vod do romantismu Autorem materilu a vech jeho

Úvod do romantismu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Alexandr Šťastný, dipl. um. Dostupné z Metodického portálu www. rvp. cz, ISSN: 1802 -4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Romantismus • umělecký směr konce 18. a zejména první poloviny 19. století • jeho vznik souvisí s přechodem od feudalismu ke kapitalismu • Velká francouzská revoluce (1789– 1799), jenž začala dobytím Bastily 14. července 1789, vnáší nové myšlenky do filozofie i umění a tím vytváří podmínky pro vznik romantismu [obr. 1]

Jestliže předcházející klasicismus a osvícenecký racionalismus vycházely z naprosté důvěry v rozum, pak romantismus představuje vítězství citu a fantazie nad rozumem. J. J. Rousseau (1712– 1778) – francouzský filozof a spisovatel: „cit je neméně důležitý než rozum“ [obr. 2]

Zakladatelé romantismu: Ernst Hoffmann (1776– 1822) – spisovatel, malíř, skladatel, znám především jako spisovatel fantastických příběhů, z oper nejlepší Undine [obr. 3] Louis Spohr (1784– 1859) – proslulý houslista a dirigent, znám svými houslovými koncerty (15) a houslovou školou, koncertoval též v Praze, jeho opera Faust zde měla v roce 1816 premiéru [obr. 4]

Romantismus v jednotlivých uměleckých oborech: Literatura – u nás K. H. Mácha, F. L. Čelakovský, B. Němcová [obr. 5] [obr. 6] • v Německu H. Heine • v Rusku A. S. Puškin, M. J. Lermontov • v Polsku A. Mickiewicz [obr. 7]

Malířství – ve Francii E. Delacroix, u nás J. Mánes (1820– 1871); J. Navrátil s příznačnou zálibou v krajinomalbě [obr. 8] [obr. 9] [obr. 10] Architektura – nepřináší ryze nové prvky, ale nachází inspiraci zejména ve středověké architektuře – neogotika • (např. zámek Hluboká) [obr. 11]

Inspirační zdroje romantismu: • • • zájem o přírodu lidová kultura – kult lidového tance a písně historické náměty, především rytířský středověk báje, pohádky orientální náměty • pro tuto dobu je příznačný růst vlasteneckého cítění • dochází ke vzniku národních škol, zejména ve státech střední a východní Evropy

Hudba • od počátku 19. století byla hudba považována za nejvýznamnější obor umění, neboť dokázala nejlépe ze všech umění vyjádřit nálady, touhy, fantazie • hudba působila bezprostředně na city posluchače a měla největší schopnost svými specifickými prostředky umělecky ztvárnit nový filosofický názor vyvyšující cit nad rozum, nový vztah člověka k životu a společnosti • s utvářením národního sebevědomí měšťanstva, které se ztotožňovalo s národem, souvisí hledání uměleckých prostředků k vystižení národního charakteru hudby • otázku národní osobitosti řešil raný hudební romantismus příklonem k lidové hudební tvořivosti a hledáním inspiračních zdrojů v životě venkovského lidu

Nástroje • početnější a mohutnější romantický orchestr a snaha o hudební vyjádření nového estetického ideálu si vyžádaly zdokonalování a stavbu nových nástrojů, obohacujících instrumentální skladbu novou zvukovou barevností • vznikl mj. saxofon, stavěly se nové žesťové nástroje, především trubky a tuby zvětšených tónových rozsahů • zdokonaloval se klapkový mechanismus fléten a nástrojů plátkových, u trubek se zavedením dírek a klapek doplnily přirozené tónové řady • lesní rohy byly jako první žesťové nástroje r. 1814 opatřeny ventily • s růstem technických nároků na výkon orchestru souvisí důležitost dirigenta jako osobnosti, která interpretuje vlastní pochopení hrané skladby

• klavír dosáhl dalšího konstrukčního zdokonalení ve Vídni a také v Paříži, kde zejména stavitel pian Pleyel od roku 1807 zásoboval trh nástroji odpovídajícími francouzskému vkusu

[obr. 12] [obr. 13] [obr. 14] [obr. 15]

[obr. 16]

[Klavír Ignáce Pleyela z roku 1831, na který hrál F. Liszt, dnes vystaven v Muzeu hudebních nástrojů v belgickém Brusselu ] [obr. 17]

Společnost • v době raného romantismu se již zcela změnila funkce hudby ve společnosti • hudební produkce koncertní a scénické byly zpřístupněny ve veřejných divadlech a koncertních síních každému zájemci, který zaplatil vstupné • z aristokratických sídel do měšťanského prostředí se také rozšířila obliba domácího muzicírování • amatérský zájem se zde soustředil především na sborový a sólový zpěv, na hru komorní a sólovou

