vod do problematiky sociln pediatrie MUDr Petr Kapar

Úvod do problematiky sociální pediatrie MUDr. Petr Kašpar ÚVZPL 2. LF UK Praha

Pediatrie – vývoj vydělení z oboru vnitřního lékařství (2. polovina l 8. století – 1. polovina 19. století) Ø 1. pediatrické aktivity : porodníci – péče o novorozence a kojence Ø obor klinické pediatrie jako nauky o diagnostice a terapii akutních nemocí dětského věku Ø první pediatrické katedry univerzit : 1769 Londýn, 1837, Vídeň, 1849 Praha Ø první dětské nemocnice : 1802 Paříž 1830 Berlín Ø

Pediatrie – důvody vzniku samostatného oboru nemocnost a úmrtnost dětí Ø životospráva a výživa dětí Ø objevy etiopatogeneze řady infekčních nemocí a způsobu ochrany proti nim Ø zájem o problematiku životního prostředí a jeho vlivu na vývoj a zdraví člověka Ø rozvoj kurativní pediatrie a poznání souvislostí se společenskými podmínkami vedly k rozvoji preventivní části pediatrie Ø

Preventivní směry v pediatrii Ø I. směr hygienický : Vídeň zač. 19. století – J. P. Frank – systém „lékařské policie „ = prenatální péče, péče o nemanželské, opuštěné a obtížně vychovatelné děti, školní a pracovní hygiena Ø II. směr epidemiologický – infekční nemoci v dětství, snižování úmrtnosti a nemocnosti dětí: E. Jenner, L. Pasteur, I. Semmelweis

Preventivní směry v pediatrii Ø III. směr socializační = optimální socializace a rozvoj dítěte, stanovení potřeb a práv dítěte Ø 1923 Ženevská deklarace práv dítěte Ø 1959 Charta práv dítěte OSN Ø 1989 Úmluva o právech dítěte

Pediatrie v současnosti Ø péče o dítě po stránce tělesné, duševní a sociální, v kontextu s prostředím a rodinou, v návaznosti na jiné medicínské i nemedicínské obory Ø péče o nemocné i zdravé děti, vyvíjející se a adaptující se organismus Ø péče o ohrožené a postižené děti Ø systém jednotné preventivní péče = preventivní část pediatrie

Sociální lékařství - sociální pediatrie Sociální pediatrie vychází z pediatrie a sociálního lékařství. Ø Sociální lékařství studuje zdravotní stav obyvatelstva a jeho potřeby. Ø vztah společnosti , společenských jevů a životního prostředí k člověku a jeho zdraví Ø prostředí člověka ve smyslu společenském tvoří rodina, komunita (obec , město, zájmová skupina, věková skupina), stát Ø

Sociální lékařství - sociální pediatrie Ø vytváří se organizační formy a metody společenských opatření k navrácení, obnově a upevnění zdraví Ø společnost vytváří zákony týkající se zdraví, zdravotní péče, sociální péče , životního prostředí….

Vývoj sociální pediatrie u nás Ø Ø Ø po 2. světové válce - přijetí preventivních programů v péči o matku a dítě, snižování kojenecké úmrtnosti 5 O. léta – absence sociální péče a negace sociálních problémů, řešení pouze v pediatrických ordinacích 1968 – prof. Švejcar – oddělení sociální pediatrie při katedře pediatrie ILF + Laboratoř pro preventivní a sociální pediatrii 1. monografie Sociální pediatrie 1989 - další rozvoj, Česká společnost sociální pediatrie prof. Dunovský - Sociální pediatrie – vybrané kapitoly, 1999

Různá pojetí sociální pediatrie ve světě Ø přístup k péči o zdravé a nemocné dítě s akcentací sociálních faktorů (Debré, Czermak) Ø časná vývojová diagnostika postižení u dětí, jejich rehabilitace a léčba (Hellbrüge, Pechstein, SRN) Ø uplatnění souběžně obou principů

Náplň sociální pediatrie Ø postavení dítěte ve společnosti a vzájemný vztah mezi dítětem a společností Ø sledování vývoje dítěte Ø vliv změn ve společnosti a prostředí na vývoj dítěte a vznik některých nemocí Ø péče o děti ve zvlášť obtížných situacích= okruh problémů , který navazuje na kurativní pediatrii

