Vybaven dezinfekc Podle dostupnch informac mme eit vybaven
Vybavení dezinfekcí ØPodle dostupných informací máme řešit vybavení dezinfekcí spolu se zřizovatelem. V médiích se však objevila informace, že jako škola nesmíme ze svého rozpočtu nakupovat dezinfekci, protože na to nemáme vyhodnocení rizik BOZP. Co je na tom pravdy?
Vybavení dezinfekcí Ø V manuálech pro základní i mateřské školy je skutečně školám uloženo, aby ve spolupráci se zřizovatelem zajistily dostatečné množství dezinfekce. Manuál pro základní školy navíc ukládá vybavit toalety nádobou na dezinfekci a jejím dávkovačem. Ø Obecně podle § 29 odst. 2 školského zákona platí, že školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují jim nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ø Školy rovněž mají jako zaměstnavatel na základě § 102 odst. 1 zákoníku práce povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Důležité je také ustanovení § 102 odst. 4 zákoníku práce: „Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. “ Ø V případě mateřských škol manuál nepočítá s tím, že by děti přišly do bezprostředního kontaktu z dezinfekcí. S tou bude manipulovat především úklidový personál, který tak činí i za standartního stavu a měl by tím pádem být proškolen ohledně rizik s tím spojených. Ø V případě základních škol dojde nepochybně k určitému zvýšení bezpečnostního rizika vůči žákům, kteří budou mít nově přístup k dezinfekci na toaletách. Škola v každém případě musí prostřednictvím svých zaměstnanců poučit žáky o případných nových rizicích. Ředitel může vydat pokyn upravující pravidla používání dezinfekce s ohledem na bezpečnost – takový pokyn jsou žáci povinni dodržovat (viz. § 22 odst. 1 písm. b) školského zákona). Zejména v prvních dnech po znovuobnovení provozu je všeobecně na místě zvýšená opatrnost. Ø Připomenout lze také § 102 odst. 7 zákoníku práce, podle nějž je zaměstnavatel povinen mj. přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování. Identifikace či vznik nového bezpečnostního rizika (v tomto případě kontaktu žáků s dezinfekčním prostředkem) tím pádem není na závadu a zákoník práce s takovou situací nepřímo počítá.
Test na COVID ØJe možné, pokud po otevření školky 25. 05. některé z dětí onemocní a zůstane pár dní doma, žádat pro návrat dítěte do kolektivu negativní test na Covid-19? Paní ředitelka se bojí, že si rodiče nechají nemocné dítě chvíli doma a poté, co jeho stav zlepší, pošlou ho zpět do školky.
Test na COVID Ø Podle manuálu MŠMT pro mateřské školy předkládá zákonný zástupce dítěte při prvním vstupu do školy čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod. ). Zároveň platí, že nikdo (tj. ani děti) s příznaky infekce dýchacích cest, které by mohly odpovídat známým příznakům COVID-19, nesmí do školy vstoupit. Ø V případě, že dítě do školy přijde a bude vykazovat některý z možných příznaků nemoci COVID-19, je nutné umístit jej do samostatné místnosti, kontaktovat zákonné zástupce s ohledem na okamžité vyzvednutí dítěte, a o podezření informovat spádovou hygienickou stanici. Ø Účast na předškolním vzdělávání není možné podmiňovat splněním dalších podmínek, které zákon ani mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví neukládají. Ředitel tedy nemůže vyžadovat předložení osvědčení o negativním testu na COVID-19. Ø Jak uvádí také MŠMT ve svém stanovisku k ochraně zdraví dítěte v mateřské školy: „Neumožnit přítomnost dětí v mateřské škole lze, pouze pokud je skutečně ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví ostatních dětí. Za takovéto ohrožení lze jistě považovat i vysokou míru nejistoty o zdravotním stavu dítěte. Nikoliv ale plošně – ve všech případech (kdy se dítě vrací třeba jen po krátké nemoci do mateřské školy), ale např. až v situaci, kdy bylo dítě dlouhodoběji nemocné, kdy prodělalo závažnější infekční onemocnění a jeví známky toho, že ještě není zdravé apod. “
Přespočetné hodiny ØPokud učitel pracuje z domova, jde o přímou či nepřímou pedagogickou činnost? Např. výuka Tv, Vv, Hv - navíc je doporučeno se těmito výchovami nezabývat a nezahlcovat rodiny. ØS tím souvisí přespočetná hodina - vzniká nebo nevzniká? Přespočetná hodina musí být odučena a musí být např. na ZŠ až jako 23. a další odučená hodina v týdnu, což se těžko naplní.
