Vybran souvislosti dopadu rznch typ pedkoln pe na

Vybrané souvislosti dopadu různých typů předškolní péče na dítě na vybraných příkladech výzkumných zjištění Hana Šlechtová Univerzita Palackého v Olomouci, CMTF

Vybrané souvislosti • zaměstnanost matky + věk dítěte při návratu matky do práce • vzdělání matky, • materiální situace, • osamělý rodič × rodičovský pár, • čas (trávený mimo rodičovskou péči) • …

Dopad Oblasti dopadu: • kognitivní, • emocionální, • behaviorální Časové hledisko dopadu: • aktuální dopad • dopad později v dětství • dopad v dospělosti

Typy péče Rozlišení se různí dle studií: • neformální × formální; • příbuzenská, nepříbuzenská, v zařízení; • další rozlišení podle typů zařízení (hlídací – denní centra; jesle; vzdělávací – mateřské školy…) • …

Porovnatelnost/ spolehlivost studií Při zjišťování, zda předškolní péče o děti, její typ apod. prospívá (a v čem), nebo škodí (a v čem), za jakých okolností apod. , narážíme na skutečnost, že mj. • nikdy nemůžeme mít pod kontrolou všechny faktory, • často není jasné, co srovnáváme (těžko posuzovat zvenčí kvalitu vztahu učitel/ka či pečovatel/ka – dítě…), • možnosti využití kupř. longitudinálních studií jsou velmi omezené… • problémy s početností pozorované skupiny, reprezentativitou vzorku… (přítomny a různé ne/reflektovány další vlivy, mj. nepozorova(tel)né vlastnosti dítěte, preference matky: péče × zaměstnání v závislosti na vlastnostech dítěte; pohlaví dítěte, etnicita, porodní váha…)

Gregg P. et al. 2005. „The effects of a mother's return to work decision on child development in the UK. “ The Economic Journal 115: F 48 F 80. Velká Británie

Cíl • identifikovat dopad časného zaměstnání matky na tři výstupy měřící kognitivní vývoj dítěte mezi 4. a 7. rokem života • prozkoumat, zda jsou různé skupiny dotčeny zaměstnáním matky různými způsoby. Konkrétně zda se dopady liší v závislosti na matčině dosaženém vzdělání, osamělém mateřství nebo na typu využívané péče jinou osobou než matkou

Data • The Avon Longitudinal Study of Parents and Children (ALSPAC) – kohortní studie asi 12000 dětí narozených v oblasti Avon ve Spojeném Království v letech 1991 a 1992. • Matky vyplňovaly až tři dotazníková šetření za rok, jedno týkající se sebe a domácnosti obecně a dvě týkající se dítěte. • Matky také vyplňovaly na čtyři dotazníky v době těhotenství. • The ALSPAC survey zahrnuje i data získaná jinak než samostatným vyplňováním. Záznamy ze škol mohou být přiřazován k jednotlivým dětem, proto jsou dostupná školně-založená posouzení pro věk 4 – 5 let a opět 6 – 7 let.

Rozlišované typy péče • Neformální neplacená příbuzenská péče (partner, prarodič, jiný příbuzný, někdo z přátel nebo ze sousedství) • Nepříbuzenská placená péče: péče poskytovaná placenou osobou doma (chůvy, babysitters, etc. ) a mimo domov (childminders) • Péče v zařízeních: placená péče ve formálních skupinových (kolektivních) podmínkách (denní centra, jesle…)

Výsledky • Pokud nekontrolujeme matoucí faktory, pozorovaný vztah mezi časnou zaměstnaností matky (před 18. měsícem dítěte) a kognitivním prospíváním dítěte je silně pozitivní (k tomu více u zaměstnání na plný úvazek než na částečný). • Ale…

Výsledky • Tento pozitivní vztah zmizí, pokud kontrolujeme vzdělání matky, věk v době těhotenství, etnicitu dítěte a počet starších sourozenců. • Pak totiž zcela zmizí jakákoliv statisticky významná pozitivní korelace mezi zaměstnaností matky a kognitivním prospíváním dítěte (u ALSPAC literacy score dokonce prospívání dítěte s plným zaměstnáním matky koreluje významně negativně). • Mezi zaměstnáním na částečný úvazek a pozdějším započetím zaměstnání nebyl pozorován významný rozdíl. U plného úvazku (30 a více hodin týdně) byl pozorován negativní vliv.

Výsledky: role a souvislosti vzdělání matky • Vzdělanější matky se vracejí na pracoviště dříve, jsou starší a mají v průměru méně dětí. • Právě tyto charakteristiky obecně vedou k lepšímu kognitivnímu prospěchu u dítěte.

