vod do pojmu prva a problematiky zkladnch lidskch

Úvod do pojmu práva a problematiky základních lidských práv a svobod 1 Michal Hájek © 2012

Organizační připomínky Jedná se pořád o seminář (ne přednášku), takže se ptejte na všechno, co vás v probírané problematice zajímá nebo co vám není jasné (pokusím se odpovědět : -). Právo je svého druhu prostředek komunikace, takže se nebojte říct svůj názor na věc. Jen relativně málo věcí v právu má pouze jedno správné řešení. V semináři se dozvíte věci, které se vám budou hodit (nejen) k maturitě, nicméně není možné v tak krátkém čase probrat všechno. Proto si již přivykejte hlavní vysokoškolské metodě učení – tj. samostudiu. Tato prezentace vám bude poskytnuta ke stažení na internetových stránkách pana profesora (adresu nepochybně znáte), abyste ušetřili náplně svých propisek. Pište si jen své postřehy. 2

Otázka úvodem Co je právo? 3

1) Pojem práva „Zapomeňte na to, že právo je ´souborem platných právních norem´. Skutečné právo je jiný svět: je to intelektuální výzva, kontext, zábava, umění, poslání, život. . . “ Jiné Právo (jinepravo. blogspot. cz) 4

A. Právo jako polysém Rovina: Normativní Určuje meze chování jednotlivce Sociální Jedná se o síť právně regulovaných společenských vztahů Axiologická (hodnotová) Právo je nositelem určitých hodnot Mocenská Prostředek realizace veřejné moci (veřejná moc nerovná se jen moc státní, neboť zahrnuje i moc veřejnoprávních korporací – typicky subjekty územní a místní samosprávy) Informační Má informační hodnotu pro adresáty právních norem Gerloch, A. Teorie práva. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, s. 19. 5

A jiné prostředky právní ochrany: např. správní orgány, soudní exekutoři, notáři NEBO Jak si to představit? Státněmocenské donucení Hodnoty práva Příklady Ozbrojené složky Soudy info 6 Právní vztah Meze chování info

Otázky k zamyšlení V čem spatřujete základní hodnotu (popř. hodnoty) práva? Jaký typ vztahů právo obvykle reguluje? O čem vás právo může informovat? Je to k něčemu dobré? Proč je zapotřebí státněmocenské donucení? Nejsou dostatečné společenské sankce? Co podle vás znamená stará římská zásada „vrchol práva, vrchol bezpráví“ (Summum ius, summa iniuria)? Existuje vůbec oblast lidského života, která není upravena právními předpisy? 7

Jiné normativní systémy Náboženství Instancí je Bůh Společenské normy P Instancí je společnost Morálka Instancí je svědomí jednotlivce N S A další (např. normy sportovní). M Palčivý právně-filosofický problém je v tomto kontextu i pojem viny jednotlivce, kterou velmi zajímavě popsal Karl Jaspers ve své poválečné publikaci zvané Otázka viny (příspěvek k německé otázce). 8

Příklad k předchozímu tématu V čem spatřujete rozdíl, když zalžete kamarádovi? zalžete s úmyslem rozšířit o někom nepravdivé (pro dotyčného škodlivé) informace? zalžete při svědecké výpovědi? zalžete v pozici účastníka řízení (tj. např. v civilním řízení zejm. žalobce a žalovaného)? zalžete při sportovním utkání (např. při strhující šachové partii, kdy využijete soupeřovy nepozornosti), přičemž svou lží docílíte pro vás příznivějšího výsledku? Mění se situace, jste-li rozhodčí? A co když byste za takovou lež dostali zaplaceno? Jaký je rozdíl, jde-li o přátelské utkání nebo ligovou soutěž? 9