Přespočetné hodiny Ø Problematické je v současném nouzovém stavu ustanovení § 22 a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících (dále jen „ZPP“), podle nějž je pedagogický pracovník povinen být na pracovišti zaměstnavatele mj. v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti. Ø Jak však konstatuje také komentář k ustanovení § 22 a ZPP, použitý pojem ‚pracoviště zaměstnavatele‘ není právě vhodný. V praxi totiž okolnosti často vyžadují, aby pedagogický pracovník příslušné práce (včetně výkonu přímé pedagogické činnosti) vykonal nikoliv právě na pracovišti zaměstnavatele, ale na jiném místě, které zaměstnavatel určí. Je proto žádoucí interpretovat pojem ‚pracoviště zaměstnavatele‘ extenzivně. To platí zvlášť v aktuální nouzové situaci. Ø § 23 odst. 3 ZPP stanoví, že ředitel školy může nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout. Může jít o hodiny stanovené trvale, ale i ad hoc např. za účelem suplování. Podle § 23 odst. 4 ZPP se pak za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával. Ø Pokud tedy učitel skutečně vykoná hodinu přímé pedagogické činnosti, kterou má stanovenou nad rozsah přímé pedagogické činnosti podle nařízení vlády, o přespočetnou hodinu se jedná. Zvláštní ustanovení § 132 zákoníku práce, pak stanoví, že pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé pedagogické činnosti, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený nařízením vlády, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. Ø Pokud za doby trvání nouzového stavu není potřeba, aby učitel přespočetné hodiny vykonával, je možné mu změnit rozvržení přímé pedagogické činnosti. Obecně rozvržení pracovní doby provádí zaměstnavatel, a to podle § 84 zákoníku práce nejméně na dva týdny dopředu, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiné době seznámení. Na základě § 3 odst. 3 vyhlášky, kterou se stanoví pracovní řád, platí, že je-li s pedagogickým pracovníkem dohodnuta jiná doba k jeho seznámení s rozvržením pracovní doby do směn, oznámí mu ředitel školy nebo školského zařízení toto rozvržení pracovní doby nejpozději 3 dny předem; v případě změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti mu to oznámí zpravidla 3 dny předem.
Pracovní úraz ØCo když se zaměstnanci při práci z domova stane úraz – např. spadne ze židle, když bude na Skype s žáky, nebo se opaří čajem? Jde o pracovní úraz?
Pracovní úraz Ø Otázka pracovních úrazů při práci doma bohužel není v českém právním řádu jednoznačně řešena. Obecně lze říct, že § 317 zákoníku práce, který se zaměstnancům pracujícím mimo pracoviště zaměstnavatele věnuje, nestanoví žádnou odchylnou úpravu týkající se pracovních úrazů. Ø Platí tedy obecné pravidlo stanovené § 269 odst. 1 zákoníku práce, podle nějž je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Ø Splnění podmínek nutných ke vzniku odpovědnosti (vznik škody, úraz při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s tím, příčinná souvislost mezi škodou či újmou a úrazem) musí případně prokázat zaměstnanec, což je v případě home officu velmi obtížné. Na druhou stranu, pokud jsou podmínky splněny, je odpovědnost zaměstnavatele objektivní a lze jí zprostit jen v zákonem vymezených případech (porušení pravidel BOZP, opilost zaměstnance). Ø Pravidla zajištění BOZP při práci z domova by měla být upravena v dohodě o práci z domova.
Materiální vybavení při práci z domova ØJak řešit, pokud je učitel doma bez technického vybavení a nedostává se k informacím, které ředitel zasílá e-mailem? Je povinen chodit do školy, kde si na PC vše zjistí? ØJak řešit zapůjčení školního počítače, notebooku a dalších pomůcek domů kolegům, aby mohli po Skypu vyučovat?