Výsledky: role a souvislosti výše vzdělání matky • Pouze u skupiny nejméně vzdělaných měla časná zaměstnanost matky na plný úvazek pozitivní vliv na rozvoj kognitivních schopností dítěte (a to pouze v jedné z měřených kategorií tohoto rozvoje). • Výsledky třídění podle skupin odpovídají hypotéze, že děti nejméně dovedných mají nejméně co ztratit (po stránce kognitivního vývoje), jestliže matka relativně brzy pracuje na plný úvazek.

Výsledky: typ péče • Analýza dostupných dat může odhalit pouze to, jak se mění dopad zaměstnání matky v závislosti na průměrné kvalitě každého z typů péče. (Typologie je zjednodušující: formální neplacená péče příbuzným nebo blízkou osobou, nepříbuzenská placená péče, péče v kolektivních zařízeních. ) • Ve výsledcích sledovány rozdíly mezi těmi, kdo na minimálně 5 hodin týdně dávali děti do kolektivního zařízení, těmi, kdo využívali hlavně (> 20 h/t) nepříbuzenskou placenou péči, a těmi, kdo využívali hlavně příbuzenskou péči (< 20 h/t příbuzenské péče).

Výsledky: zaměstnání matky v kombinaci s typem péče • Negativní dopad zaměstnání matky na plný úvazek je soustředěn u dětí, které vůbec nevyužívají nebo využívají jen málo placenou péči (44 % dětí, jejichž matky se naplno vrátily do práce před 18 měsíci od narození). • U ALSPAC literacy score má tedy zaměstnanost matky významně negativní dopad u dětí, které jsou převážně v péči přátel nebo příbuzných. • Naproti tomu u dětí využívajících placenou péči není patrný žádný významný negativní dopad. V kombinaci s péčí v kolektivním zařízení to pak může vést k významně lepším výsledkům u dítěte.

Výsledky: zaměstnání matky v kombinaci s typem péče • Nejpoškozenější skupina dětí: Kdo jsou tyto (málo početné) děti výrazně poškozené plným zaměstnáním matek? • Ty, které tráví čas převážně v neformální péči = děti z chudých poměrů, málo vzdělaných matek, které se vrátily do práce dříve, než dítě dosáhlo 18 měsíců věku. Současně = rodiny, které měly materiální nedostatek před narozením dítěte. Paradoxně ≠ rodiny osamělých rodičů – osamělé matky, které se brzy vracejí do práce, totiž zřídka využívají neformální péče.

Zagel H. et al. 2013. „The Effects of Early Years‘ Childcare on Child Emotional and Behavioural Difficulties in Lone and Co-Parent Family Situations“, Journal of Social Policy 42(2): 235 – 258. Velká Británie

Cíl = zjistit • rozdíly mezi emočními a behaviorálními obtížemi dětí žijících s osamělými matkami a dětí žijících s oběma rodiči • zda dopady využití ne-rodičovské péče v kombinaci se zaměstnaností matky mají pozitivní, nebo negativní v případě dětí osamělých matek

Kontext zájmu • debata o chudobě, dětské chudobě, osamělém rodičovství, reprodukci chudoby z generace na generaci…, opatření welfare-to-work (zaměstnat matky), včetně péče o malé děti • nelze tvrdit, že zaměstnanost matek je výhodou, nezabýváme-li se současně typy dostupné péče o děti a jejich využíváním matkami

Sledováno, jak… • . . . nerodičovská péče + zaměstnanost matky v rodinách osamělých rodičů a v rodinách s oběma rodiči u 3 – 4 letých dětí… • … ovlivňuje emoční a behaviorální obtíže ve věku 4 – 5 těchto dětí

Metody, data, měření • Kvantitativní rozhovory s matkou (98 %) nebo hlavní pečující osobou + dotazníky k samostatnému vyplnění; u účastníků doma • Sledováno: typ rodiny, socio-ekonomické podmínky, emoční blaho matky, formy (a množství) péče o dítě

Typy ne-rodičovské péče Neformální • Prarodiče • Jiná neformální zajištění Formální • Playgroups • Childminders • jesle, centra (školky) • Jiná formální zajištění (chůvy…)

Zjištění • formální péče jako hlavní (jiné než childminders a playgroups) při prvním sledování (3 – 4 r. ) méně obtíží u dětí při druhém sledování (4 – 5 r. ) [u jiných typů péče bez vlivu] Avšak… • > 25 h/týden u jakéhokoliv hlavního poskytovatelepéče (ve 3 – 4 r. ) více obtíží u dětí (4 – 5 r. ) [než pokud méně hodin]

