vod do studia jazyka 6 Lexikologie lexikografie Slovotvorba
Úvod do studia jazyka – 6. • • Lexikologie, lexikografie Slovotvorba Sémantika Japonština
Lexikologie �Studium slovní zásoby �Cíle: ◦ Zkoumá existující jazykové znaky ◦ Popis teorie slovní zásoby
Lexikografie �Podobné cíle �Praktické zaměření �Sestavování slovníků ◦ Jednojazyčné slovníky ◦ Vícejazyčné slovníky
Slovní zásoba �Obory zkoumající aspekty slovní zásoby: ◦ Sémantika – širší dosah ◦ Etymologie – původ slov ◦ Onomastika – vlastní jména �Toponomastika – místní názvy �Antroponymie – vlastní jména osob
Kvantitativní vztahy �Vztahy mezi slovy: ◦ Kritérium kvality �podle obsahu, rozsahu pojmů, ke kterým se pojí �Vztahy nadřazenosti a podřazenosti ◦ Kritérium četnosti výskytu �Velmi vysoká frekvence výskytu �Střední četnost výskytu �Velmi nízká frekvence výskytu
Nejpoužívanější slova češtiny?
Nejpoužívanější slova v Čj � 1. Být 6. Ten � 2. A 7. On � 3. Se 8. Že � 4. V 9. S � 5. Na 10. Z
Základní a odvozená slova �Základní slovo ◦ Není možné odvodit od jiných slov ◦ Malé množství �Slova odvozená ◦ Naprostá většina ◦ Napříč slovními druhy ◦ Minimální počet formálních prostředků umožňuje téměř neomezeně rozšiřovat slovní zásobu
Tvoření slov �Hlavní procesy: ◦ Formální hledisko: odvozování, skládání, přechod k jinému slovnímu druhu, zkracování, tvorba víceslovných pojmenování a frazeologismů ◦ Sémantické hledisko: změna významu, výpůjčky
Vznik slov odvozených �Pomocí prefixů a sufixů �Skládáním – spojením se slovem základním či odvozeným �Ze slov odvozených – často změnou slovního druhu, lze i vícestupňově �Konverze �Vznik: víceslovná pojmenování, odborné termíny, frazeologie, vlastní jména, atd.
Skládání nových slov �Spojení min. dvou slov ve vztahu: ◦ Souřadném – zeměkoule, Československo ◦ Podřadném – světlovlasý, mimořádný �Rozšířené hlavně v jazycích JV Asie, v němčině �Kombinace s odvozováním
Tvorba víceslovných pojmenování �Proces podobný skládání �Výsledný tvar ◦ Formálně: několik samostatných slov ◦ Sémanticky: jednoslovné pojmenování
Tvoření frazeologismů �Formálně – ustálená spojení slov �Obsahově – ustálené spojení několika pojmů �Vznik – na základě metaforického přirovnání �Analýza jednotlivých slov nevede k porozumění obsahu �V různých jazycích se liší
Zkracování �Z ekonomických důvodů se zkracují dlouhá, často užívaná slova �Psaný jazyk – např. : ◦ Názvy měr a vah – kg, cm ◦ Tituly – p. , pí. , Ing. ◦ Iniciálové zkratky - ČR, OSN, KB �Často užívané zkratky mohou být zdrojem pro nové odvozeniny ◦ Př. : smskovat, písíčko, odfaxovat
Anonym Apoštol Diakritika Symbióza Parafráze Eutanázie
Výpůjčky z cizích jazyků �Důsledek politických ekonomických a kulturních styků mezi národy � 2 typy: ◦ Nový pojem + nové pojmenování ◦ Nahrazení již existujícího pojmu �Kalk – doslovný překlad ◦ Ausflug →výlet; conscientia → svědomí
Internacionalismy �Výpůjčky používané v mnoha jazycích �Evropské jazyky – latina, klasická řečtina ◦ Odborné výrazy – př. Dyslexie ◦ Každodenní jazyk – př. Sympatický �Malé gramatické a pravopisné úpravy �Zvláště prefixy zdomácněly
A jaká je současná situace?
