Vojensk historie Vznamn osobnosti a jejich pnos pro

Vojenská historie Významné osobnosti a jejich přínos pro rozvoj vojenského umění Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ. 1. 07/2. 2. 00/28. 0326

Cíl Na příkladech výjimečných osobností v dějinách při budování armád a států rozšířit znalosti studentů ve znalostech významných osobností a vojevůdců v dějinách

Obsah • Definovat základní vlastnosti vojevůdce • Konkrétní příklady z historie • Zobecnění vlastností – obraz ideálního vůdce

Zdroje a literatura • Sun-Tzu zakladateľ manévrového vojnového umenia • The Happer Enciklopedie - Vojenské dějiny 1. a 2. Díl • Dějiny válek a vojenského umění, Bratislava 1971 • Manažeři války, Ivan Brož • Historie válek, Brownstone, Franck • Velká kniha vojevůdců, bitev a zbraní, Ervín Hrych

Základní pojmy • Vůdce je obecně osoba strojící v čele nějakého kolektivu nebo uskupení, které řídí a vede víceméně dle vlastního uvážení. • Vůdcovství nebo vedení lidí (je používán i anglický výraz leadership) je proces, ve kterém jedinec určuje směr, kterým by se měla skupina lidí vydat cestami (metodami), kterými toho chce docílit

Objasnění • Hledání charakteristických vlastností vůdcovství sahají až k samým počátkům civilizace • Platón zkoumal co odlišuje skutečného vůdce od ostatních lidí • Thomas Cyrlile „Hrdinové a uctívání hrdinů“ 1841 – charakteristika vlastností a dovedností, člověka, který se stal vůdcem • Francis Galkon “Zděděná genialita“ 1869 – Zkoumal vůdcovství v rodinách významných osobností

Vlastnosti vůdce Podle encyklopedie - Silná vůle a odvaha vykonávat změny - Upřímnost, ryzost, bezúhonnost - Lidskost a odevzdání se svým následovníkům - Zapálení pro věc, pozitivní přístup, odhodlanost - seběvědomí

Mistr Sun Tzu Ten vojevůdce, který zvažuje všechny faktory bude vítězem. kdo z vládců je lepším politikem schopných vést osobnost kdo má tvrdší kázeň, vyšší řád a lepší pořádek organizace který vojevůdce je schopnější schopnosti kdo má více vojáků, kdo je má lépe vycvičené zdroje kdo umí hodnotit terén a počasí a umět je využít ve svůj prospěch znalosti kdo je spravedlivý při trestání a odměňování spravedlnost

Machiavelli Vladař O tvrdosti a shovívavosti, a zda je lepší být oblíbený nebo obávaný. Ideálem panovníka by vždycky měla být shovívavost a lidskost. Jenomže ne vždy je to možné a prospěšné. Je li cílem tvrdosti pořádek, svornost a blahobyt, pak proti ní nelze vůbec nic namítat. Zejména při zakládání státu číhají na panovníka četná úskalí a tvrdostmi se nemůže vyhnout. Čemu tedy dát přednost – popularitě nebo respektu? Má li se panovník jednoho z toho zříci, je lepší oželet to první.

Úvahy o umění válečném • Obezřetný vojevůdce, i s tím nejlépe vycvičeným vojskem, se vždy hledí předem vyhnout všem možným nebezpečím a nesnázím. • Co vyhovuje nepříteli, škodí tobě, co vyhovuje tobě, škodí nepříteli. • Nikdy nezačínej bitvu, když tví vojáci nevěří ve vítězství. • Prostředky, jimiž dosahujeme vítězství, zásadně posvěcuje výsledek. • Základní kvalitou dobrého vojevůdce je schopnost rozeznat nabízenou příležitost a včas se jí chopit

Úvahy o umění válečném • Disciplínou zmůžeš ve válce víc než bezhlavou odvahou • Je lepší mít silné zálohy než promrhat velké množství životů svých vojáků na jeden jediný, byť mohutný útok • Znalost vlastních a nepřátelských sil je nezbytný předpoklad úspěchu • Nedostatky v zásobování si přivodíš porážku bez jediného výstřelu

Úvahy o umění válečném • Prostor bitvy určuje druh a sílu tvých zbraní • Poznáš-li, že nepřítel prohlédl nebo předvídal tvou taktiku, okamžitě ji musíš změnit • Neuzavírej se radám druhých, ale o svých záměrech drž jazyk za zuby • Poslušnost ve vojsku udržuj před bitvou přísností a tresty, za boje vyhlídkou na ocenění a odměny • Schopný vojevůdce bojuje jen tehdy, když má výhodu ne své straně nebo z nezbytí

Clausewitz O povaze války, Válečný génius K tomu, aby válka byla dovedena ke skvělým cílům, je zapotřebí vniknout co nejvíce do vyšších vztahů mezi státy. Vedení války a politika se tu kryjí a vojevůdce se zároveň stává státníkem. Vnitřní zrak a rozhodnost Pevnost a nepoddajnost Duchapřítomnost Síla vůle Ráznost Ctižádost Síla citu (sebeovládání) Síla charakteru schopnost orientovat se nejen v terénu a s tím spojená obrazotvornost Někdy se stává, že muže, kteří se proslavili na nižších funkcích, provází sláva i ve vyšších, a přitom jim tam už vlastně nepatří.

