vod do Pascalu Co je Pascal vy programovac

Úvod do Pascalu

Co je Pascal? • vyšší programovací jazyk poskytuje prostředky pro popis algoritmů, které odrážejí povahu řešených problémů, a nikoliv technickou realizaci výpočetních procesů na počítači. • 1967 -71: Niklaus Wirth 2

Jednoduchý program ahoj; begin writeln (‘Hello World’); end. jméno programu Je velmi důležité program správně členit. klíčová slova 3

Program a zdrojový kód proces začíná v textovém editoru zde píšeme zdrojový kód ten je uložen s příponou. PAS počítač nerozumí textu v Pascalu; jazyk musí být přeložen do strojového kódu • toto zajistí překladač (compiler => kompilovat) • • 4

Jak funguje překlad? 2 fáze překladu fáze 1: překladač zkontroluje, zda se v kódu vyskytují syntaktické chyby (např. překlepy) Pokud jsou chyby nalezeny, vypíšou se a překlad je ukončen. Programátor může nyní nalezené chyby opravit. 5

Jak funguje překlad? fáze 2: Po odstranění všech chyb je zdrojový kód převeden do spustitelného programu (. exe) 6

7

Klíčová (rezervovaná) slova 8

Čtení V Pascalu je čtení prováděno příkazem Readln: pracuje s textem i s číselnými hodnotami Readln: samostatně může být použit pro zastavení běhu programu (čeká se na stisk ENTER) 9

Čtení V Pascalu je čtení prováděno příkazem Readln: pracuje s textem i s číselnými hodnotami Readln: samostatně může být použit pro zastavení běhu programu (čeká se na stisk ENTER) var A, B, C: integer; S: string; begin readln(A); readln(B, C); readln(S); readln; end. 10

Čtení V Pascalu je čtení prováděno příkazem Readln: pracuje s textem i s číselnými hodnotami Readln: samostatně může být použit pro zastavení běhu programu (čeká se na stisk ENTER) 47 ENTER 1234 -45 ENTER Zaciname s Pascalem ENTER var A, B, C: integer; S: string; begin readln(A); readln(B, C); readln(S); readln; end. A=47 B=1234 a C=-45 S = ’Zaciname s Pascalem’ 11

Zápis (tisk) je prováděn příkazy Write nebo Writeln(‘Zadej cislo: ‘); … zobrazí řetězec napsaný v uvozovkách a odřádkuje Writeln(A); … vytiskne hodnotu proměnné A a odřádkuje Write(A); … stejné jako dříve, ale bez odřádkování Writeln; … odřádkuje 12

Zápis (tisk) 13

Zápis (tisk) 14

Proměnná • veličina určitého typu, která může měnit svou hodnotu, ne však svůj typ • proměnná musí být deklarována • deklarace proměnných začíná klíčovým slovem var (což je zkratka ze slova variable) Byte Char Integer String Real Boolean 15

Datové typy Boolean : logická proměnná: true, false Integer: celá čísla mezi – 32768 a 32767 Real : reálná čísla Char : znaky (např. @; t; 6) String : řetězec - složen z žádného nebo více znaků • Array: pole prvků určitého typu např. A: array[1. . 100] of Real; • • • 16

17

18

19

20

21

22

23

Datové typy definované uživatelem možnost definovat další typy var M, N: Integer; K, L: 1. . 100; type Typ. Sto=1. . 100; var M, N: Integer; K, L: Typ. Sto; M, N … standardního celočíselného typu Integer K, L … celočíselné prom. , mohou nabývat jen hodnot od 1 do 100 Je možno nejprve deklarovat celočíselný typ vázaný na příslušný interval (označen bude např. identifikátorem Typ. Sto), a teprve potom pomocí identifikátoru typu deklarovat proměnné K, L 24

Datové typy definované uživatelem Příklad: Mají-li např. X, Y představovat body v třírozměrném prostoru, jejichž souřadnice se mohou v průběhu programu měnit, lze příslušná proměnná třísložková pole deklarovat přímo zápisem var X, Y: array[1. . 3] of Real; 25

Datové typy definované uživatelem Příklad: Mají-li např. X, Y představovat body v třírozměrném prostoru, jejichž souřadnice se mohou v průběhu programu měnit, lze příslušná proměnná třísložková pole deklarovat přímo zápisem var X, Y: array[1. . 3] of Real; nebo nejprve deklarovat příslušný typ (bude označen identifikátorem Typ. Bod), tj. psát 26