Právo pozitivní a přirozené Pozitivní právo (ius positivum) Vzniká z vůle zákonodárce Zákonná forma Legitimita (platnost) Při porušení následuje sankce Přirozené právo (ius naturale) Danost Práva a svobody vystupují jako principy a ideje jednání Jsou morálně zdůvodnitelné K jejich vynucování slouží kritika ze strany společnosti Viz k tomu např. : Holländer, P. Filosofie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, s. 17 -74. 10

Některé otázky k rozdílům mezi pozitivním a přirozeným právem Které z těchto práv podle vás vzniklo dříve? Proč podle vás vzniklo pozitivní právo? Jaké jsou tedy výhody obou přístupů? Je vůbec třeba měnit něco, co vzniklo „přirozeně“? Související problém: Jaká je v tomto případě role státu? Popř. jaký je tedy vztah státu a práva? 11

Právo veřejné a soukromé Obtížně definovatelné, proto se uchylujeme k jistým pomocným metodám. Způsoby odlišení: 1) Zájmová (Ulpiánova) teorie Kritériem je zájem jednotlivce nebo veřejné moci v právním vztahu 2) Organická teorie Kritériem je povaha subjektů právního vztahu 3) Mocenská teorie Kritériem je, zda některý ze subjektů vystupuje v právním vztahu z pozice veřejné moci 4) Metoda právní regulace Kritériem je, do jaké míry se subjekty podílejí na vzniku, změně nebo zániku právního vztahu 12 wd o r C

Některé důvody rozlišování mezi veřejným a soukromým právem Postavení subjektů Př. Jaký je rozdíl mezi pokutou uloženou policistou a pokutou uloženou revizorem v MHD? Jaký je rozdíl mezi oprávněními policisty a revizora? Může vás revizor perlustrovat nebo zadržet? Charakter řízení před soudy Př. Jaký je základní rozdíl mezi civilním a trestním (popř. správním řízením)? Co je zásada projednací a zásada vyšetřovací? Jaká je v hrubých rysech pozice účastníků řízení? 13

Právní odvětví Veřejnoprávní: Soukromoprávní: Ústavní právo Občanské právo hmotné Správní právo Obchodní právo Trestní právo hmotné Pracovní právo (? ) Trestní právo procesní Rodinné právo (? ) Občanské právo procesní (? ) Družstevní právo Finanční právo Mezinárodní právo soukromé Právo životního prostředí Pozemkové právo Církevní právo Mezinárodní právo veřejné 14 Kam ale zařadit např. medicínské právo?

B. Prameny práva Formální Normativní právní akty Ústava a ústavní zákony Zákony a zákonná opatření Podzákonné předpisy Precedent činnost nejvyšších soudů a Ústavního soudu Quasi-precedenční povaha Právní obyčej (není pramenem práva ČR) Mezinárodní smlouva (čl. 10 až 10 b + čl. 49 Ústavy; aplikační přednost) Normativní smlouva (zák. č. 2/1991 Sb. , o kolektivním vyjednávání) Materiální vše, co ovlivňuje obsah práva 15

Systém práva Právní řád – zastřešující pojem Právní předpis – konkrétní normativní právní akt Právní institut – určitá otázka upravená vícero právními normami Právní norma – konkrétní pravidlo chování obsažené v právním předpisu Kogentní v. dispozitivní 16

Příklady tohoto schématu (srovnejte) 1) Právní řád České republiky Zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník Institut vlastnictví (ustanovení § 123 -135 b) „Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. “ (ustanovení § 123) 2) Právní řád České republiky Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. , o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (nastudujte obsah čl. 10 Ústavy) Institut ochrany vlastnictví (ustanovení čl. 1 P_1) 17 „Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. “ (ustanovení čl. 1 P_1)

Kogentní a dispozitivní normy Kogentní normy Závazně stanovují pravidla chování Nepřipouští odchylku Převažují ve veřejném právu Dispozitivní normy Stanovují závazné pravidlo pro případ, že se strany nedohodnou jinak Převažují v soukromém právu 18

