Vnj stavba jak list vypad epel ploch st

Vnější stavba – jak list vypadá? čepel – plochá část listu žilnatina řapík palisty 2. 3.

Vnější stavba listu - POCHVA • U trav řapík objímá celý stonek a vytváří – POCHVU • V místě, kde pochva obepíná stonek, vybíhá často v ouška a z úžlabí pochvy někdy vyrůstá blanitý, nezelený jazýček Pochva s jazýčkem u trávy Lipnice

Vnější stavba listu - PALISTY • Palisty jsou přívěsky na bázi řapíku či na bázi přisedlého listu • Palisty mohou mít různou velikost a tvar. Některé rostliny, např. hrách setý, mají palisty velké a nápadné. U hrachoru pačočkového dokonce zvětšené palisty zcela nahrazují listy Palisty na bázi listů vrby slezské Palisty hrachoru pačočkového

Vnější stavba listu - PALISTY • U rdesnovitých palisty srůstají a tvoří pochvu kolem stonku, zvanou botka. • U trnovníku, akácie a dalších rostlin jsou přeměněny v tvrdé ostny a pomáhají chránit rostlinu před herbivory Botka rdesna vzniklá srůstem palistů Palisty akácie přeměněné v duté ostny

Vnější stavba listu • List může mít rozlišenou svrchní (tmavší) a spodní (světlejší) stranu = Bifaciální list (dvoulící) např. Dub, Konvalinka • Může mít obě strany stejné = Monofaciální list (jednolící) např. Tulipán, Cibule

Vnější stavba listu - ČEPEL • ČEPEL - rozšířena do plochy, je v ní žilnatina (soubor cévních svazků) • A) jednoduchá B) složená • ad. A) jednoduchá Celistvá: nečleněné listy, názvy podle geometrických obrazců nebo předmětů Členěná: zpeřená, dlanitá

5. 5. Celistvá čepel - tvary • • • A) jehlicovitý B) kopinatý C) srdčitý D) ledvinitý E) vejčitý F) střelovitý A) B) 5. D) E) C) 5. • A) jehličnany (smrk, borovice), svízel syřišťový • B) jitrocel, vrba • C) lípa • D) kopytník • E) buk, rulík • F) šípatka, áron plamatý F)

Tvary čepele - příklady Kopytník evropský Šípatka střelolistá

Jednoduchá čepel - členěná – Zpeřená: podle hloubky laloků odlišujeme listy peřenolaločné (zářezy jsou mělké), peřenoklané (do jedné třetiny), peřenodílné (do jedné poloviny), peřenosečné (přes jednu polovinu) – Dlanitá (listy dlanitolaločné, dlanitoklané, dlanitodílné, dlanitosečné) M – peřenolaločnatý, N – peřenoklaný, O – peřenodílný, P – peřenosečný, R -

Jednoduchá čepel - členěná S – dlanitolaločnatý, T – dlanitoklaný, U – dlanitodílný, V - dlanitosečný

Vnější stavba listu - ČEPEL ad. B)Složená - listy zpeřené (střední žebro + lístky) • sudozpeřené (hrachor jarní) • lichozpeřené (akát) - listy dlanitě složené • trojčetné (jetel) • pětičetné (mochna) • mohočetné (vlčí bob)

Typy okrajů listové čepele 6. celokrajný 6. 6. zubatý vroubkovaný pilovitý dvojitě pilovitý 6. laločnatý 6. jemně pilovitý

Uspořádání žilnatiny • • • žilnatina = soubor cévních svazků v listu A) rovnoběžná (trávy) B) souběžná (konvalinka) C) zpeřená (habr) D) dlanitá (javor) E) znožená (čemeřice) C) D) A) B) E)

Listová žilnatina Žilnatina: Zpeřená: z hlavní žilky odbočují oboustranně žilky postranní, které se dále větví, např. buk, lípa Dlanitá z vrcholu řapíku vybíhá paprskovitě několik hlavních žilek, které se dále větví, např. kontryhel, javor Rovnoběžná je tvořena stejně silnými žilkami probíhajícími rovnoběžně po celé délce čepele (např. trávy) Souběžná cévní svazky probíhají souběžně obloukem od báze k vrcholu čepele Vegetativní orgány rostlin

Vnější stavba listu - ŘAPÍK - stopkovitý, na jeho bázi mohou být palisty - u některých rostlin (trávy) chybí - natáčí listy ke světlu - procházejí jím CS

Způsob přisedání listů na stonek 33. listy: 33. • řapíkaté (javor babyka) • přisedlé (třezalka skvrnitá) • sbíhavé (kostival, divizna malokvětá) • objímavé (kamzičník) 33.

listy mohou přisedat na stonek různě: a) řapíkatý list b) přisedlý list c) objímavý list postavení listu na stonku a) střídavé b) vstřícné (křižmostojné) c) vstřícné d) přeslenité

Postavení listů na stonku • střídavé – pilát, bříza 7. • vstřícné – hluchavkovité • přeslenité – přeslička, vraní oko čtyřlisté 8. 9.