Datové typy definované uživatelem Příklad: Mají-li např. X, Y představovat body v třírozměrném prostoru, jejichž souřadnice se mohou v průběhu programu měnit, lze příslušná proměnná třísložková pole deklarovat přímo zápisem var X, Y: array[1. . 3] of Real; nebo nejprve deklarovat příslušný typ (bude označen identifikátorem Typ. Bod), tj. psát type Typ. Bod=array[1. . 3] of Real; var X, Y: Typ. Bod; 27

Datové typy definované uživatelem 28

Pojmenování proměnných • identifikátor - musí začínat písmenem, může obsahovat číslice a znak podtržení 29

Konstanty • data, která nemění svou hodnotu – literál, tj. přímý zápis hodnoty v programu, – pojmenovaná konstanta, tj. pomocí identifikátoru, který je pro příslušnou hodnotu použit v úseku deklarací konstant (úsek deklarací konstant začíná klíčovým slovem const). const T 0=273. 15; Dimenze=2; 30

Příkaz přiřazení 31

Příkaz přiřazení 32

Příkaz přiřazení 33

Příkaz přiřazení zapíše data do již dříve deklarované proměnné např. cislo : = 25; adresa : = ’ 25 High Street’; 34

Matematické operace + * sčítání odčítání násobení / div mod dělení mod zbytek po celočíselném dělení div celočíselné dělení 35

3. 5 36

3. 5 37

38

39

40

41

Matematické operace • není definován aritmetický operátor pro umocňování • mocniny s malým přirozeným exponentem: – funkce Sqr nebo opakované násobení • jiné mocniny (s reálným exponentem, a tedy též pro zápis odmocnin) – funkce Power nebo matematický vztah AB = e B*ln A (pro A > 0) 42

Matematické operace 43

Matematické operace 44

Matematické operace 45

Matematické operace 46

Přepona trojúhelníka 47

Přepona trojúhelníka 48

Podmínky • proměnné typu Boolean True / False = je rovno <> není rovno > větší než < menší než >= větší nebo rovno <= menší nebo rovno 49

50

51

52

53

and, or, not 54

Určete hodnoty proměnných X a Y po vykonání kódu: 55

Určete hodnoty proměnných X a Y po vykonání kódu: 56

57

58

59

60

61

62

63

64

Příkaz case slouží k zápisu n-árního větvení 65

Příkaz case slouží k zápisu n-árního větvení 66

Příkaz case V proměnných Den, Měsíc, Rok je uloženo datum. Napište část programu, která zajistí, že do proměnné Počet bude uložen počet dnů v příslušném měsíci. 67

Příkaz case V proměnných Den, Měsíc, Rok je uloženo datum. Napište část programu, která zajistí, že do proměnné Období bude uložen název příslušného ročního období. 68

Příkaz case V proměnných Den, Měsíc, Rok je uloženo datum. Napište část programu, která zajistí, že do proměnné Období bude uložen název příslušného ročního období. Jak to funguje? 69

70

71

72

73

Prázdný příkaz • nepředepisuje žádnou akci a je definován jako prázdný řetězec znaků abecedy jazyka • obvykle se využívá jako kompoziční prvek ve strukturovaných příkazech. Příklad: if X<5 then else Write('*') NIC • přehledněji (neúplným příkazem if): if X>=5 then Write('*') 74

Cykly • Cyklus je část algoritmu, která předepisuje (několikanásobné) opakování části algoritmu (těla cyklu). 75

Cykly • se známým počtem opakování for… to… do… • s neznámým počtem opakování repeat… until… while… do… 76

se známým počtem opakování 77

78

s neznámým počtem opakování 79

s neznámým počtem opakování 80

81

82

83

84

nebo 85

Jaké chyby mohou nastat? mohou nastat 3 typy chyb 1. Syntaktické chyby: např. překlepy 2. Logické chyby: chyby v logice (algoritmu) 3. Run-Time chyby (za běhu) : chyby, které se vyskytnou až při běhu programu (např. nedostatek paměti) 86

Používání procedur • Procedura je dílčí algoritmus • stejně jako program musí mít své jméno • definuje vlastní proměnné zvané lokální proměnné nebo používá globální proměnné použité v programu • pro vymezení procedury používáme begin a end, ale na konci bude středník. • např. chceme zahrát melodii na začátku a na konci programu • na konci však jiným tempem 87