Náplň sociální pediatrie – děti ve zvlášť obtížných situacích dlouhodobě nemocné děti Ø děti s handicapem Ø opuštěné, osiřelé, ohrožené děti Ø děti s anomaliemi životního stylu = toxikomanie, dětská kriminalita, sociálně maladaptované děti Ø sociální důsledky nemoci a zdravotního postižení dítěte pro dítě, rodinu, společnost Ø

Náplň sociální pediatrie Ø problematika náhradní rodinné péče – adopce, pěstounská péče, zařízení náhradní rodinné péče, diagnostické ústavy… Ø CAN syndrom a trestná činnost páchaná na dětech Ø hodnocení socializace dítěte Ø problematika HIV infekce u dětí, dětí – uprchlíků, baby – boxy, NRP….

Náplň sociální pediatrie Ø interdisciplinární spolupráce s medicínskými i nemedicínskými obory, sociálními službami = sociálně pediatrické poradny Ø řešení normativních otázek v prosazování práv dítěte – Úmluva o právech dítěte, Zákon o sociálně právní ochraně dětí

Sociálně - pediatrická činnost v jednotlivých obdobích dětského věku Ø Ø Ø Novorozenec: 0 - 28. den - adaptace, vrozené vady a choroby, zralost-nezralost, zvláštnosti… Kojenec: 28. den - 1 rok, kojení, růst a vývoj a jeho patologie, vrozené vady, nemoci… Batolecí a předškolní věk: 1 - 6 let - zvláštní nemoci, úrazy, řeč, socializace, školní zralost… Školní věk: 6 - 15 let - škola a vývoj, abstraktní myšlení, úrazy… Dospívání: 15 a dále - vývoj, volba povolání, osamostatňování se od rodiny, sexuální život, partnerské vztahy, návykové látky…

Specifický rys dětského věku Ø větší závislost dítěte na okolí než u dospělého Ø ovlivňování a posilování zdravotního stavu dítěte není možné bez spolupráce s rodinou Ø „zdravá rodina“ = rodina, která je schopna plnit své funkce

Rodina - definice Ø Rodina je primární společenská skupina, založená na svazku muže a ženy, na pokrevním vztahu rodičů a dětí či vztahu jej substituujícím (osvojení), na společné domácnosti, jejíž členové plní společensky určené a uznané role vyplývající ze soužití.

Význam rodiny pro dítě Ø získání genetické výbavy Ø vliv na celkový rozvoj v oblasti tělesné, duševní a sociální Ø společenská adaptace dítěte a jeho začleňování do společnosti Ø rodina určuje sociální status dítěte – sociální prestiž a uvědomění

Funkce rodiny Ø biologicko – reprodukční Ø ekonomicko – zabezpečovací Ø emocionální Ø socializačně - výchovná

Biologicko – reprodukční funkce Ø Zabezpečuje udržení života početím a narozením nového člověka. Ø Může se uplatnit i mimo rodinu, v rodině ale nabývá svého plného významu, tj. zabezpečení potřebných podmínek života a vývoje dítěte.

Ekonomicko – zabezpečovací funkce Ø vztahuje se na všechny členy rodiny Ø v minulosti byla zvláště důležitá její výrobní složka Ø v současnosti se stala rodina převážně spotřební jednotkou Ø význam funkce se měnil v souvislosti se změnou typu rodiny = patriarchální rodina X nukleární rodina

Patriarchální rodina – do 1. poloviny 20. století Ø vícegenerační, rozšířená, s výraznou dominancí otce. Ø výrazná ekonomická aktivita, ve výrobní oblasti se uplatňovali všichni členové Ø rodina vyráběla vše, co potřebovala k životu, přebytky směňovala a tím uspokojovala bazální potřeby svých členů

Patriarchální rodina velká stabilita - z ekonomických důvodů Ø emocionální složka – podřízena složce ekonomické Ø v sociální oblasti se starala o své nemohoucí členy – děti, staré a nemocné Ø nároky na přípravu jedince k jeho společenskému uplatnění minimální, většinou jen základní vzdělání Ø reprodukce živelná, velká porodnost a úmrtnost, nízká střední délka života = demografické plýtvání Ø