Materiální vybavení při práci z domova Ø Pro práci z domova je podle § 317 zákoníku práce vždy nutná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnavatel nemůže práci z domova jednostranně nařídit, stejně tak se pro ní zaměstnanec nemůže jednostranně rozhodnout. Pokud učitel odmítne pracovat z domova, nebo nemá potřebné materiální vybavení, musí mu zaměstnavatel umožnit plnit uložené pracovní úkoly (včetně výuky prostřednictvím konferencí nebo webinářů) na pracovišti, tj. ve škole. Ø Materiální vybavení by měl zajistit zaměstnavatel, který je podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce povinen vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů – v tomto případě např. poskytnout zaměstnanci vhodnou techniku, pokud jí sám nevlastní, zajistit platformu pro online komunikaci apod. Ø Zaměstnanec má podle § 255 zákoníku práce odpovědnost za případnou škodu způsobenou ztrátou svěřených věcí. Pokud by zaměstnanci byla svěřena věc, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, je nutné uzavřít s ním dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Pokud zaměstnanec používá vlastní výpočetní techniku, je nezbytné tuto okolnost ošetřit v pracovní, popř. jiné smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Úplata při znovuotevření MŠ ØChtěli bychom otevřít mateřskou školu od 25. 05. jen na částečný provoz, tj. od 7 do 13 hod. Je to možné? ØKdyž rodiče děti do MŠ nedají, musí hradit školné, nebo jim ho může ředitel prominout, když vzdělávání není povinné?
Úplata při znovuotevření MŠ Ø V popsaném případě půjde o omezení provozu MŠ ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky MŠMT o předškolním vzdělávání. O omezení provozu MŠ (podobně jako o jeho přerušení) mimo prázdninové měsíce může rozhodnout ředitel školy ze závažných důvodů po projednání se zřizovatelem. Vyhláška ukládá řediteli zveřejnit informaci o omezení provozu na přístupném místě ve škole neprodleně poté, co o omezení rozhodne. Ø Úplatu za předškolní vzdělávání v době omezení či přerušení provozu upravuje § 6 odst. 5 vyhlášky MŠMT. Podle tohoto ustanovení pro kalendářní měsíc, v němž bude omezen nebo přerušen provoz mateřské školy po dobu delší než 5 vyučovacích dnů, stanoví ředitel mateřské školy výši úplaty, která nepřesáhne poměrnou část výše stanovené úplaty stanovené odpovídající rozsahu omezení nebo přerušení provozu mateřské školy. Pokud tedy bude MŠ fungovat např. polovinu časového úseku oproti běžnému režimu, může snížená výše úplaty dosáhnout maximálně 50 % běžné výše úplaty. Takto stanovenou výši úplaty je ředitel mateřské školy povinen zveřejnit na přístupném místě ve škole neprodleně po rozhodnutí o omezení provozu. Ø Rozhodnutí ředitele o snížení nebo prominutí úplaty je obecně možné na základě § 123 odst. 4 školského zákona. Ředitel je v takovém případě povinen postupovat nediskriminačně, v obdobných případech obdobně.
Formální náležitosti správního řízení ØRodiče doručují žádosti o přijetí do ZŠ poštou, osobně atd. Kdy přidělit žádostem registrační číslo a jednací číslo? Musí být zapsáno v den doručení žádosti, nebo mohu čísla jednací přidělit až v den ukončení zápisu? ØKterým dnem se považuje za zahájené správní řízení o přijetí? ØKteré datum máme vyznačit u vyřízení žádosti? Den doručení žádosti, nebo u všech dětí stejné datum, kdy končí zápis na naší ZŠ?
Formální náležitosti správního řízení Ø Podle § 3 odst. 1 písm. j) zákona o archivnictví a spisové službě je základní škola tzv. původcem, který má povinnost uchovávat dokumenty, umožnit výběr archiválií a vést spisovou službu. Vedení spisové služby blíže upravuje vyhláška MV o podrobnostech výkonu spisové služby. Ø § 11 vyhlášky upravuje číslo jednací a evidenční číslo. Jednacím číslem se označují dokumenty, které původce eviduje v základní evidenční pomůcce, kterou je buď elektronický systém spisové služby nebo podací deník; evidenčním číslem se označují dokumenty, které původce na základě zákona nebo na základě svého spisového řádu vede v samostatné evidenci dokumentů. V každém případě platí, že číslo jednací nebo evidenční číslo přidělí původce dokumentu již ve chvíli, kdy ho zaeviduje, tedy po jeho obdržení, ještě před tím, než ho začne vyřizovat. Ø Ohledně dne vyřízení lze obecně doporučit na rozhodnutí o přijetí vyznačit skutečný den vyřízení dané žádosti. Den vyřízení žádosti nicméně není z právního hlediska příliš podstatný. Lhůta pro případné odvolání proti rozhodnutí o ne/přijetí běží vždy od jeho doručení, právní moci pak rozhodnutí nabývá vždy tehdy, pokud již nelze podat odvolání. Přijatí uchazeči se stávají žáky školy od 1. 9. 2020, což bude uvedeno také v rozhodnutí. Ø V této souvislosti je dobré upozornit na § 36 odst. 7 školského zákona, podle nějž je ředitel školy povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. Žádosti žáků s trvalým pobytem mimo školský obvod by tedy neměly být vyřízeny dříve, než skončí možnost podávat žádosti o přijetí do školy, protože do té doby stále existuje alespoň teoretická možnost, že bude kapacita školy naplněna a nebude možné uspokojit zájem všech. Ø Rozhodování ředitele o přijetí žáka k základnímu vzdělávání je podle § 165 odst. 2 písm. e) školského zákona rozhodováním o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Z toho důvodu se na toto rozhodování vztahuje správní řád. Ø Řízení, v němž se rozhoduje o přijetí žáka k základnímu vzdělávání, je zvláštním případem řízení o žádosti. Podle § 44 odst. 1 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Formálně by tedy řízení mělo být zahájeno v den přijetí přihlášky.
