VODN DLA TBD a s Aktuln problematika malch

VODNÍ DÍLA – TBD, a. s. Aktuální problematika malých vodních nádrží a ochranných hrází na tocích Rybníky očima hydrobiologa aneb fungování rybníků v krajině. Aktuální problémy a vybrané případové studie za posledních 15 let monitoringu. Ing. Marek Baxa, Ph. D. Ing. Zdeňka Benedová Ing. Martin Musil, Ph. D.

Rybníky se za posledních 40 let změnily Odklonily se od principů, které jsme znali z konce minulého století Snažíme se tomu porozumět Snaha o praktický dopad Rybáři jsou stavěni do situace, kdy prakticky jsou za všechno zodpovědní

Oživení Fytoplankton Klíčové parametry O 2 Případové studie Rod Zooplankton Makrofyta Ryby Chla N, P p. H Staňkovský Přírodní koupaliště Současný stav

Noc Den p. H Dusík O 2 P N Fosfor P N N P P P P N PN N P N P Biomasa, živiny N Fytoplankton Dusík Fosfor Dusík Fytoplankton Fosfor Čas (sezóna) ! N

Chla-a V průběhu sezóny: • Průhlednost klesá μg/l Průhlednost (m) • Množství chlorofylu vrůstá • Koncentrace TN a TP vzrůstají TP mg/l TN Jarní (J) – do 15. 5. Časně letní (Č) – od 16. 5. do 15. 7. Pozdně letní (P) – od 16. 7.

Vířníci Klanonožci Perloočky

Sinice Vodní květ Dolichospermum sp. Aphanisomenon sp. Řasy Desmodesmus sp. Vegetační zákal Volvox sp.

Submerzní/ponořené Růžkatec, Vodní mor kanadský, Stolístek, Okřehek, … Emerzní/vzpřímené Rákos, Chrastice, Orobinec, Zblochan, … Natantní/vzplývavé Okřehek, Závitka, Tokozelka, …

Kapr obecný Invazní druhy ryb Dravé druhy ryb

Vodní květ

Rybník Staňkovský Základní údaje H 2 S Chlorofyl Teplota, srážky Foto přítoku Vývoj parametrů

Rybník Staňkovský Katastrální území: Staňkov Katastrální výměra: 272 ha Vodní tok: Koštěnický potok Plocha povodí: 124, 2 km 2 Kóta hladiny: 470, 340 m n. m. Stálý objem vody (stálý prostor): 6, 33 mil m 3 Založil v r. 1550 Mikuláš Ruthard z Malešova

Rybník Staňkovský

Zápach sirovodíku pod hrází Staňkovského rybníka H 2 S Toto vytéká z “čistého“ rybníka Hledání příčin stoka pod hrází Problém se nachází v tomto prostoru před hrází Šachta a vývar rybníku Staňkovský nejintezivnější zápach

Stoka pod vývarem v obci Staňkov S nárosty sirných bakterií s elementární (koloidní) sírou (15. 7. 2015)

Problém tvorby sirovodíku H 2 S obvykle v minimálních koncentracích. Problém spíše hlubokých nádrží. Vznik v silném redukčním (anoxickém) prostředí. • Mikrobiálním rozkladem organické hmoty v anaerobním prostředí (SH skupiny). • Redukcí síranů sirnými bakteriemi v anoxickém prostředí. Dráždivý, toxický Vyvětrávání H 2 S do atmosféry velmi rychlé Koncentrace 5 ppb H 2 S ve vzduchu je limit, kdy zápach je považován za obtěžující

Rybník Staňkovský výpustní zařízení umožňuje jen odpouštění spodní vody Tzn. zápach se šíří v prostoru pod hrází a je značně obtěžující. 8. 8. 2016 měření koncentrace v atmosféře. Koncentrace ˂ než 10 ppm pod hranicí detekce Ve vodě v hloubkách od 6, 5 – 7 m je H 2 S zjistitelný u dna kolem 1 mg/L, Toxicita pro ryby: 0, 4 – 4 mg/L dle druhu Sraženina sulfidu Cd

Porovnání vývoje kyslíkové stratifikace v letech 2010, 2014 a 2016 (porovnávaná data pochází vždy z první dekády září konkrétního roku) 2016 kyslíkový propad již v hloubce 2 – 3 metry. A téměř anaerobní prostředí již v hloubkách 4 – 5 metrů Bezkyslíkatá zóna (předpoklad pro vznik H 2 S) se posouvá směrem k hladině. U hladiny zároveň přesycení vody rozpuštěným kyslíkem (indikace eutrofizace).

Proč tato situace? Co se změnilo, než rybník začal smrdět? Jde o jeden ze symptomů pokročilé eutrofizace rybníka, ačkoli charakterem povodí a hydromorfologií je předurčena jeho nízká úrodnost. Zdroje dat: 90 léta (Pechar et al. 1996) Od r. 2007 pravidelný monitoring podniku Povodí Vltavy Posledních 10 let sledování Enki o. p. s. , z iniciativy Rybářství a. s. Třeboň. Po roce 1990 a zrušení hraničního pásma lze předpokládat rozvoj různých aktivit, včetně zemědělského hospodaření a turistiky. Rybník Staňkovský se stal rybářským revírem. Od 90. let došlo k významným změnám v klíčových parametrech kvality vody.

Významný pokles koncentrace dusičnanů z průměrných sezónních hodnot 6, 5 mg/L na přibližně 1 mg/L. Dusičnany vykazují výrazný pokles během sezóny - koncentrace v letním období klesly v současnosti prakticky na nulu, a to i v povrchové vrstvě vody.

Jak vzniká sirovodík ve Staňkovském rybníku? 1. Morfologie dna nádrže. Charakter menší údolní nádrže. Relativně malý prostor s velkou hloubkou u hráze – předpoklad snadné teplotní stratifikace, tj. oddělení epilimnia od stabilní nepromícháváné vrsty hypolimnia u dna. 2. Rychlé vyčerpání kyslíku a následně i dusičnanů, po ustavení teplotní stratifikace. V hypolimniu a zejména u dna nastávají anoxické podmínky. Tzn. nemá se co dále redukovat kromě síranů = vzniká sirovodík. Odhad objemu vody postiženého sirovodíkem 120 tis m 3 3. Vysoká biomasa fytoplanktonu – zdroj organického materiálu. Po odumření klesá ke dnu, kde se rozkládá. Ale sirovodík není zdaleka jediný problém

Ale Staňkovský Čisté povodí, žádné intenzivní rybářské hospodaření Ale… 50 0, 40 Chlorofyl sezónní průměr 0, 30 30 0, 20 20 0, 10 10 Celkový P sezónní průměr 0 1985 1990 1995 2000 2005 Rok 2010 2015 2020 0, 00 2025 celkový P mg/L chlorofyl mg/L 40

50 Čisté povodí, žádné intenzivní rybářské hospodaření Ale… chlorofyl mg/L 40 0, 40 Chlorofyl sezónní průměr 0, 30 30 0, 20 20 0, 10 10 Celkový P sezónní průměr 0 0, 00 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 Rok Staňkovský 2011 – bilanční studie Potužák, J. et. Al 2016, Aquat. Int. 24: 1725– 1745 Roční přísun TP 2, 64 t Retence 64% 1, 6 t 1, 0 g/m 2 0, 6 g/m 2 celkový P mg/L Ale Staňkovský