Příklad kogentní a dispozitivní normy § 596 občanského zákoníku „Má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit. “ § 590 občanského zákoníku „Není-li dohodnuto jinak, ani není-li to obvyklé, jsou účastníci povinni plnit bez zbytečného odkladu. Prodávající je oprávněn odevzdání předmětu koupě odepřít, nezaplatí-li kupující cenu včas. Odesílá-li se předmět koupě na místo plnění nebo určení, není kupující povinen zaplatit cenu, dokud nemá možnost si předmět koupě prohlédnout. “ 19

Descendenční teorie právního řádu Ústava, ústavní zákony a mezinárodní smlouvy (čl. 10 -10 b Úst. ) Zákony (čl. 15 Úst. ) a zákonná opatření (čl. 33 Úst. ) Nařízení vlády (čl. 78 Úst. ) Vyhlášky ministerstev (čl. 79 odst. 3 Úst. ) Nařízení správních úřadů - delegovaná působnost (čl. 79 odst. 3 Úst. ) Vyhlášky zastupitelstev - samostatná působnost (čl. 104 odst. 3 Úst. ) 20

Me zin ár od ní sm lou vy Schéma právního řádu Ú Z, ZO Nařízení vlády Vyhlášky ministerstev Nařízení správních úřadů Vyhlášky zastupitelstev 21

C. Právní vztah (struktura) Prizma vztahu Abstraktní modelový vztah Objektivní právo Prvky vztahu 22 Konkrétní společenský vztah Subjektivní právo Subjekt Adresát právní normy Konkrétní osoba (Obecná kategorie) (Individuálně určená) Objekt (předmět) Chování osob Hodnoty (zejm. majetkové) Obsah Subjektivní práva a povinnosti Chování osob

Subjekty (právní subjektivita) Způsobilost k právům a povinnostem Způsobilost k právním úkonům Deliktní způsobilost Každý je nositelem práv a povinností. Způsobilost k nim vzniká narozením a zaniká smrtí (výjimečně i nasciturus v dědickém řízení, narodí-li se živý, a zemřelý v případě některých osobnostních práv). 23

Způsobilost k (proti)právním úkonům Způsobilost k právním úkonům Vyvíjí se postupně V plném rozsahu vzniká zletilostí nebo uzavřením manželství po dosažení 16 -ti let Může být omezena soudem (viz § 10 občanského zákoníku) Deliktní způsobilost – hranice je stanovena různě dle právního odvětví (např. obč. pr – 18 let, prac. pr. – 15 let) Právnické osoby získávají právní subjektivitu svým vznikem – tj. zápisem do rejstříku – a naopak ji ztrácí zánikem – tj. výmazem z něj. 24

Právní skutečnosti Takové společenské nebo přírodní okolnosti, se kterými právo spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu. Objektivní V souladu s právem - Narození, smrt, přírodní katastrofa, běh času 25 Protiprávní - Protiprávní stavy Subjektivní V souladu s právem - Právní jednání (př. smlouvy), rozhodnutí soudů Protiprávní - Protiprávní jednání (delikty)

D. Realizace práva Uskutečňování právních norem právními subjekty. Způsoby: 1) Bezprostřední výkon subjektivních práv a dodržování právních povinností vyplývajících z právních předpisů 2) Výkon práv a dodržování povinností, které vyplývají z právních vztahů 3) Aplikace práva orgány veřejné moci (př. rozhodnutí soudů a správních org. ) 26

Závěrem kapitoly Co podle vás znamenají slova jako: Přezkum Duševní vlastnictví Slehnutí Zveřejnění a uveřejnění 27

2) Úvod do lidských práv „Human A member of the homo sapiens species; a man, woman or child; a person. Right Things to which you are entitled or allowed; freedoms that are guaranteed. Human Rights The rights you have simply because you are human. “ United for Human Rights (www. humanrighst. com) 28

