vod do ekonomick teorie Ing Vojtch Jindra Katedra

  • Slides: 13
Download presentation
Úvod do ekonomické teorie Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Úvod do ekonomické teorie Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Ekonomické vědy n Obecné: n n Aplikované: n n ekonomie, dějiny ekonomických teorií, dějiny

Ekonomické vědy n Obecné: n n Aplikované: n n ekonomie, dějiny ekonomických teorií, dějiny národního hospodářství, mezinárodní ekonomie odvětvové, průřezové, teritoriální popř. prostorové Předmětem zkoumání ekonomie jako obecné ekonomické teorie je způsob, jakým lidé se svými neomezenými potřebami používají omezené zdroje k výrobě užitečných statků, jak tyto statky rozdělují, vzájemně směňují a rozhodují o jejich spotřebě

Metody ekonomického výzkumu n n n n Pozorování Abstrakce (odmyšlení od vlastností a vztahů

Metody ekonomického výzkumu n n n n Pozorování Abstrakce (odmyšlení od vlastností a vztahů z hlediska daného předmětu zkoumání méně důležitých) Analýza (rozbor) Syntéza (spojování částí do jednoho celku) Indukce (usuzování od konkrétního k obecnému) Dedukce (usuzování od předpokladů k závěru, který z daných předpokladů vyplývá) Komparace (srovnání) Experiment (zkoumání reálných jevů a procesů za určitých podmínek)

Dělení ekonomie n Mikroekonomie – zkoumá rozhodování a chování dílčích ekonomických subjektů tj. jednotlivců

Dělení ekonomie n Mikroekonomie – zkoumá rozhodování a chování dílčích ekonomických subjektů tj. jednotlivců domácnosti, firmy, výrobci a spotřebitelé n odpovídáme si na otázky, na které si musí odpovědět jednotlivec, aby se mohl rozhodnout, jak se bude v ekonomickém systému chovat n Makroekonomie zkoumá fungování ekonomiky jako celku a využívá při tom agregátních (souhrnných) veličin jako je HDP, celková zaměstnanost, celková nabídka a poptávka apod.

Členění ekonomie n Pozitivní ekonomie - popisuje ekonomickou realitu, fakta a chování v ekonomii

Členění ekonomie n Pozitivní ekonomie - popisuje ekonomickou realitu, fakta a chování v ekonomii bez hodnotících (etických) soudů a hledá zákonitosti jejího fungování (zabývá se tím co je a ne tím, co by mohlo být). n Normativní ekonomie – formuluje etické a hodnotící soudy ( zabývá se tím, co by mělo být).

Základní ekonomické pojmy n n Statek = každá věc, která slouží k uspokojování lidských

Základní ekonomické pojmy n n Statek = každá věc, která slouží k uspokojování lidských potřeb Ekonomické statky = statky vzniklé výrobou Volné statky = volně dostupné v přírodě v množství převyšujícím potřebu a použitelné při spotřebě bez další úpravy. Nejsou vzácné, protože jsou relativně neomezené. Vstupy (výrobní faktory, inputs) n n práce kapitál (věcný, nehmotný, peněžní) přírodní zdroje (půda) Výstupy (outputs) = výsledek výroby

Základní ekonomické pojmy n Práce n n Kapitál n n n Nositel člověk Určeny

Základní ekonomické pojmy n Práce n n Kapitál n n n Nositel člověk Určeny pro další použití při výrobě jiných statků Věcná podoba Nehmotná podoba Peněžní Akumulace kapitálu Přírodní zdroje n Produkt přírody

Základní ekonomické pojmy n Zboží – hmotný statek určený pro trh tj. pro směnu,

Základní ekonomické pojmy n Zboží – hmotný statek určený pro trh tj. pro směnu, prostředek směny jsou peníze nebo naturálie n Externality – vstupy a výstupy, které neprocházejí trhem, pozitivně nebo negativně ovlivňují hospodářské subjekty, aniž by byly zaplaceny nebo jinak kompenzovány, př. znečištěné ovzduší n Veřejné statky a služby n n n výroba je společensky důležitá, ale pro soukromníky málo rentabilní až dlouhodobě návratná, příliš rozsáhlá, kapitálově náročná zajišťuje vláda a poskytuje bezplatně (pouliční osvětlení, policie, …)

Náklady obětované příležitosti n n n vzácnost zdrojů nutnost volby mezi nákupem různého zboží

Náklady obětované příležitosti n n n vzácnost zdrojů nutnost volby mezi nákupem různého zboží a různými činnostmi vynaložení zdrojů na realizaci určitého záměru (účelu) znemožňuje jejich použití pro jiné účely tato oběť je součástí ekonomických nákladů provedeného rozhodnutí součástí nákladů je i „ztráta“ z možného přínosu druhé nejlepší varianty

Hranice produkčních (výrobních) možností Produkt Y A n D C B každá země i

Hranice produkčních (výrobních) možností Produkt Y A n D C B každá země i firma má omezené množství výrobních činitelů, a proto i omezené výrobní možnosti => křivka výrobních možností (různé kombinace výroby dvou produktů) Produkt X n n n Body na křivce představují výrobu při plném využití všech výrobních faktorů (výroba s max. efektivností). Zvýšení produkčních možností je možné při využití dodatečných zdrojů nebo zavedením nové technologie. Firma vyrábí efektivně, jestliže je na křivce výrobních možností

Efektivnost n Národohospodářská efektivnost E = HDP/K n n výsledek je objem HDP (HDP),

Efektivnost n Národohospodářská efektivnost E = HDP/K n n výsledek je objem HDP (HDP), který připadá na 1 Kč kapitálových nákladů (K) Na úrovni podniku je efektivnost označována slovem rentabilita R = z/N n n výsledek nám říká, jak velký zisk (z) byl vytvořen na 1 Kč celkových nákladů (N), po vynásobení výsledku číslem 100 dostaneme rentabilitu v % Efektivnost charakterizujeme dvěma složkami: n n účelnost …. výsledky musí odpovídat objemem a strukturou potřebám hospodárnost …. s co nejnižšími náklady

Produktivita práce n n Vyjadřuje výkonnost vynakládané práce při výrobě ekonomických statků a služeb

Produktivita práce n n Vyjadřuje výkonnost vynakládané práce při výrobě ekonomických statků a služeb Produktivita v měřítku národního hospodářství PP = HDP/Z n n n Výpočet udává velikost HDP na 1 pracovníka Produktivita práce na úrovni podniku PP = Q/T n n n (Z) počet pracovníků (HDP) hrubý domácí produkt (Q) celkový objem výroby (T) celkový čas Vyjadřuje množství produkce za časovou jednotku Závisí na přírodních podmínkách, na úrovni techniky a technologii výroby, zručnosti a kvalifikaci pracovníků, atd.

Zákon klesajících výnosů n n n S rostoucím množstvím 1 výrobního faktoru při nezměněném

Zákon klesajících výnosů n n n S rostoucím množstvím 1 výrobního faktoru při nezměněném rozsahu ostatních výrobních faktorů vzrůstá celkový produkt, ale stále pomalejším tempem (nemění se rozsah ostatních faktorů). Každá dodatečná jednotka výrobního faktoru vyvolá menší zvýšení objemu produkce než jednotka předcházející. Růst výroby a její efektivnost souvisí s rozvojem dělby práce