Používání funkcí • jsou podobné procedurám • mají vlastní proměnné a mohou pracovat také s parametry. • hlavní rozdíl je v tom, že funkce vrací hodnotu zpět do programu 88

Deklarace funkce • tvořena záhlavím, deklarační částí a příkazovou částí • Záhlaví – začíná klíčovým slovem function a názvem (identifikátorem) funkce – obsahuje parametry funkce (kolik a jakého typu) a jakého typu je výsledek (jedna výsledná hodnota). 89

Deklarace funkce • V příkazové části funkce (tj. mezi begin a end funkce) je třeba přiřadit identifikátoru funkce, nějakou hodnotu => výsledná funkční hodnotu. 90

Používání funkcí Příklad Deklarujte funkci pro výpočet aritmetického průměru dvou reálných čísel. vstupní parametry výstupní parametry 91

Používání funkcí Příklad Deklarujte funkci pro výpočet n!. 92

Používání funkcí 93

Volání procedury a funkce má jeden ze dvou tvarů • identifikátor podprogramu (seznam skutečných parametrů) rozdílný je však význam volání: • volání procedury představuje příkaz (příkaz procedury), • volání funkce představuje výraz. 94

Formální parametry podprogramů dělíme: z hlediska algoritmizace (podle směru předávaných hodnot) na: • parametry vstupní, • parametry výstupní, • parametry vstupně-výstupní, z hlediska Pascalu na: • parametry volané hodnotou, • parametry volané odkazem (vztahuje se na ně klíčové slovo var). 95

Formální parametr volaný hodnotou • představuje v těle podprogramu jen lokální proměnnou, které je na počátku provádění podprogramu přiřazena hodnota skutečného parametru. • Přípustným skutečným parametrem může být proto libovolný výraz, jehož hodnota je kompatibilní vzhledem k přiřazení s typem formálního parametru. • Případné změny hodnoty formálního parametru při provádění podprogramu nemění hodnotu skutečného parametru. 96

Formální parametr volaný hodnotou program Ukazka. Funkci; ~~~ function Moc 3(X: Real): Real; begin Moc 3: =X*Sqr(X); end; ~~~ var X, Y, Z: Real; begin X : = 5. 5; Y : = 2. 5; Z : = Moc 3(X-Y); ~~~ end. 97

Formální parametr volaný odkazem • představuje v těle podprogramu vždy tu konkrétní proměnnou, která je určena skutečným parametrem. • Přípustným skutečným parametrem proto může být obecně jen proměnná, jejíž typ je totožný s typem formálního parametru 98

Vyjádřete algoritmus pro výpočet součtu 20 reálných čísel dodávaných ze vstupního zařízení. 99

100

Vstupní údaje tvoří nejprve přirozené číslo N z intervalu <2, 1000> a dále posloupnost N reálných čísel. Vyjádřete algoritmus pro nalezení největší hodnoty z hodnot prvků posloupnosti. 101

Vstupní data tvoří přirozené číslo N > 2 a posloupnost N celých čísel. Vyjádřete algoritmus, podle kterého se zjistí, zda jsou v posloupnosti bezprostředně po sobě dvě stejná čísla. V případě, že ano, zajistěte tisk jejich společné hodnoty a tisk příslušné dvojice indexů. 102

Vstupní data tvoří přirozené číslo N > 2 a posloupnost N celých čísel. Vyjádřete algoritmus, podle kterého se zjistí, zda jsou v posloupnosti bezprostředně po sobě dvě stejná čísla. V případě, že ano, zajistěte tisk jejich společné hodnoty a tisk příslušné dvojice indexů. 103

Vstupní data tvoří přirozené číslo N > 2 a posloupnost N celých čísel. Vyjádřete algoritmus, podle kterého se zjistí, zda jsou v posloupnosti bezprostředně po sobě dvě stejná čísla. V případě, že ano, zajistěte tisk jejich společné hodnoty a tisk příslušné dvojice indexů. 104

Vstupní údaje tvoří přirozené číslo N z intervalu <2, 100> a dále posloupnost N celých čísel. Vyjádřete algoritmus pro nalezení všech míst výskytu maxima posloupnosti. 105

Vstupní údaje tvoří přirozené číslo N a dále posloupnost N celých kladných čísel. Vyjádřete algoritmus, podle kterého se zjistí, zda jsou v posloupnosti alespoň dva prvky stejné. 106

107

108