Vukov materil zpracovn v rmci projektu EU penze

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy Adresa školy IČ Název operačního programu Registrační číslo Označení vzdělávacího materiálu Název tematické oblasti (sady) Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Pionýrů 2069, 73801 Frýdek-Místek 13644301 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0149 VY_32_INOVACE_14_40 Pob. F-9 Člověk v občanské společnosti Název vzdělávacího materiálu Sociální nerovnosti a chudoba III Druh učebního materiálu Výklad učiva Anotace Změny ve společnosti přinášející chudnutí části populace Klíčová slova Chudoba relativní, absolutní, objektivní Vzdělávací obor, pro který je materiál určen 26 -51 -H/01 Elektrikář, 36 -64 -H/01 Tesař Ročník I. Typická věková skupina 15 - 17 let Speciální vzdělávací potřeby žádné Autor František Pobucký Zhotoveno, (datum/období) 3. 4. -15. 4. 2012 Celková velikost 4, 99 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je František Pobucký. Dostupné z portálu www. ssed-fm. cz

SOCIÁLNÍ NEROVNOSTI A CHUDOBA V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI III

III. Příčiny chudnutí populace Pojem chudoba označuje sociální status člověka vyznačující se hmotným nedostatkem/ v současné době je většinou spojována s životními poměry lidí v rozvojových zemích: - v minulosti byl především sledován hospodářský růst a míra industrializace země v současnosti se míra chudoby sleduje Indexem lidského rozvoje (HDI) zohledňujícího ekonomické i sociální aspekty rozvoje - za rozvojovou tak bývá většinou označována země s nízkou životní úrovní obyvatelstva, nerozvinutým průmyslem a nízkým HDI/většinou jsou do této kategorie zařazovány členské státy G 77 a další státy na podobném stupni vývoje (G 77 je mezivládní seskupení rozvojových zemí pod záštitou OSN vzniklé v roce 1964, z původních 77 zakládajících zemí se seskupení rozrostlo na současných 130 a patří sem většina zemí Latinské Ameriky, Afriky a také Čína, která se obvykle uvádí zvlášť)

Dělení chudoby: - Absolutní chudoba (člověk se dostane do stavu, kdy není schopen uspokojit své nejzákladnější potřeby, jako je zajištění potravy a ošacení/situace může dojít do podoby, kdy dochází k ohrožení života postižené osoby) - Relativní chudoba (jedinec nebo rodina uspokojují své sociální potřeby na výrazně nižší úrovni než je průměrná úroveň v dané společnosti) - Objektivní chudoba (určována státem, který stanoví, co znamená uspokojování základních lidských potřeb a určí komu přísluší jaká pomoc) - Subjektivní chudoba (vlastní hodnocení životní situace, které nemusí být shodné s objektivní chudobou) Určování míry chudoby: vychází z průměrného příjmu v dané zemi, lidé mající příjem pod touto hranicí mají nárok na sociální pomoc/ v Evropě se tato hranice pohybuje mezi 50 – 70% průměrných příjmů

Příčiny chudoby: - vládní selhání (vzdělávací systém nerespektuje změny v potřebách společnosti, vzdělání není významnou hodnotou, vnitropolitické problémy s mocí v případě občanských válek a střetů s etnickými či náboženskými skupinami/ představa, že při snižování finančních částek na vzdělávání populace bude zachována stejná kvalita znalostí a uplatnitelnosti na trhu práce…) - nevzdělanost spojená s určitým sociálním prostředím - chudoba celé společnosti - vliv předchozí koloniální závislosti na metropoli - zaměření na zpracování či produkci jednoho hlavního výrobního artiklu (v případě nepříznivých klimatických podmínek může být výroba omezena a dochází ke snížení vývozu a následné ztrátě pracovních příležitostí, totéž při nižším zájmu o produkci… ) Současná situace (2012 ): - pod hranicí bídy žije necelá polovina světové populace a existují zásadní rozdíly v úrovni bohatství mezi zeměmi a jednotlivci