Otázky k zamyšlení Jaký je sémantický (popř. právní) rozdíl mezi pojmy právo a svoboda? Měl lidskoprávní vývoj nějakou souvislost s vývojem historickým? Pokud ano, jakou? 29

Přehled lidskoprávního vývoje I. Magna Charta Libertatum (1215) Petition of Rights (1628) Kauza John Hampden (1637 -1638) Habeas Corpus Act (1679) Bill of Rights (1689) Act of Settlement (1701) Virginia Declaration of Rights (12. 6. 1776) Deklarace nezávislosti USA (4. 7. 1776) + U. S. Constitution + Bill of Rights (17. 9. 1787) Deklarace práv člověka a občana (1789) 30

Přehled lidskoprávního vývoje II. l Všeobecná deklarace lidských práv (1948) l Úmluva o ochraně základních lidských práv a svobod (1950) l Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966) l Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966) l Listina (charta) základních práv EU 31

Původ a povaha lidských práv U jejich zrodu stálo zejména vlastnické právo (viz přehled lidskoprávních dokumentů). Další práva byla uznávána postupně (př. osobní svoboda). Původním účelem byla ochrana jednotlivce (zejm. šlechty) proti státu. Charakter subjektivních veřejných práv. 32

Ochrana lidský práv „Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. “ (čl. 4 Ústavy) To znamená celé soustavy obecných soudů a soudu ústavního. Ústavní soudnictví v ČR tvoří model specializovaný a koncentrovaný opakem je model difuzní, všeobecný. 33

Subsidiarita ústavní stížnosti Okresní soud (popř. správní orgán) Krajský soud Vrchní soud (byl-li soudem I. Instance KS) Nejvyšší soud / Nejvyšší správní soud Pro podání ústavní stížnosti je potřeba vyčerpat všechny vnitrostátní prostředky ochrany (podobně u stížnosti k ESLP)! ÚS zkoumá pouze ústavnost – nikoli zákonnost! Ústavní soud Evropský soud pro lidská práva 34 Referenčním hlediskem je pro ESLP pouze Evropská úmluva (+ některé další dokumenty Rady Evropy)

Dělení lidských práv dle obsahu: (1. ) základní, (2. ) politická, (3. ) práva národnostních menšin, (4. ) hospodářská, sociální, kulturní (5. ) soudní a jiná právní ochrana dle generací dle statusů (G. Jellinek): (1. ) status negativus, (2. ) status activus, (3. ) status positivus, (4. ) status pasivus – základní povinnosti dle nositelů práv (právnické osoby vs. fyzické osoby; zvláštní postavení veřejnoprávních korporací včetně státu; občané vs. cizinci) dle možností omezení: jen formou zákona a v taxativně uvedených případech. Limitem je zejména čl. 4 odst. 4 LZPS. limitují se i vzájemně (princip vyváženosti ZP) dle způsobu domáhání – přímo či prostřednictvím zákonů 35

Článek 4 Listiny (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. 36

I. Právo na život Listina základních práv a svobod: Čl. 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. (3) Trest smrti se nepřipouští. (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Srov. s ustanovením čl. 2 odst. 2 Evropské úmluvy: Zbavení života se nebude považovat za způsobené v rozporu s tímto článkem, jestliže bude vyplývat z použití síly, které není víc než zcela nezbytné, při: 37 a) obraně každé osoby proti nezákonnému násilí; b) provádění zákonného zatčení nebo zabránění útěku osoby zákonně zadržené; c) zákonně uskutečněné akci za účelem potlačení nepokojů nebo vzpoury.