Sjednání výpomoci ØPokud nějaká škola nemá dostatek pedagogických pracovníků, může požádat o výpomoc studenta pedagogické fakulty? A jak postupovat, pokud bych výpomoc také potřebovala? ØMusíme sepsat pracovní smlouvu a platový výměr? V takové případě nemám v rozpočtu potřebné finance. Nebo můžeme sepsat smlouvu bez uvedení finanční odměny?
Sjednání výpomoci Ø § 3 odst. 1 vyhlášky MŠMT o základním vzdělávání stanoví, že bezpečnost a ochranu zdraví žáků zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Ø Rovněž z § 6 vyhlášky MŠMT, kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených veřejnými zřizovateli, vyplývá, že dohled nad dětmi či žáky musí primárně vykonávat pedagogický pracovník. Podle § 6 odst. 6 vyhlášky může dohled vykonávat vedle pedagogického pracovníka (tj. nikoliv namísto něj) i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen a o tomto poučení byl proveden záznam. Ø Taxativní výčet profesí spadajících do kategorie pedagogických pracovníků obsahuje § 2 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících (dále jen „ZPP“). Zmíněnou osobu bude patrně nutné zaměstnat na jednu z uvedených pozic, aby mohla s žáky pracovat bez přítomnosti dalšího zaměstnance (pravděpodobně na pozici učitele). Ø Této pozici bude odpovídat rovněž náplň práce v pracovní smlouvě a také zařazení do platové třídy podle nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Není tedy možné vykonávat práci bez nároku na odměnu. Ø Dotyčná osoba patrně jako student nebude splňovat kvalifikační předpoklady pro výkon pozice učitele. Osoba, která požadované úrovně kvalifikace nedosahuje, může vykonávat práci učitele v případě, že na ní dopadá některá ze zákonných výjimek. Ø V předmětném případě připadá v úvahu patrně pouze výjimka podle § 22 odst. 7 ZPP, podle nějž právnická osoba vykonávající činnost školy může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací. Komentář k § 22 odst. 7 ZPP uvádí, že použití tohoto ustanovení by mělo být naprosto výjimečné, a to v případech, kdy škole hrozí kolaps kvůli reálnému nedostatku kvalifikované pracovní síly na trhu práce. Prokazatelnost toho, že nelze zajistit vzdělávání kvalifikovaným pedagogickým pracovníkem, je poměrně problematická a není v zákoně nijak konkretizována. Škola by každopádně měla být schopna doložit, že v současném stavu nemohla na výpomoc získat kvalifikovaného pedagogického pracovníka.
Zrušení zájezdu do zahraničí ØNaše škola připravovala zájezd do zahraničí. Odeslali jsme zálohu, ale poté došlo k uzavření škol i hranic. Cestovní kancelář nám zájezd přesunula na září, ale někteří žáci již nebudou naši školu navštěvovat. Jeden z rodičů žádá okamžité vrácení zálohy, ale škola zatím žádné peníze vrácené nemá právě z důvodu přesunu termínu. Jak bychom měli postupovat?