George Washington Farmář, britský voják, velitel kontinentálních milic, president Ctižádostivost - požadavky na funkce a hodnosti Schopnost osobního růstu -postupná přeměna milicí na regulérní armádu Jasné formulování myšlenek -Základní dokumenty Schopnost získat spojence Francie, dobrovolníci Nekonzistentnost názorů Stranickost – federalisté republikáni Ztráta moci Neschopnost prosadit dohody Ztráta důvěry V prezidentském úřadu čelil: „moři potíží, aniž by ovládal patřičné politické dovednosti, schopnosti a měl dispozice, které jsou pro člověka držícího kormidlo naprosto nezbytné“.

Grant Ulysses Samorost, voják, zatracenec, velitel, vojevůdce, státník Mělký základ Postupné formování Osobnost Charakter Nezdolná vůle Odhodlanost Schopnost reagovat na změny Novátorství Lidskost Respekt Vyhraje ten, kdo bude moci lépe využít možností svého týlu Množství nasazených vojáků vyžaduje novou organizační základnu Manažerský způsob velení vojskům Technický pokrok sebou nese nutnost změn v myšlení Obnova válkou poničeného jihu, nastolení hospodářské a politické stability USA

Pruská škola - Moltke NGŠ v letech 1858 -1888 Stál v čele pruské armády v době války s Dánskem roku 1864, s Rakouskem roku 1866 a s Francií roku 1870. Prosazoval rychlé přesuny armád s nasazením moderních prostředků. Byl proti jakémukoli prodlévání. Moltke plánoval tak, aby se jednotlivé armády přesouvaly samostatně a spojily se až v místě.

Pruská škola -Schlieffen NGŠ Plánoval použití německé armády na dvou frontách Možnost porážky potenciálních nepřátel Francie a Ruska 10 let modifikací plánu

Sovětská škola • Georgij Konstantinovič Žukov sovětský vojevůdce a politik 1896 – 1974 • od ledna roku 1943 maršál SSSR. Je považován za jednoho z nejlepších sovětských velitelů 2. světové války. • Zvítězil v bitvách u Stalingradu, před Moskvou nebo v bitvě Berlín

Patton • 1885 – 1945 • Zkušenosti z 1. sv. války ukazují nutnost obrněných vozidel • Zastánce tankových jednotek • Vylodění v Africe a na Sicílii • Poráží Afrikakorps • Ardeny • Konec války – konec kariéry, konec života

Charle de Gaulle (1890 -1970) Voják, vojenský pedagog Vojenský teoretik profesionalizace armády, pohyblivá, dostatečně obrněná Význam tankových jednotek Ve válce velitel divize 17. 6. uprchl z Francie a staví se do čela Svobodných Francouzů Srpen 1944 – triumfální návrat do Paříže Prezident republiky Vlastenec Pracoval na svém rozvoji Cílevědomý, hrdý, zásadový Uměl se rozhodnout a stát za svým Uměl odejít Byl trpělivý Uměl vystupovat a prezentovat své myšlenky.

Moše Dajan Partyzán, voják, diplomat Zachránce Izraele: -1948 velitel brigády NGŠ: -1953 (38) (změna tempa a směru) -1956 (Managerský způsob velení) Voják diplomat 1967 Samostatnost delegování pravomocí Diplomat: 1949 – jednání na Rhodu 1956 – Francie 1958 – odchod do politiky (ministr zemědělství) 1967 – ministr obrany Jednání s arabskými zeměmi 1973 – osobní zodpovědnost „Zvítězit mohla jen taková armáda, jež měla ve svých řadách takové bojovníky, kteří ještě nevyléčeni tajně prchali z lazaretů, aby pomáhali kamarádům v boji. A že to byla armáda, jejíž velitelé namísto zvolání „kupředu", volali spíše „za mnou!"

Zobecnění

Ideální vůdce Člověk • • • City Vzdělání Výchova Vazby Chování Cíle osobní přístup formy a metody zvyky koncepce vedení lidí motivace