Vojensk obrana SR 1918 1938 Jak to zaalo

Vojenská obrana ČSR 1918 -1938

Jak to začalo První myšlenky na vybudování obranného systému – březen 1920 Listopad 1930 – podpořil myšlenku prezident T. G. Masaryk Prosinec 1935 – vybudován první pěchotní srub u Bohumína MO-8

Druhy opevnění Jsou 3 základní druhy opevnění -Lehké (1), Těžké (2) a dělostřelecké (3) tvrze. 1) 2) 3)

Tvrze Tvrz jest uzavřená soustava pěchotních a dělostřeleckých srubů, dělostřeleckých a minometných věží, podzemních ubikací pro osádku tvrze, skladišť střeliva a různého materiálu. Všechny tyto složky jsou spolu spojeny podzemními chodbami, na povrchu terénu jsou obklopeny souvislým pásmem překážek a tvoří tak samostatný celek.

• • • • • Tvrze v ČSR Orel - stavba odložena Smolkov - stavba dokončena, vojenský sklad, nepřístupná Šibenice - stavba rozestavěna, nepřístupná Gudrich - stavba nezahájena Milotický vrch - stavba zrušena a nahrazena dvěma IDS (do roku 1938 nepostaveny) Orlík - stavba nezahájena Kronfelzov - stavba zrušena a nahrazena jedním IDS (do roku 1938 nepostaven) Hůrka - stavba dokončena, slouží jako vojenský sklad, přístupná na povrchu Bouda - stavba dokončena, přístupná veřejnosti Adam - stavba téměř dokončena, vojenský sklad, nepřístupná Bartošovice - stavba zrušena a nahrazena pevností Hanička - stavba dokončena, přístupná veřejnosti Skutina - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti Dobrošov - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti Jírova Hora - stavba nezahájena Poustka - stavba nezahájena Babí (Stachelberg) - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti

Lehký druh 1 • Lehké opevnění bylo pravděpodobně stavěno podle vzoru některého typu lehkých pevnůstek na Maginotově linii ve Francii. První oblastí, kde byl tento typ lehkých pevnůstek stavěn u nás, byla oblast Orlických hor. • Z archivních materiálů vyplývá, že existovaly typy LO, A, B, C, D, E, a F, které se navzájem lišily tloušťkou stěn, počtem střílen, rozevřením střílen a dalšími rozdíly.

Lehký druh 2 • Nejčastějším typem byl typ A, který se podle úhlu sevření obou střílen rozlišoval dále na typy A - 120, 140, 160, 180, 200 a 220. • zvenčí byly maskovány, před čelní stěnou byl zához z kamenné rovnaniny pokrytý hlínou a stejně jako strop objektu osetý trávou

Těžký druh 1 • Objekty těžkého opevnění se souhrnně nazývají sruby a jejich rozdělení je složitější než u lehkých objektů. Každý objekt TO byl konstruován a navržen přesně dle terénu a úkolů, které měl plnit.

Těžký druh 2 • Sruby se dělí dle: -výzbroje a účelu na pěchotní, dělostřelecké, vchodové, minometné. . . -stavebního řešení a počtu střeleckých místností na jednostranné a oboustranné -počtu pater na jedno a dvoupatrové -stupně odolnosti, kterých bylo šest. 1. a 2. stupeň se označoval arabskými číslicemi (srubům se říká "araby") s čelní stěnou silnou 120 a 175 cm a I. až IV. stupeň je označován římskými číslicemi (označení "říman"), kde čelní stěny byly silné 175, 225, 275 a 350 cm. -počtu navržených pancéřových zvonů na jedno až čtyřzvonové a sruby patřící do sestavy tvrze jsou sruby tvrzové.

Dělostřelecká tvrz Hanička • byla stavěna v letech 1936 až 1938 • výstavbu řídilo Ženijní skupinové velitelství X. umístěné v Rokytnici v Orlických horách • velitelem byl jmenován mjr. pěchoty Jaroslav Mikuláš Novák • posádka byla 426 mužů • Skládala se ze šesti bojových objektů v podzemí propojených stovkami metrů chodeb a sálů • v období okupace jsou některé z objektů ostřelovány německým dělostřelectvem. Zkouší se zde odolnost našich objektů a zároveň účinnost německých dělostřeleckých granátů.

Dělostřelecká tvrz Bouda 1 BYLI JSME TAM

Dělostřelecká tvrz Bouda 2 • Dělostřelecká tvrz Bouda je jedním z mnoha objektů československého opevnění, jež bylo budováno ve třicátých letech minulého století. • Leží 844, 7 metrů nad mořem. • Celkový objem železobetonu v Boudě je 13 566 m 3. • Dokončena mezi 22. listopadem a 7. prosincem 1937

Dělostřelecká tvrz Bouda 3 • Plánovaná osádka tvrze Bouda: 316 mužů - 21 důstojníků - 8 rotmistrů - 287 mužů pěchoty + 87 mužů posilové pěchoty na vnější obranu tvrze Mírová kasárna pro osádku tvrze byla dokončena 1938 v Těchotíně.