Zjištění • Na obtíže u dětí má vliv i počet sourozenců, pohlaví dítěte, věk matky a výše jejího vzdělání (více než jedno dítě, dívka, vyšší věk a vzdělání méně obtíží). I při zohlednění těchto proměnných vliv typu péče zůstává. U osamělých matek se ale při pozitivních hodnotách těchto proměnných míra udávaných obtíží u dětí sníží. • Více obtíží u dětí osamělých matek oproti dětem žijícím s oběma rodiči = dáno spíše množstvím času, kdy je dítě svěřeno do péče, než typem péče.

Zjištění • U dětí osamělých matky, pokud dítě užívá < 25 h/týden péče u hlavního poskytovatele o 19 % roste pravděpodobnost uvádění obtíží než u matek žijících v páru (kde dítě < 25 h/t v péči jiného hlavního poskytovatele). • Avšak v případě > 25 h/ týden: nárůst u dětí osamělých matek oproti dětem páru pouze 8% a navíc statistický nevýznamný. • => problém s nárůstem obtíží při ne-rodičovské péči > 25 h/t pouze u dětí s rodičovským párem.

Zjištění Rozdíl oproti Gregg et al. (2005): • zaměstnanost osamělé matky se nejeví jako mající pozitivní vliv na chování předškolních dětí.

M – D’accord. Ben, je commence par l’aîné, donc Maximilian, qui a donc quatre ans et demie, e… qu’est-ce que je pourrais dire sur Maximilian, caractère assez fort, il est assez turbulent. Beaucoup d’énergie. Il est resté bah, quoi, un an, vingt mois seul, puisque il a vingt mois d’écart avec le deuxième. Et c’est parce que, peut-être, c’était le premier, il a été très pouponné, très proche de, de moi, et c’est vrai que la séparation était très difficile. La première séparation à la garderie, c’était plus en fait pour… pour couper un peu, parce que j’ai pas un réel besoin de ça puisque je ne travail pas, donc c’était plus pour, pour lui. Et aussi, en fin de compte, pour moi T – C’était à quel âge ? M – Il avait, il avait quinze mois. Donc déjà c’était un peu tard parce que c’est vrai que certaines, certaines mamans y mettent leurs enfants plus tôt ; moi, j’ai attendu. Pour plusieurs raisons, parce que je n’avais pas spécialement besoin, en fin de compte. Et du coup, ça a été très difficile, ça s’est très mal passé, beaucoup de pleurs, la garderie me, plusieurs fois m’a appelée pour que j’aille le récupérer. Donc toute la, l’adaptation à la garderie a été très longue, parce que, justement, il n’arrive pas à se séparer de moi. (Inc. ) je ne mets pas, je ne remets point question là-dessus, parce que j’étais très proche de lui et je pense que ça a été lié. Et sa séparation avec moi a été difficile, parce que moi aussi, j’étais proche de lui, quoi. Après ça, ça a été l’école, donc pareil – une grosse déchirure. Les hurlements pendant quatre mois T – A la garderie, il y restait pendant combien d’heures ? M – C’était un jour par semaine… et de maximum de quatre heures, donc on a longtemps fait une demiheure, quoi. Longtemps une demi-heure. Donc pour moi, j’attendais quasiment dans la voiture que ça se passe, hein, parce qu’en une demi-heure, on fait pas grande chose ; et à chaque fois ils m’appelaient pour que j’aille le cher parce qu’il pleurait et cetera. Donc Maximilian, très difficile au niveau de… pour couper en fait le cordon entre, entre moi et lui. Entre lui et moi. Après, ça a été l’école, à trois ans. Donc il n’avait pas encore ses trois ans, parce qu’il est (inc. ) d’octobre, la rentrée, c’est en septembre, donc il y a des grosses différences d’âge entre ceux qui sont nés en janvier, début d’année, qui ont trois ans passés, lui qui les a pas encore, un petit peu bébé, un petit peu immature, donc pendant quatre mois ça a été des crises tous les matins pour aller à l’école, des hurlements, je le prenais dans les bras, il me tapait, il hurlait. Moi, pareil, je repartais avec des grosses larmes aux yeux. En fin de compte, l’école a bien aidé ; je le mettais que le matin, que le matin au début ; à partir de février il y est allé toute la journée, à sa demande. Ça l’a bien aidé à grandir, à être plus indépendant.