Několik otázek k právu na život ESLP řadí právo na život jak pod status negativus, tak pozitivus – co to znamená v praxi? Jaký je váš názor na problematiku potratů? Problém asistované reprodukce: Jaký je váš názor ohledně nakládání se zárodky? Euthanázie – máme právo na smrt? Není rozpor v tom, že každý má právo na život, ale na bezplatnou zdravotní péči mají nárok jen občané? 38

II. Zákaz mučení Listina základních práv a svobod: Článek 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Čl. 1 Úmluvy proti mučení: „Pro účely této Úmluvy výraz "mučení" znamená jakékoli jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení s cílem získat od něho nebo od třetí osoby informace nebo přiznání, potrestat jej za jednání, jehož se dopustil on nebo třetí osoba nebo z něhož jsou podezřelí nebo s cílem zastrašit nebo přinutit jej nebo třetí osobu nebo z jakéhokoli jiného důvodu založeného na diskriminaci jakéhokoli druhu, když taková bolest nebo utrpení jsou působeny veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření nebo z jejich podnětu či s jejich výslovným nebo tichým souhlasem. . . “. 39 Mučení je obtížné definovat.

Několik otázek k zákazu mučení Evropský výbor pro zabránění mučení opakovaně kritizuje ČR kvůli chirurgickým kastracím sexuálních násilníků. Co si o tom myslíte? Je podle vás možné porušit zákaz mučení, pokud tím můžete zachránit životy (tzv. model „tikající bomby“)? Je podle vás mučením, když odsouzený k trestu smrti vyčkává na výkon trestu např. 10 a více let? 40

III. Osobnostní práva Listina základních práv a svobod: Článek 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Osobnostní práva v čl. 10 zahrnují celou řadu dílčích oprávnění. Jiné dokumenty často tato práva upravují samostatně a leckdy podrobněji. 41

Několik otázek k osobnostním právům Je podle vás ochrana soukromí absolutní? Může být v rozporu s jinými právy zaručenými Listinou? Je zásahem do rodinného života nedobrovolná sterilizace? Viz k tomu případy romských žen. Jak si myslíte, že je obecně chráněna lidská důstojnost a ochrana osobních údajů v rámci českého zdravotnictví? 42

IV. Právo vlastnit majetek Listina základních práv a svobod: Článek 11 (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice. (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. (5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Podobně jako u jiných práv je i zde nejožehavější otázkou možnost jeho omezení. 43

Několik otázek k právu vlastnit majetek Co si představíte pod tím, že právo pokojného užívání vlastnictví působí horizontálně i vertikálně? Co podle vás znamená zásada iura scriptum sunt vigilantibus („práva náleží bdělým“)? Co znamená zásada „nikdo nemůže na druhého převést více práv, než má sám“ (Nemo plus iuris transfere potest quam ipse habet). 44

V. Svoboda projevu Listina základních práv a svobod: Článek 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Bez svobody projevu není v zásadě možné fungování demokracie. 45

Několik otázek ke svobodě projevu Jaké druhy projevu jsou podle vás chráněny? Je rozdíl v jejich ochraně podle toho, co obsahují? Proč podle vás Listina výslovně zakazuje cenzuru, když v odstavci prvním svobodu projevu zaručuje? 46

VI. Náboženská svoboda Článek 15 1. Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. 2. Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. 3. Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 1. Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. 2. Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. 3. Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. 4. Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Náboženská svoboda má přinejmenším dva základní aspekty: individuální a institucionální. 47

Několik otázek k náboženské svobodě Je náboženská svoboda právem omezitelným? Pokud ano, kde jsou jeho meze? Může vstoupit náboženská svoboda v konflikt s jinými právy či svobodami? Případně jakými? Proč je vlastně náboženská svoboda tak důležitá? Je vůbec potřeba? Jak si vysvětlit ustanovení čl. 15 odst. 3? Proč Francie zakazuje nošení náboženských symbolů na veřejnosti? Je přijatelné vyvěšovat krucifixy ve školách? 48

VII. Právo na spravedlivý proces V LZPS upraveno v čl. 36 -40. Obsahuje celou řadu dílčích oprávnění. Právo na spravedlivý proces není samo o sobě k ničemu. Jedná se však o podstatný prvek ochrany ostatních práv a svobod. 49

To je vše. Děkuji za pozornost 50