Změna významu �Forma �Velmi zůstává stejná, mění se obsah časté �Různé stupně změny významu �Zúžení a rozšíření významu
Lexikografie �Sepisování �Slovníky slovní zásoby podle obsahu: ◦ Výkladové ◦ Slovní zásoba jazyka
Sémantika �Nauka, která se zabývá významem �Významová složka jazykového znaku �Vznik: ◦ Starověcí a středověcí filosofové ◦ Systematicky – 19. /20. st. – francouzští lingvisté �Dodnes poměrně málo prozkoumaná
Základní sémantické termíny � Synonymie význam � Homonymie � Polysémie významy � Hyponymie � Antonymie � Komplementárnost druhého � Solidárnost � Příčinnost druhého 2 slova mají stejný tvar jedno slovo má různé nadřazený a podřazený pojem 2 konce graduálního vztahu jedno slovo je popřením vzájemná souvislost 2 pojmů jeden pojem je příčinnou
Ferdinand de Saussure �Jazykový znak: ◦ Složka označující – složka označovaná ◦ 3 základní vlastnosti: 1. Lineárnost 2. Arbitrárnost 3. Diskontinuita � Jazykový relativismus
2. Vlna sémantiky � 60. léta 20. st. �Sémantika věty: ◦ Presupozice – význam, který ve větě není explicitně vyjádřený, ale vyplývá z ní ◦ Ilokuční akt – tvorba věty v souladu se záměrem mluvčího ◦ Performativní slovesa – rozhodují o ilokuční síle věty �Strukturalismus – hledání sémů – základní jednotky významu �Noam Chomsky – hloubková struktura
Sémiotika �Nauka o znakových systémech �Širší a obecnější rozsah ◦ Sémantiku zahrnuje �F. de Saussure – sémiologie ◦ Nauka o životě znaků v lidské společnosti �Morris – dělení: 1. Sémantika 2. Syntax 3. Pragmatika
Tvoření slov v japonštině �Slovní složeniny různého typu �Složená slovesa ◦ Jedno sloveso nese význam, druhé je modifikátor �Připojením sufixů �Reduplikace ◦ Pikapika , hitobito �Sinojaponská slova ◦ Pomocí znakových prefixů a sufixů
Slovní zásoba japonštiny �Větší procento slov cizího původu než v češtině ◦ Kulturní vliv z pevniny ◦ 48% - kango 漢語 ◦ 37% - wago 和語
Vliv jazyků na japonštinu Období Motivace Jazyk Heian Nábožentví Čínština 16. - 17. st. Křesťanství Edo Věda a technologie Lat. , portug. . , špan. Holandština Meidži Západní kultura Aj, Nj, Fran. 1. pol. 20. st. Západní kultura Aj, Nj, Fran. současnost internacionaliza ce ? ? ?
Vliv jazyků na japonštinu �Ainuština ◦ Zcela zanedbatelný vliv ◦ Hlavně místní jména ~becu ◦ Sake, rakko, tonakai, kombu �Korejština ◦ Před 8. st. – větší skupina přistěhovalců ◦ Nara, tera, hari, miso, kabuto �Sanskrt ◦ Ama, Amida, Enma, kawara
Gairaigo 外来語 �Slova cizího původu �Příchod obchodníků a misionářů �Dynamický vývoj �Portugalština ◦ Křesťanská liturgie ◦ Pan, tabako, botan, tempura
Gairaigo 外来語 �Holandština ◦ Oranda gaku / rangaku ◦ Odborná terminologie ◦ Vliv na syntax: 1. Časté použití spony de aru 2. Přivlastňování – pomocné substantivum + partikule tokoro no 3. Podmět – neživotná a abstraktní jména 4. Častější užití osobních zájmen
Gairaigo 外来語 �Období Meidži ◦ velké přejímání cizích slov ◦ Velké fonetické změny ◦ Francouzština �Zdroj slov pro jídlo a nápoje, oblast kultury ◦ Ruština �Politické termíny ◦ Němčina �Vojenství a medicína
Gairaigo 外来語 ◦ Angličtina �Politika �Veřejné záležitosti �Etapy: 1. Období Meidži (1868 – 1912) 2. 1912 – 1930 3. 1930 – 1945 4. 1945
Děkuji za pozornost!
- Slides: 34