Nukleární rodina – egalitární, současná postupná přeměna vztahů v rodině ve vztahy partnerské, egalitární Ø emancipace ženy, zvyšující se vzdělání a zaměstnanost žen Ø snaha zabezpečovat péči o děti jinak než bezprostředním kontaktem s matkou Ø přeměna ekonomické aktivity – soustředění se na spotřebu, ostatní aktivity převzaty společností Ø

Nukleární rodina více závislá na fungování společnosti, redukce její velikosti co do počtu generací i jejich členů Ø rodina přestává pečovat o své členy z předchozí generace a nestačí v plném rozsahu na péči o děti a jejich výchovu Ø snižování reprodukce – plánovaná – až k negativní populační bilanci, tj. demografické šetření Ø

Emocionální funkce Ø Emocionální funkce je nejdůležitější kohezivní faktor rodiny. Ø Současná moderní rodina je zvýšeně labilní, protože není tolik svázána ekonomicko – společenskými vztahy a je hlavně založena na emocionálních vazbách.

Funkce socializačně výchovná Ø zájem o dítě a péče o ně Ø výchova dítěte Ø uspokojování požadavků a potřeb dítěte (biologických, sociálních, výchovných, vývojových) Ø rozvoj schopností dítěte Ø ochrana před nepříznivými situacemi

Situace rodiny v současnosti = důvody poruchy rodiny a poruch rodičovství Ø Ø Ø Ø vysoká rozvodovost nepříznivé demografické údaje vyšší počet dětí narozených mimo manželství vyšší počet neúplných, doplněných, družských rodin více týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí často nepříznivá ekonomická situace mladých rodin nezaměstnanost

Poruchy rodiny Ø rodina v různé míře neplní základní požadavky a úkoly Ø selhání některého člena nebo členů rodiny Ø nedostatečné plnění některých nebo všech základních rodinných funkcí

Poruchy rodiny Ø příčiny: objektivní – nezávislé na vůli rodičů subjektivní – závislé na vůli rodičů smíšené Ø symptomy: stupeň a charakter poruchy rodiny a její vliv na člena rodiny Ø terapie: zhodnocení stupně společenské aktivity nutné k léčbě poruchy rodiny

Poruchy rodiny Ø Rodiče se nechtějí starat o dítě : poruchy osobnosti rodičů, nepřátelské, hostilní postoje rodičů, děti ohrožené vlastním rodinným prostředím Zanedbávané, týrané a zneužívané dítě, uplatňování násilí a škodlivých praktik na dítěti, sexuální zneužívání.

Poruchy rodiny Ø Rodiče se nemohou o dítě starat : nemoc, invalidita, úmrtí rodičů, závažné onemocnění dítěte, které nemůže být v péči doma Nedostatky péče o dítě jsou provázeny ale značným zájmem rodičů o ně.

Poruchy rodiny Rodiče se o dítě neumějí starat: nezralí rodiče, neschopnost se vyrovnat např. s handicapem dítěte, rodiče nejsou schopni přijmout základní společenské normy Ø Rodiče se o dítě nadměrně starají : při malém počtu dětí v rodině se zvyšují nároky na dítě, nadměrná péče o něj vede k rozmazlování, nepřipravenosti na samostatný život. Děti starších rodičů. Ø

Poruchy rodičovství Ø schopnost žít v partnerském páru je v ideálním případě následováno schopností přijmout roli rodičovství a tím naplnění biologických, sociálních a psychických potřeb Ø naplnění potřeb versus omezení potřeb budoucích rodičů Ø ideální stav = plánované, uvědomělé, zodpovědné rodičovství

Poruchy rodičovství odmítnutí dítěte po narození Ø nepřipravení velmi mladí rodiče Ø rodiče ve vyšším věku ( matka nad 35 let, otec nad 45 -50 let) Ø matka vychovávající dítě sama, odmítání manželského soužití, odmítání vlivu otce, neúměrné zdůrazňování role matky Ø psychické poruchy- laktační psychosa, neurosy, úzkostné poruchy, poruchy osobnosti a chování u dospělých, poruchy chování vyvolané užíváním návykových látek Ø