VY32INOVACE09 18 Vlastnosti elektromagnetickho vlnn en elektromagnetickho vlnn

VY_32_INOVACE_09 -18 Vlastnosti elektromagnetického vlnění

Šíření elektromagnetického vlnění Dochází ke změnám elektrického pole v magnetické a opačně E B v Vektory E , B , v jsou na sebe kolmé Obr. 1

Rychlost elektromagnetického vlnění § Ve vakuu (ve vzduchu) je to rychlost světla c zaokrouhleně je to mezní rychlost ve vesmíru § V látkovém prostředí je menší

Polarizace vlnění § Elmg. vlnění je příčné vlnění E , B jsou kolmé na směr šíření (i vzájemně na sebe) § U nepolarizovaného vlnění se směr kmitání vektorů mění E , B § U polarizovaného vlnění kmitají vektory stálých rovinách E , B ve § Dipól vysílá polarizované vlnění- v rovině dipólu leží E v rovině kolmé B (anténní dipóly jsou vodorovné)

Odraz a ohyb elektromagnetického vlnění § Od vodivých překážek se elmg. vlnění odráží podle zákona odrazu p, p/ , k –leží v jedné rovině p α k α/ p/ p – dopadající vlnění p/ - odražené vlnění k – kolmice dopadu α- úhel dopadu α/ - úhel odrazu § Odraz je výrazný hlavně u vlnění s krátkou vlnovou délkou § Vlnění s dlouhou vlnovou délkou se za překážky ohýbá Obr. 2

K polarizaci a odrazu vlnění V případě a) vlnění k přijímací anténě nedorazívodiče mřížky jsou rovnoběžné s dipóly a elmg. vlnění pohltí Obr. 3 V případě b) vlnění k přijímací anténě dorazívodiče mřížky jsou kolmé k dipólům a elmg. vlnění projde Plochý vodič je pro elmg. vlnění překážka, kterou neproniká , odráží se od ní a může vzniknout stojaté vlnění Obr. 4

Interference vlnění § Jedná se o skládání dvou vlnění , výsledkem kterého může být zeslabení nebo zesílení výsledného vlnění § Koherentní vlnění - vlnění o stejné frekvenci a s časově neměnným dráhovým rozdílem Δl § Je-li dochází k zesílení vlnění § Je-li dochází k zeslabení vlnění

Lom vlnění § Přechází-li elmg. vlnění z jednoho prostředí do druhého zachovává se frekvence vlnění a jeho rychlost a vlnová délka se mění. k p α § Platí Snellův zákon lomu β p/ Obr. 5

Spektrum elektromagnetického vlnění Vlnová délka – λ m Druh Příklady užití < 10 -12 Záření γ (gama) Lékařství, defektoskopie 10 -12 - 10 -9 Rentgenové záření Lékařství , defektoskopie 10 -9 - 10 -7 Ultrafialové záření Solárium 10 -7 -10 -6 Světelné záření Vidění 10 -6 -10 -4 Infračervené záření Tepelný efekt, ovládače 10 -4 -10 -1 Mikrovlny Radary, trouby, mobily 10 -1 -104 Televizní a rozhlasové vlny Rozhlas, televize >104 Technické proudy Energetika

Děkuji za pozornost Autor DUM: RNDr. Jana Bochenková Autor obrázků 1, 2, 5 a tabulky: RNDr. Jana Bochenková Zdroj obrázků 3, 4: LEPIL, Oldřich a Přemysl ŠEDIVÝ. Fyzika pro gymnázia: Elektřina a magnetismus. 3. vyd. Praha: Prometheus, 1995, s. 254, 255. ISBN 80 -85849 -47 -X.