Dělostřelecká tvrz Bouda 4 • Tvrz obsahovala filtrovnu vzduchu, která není veřejnosti přístupná. • Dále obsahuje naftové generátory na výrobu elektřiny pro případ, že by došlo k odpojení od vnější sítě. • Pro rozvoz materiálu zde byla úzkorozchodná trať, která byla poháněna lidskou silou.

Dělostřelecká tvrz Bouda 5 • Skalní nadloží dosahuje největší mohutnosti v místě větvení hlavní galerie u podzemních válečných kasáren tvrze. Toto větvení se totiž nachází pod kótou kopce BOUDA a návštěvníci zde mají nad hlavou téměř 60 m skály.

Dělostřelecká tvrz Bouda 6 • Za všeobecné mobilizace československé branné moci v září 1938 již byla ve tvrzi uložena část předepsané dotace munice – v celé tvrzi se nacházelo více jak jeden milión kusů kulometných nábojů ráže 7, 92 mm.

Dělostřelecká tvrz Bouda 7 • Kasárna tvoří pět velkých sálů. První kasárenský sál odděluje od ošetřovny, která je v jeho zadní části, cihlová zeď. Ve střední části sálu byly sprchy a 10 kabin WC, v přední části (u hlavní chodby) měla být kuchyně, denní sklad potravin, sklad oděvů, sklad koksu a ve výklenku přes hlavní chodbu kotelna. • Prostory horního patra objektu sloužily k přípravě (laboraci a časování) střeliva a především jako pohotovostní muniční sklad, ve kterém bylo uloženo přibližně osm set granátů ráže 10 cm. Byl zde rovněž vstup do pancéřového zvonu. Ve spodním patře se nacházela filtrovna objektu, ubikace několika mužů hotovostní obsluhy, sociální zařízení, ubikace velitele a sklady.

Dělostřelecká tvrz Bouda 8

Dělostřelecká tvrz Bouda 9 • V období okupace se Němci při zkouškách pokusili srub odstřelit mohutnou náloží umístěnou k jeho základům. Obrovský výbuch však objekt nerozmetal, ten se jen oddělil od základů a posunul se o 50 cm vlevo ve směru hlavních střílen. Výbuchem bylo silně poškozeno schodiště, proto byl dříve výstup po něm velmi nebezpečný. Stopy mnoha zkoušek z doby okupace i z období poválečného si lze prohlédnout na stěnách tohoto objektu při prohlídce povrchu tvrze.

Výzbroj Československé armády ve 30 tých letech

G - Pevnostní minomet vzor 38 Ráže: 90 mm Kód ŘOP: G Výrobce: Škodovy závody Plzeň Kód výrobce: B 7 Maximální dostřel: 4500 m Kadence: 25 až 30 ran za minutu Počáteční rychlost střely: 60 - 345 m/s Chlazení: vodou Délka hlavně: 1700 mm Hmotnost zbraně: 1430 kg (+ střílna 5920 kg) Hmotnost náboje: 6, 92 kg

Y - Pevnostní houfnice vzor 38 Ráže: 100 mm Kód ŘOP: Y Výrobce: Škodovy závody Plzeň Kód výrobce: F 3 Dostřel: 11950 m Kadence: 15 až 20 ran za minutu Počáteční rychlost střely: 525 m/s Délka hlavně: 2500 mm Hmotnost zbraně: 3895 kg (+ lafeta 2600 kg, + střílna 6460 kg) Hmotnost náboje: 14, 4 kg

N - Lehký kulomet vzor 26 Ráže: 7, 92 mm Kód ŘOP: N Výrobce: Čsl. Zbrojovka Brno Kód výrobce: ZB-26 Maximální dostřel: 3200 m Účinný dostřel: 2000 m Teoretická kadence: 600 ran za minutu Praktická kadence: 200 ran za minutu Trvanlivost hlavně: 50000 ran Zásobník: 20 nábojů Počáteční rychlost střely: 810 m/s Chlazení: vzduchem Funkční princip: odběr plynů Hmotnost zbraně: 8, 84 kg Délka zbraně: 1165 mm Délka hlavně: 602 mm

Q - Protitankový kanón vzor 36 Ráže: 47 mm Kód ŘOP: Q Výrobce: Škodovy závody Plzeň Kód výrobce: A 6 Maximální ostřel: 5880 m Kadence: 35 ran za minutu Počáteční rychlost střely: 775 m/s Chlazení: vodou Hmotnost zbraně: 1250 kg (+ střílna 1700 kg) Hmotnost střely: 1, 65 kg Délka hlavně: 2040 mm