Zrušení zájezdu do zahraničí Ø Na tuto situaci dopadá primárně § 2535 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), podle nějž zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody. Podobné právo spojené s povinností vrátit uhrazené platby má podle § 2536 odst. 1 písm. b) NOZ i pořadatel zájezdu. Ø Určité vyjímky týkající se následků vypořádání odstoupení od smlouvy v případě zájezdů s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020 přinesl zákon č. 185/2020 Sb. , o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS Co. V-2 na odvětví cestovního ruchu. Ten v § 3 zavádí ochranou dobu, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, jestliže tento peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § 2535 nebo § 2536 odst. 1 písm. b) NOZ. Ø Pořadatel, který se rozhodne využít ochrannou dobu, vystaví zákazníkovi poukaz zájezd nejméně v hodnotě veškerých uhrazených plateb. Pokud zákazník poukaz nevyužije do 31. srpna 2021, je pořadatel povinen mu uhrazené platby po tomto datu vrátit. Ø § 3 odst. 3 předmětného zákona nicméně stanoví okruh účastníků, kteří mohou poukaz odmítnout a získat tak standartní právo na vrácení plateb. Podle věty poslední končí ochranná doba oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd také v případě škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení. Škola tak nemusí přistoupit na přesunutí zájezdu na jiný termín a může požadovat vrácení plateb.
Mimořádné odměny pro ředitele školy ØŘeditelka udělila pedagogům odměny za distanční výuku a požádala starostu obce o schválení odměny i pro sebe, za organizaci distančního vzdělávání a řešení mimořádných opatření v době nouzového stavu v ZŠ a MŠ. ØStarosta tuto žádost zamítl se zdůvodněním, že v aktuální ekonomické situaci není správné přiznávat mimořádné odměny za činnosti, které spadají do výkonu práce vedoucího pracovníka. Má na takový postup právo?
Mimořádné odměny pro ředitele školy Ø Právním základem pro odměňování zaměstnanců je zákoník práce, v popsaném případě se jedná o odměnu ve smyslu § 134 ZP. Odměna je nepravidelnou (v zásadě jednorázově poskytovanou) nenárokovou složkou platu. Odměnu podle § 134 ZP může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Vedle toho náleží řediteli školy také příplatek za vedení podle § 124 ZP, který by měl stabilně zohledňovat pracovní zátěž spojenou s vedením. Ø V případě poskytnutí odměny řediteli školy se uplatní ustanovení § 122 odst. 2 ZP, podle nějž vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, určuje plat (tj. všechny jeho složky včetně případné odměny podle § 134 ZP) orgán, který ho na pracovní místo ustanovil. Ředitele školy podle § 166 školského zákona jmenuje zřizovatel, tedy obec. Ø Vzhledem k tomu, že jde o plnění úkolů zřizovatele ve smyslu § 102 odst. 2 zákona o obcích, měla by o poskytnutí odměny řediteli školy rozhodovat rada obce, a v obcích, kde se rada nevolí, na základě § 99 odst. 2 zákona o obcích starosta. Pokud v obci je ustavena rada, platí podle § 84 odst. 4 zákona o obcích, že pravomoci vyhrazené radě si zastupitelstvo nemůže vyhradit pro sebe. Pokud v obci rada ustavena není a některé její pravomoci vykonává starosta, zastupitelstvo si může vyhradit i ty pravomoci, které jsou podle zákona vyhrazeny radě. Ø Příslušný orgán rovněž musí poskytnutí odměny odůvodnit splněním konkrétního mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Proto lze doporučit, aby k žádosti o odměnu byl přiložen výpis prací a činností, které ředitel vykonával nad rámec výkonu své funkce. Ø Na poskytnutí odměny však není právní nárok. Příslušný orgán se tedy může rozhodnout odměnu neposkytnout a nelze po něm vymáhat opak, a to ani v případě, že ředitel objektivně plnil mimořádné pracovní úkoly a poskytoval pomoc při mimořádných událostech. Obec si pouze nesmí počínat diskriminačně. S ohledem na zákaz diskriminace a na potřebu odůvodnění odměn je vhodné vydat směrnici, jejímž obsahem bude metodika odměňování.
Kontrola hospodaření ØMůže rada obce požadovat po řediteli školy předložení jmenného seznamu všech pedagogických a nepedagogických zaměstnanců s konkrétní výší finančních odměn za jednotlivé měsíce, které jim byly vyplaceny v určitém období?
