Vpoet hmotnosti chemickch ltek z chemickch rovnic Dostupn
- Slides: 9
Výpočet hmotnosti chemických látek z chemických rovnic Dostupné z Metodického portálu www. rvp. cz, ISSN: 1802 -4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Úkol 1: Zopakuj si chemické rovnice: Kontrola: Reakcí vodíku s dusíkem vzniká amoniak. Napiš rovnici a vyčísli: 3 H 2 + N 2 → 2 NH 3 Hořčík hoří za vzniku oxidu hořečnatého. Napiš a vyčísli 2 Mg + O 2 → 2 Mg. O rovnici: Napiš a vyčísli rovnici reakce zinku a kyseliny chlorovodíkové za vzniku vodíku a chloridu Zn + 2 HCl → H 2 + Zn. Cl 2 zinečnatého:
Úkol 2: Zopakuj si látkové množství a molární hmotnost: KCl. O 3 → KCl + O 2 Vyčísli chemickou rovnici a zapiš příslušná látková množství reaktantu a produktů: Vypočítej molární hmotnost reaktantu a produktů: Kontrola: 2 KCl. O 3 → 2 KCl + 3 O 2 n(KCl. O 3) = 2 mol n(KCl ) = 2 mol n(O 2) = 3 mol M(KCl. O 3) = 39 + 35, 5 + + 3 · 16 = 122, 5 g/mol M(KCl) = 39 + 35, 5 = = 74, 5 g/mol M(O 2) = 2 · 16 = 32 g/mol
Úvod do problematiky V praxi je často zapotřebí vypočítat hmotnosti produktů, které vznikají ze známých reaktantů nebo naopak. Tyto výpočty jsou velmi důležité, zejména při přípravě v chemických laboratořích a při průmyslových výrobách. Z ekonomického hlediska je nutné vypočítat hmotnosti reaktantů potřebných k tomu, aby reakce proběhla beze zbytku, a nedocházelo tak ke zbytečným ztrátám cenných chemikálií.
Výpočet hmotnosti reaktantů nebo produktů pomocí vzorce Při výpočtu hmotnosti reaktantů nebo produktů budeme vycházet vždy z chemické rovnice a užíváme tento vzorec: m(B) = b / a · M(B) / M(A) · m(A) a - stechiometrický koeficient známé látky M(A) - molární hmotnost známé látky m(A) - hmotnost známé látky b - stechiometrický koeficient neznámé látky M(B) - molární hmotnost neznámé látky m(B) - hmotnost neznámé látky
Řešení příkladu pomocí vzorce Kolik g oxidu hořečnatého vznikne hořením 6 g hořčíku? Zápis chemické reakce, pod- 2 Mg + O 2 → 2 Mg. O tržení známé látky - A, A B neznámé látky - B Zápis známých i neznámých a = 2, b = 2, M(A) = 24 g/mol, veličin M(B) = 40 g/mol, m(A) = 6 g, m(B) = ? Zápis obecné rovnice, dosazení, výpočet m(B) = b/a · M(B) / M(A) · m(A) m(B) = 2 / 2 · 40 / 24 · 6 m(B) = 1 · 240 / 24 = 10 g Odpověď Hořením 6 g hořčíku vznikne 10 g oxidu hořečnatého.
Řešení příkladu pomocí trojčlenky Kolik g oxidu hořečnatého vznikne hořením 6 g hořčíku? Zápis chemické reakce, 2 Mg + O 2 → 2 Mg. O podtržení známé, neznámé A B látky Zápis známých i neznámých a = 2, b = 2, M(A) = 24 g/mol, veličin M(B) = 40 g/mol, m(A) = 6 g, m(B) = ? Sestavení trojčlenky, výpočet ze 2 · 24 g Mg …. . 2 · 40 g Mg. O ze 6 g Mg ……………. . x g Mg. O x = 6 / 48 · 80 = 10 g Odpověď Hořením 6 g hořčíku vznikne 10 g oxidu hořečnatého.
Úkol 3: Příklady k procvičení: Kontrola: Kolik g NH 3 vznikne reakcí 2, 8 g dusíku s vodíkem? 3, 4 g Kolik g Mg. O vznikne hořením 1, 5 g hořčíku? 2, 5 g Kolik g vodíku vznikne reakcí 50 g zinku s kyselinou chlorovodíkovou? 1, 5 g
Úkol 4: Podle snímku 6 nebo 7 vypočítej: Zelené rostliny mají velký význam pro život na Zemi. Při fotosyntéze produkují kromě glukózy také množství kyslíku nezbytného k dýchání. Vypočítej, kolik gramů kyslíku se uvolní přeměnou 1 kg oxidu uhličitého při fotosyntéze. 6 CO 2 + 6 H 2 O → C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 Kontrola: 727, 3 g kyslíku http: //vikimedia commons. org. /thumb /9/90 Fotosyntheza 2. png//