D - Těžký kulomet vzor 37 Ráže: 7, 92 mm Kód ŘOP: D Výrobce: Čsl. Zbrojovka Brno Kód výrobce: ZB-37 Maximální dostřel: 3200 m Účinný dostřel: 2500 m Teoretická kadence: 750 ran za minutu Praktická kadence: 500 ran za minutu Zásobník: pásy 100 a 200 nábojů Počáteční rychlost střely: 835 m/s Chlazení: vzduchem Funkční princip: odběr plynů Hmotnost zbraně: 19, 1 kg Délka zbraně: 1042 mm Délka hlavně: 680 mm

Lehký tank LT vz. 35 1 Posádka 3 muži, v německé armádě 4 muži Hmotnost 10 500 kg Rozměry délka 4900 mm, šířka 2055 mm, výška 2370 mm Pancéřování čelní 25 mm, boční 12 -16 mm, horní 8 mm Pohon motor Škoda T-11/0, vodou chlazený čtyřválec Výkon motoru 88, 2 k. W při 1800 ot/min Max. rychlost 34 km/h na silnici Dojezd 160 km po silnici, 120 km v terénu Překonávání překážek stěny 80 cm, brody 90 cm, příkopy 200 cm Výzbroj kanón ráže 37 mm Škoda A 3 s drážkovanou hlavní L/40 (německé značení 3, 7 cm Kw. K 34 (t) L/40) se zásobou 78 nábojů (v něm. armádě 72), dva kulomety ZB vz. 35 nebo vz. 37 ráže 7, 92 mm (německé značení MG 35 (t) nebo MG 37(t)) s 2700 náboji (v něm. armádě 1800)

Lehký tank LT vz. 35 2

Vzduchovka vz. 35 • od přelomu let 1934– 1935 byla v České zbrojovce ve Strakonicích vyvíjena vzduchovka, částečně vycházející z německé vzduchovky Haenel 33, avšak kvalitu měla lepší. • sériová výroba od října 1935, celkově bylo vyrobeno 9843 zbraní. • mířidla vzduchovky byla nastavitelná na 5, 10, 15, 20 a 25 m, zásobník byl řešen jako násypka na 15 broků.

Mobilizace: Do zbraně • 23. září. Československo mobilizovalo! Po druhém, tentokrát neúspěšném jednání Chambergu s Hitlerem 22. 9. v Godesbergu, na němž německý kancléř stupňoval své požadavky vůči ČSR, západní velmoci přestali bránit Československu v mobilizaci. Mobilizace probíhala rychle a úspěšně, čeští a slovenští vojáci nastupovali k útvarům a do postavení s odhodlání bránit demokratickou ČSR. Část Němců se mobilizaci vyhnula útěkem do Německa. Západní velmoci pojímaly ve skutečnosti vojenská opatření jako nátlak na Hitlera, aby přijal politické národní krize. OBČANÉ! V osudové chvíli státu a národa žádám Vás, aby každý stál na svém místě, vojáci ve zbrani, zemědělci u pluhu, dělníci v dílnách a továrnách, úředníci v kancelářích. Armáda bdí nad bezpečností republiky a může splnit svůj úkol jen tehdy, když bude národ jednotný a v klidu. Manifestujte své odhodlání svou práci pro stát navraťte se každý ihned ke své povinnosti, neboť jen tak možno udržet obranu státu v pohotovosti. Další demonstrace by byly prácí pro nepřítele.

gen. Jan Syrový • Narodil se 24. ledna 1888 v Třebíči. • Jako podporučík se v roce 1917 podílel na plánu ofenzívy u Zborova, těsně před zahájením útoku 2. července 1917 byl však zraněn střepinou granátu a přišel o pravé oko. • Před druhou světovou válkou byl armádní generál ČS. armády. • Krátce po osvobození byl zatčen, bezdůvodně označen za významného kolaboranta a postaven před Národní soud. Ten ho v dubnu 1947 uznal vinným, odsoudil na 20 let vězení a zbavil vojenské hodnosti. • Zemřel 17. října 1970 v Praze.

Mnichovská smlouva • 29. září 1938 Mnichov • Zástupci čtyř zemí: Neville Chamberlain (Velká Británie) Édouard Daladier (Francie) Adolf Hitler (Německo) Benito Mussolini (Itálie) • Dohoda o odevzdání části Československa – Sudet Německu. • Československu byl výsledek jednání jen oznámen i přes to, že v Mnichově měl svého zástupce – velvyslance Mastného, který měl tu smutnou povinnost oznámit výsledek jednání vládě.

Československo přijímá Mnichovskou dohodu. Opouští bez boje obranné tvrze a pevnosti. Německá armáda vstupuje na území našeho státu

Měli jsme se bránit ?