Příčiny rozvoje a zaostalosti: - moderní ekonomický růst v Evropě a USA byl podle ekonomického historika (Simon Kuznets) zahájen rokem 1800 - byl počátkem moderního ekonomického růstu spojený s vynálezem parního stroje, využíváním rozsáhlých zdrojů fosilních paliv - získaná energie a strojní vybavení jsou podnětem k masové produkci zboží a služeb - venkovská populace je zdrojem velkého množství pracovní síly - chemická hnojiva současně umožnila mnohonásobné zvýšení produkce potravin a uspokojení potřeb rostoucí městské populace - politické a občanské svobody a institucionální stabilita mnoha zemí pak přispěly k radikálnímu přechodu od společností chudých a zaostalých k vyspělým moderním ekonomikám - vývoj k moderní společnosti začal v polovině 18. století v Británii a byl později aplikován prakticky ve všech západoevropských i středoevropských zemích i v Severní Americe Dostupné z- http: //cs. wikipedia. org/wiki/Chudoba

S uvedenými změnami souvisí vznik dělnického hnutí: - rozvoj průmyslové výroby vedl ke vzniku velké sociální skupiny – dělnictvo (převzalo podobný charakter jako nemajetná skupina ve starověkém Římě – proletarii / proles – potomstvo) - průmyslová revoluce přinesla zásadní změnu v celé společnosti (původní akumulace zajistila finanční prostředky, ohrazování donutilo velké množství lidí k odchodu do průmyslových center a zde relativně svobodní a zbavení výrobních prostředků prodávají levně svou pracovní sílu - tak původně dělníci pracující v jednotlivých domácnostech, řemeslníci, chudá námezdní síla … se stávají součástí procesu vzniku velkovýroby - z různých skupin populace vznikl novodobý proletariát - v prvotním období snadno využitelný, obávající se jakéhokoliv odporu či snah změnit svou bídu

Změny ve vykořisťování: - - - (původní akumulace kapitálu nahrazena kapitalizací nadhodnoty – přivlastněním části výsledku práce dělníků, která jim nebyla vyplacena) zvyšování zisku bylo spojeno s prodlužováním pracovní doby, využítím práce žen a dětí, držením mzdy na nejnižší míře, zavádí systém pokut umožňující další nesmyslné snižování mezd… tzv. extenzivní způsob výroby však nemohl přinést další zvýšení výroby využívá se více práce kvalifikovaných dělníků do určité míry došlo ke zvýšení mezd a omezována i práce dětí – nástup intenzifikace ve výrobě dělnictvo původně neorganizované se pustilo do boje za lepší hospodářské podmínky ( chartistické hnutí – jedním z cílů byla i volební reforma a zastoupení v parlamentu, vznik dělnických politických stran, rozšiřování myšlenek spojených s větší sociální spravedlností, vznik sociálního státu ve 20. století…) sociální stát je vytvářen po druhé světové válce, ale v letech 2008 -2012 dochází k jeho omezování, původní garance zaručené veřejným sektorem jsou nahrazovány vznikem soukromých služeb a přenosem zvýšené finanční spoluúčasti na běžnou populaci(zdravotnictví, školství, důchodové zajištění…)

Zásadním problémem je celosvětová chudoba dětí: - míra chudoby dětí v nejbohatších zemích světa dosahuje od 3 do 25 procent z celkového počtu dětí v těchto zemích - každé šesté dítě v bohatých zemích žije v chudobě - celkově v zemích Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD žije 47 miliónů dětí pod stanovenou hranicí chudoby Severský model boje proti chudobě: - od 80. let 20. století mají severské země (Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko) úroveň chudoby dětí kolem 5 procent Opatření vedoucí k tomuto výsledku: - sociální politika je určena všem občanům, důraz na rovnost žen s muži/ sociální dávky voleny tak, aby umožňovaly spojit zaměstnání a rodičovství, legislativa severských zemí umožňuje, aby jeden z rodičů pečoval o dítě do jeho tří let, aniž by ztratil zaměstnání/ analýza potvrdila, že existuje těsná souvislost mezi vysokou zaměstnaností žen a nízkou chudobou dětí… Svršek, Jiří. Chudoba dětí v bohatých zemích. Dostupné z: http: //natura. baf. cz/natura/2005/5/20050504. html