Vvoj etiny Centrum pro virtuln a modern metody

Vývoj češtiny Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Vývoj češtiny • Čeština se utvářela jako samostatný jazyk přibližně od 10. století. Dnes jí mluví asi 10 milionů osob v České republice a asi 2 miliony v zahraničí. Nostratická jazyková rodina (prajazyk) 9000 – 7000 let př. n. l. Indoevropská jazyková rodina 5000 – 3000 let př. n. l. Její vývoj lze ztvárnit takto: Nostratická jazyková rodina (9000 – 7000 let př. n. l. ) Indoevropská jazyková rodina (5000 – 3000 let př. n. l. ) Praslovanština (2000 let př. n. l. – 600 let n. l. ) Pračeština (od 10. století) Praslovanština 2000 př. n. l. až 600 let n. l. Jihoslov. jaz. Staroslověnština 9. století Západosl. jaz. Pračeština od 10. století Východosl. j.

Základní znaky praslovanštiny byly: • jery (velmi krátké samohlásky ъ, ь - tvrdý a měkký jer - s výslovností krátkého [u] a [i]) • nosovky - nosové samohlásky ę ǫ • duál – dvojné číslo ve skloňování i časování • 7 pádů při skloňování • kategorie slovesného vidu • dva jednoduché tvary slovesného minulého času – aorist a imperfektum •

Nejdůležitější hláskové změny ve vývoji češtiny: v stahování samohlásek (kontrakce vokálů), 10. – 13. st. • dva vokály, mezi nimiž bylo –j, se změnily v dlouhý první vokál • dobraja > dobrá, znamenije > znamení, bojati sę > báti se pojasъ > pás v • • zánik a vokalizace jerů (náhrada samohláskou), 10. st. sudé jery - počítané od konce – se změnily v e, liché zanikly starъcь > stařec, dъnьsь > dnes, sъ šьvьcьmь > s ševcem zánik nosovek (ǫ > u, ę >ě, a), 11. stol. nosovka ǫ se v češtině mění na u, nosovka ę dává ě nebo a rǫka > ruka, dǫbъ > dub, pętь > pět

v délka samohlásek (kvantita), 10. – 13. stol. • z praslovanštiny zůstala jen v češtině a slovenštině zachována dvojí kvantita (krátké a dlouhé samohlásky) v přízvuk, 10. – 13. stol. - přízvuk se ustálil na první slabice • oproti praslovanskému pohyblivému přízvuku se v češtině (a slovenštině) přízvuk ustálil na první slabice • (v ruštině pohyblivý, v polštině na předposlední slabice) v • • v vznik ř a h ( r´> ř, g >h ), 13. stol. měkké r´ > ř - mor´e > moře g > h - glava > hlava přehlásky, (obměny kmenových hlásek po měkkých souhláskách), 12. – 14. století • přehláska a >ě, á > ie (duša – duše, ležati – ležěti) • přehláska u > i, ú > í (kryju –kryji, slepicú – slepicí) • přehláska o > ě, ó >ie (koňóm – koniem, mořóm - mořiem)

v • • ztráta jotace - ě > e, 12. -14. stol. něbudětě > nebudete, cěsta > cesta změna proběhla všude kromě retnic (bě, pě, vě, mě) diftongizace (změna dlouhých samohlásek na dvojhlásku), 14. stol. ó > uo, mój > muoj, bóh > buoh ú > au > ou, súd > saud > soud další změna se ve spisovné češtině neujala, ale vzhledem k jejímu pozdějšímu kodifikování Dobrovským se s ní setkáváme v obecné češtině dodnes: ý > ej, mlýn > mlejn v monoftongizace (změna dvojhlásek v samohlásku), 15. stol. • uo > ů, buoh > bůh • ie > í, viera > víra v úžení, 15. stol. • é > í, zelé > zelí

v změna téžeslabičného aj > ej, 15. stol. • krajčí > krejčí, vajce > vejce • (ale vajec, protože a a j není v téže slabice) v změna souhláskové skupiny šč > šť, 15. stol. • Ščepán > Štěpán, ščastný > šťastný Nejdůležitější tvaroslovné změny v zánik dvojného čísla (duálu), 15. – 17. stol. • duál – dvojné číslo pro skloňování i časování skutečností vyskytujících se ve dvou, resp. v páru • zůstaly číslovky dva, oba a názvy párových orgánů lidského těla – ruce, nohy atd. • se dvěma bratroma svýma > se dvěma svými bratry v zánik některých slovesných časů, 15. stol. • zanikly jednoduché minulé časy aorist (brach > bral jsem) a imperfektum (beřiech > bral jsem), postupně mizely přechodníky a složený předminulý čas plusquamperfektum (byl jsem nesl > nesl jsem)

v přenos koncovky –m, 15. stol. • koncovka 1. os. j. č. sloves viem, jsem, dám, (j)mám přešla i k některým dalším slovesům (dnešní 4. a 5. třídy, dělaju > dělám) v rozlišení životnosti u mužského rodu, 16. stol. • pro životné: koupil kůň > koupil koně 1. p. ≠ 4. p. • pro neživotné: koupil dům > koupil dům 1. p = 4. p.

Vývoj češtiny Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Baláček, Václav: Český jazyk k maturitě, Infoa, Dubicko 2001 Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva, Petra Velanová, Třebíč 2005 Mužíková, Olga a kol. : Odmaturuj z českého jazyka, DIDAKTIS, Brno 2007 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007