• s rozvojem veřejného hudebního života stoupala hudební proslulost měst, která pravidelně navštěvovali skladatelé a koncertní umělci z celé Evropy (Paříž, Vídeň, Londýn, Petrohrad, Výmar, Drážďany) • zároveň vzrůstal počet hudebních institucí a spolků, které organizovaly hudební život ve městech • vznik profesionálních a amatérských orchestrů, pěveckých sborů a operních souborů vyvolal potřebu výchovy hudebníků a pěvců • tuto úlohu rychle přebíraly od soukromých hudebních škol konzervatoře, organizované jako odborné hudební školy pečující o systematickou výchovu profesionálních hudebních umělců

Charakteristické znaky v hudbě: kult programní hudby – hudebními výrazovými prostředky popisuje mimohudební program = zvukomalba • mimohudební myšlenka často bývá vyjádřena specifickou formou motivu – např. „leitmotiv“ u R. Wagnera melodika – poetická, citová vypjatost až sentimentalita, nepravidelná stavba, vliv folklóru rytmus – bohatý, nepravidelný, trioly, synkopy, rytmy lidových tanců harmonie – ve službách výrazu, dochází k uvolnění klasického funkčního systému, chromatika, modulační pohyblivost, alterované akordy, septakordy (oblíben zmenšený)

forma – uvolněnost klasicky přísných forem ve službách mimohudebního programu, oblíbené poetické útvary jako fantazie, písně beze slov apod. instrumentace – snaha o novou barevnost, v oblibě lesní roh, anglický roh, klarinet, basklarinet

Rozdělení romantismu: Raný • vzniká v Německu, typický je vznik menších forem a) starší větev romantiků – • C. M. Weber – tvůrce raně romantické opery • F. Schubert – tvůrce raně romantické písně b) mladší větev romantiků – • R. Schumann – romantická píseň, programní klavírní skladba • F. Mendelsson-Bartholdy – programní orchestrální předehra • F. Chopin

Novoromantismus • vzniká ve třicátých letech ve Francii, dochází ke vzniku velkých romantických forem • H. Berlioz – tvůrce programní symfonie • F. Liszt – tvůrce symfonické básně • R. Wagner – opera jako hudební drama • do tohoto období rovněž patří vznik národních škol: • česká (Smetana, Dvořák), ruská (Glinka, Mocná hrstka) školy severské (Grieg, Sibelius) • klasicko-romantickou hudební syntézu představují J. Brahms a Bruckner • nastává další vývoj opery s vrcholem v díle Verdiho

Pozdní romantismus • poslední třetina 19. století • C. Franck • G. Mahler • R. Strauss

Obrázková příloha: 1. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Prise_de_la_Bastille. jpg> 2. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Jean-Jacques_Rousseau_(painted_portrait). jpg> 3. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: ETA_Hoffmann_2. jpg> 4. [cit. 2012 -09 -07]. C Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Spohr-autoportrait. jpg> 5. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Jan_Vil%C 3%ADmek__Karel_Hynek_M%C 3%A 1 cha. jpg> 6. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Jan_Vil%C 3%ADmek__Franti%C 5%A 1 ek_Ladislav_%C 4%8 Celakovsk%C 3%BD. jpg> 7. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Jan_Vil%C 3%ADmek__Bo%C 5%BEena_N%C 4%9 Bmcov%C 3%A 1. jpg> 8. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Josef_M%C 3%A 1 nes, _1860. jpg> 9. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Josef_M%C 3%A 1 nes_kresba. jpg>

10. MRAZ, Maros. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Prag_-_Rathausuhr_Monatsarbeiten. jpg> 11. LOUW, P. H. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Hluboka 01. jpg> 12. KRUSPE. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Kruspe. Katalog 1933. jpg > 13. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Schreitter_von_Schwarzenfeld_Der_musikalische _Versuch. jpg > 14. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: French-horn. png > 15. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Tenorsax. jpg > 16. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: FORMA%C 3%87%C 3%83 O. jpg > 17. [cit. 2012 -09 -07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Ignace_Pleyel, _Paris, _1831__Musical_Instrument_Museum, _Brussels_-_IMG_3836. JPG>

Zdroje: • • PŘIBYLOVÁ, Lenka. Dějiny hudby. Teplice, 1994. SMOLKA, Jaroslav a kolektiv. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: TOGGA agency, 2001. ISBN 80 -902912 -0 -1.