Vlet na Pe tn Nejvy ze sedmi pahork

Výlet na Pe třín

Nejvyšší ze sedmi pahorků, na nichž se rozložilo historické jádro Prahy, nese jméno Petřín. Pražský vrch Petřín se nachází nad Vltavou mezi Malou Stranou a Strahovem. Nejvyšší nadmořská výška dosahuje 320 m. První písemná zpráva pochází z r. 1108, kdy byli na zdejším popravišti stínáni poslední Vršovci. Tehdy zde byl hluboký les, táhnoucí se až k Bílé Hoře. Název Petřín byl patrně užíván až od 17. století

Ve středověku začal les ustupovat vinicím a hospodářsky obdělávaným plochám. Ve 14. století zde Karel IV. nechal postavit Hladovou zeď. Její délka je 1178 m, výška 7, 5 - 8 m, průměrná šíře 170 cm. Podle jednoho vysvětlení chtěl panovník dát hladovějícím občanům v době neúrody práci, patrně však šlo o to, aby Malá Strana dostala nové opevnění.

Kopcovitá poloha Prahy přímo lákala k výstavbě lanovek. První projekty - někdy ovšem spíše fantastické - se zrodily už v 70. letech 19. století. Žádný však nebyl realizován. Zlom nastal až začátkem 90. let 19. století, kdy byly vybudovány koleje lanové dráhy spojující nábřeží v místech dnešního Švermova mostu s Letnou. O 6 let později byla lanovka zrušena 31. května 1891 se po letenském svahu poprvé rozjely lanové vozy, aby po 1 minutě a 45 sekundách překonaly na trati 109 metrů dlouhé výškový rozdíl 34, 5 metru

Myšlenka vybudovat lanovou dráhu na Petřín vznikla v r. 1890 současně s projektem petřínské rozhledny. Pozemní lanová dráha na Petřín zahájila provoz 25. 7. 1891 V souvislosti s I. svět. válkou skončil provoz lanovky v roce 1916 Lanovka byla obnovena až v roce 1932

V petřínských svazích odedávna vyvěralo množství pramenů, a tak zde byl kdysi vybudován vodovod. Šlo o soustavu štol, které sváděly vodu ke Strahovskému klášteru, na Pohořelec a na Malou Stranu. V roce 1965 voda, která neustále podemílala Petřín, zavinila sesuv kolejí lanovky a další škody. Lanová dráha na Petřín přestala prakticky existovat. V té chvíli se zdálo, že definitivně.

Rozhledna V roce 1889 vypravil nově vzniklý Klub českých turistů do Paříže zvláštní "rychlovlak". Pro Petřín se tato cesta ukázala jako osudová. Po návratu zbylo členům v kase 1031 zlatých a 86 krejcarů, jež se staly základem pro stavbu pražské "Eiffelovky". Typická dominanta Prahy vznikla podle návrhu předsedy KČT Vratislava Pasovského za pět měsíců. V březnu 1891 byla podepsána stavební smlouva a 20. srpna 1891 už bylo otevřeno !

Bludiště V září 1891 požádal spisovatel Zikmund Winter - jako předseda výboru pro národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze "o zachování některých budov letošní zemské jubilejní výstavy pro budoucí národopisce „ foto z r. 1891 Pavilon českých turistů Po skončení se pavilon z Výstaviště v Královské oboře odstěhoval na Petřín. V květnu 1893 bylo otevřeno zrcadlové bludiště, v roce 1911 přibyla místnost s křivými zrcadly, inspirovaná vídeňským Prátrem.

Bludiště Jeden z největších hitů československé výstavy na holešovickém Výstavišti měl obrovský úspěch, zejména dioramatický obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648, namalovaný na ploše 85 m 2 Adolfem a Karlem Liebscherovými. Pavilon Klubu českých turistů postavil Matěj Bílek, inspirován napodobeninou Bastilly na světové výstavě v Paříži. Budova připomíná vyšehradskou bránu Špička z doby Karla IV.

kostelík svatého Michala Lehce tajemnou atmosféru Petřína utvrzuje roubený kostelík svatého Michala. Pochází z Medvědovců, kam se dostal v roce 1783 z Velikých Luček. Na Petříně stojí o samotě teprve od roku 1929, kdy byl slavnostně otevřen u příležitosti desátého výročí podpisu saintgermainské smlouvy, kterou nám tehdejší Podkarpatská Rus připadla. V devadesátých letech 20. stol. byl rekonstruován, k plánovanému zpřístupnění však už nedošlo. Kostel měl být podle návrhu Karla Skaláka součástí národopisného skanzenu, ale tolik peněz se přece jen nenašlo. Jen za letohrádkem, kde je národopisná expozice Národního muzea, se nachází ještě dřevěná zvonička ze slováckých Dolních Bojanovic. http: //stovezata. praha. eu/kostel-sv-michala-v-kinskeho-zahrade. html

kaple Božího hrobu Původně románská, později goticky přestavěná kaple sv. Vavřince sloužila dlouho jako poutní místo. V baroku zde byl vystavěn podle plánu Ignáce Palliardiho kostel sv. Vavřince (dnes starokatolický). Aktivní kněz P. Norbert Saatzer, který měl kostel na starosti, se rozhodl, že na Petříně zavede pobožnost Kalvárie, kterou Praha dosud neměla. Jeho přičiněním vznikla roku 1737 kaple Božího hrobu, kaple Kalvárie a 14 zastavení Křížové cesty, směřující ze Strahova až k Božímu hrobu. Při opravách v letech 1994– 1996 restaurátoři kaple Božího hrobu odkryli okno, orientované tak, aby jím ve tři hodiny odpoledne o Velikonocích dopadal sluneční paprsek přímo na oltářní kámen.

