Vlet s idlem tlaku Vernier Lab Quest a
Výlet s čidlem tlaku Vernier Lab. Quest a barometr BAR-BTA
Vyčteš z grafu, jak výlet probíhal? Jak se mění tlak s nadmořskou výškou? Na konec krátký výstup. První část trasy byla z kopce – tlak vzrůstal. Před začátkem výletu byl barometr v klidu na stole. Hodnota tlaku s časem kolísá. Pak následoval dlouhý výstup do nejvyššího bodu trasy – tlak klesal. Že by velice prudký a rychlý sestup? Opět sestup – tlak vzrůstá
Poznáš, u kterého města se výlet konal? Ještěd – jedná se o město pod Ještědem – Liberec.
Porovnej svůj odhad trasy s mapou! Které místo bylo položeno nejníže a které nejvýše? Nejvýše položené místo. Nejníže položené místo.
Co dokážeš vyčíst z mapy? Porovnáním vrstevnice 600 m. n. m. a Urči, po kolika metrech označující jsou vrstevnice vyznačeny na mapě! výšky vrcholu Javorový vrch zjistíš, že vrstevnice jsou na mapě po 10 m nadmořské výšky. Výrazněji jsou vyznačeny vrstevnice po 100 a 50 m nadmořské výšky. Urči nadmořskou výšku výchozího bodu! Podle vršku s výškou 427 m. n. m. určíme výšku výrazné vrstevnice jako 400 m. n. m. Vidíme, že k počátku cesty Urči nadmořskou bodu cesty! vede první vrstevnice nad výšku ní tedynejnižšího – 410 m. n. m. Nejnižší bod cesty je v údolí u Černé Nisy – u autobusové zastávky Janův most – 370 m. n. m.
Urči, po kolika celých minutách se zaznamenávaly naměřené hodnoty! Časové intervaly jsou střídavě 0, 03 h = 0, 03 x 60 min = 1, 8 min a 0, 04 h = 0, 04 x 60 min = 2, 4 min. Protože interval byl udán v celých minutách, zadaný interval byl 2 minuty.
Předpokládejme, že stejný tlak odpovídá stejné nadmořské výšce. Jak dlouho trvalo překonání stejného výškového rozdílu turistovi v prvním a druhém intervalu? Co mohlo být důvodem tohoto rozdílu? Jednalo se o pomalou nebo rychlou chůzi? Porovnej s mapou! V čase od 0, 4333 h do 0, 6333 h turista klesal. Klesání trvalo 0, 2 h = 0, 2 x 60 min = 12 min. V čase od 0, 6667 h do 1 h turista stoupal. Stoupání trvalo 20 min. Podle mapy délka stoupání a klesání byla přibližně stejná. Turista šel v rychlém tempu a stoupání je fyzicky náročnější, proto stoupal pomaleji.
Co se asi dělo v úseku cesty mezi 3, 567 h a 3, 633 h? Za 0, 066 h = 0, 066 x 60 min = 3, 96 min tlak vzrostl o 1, 3 k. Pa. V prvním rychlém sestupu by to za 12 min odpovídalo 12 x (1, 3 : 3, 96) k. Pa = 3, 94 k. Pa a skutečná změna byla 1, 55 k. Pa. Porovnáme-li to s mapou, vidíme, že mezi Rudolfovem, elektrárnou a Baltskou není žádná přímá cesta s prudkým sestupem. Turista tedy musel použít nějaký dopravní prostředek. Obě místa mají autobusovou zastávku, použil tedy pravděpodobně autobus.
© RNDr. Vladimíra Erhartová vlerhartova@gmail. com SOŠ a Gymnázium Na Bojišti 15, Liberec
- Slides: 10