi na VŠ JCMM město Brno JCMM JMK-OŠ JMK JCMM doktorští počet podpořených doktorandů studenti v přírodovědných a technických oborech žáci ZŠ a počet podpořených SŠ osob počet podpořených vědců špičkoví v přírodovědných a výzkumná vědci technických centra oborech VŠ 55

Informace k průběžnému testu 3 Test je k dispozici pro vyplnění na odkazu: https: //1 url. cz/sz. Hu. V Test je třeba vyplnit do 30. 4. 2020

Děkuji za pozornost. Ing. Jan Binek, Ph. D. Ga. REP, spol. s r. o. , společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3, Brno garep@garep. cz, www. garep. cz