Štefánikova hvězdárna V blízkosti Hladové zdi naleznete hvězdárnu přestavěnou z vojenského objektu. V 70. letech byla provedena rozsáhlá přestavba a hvězdárna byla vybavena moderními přístroji. V současnosti je Štefánikova hvězdárna kulturním a odborným zařízením zaměřeným především na popularizaci astronomie a příbuzných přírodních věd. Vysoká bronzová socha Milana Rastislava Štefánika vítá návštěvníky hvězdárny, která jeho jméno nesla už za první republiky. Původní socha Bohumila Kafky stávala u Bratislavy a byla zničena za druhé světové války. Starý model se podařilo objevit v depozitáři Národní galerie na hradě Pecka a odlít kopii. Slavnostní odhalení se konalo v srpnu 1994.

Zahrada Nebozízek se nachází mezi Újezdem, Hladovou zdí a lanovou dráhou. Táhne se od úpatí kopce až na vrchol k horní stanici lanovky. Název pochází od názvu vinice zvané už od 15. století Nebozez. Pozdější ovocný sad částečně upravila Pražská obec a v roce 1842 ho zpřístupnila veřejnosti. Rozsáhlá přeměna na městský park proběhla podle plánu zahradního architekta Františka Thomayera u příležitosti pořádání Jubilejní výstavy a výstavby lanovky v roce 1891. Nebozízek Jak vznikl Nebozízek? Víme, že název vznikl podle tvaru cesty vedoucí původně mezi vinicemi. Já jsem slyšela pověst, že Karel IV si vyšel se svým synem Václavem do těchto míst na výlet a ptal se ho, co si dá k jídlu. Dáš si placku nebo řízek ? Malý Václav, který tehdy ještě neuměl pořádně mluvit, odpověděl nebozízek. Pravdivá bude zřejmě první varianta, i když kdo ví ?

Petřín není jen rozhledna, lanovka či bludiště. Musíme připomenout další monumenty – např. kostel sv. Vavřince a mnoho soch. Jaroslava Vrchlického najdeme od roku 1960 v horní části Lobkovické zahrady

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912. Sochaři Josefu Václavu Myslbekovi kritici vyčítají, že socha je monumentální a nevyjadřuje básníkovu osobnost. I tak se záhy po odhalení v roce 1912 stala - zejména na 1. máje - cílem milenců.

Jan Neruda (1834 – 1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.

Fontána s chlapci nazývána U žabiček, ukazující dvojici chlapců, hrajících si se žábami a s rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci T. G. Masaryka Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří později zahynuli v zahraničním odboji. Socha je zhotovena z bronzu a je umístěna na kruhovém zdobeném podstavci. Fontánu najdeme v jihovýchodní části Petřínských sadů

Technické údaje hloubka základů: 11 m šířka základů: 300 m² výška: 60 m počet schodů: 299 váha konstrukce: 175 tun Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - jedno pro cestu nahoru, druhé pro cestu dolů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. V 60. letech 20. století byly na vrcholu rozhledny umístěny vysílací antény pro televizní a rozhlasové vysílání. Roku 1979 byla rozhledna pro špatný technický stav konstrukce uzavřena pro veřejnost. Otevřena byla až v květnu 1991.

Petřín z ptačí perspektivy - foto Jakub Duchoslav

Muzeum miniatur Pokud se rozhodnete sestoupit z Petřína cestou ke Strahovskému klášteru, na nádvoří nepřehlédněte Muzeum miniatur. Jedná se o maličké a nepříliš známé muzeum, ve kterém můžete pod lupou, či mikroskopem obdivovat ručně vytvořené exponáty jako například: Miniatury vytvořil sibiřský učitel Anatolij Koněnko Blecha okovaná zlatými podkovami Eiffelova věž stotisícina originálu Karavana velbloudů v uchu jehly Vypráví se, že Anatolij Koněnko prý delší dobu pracoval na miniatuře, na níž si dával velice záležet. Náhle na něj přišlo kýchnutí, a když se pak podíval přes sebe na stůl, jeho dílo bylo pryč a už je nikdy nenašel.

Foto a texty : síť internetu – např. www. dpp. cz/galerie/fotogalerie/historicke-fotografie-lanovky/ www. virtualnipraha. cz , www. azyl. com. cz , http: //lanovka. blafy. info/hist. html http: //lenca. pise. cz/121601 -petrin. html Hudba: 1. Ant. Dvořák – Romantický kus č. 1 a č. 3 2. Máj - Support Lessbiens © 31. 3. 2010 JS http: //www. jkk. estranky. cz