Kontrola hospodaření Ø Obec má jako zřizovatel povinnost podle § 15 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vykonávat kontrolu hospodaření jí zřízených právnických osob včetně příspěvkových organizací. Ø Kontrola ovšem musí probíhat podle zákonných pravidel stanovených především kontrolním řádem a zákonem o finanční kontrole ve veřejné správě. Není možné, aby představitelé obce kvaziformálně požadovali po řediteli školy nejrůznější materiály z činnosti školy s odkazem na zákonnou kontrolní povinnost. Ø Fyzické osoby, které kontrolu vykonávají, musí mít podle § 4 kontrolního řádu písemné pověření ke kontrole. Pověření ke kontrole vydává vedoucí kontrolního orgánu (v případě obce starosta, který je podle § 109 odst. 1 zákona o obcích v čele obecního úřadu), anebo osoba k tomu pověřená vedoucím orgánu (např. ředitel kontrolního odboru). § 5 odst. 1 písm. a) zákona o finanční kontrole ve veřejné správě dále stanoví, že vedoucí kontrolní orgánu je povinen dbát na to, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních právních předpisů. Ø Osoby vykonávající kontrolu mají podle § 20 kontrolního řádu povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole, a nezneužívat takto získaných informací, přičemž tato povinnost trvá i po skončení jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu. Nepřichází tedy v úvahu, aby tyto osoby jakékoliv informace (zvláště např. o tom, kteří zaměstnanci dostali jak vysoké odměny) sdělovali někomu, kdo nemá s výkonem a vyhodnocením kontroly nic společného. Dále platí obecná povinnost osob vykonávajících kontrolu šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby podle § 9 písm. b) kontrolního řádu. Ø O samotném provedení kontroly rozhoduje rada obce, které je podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce. Ø V případě vztahu mezi zřizovatelem a školským zařízení lze doporučit (nejen v rámci finanční kontroly) v maximální míře zachovávat korektní profesní vztahy. Zřizovatel vnímá školu z řady dalších hledisek. Škola je v obci obvykle významným kulturním a společenským hybatelem. Zejména na menších obcích je také důležitým zaměstnavatelem. Se znalosti řady jiných situací a příkladů dobré praxe lze jenom doporučit zachovávat vzájemně dobré a otevřené vztahy ze strany vedení školy i zřizovatele. Není od věci požádat o účast na jednání rady, nebo
Spisová služba v MŠ ØPodle zákona o archivnictví a spisové službě nemají mateřské školy povinnost uchovávat dokumenty. V jakém rozsahu máme vést spisovou službu v jednotřídní mateřské škole? ØMusíme mít spisový řád a provádět skartaci podle tohoto zákona? Zatím spisový řád máme velice podrobný, využíváme jej hlavně ve správním řízení přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání. Chtěli bysme tuto činnost zjednodušit.
Spisová služba v MŠ Ø Mateřské školy byly z povinnosti vést spisovou službu vyňaty k 01. 07. 2009 novelou zákona o archivnictví a spisové službě. Mateřské školy tedy v současnosti skutečně nemusí vést spisovou službu, ani nemají povinnost umožnit výběr archiválií. Ø I na mateřské školy se však vztahuje povinnost vést dokumentaci ve smyslu § 28 školského zákona. § 28 odst. 10 školského zákona přitom stanoví, že ukládání dokumentace upravují zvláštní právní předpisy, přičemž odkazuje právě na zákon o archivnictví. Dále upravuje vedení školní dokumentace (především pak předávání údajů do databáze Ministerstva) vyhláška MŠMT č. 364/2005 Sb. , o dokumentaci škol a školských zařízení. Ø Pokud mateřská škola má spisový a skartační řád a de facto vede spisovou službu, nelze to pokládat za chybu. Mnohé dokumenty mateřská škola pro svou činnost musí uchovávat, a to nejen na základě § 28 školského zákona, ale také na základě dalších právních předpisů – rozhodnutí o ne/přijetí dětí, vedení účetnictví, uzavřené smlouvy apod. Ø Skartačních lhůty ze vzorového spisového a skartačního řádu některého z oblastních archivů mohou být pro mateřskou školu dobrým vodítkem při nakládání s těmito dokumenty. Dá se tedy říct, že dobře zpracovaný spisový a skartační řád může škole spíš situaci ulehčit než naopak. Ø Protože mateřská škola nemá zákonnou povinnost vést spisovou službu, nebude její činnost podléhat kontrole ze strany příslušného státního oblastního archivu. V mateřské škole ani nebude probíhat výběr archiválií příslušným archivem.
Sdružení místních samospráv ČR obhájce existence a rozvoje každé obce Dotazy byly zpracovány v rámci Právní poradny pro školy, jejíž bezplatné využití společnost SMS-služby, s. r. o. , umožňuje svým zákazníkům z řad mateřských a základních škol. skolavpravu@sms-sluzby. cz
- Slides: 26