Vlastnictv a nucen omezen vlastnickho prva Vcn bemena

Vlastnictví a nucené omezení vlastnického práva Věcná břemena (služebnosti a reálná břemena) Jiří Matějíček 2019

ZÁKLADNÍ VĚCNÁ PRÁVA • Vlastnické právo Vlastnictví v právním slova smyslu označujeme také jako vlastnické právo. • Věcná práva k věci cizí – právo zástavní, resp. podzástavní (slouží k zajištění pohledávky), – právo zadržovací, – právo stavby – věcná břemena • služebnosti • reálná břemena

VĚCNÁ BŘEMENA a nový občanský zákoník (NOZ) (stav od 1. 1. 2014)

Obecná ustanovení o služebnostech § 1257 (1) Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného - něco TRPĚT nebo - něčeho SE ZDRŽET. (2) Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

Obecná ustanovení o služebnostech § 1258 Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah a rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah a obsah spíše menší než větší. § 1259 Kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

Nabytí služebnosti § 1261 Pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit - pozemkovou služebností, - služebností pastvy nebo - služebností braní lesních plodů jen smlouvou, pořízením pro případ smrti (např. závěť) nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny.

Služebnost stezky, průhonu a cesty § 1275 (2) Je-li služebným pozemkem pozemek určený k plnění funkcí lesa, zakazuje se zřídit služebnost průhonu dobytka. Rozhodne-li orgán veřejné moci, že je služebný pozemek určen k plnění funkcí lesa až po zřízení takové služebnosti, služebnost zaniká.

Právo pastvy § 1279 (2) Je-li služebným pozemkem pozemek s lesními porosty, zakazuje se zřídit služebnost pastvy dobytka.

Užívací právo § 1283 Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.

Užívací právo § 1284 Vlastníku věci náležejí všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

Požívací právo § 1285 Služebnosti požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc A BRÁT Z NÍ PLODY A UŽITKY; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. § 1286 Na skrytou věc nalezenou v pozemku poživatel právo nemá.

Požívací právo § 1287 Poživatel přejímá všechny závady, které na věci vázly v době, kdy byla služebnost zřízena. Nese také náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo.

Některé služebnosti - 1 Pozemkové služebnosti: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) Služebnost inženýrské sítě (§ 1267) Opora cizí stavby (§ 1269) Služebnost okapu (§ 1270) Právo na svod dešťové vody (§ 1271) Právo na vodu (§ 1272) Služebnost rozlivu (§ 1273) Služebnost stezky, průhonu a cesty (§ 1274 – 1277) Právo pastvy (§ 1278 – 1282) Právo chůze Pramen: Komentář MF k VBř po 1. lednu 2014

Některé služebnosti - 2 Osobní služebnosti: 1) Užívací právo (§ 1283 – 1284) 2) Služebnost bytu (§ 1297 – 1298) 3) Požívací právo (§ 1285 – 1293) Společná ustanovení pro osobní služebnosti (§ 1294 - 1296) Pramen: Komentář MF k VBř po 1. lednu 2014

REÁLNÁ BŘEMENA § 1303 (1) Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. (2) Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí. § 1304 Časově neomezené reálné břemeno může být zřízeno jen jako vykupitelné a podmínky výkupu musí být předem určeny již při zřízení reálného břemene.

VĚCNÝM BŘEMENEM NENÍ • nájem nemovitosti nebo její části, Není zde tedy nájemní smlouva a není ani stanoveno nájemné. Vztah vznikne jednorázově, obvykle za jednorázovou úplatu. • předkupní právo k nemovitosti nebo její části • zachování veřejné cesty

VĚCNÁ BŘEMENA (stav do 31. 12. 2013)

VĚCNÉ BŘEMENO (§ 151 a ObčZ) Věcné břemeno je věcné právo, které omezuje vlastníka nemovité věci (povinnou osobu, povinný subjekt) ve prospěch někoho jiného (oprávněné osoby, oprávněný subjekt), tak, že je povinen • něco trpět, • něčeho se zdržet nebo • něco konat. Práva odpovídající těmto povinnostem jsou buď spojena s určitou nemovitostí (in rem), nebo patří určité osobě (osobní věcná práva) (in personum). Podstatným obsahem věcného břemena je zatížení vlastníka nemovitosti, neboli omezení v jeho výkonu vlastnických práv. Právo odpovídající věcnému břemenu musí mít opakující se charakter. Pozn. : Toto právo nelze nikdy zaměňovat s nájmem.

Nejčastěji zřizovaná věcná břemena 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9 10) Právo bezplatného bydlení Právo užívání nebytových prostor Právo přechodu nebo přejezdu pozemku a) věcné břemeno přechodu a přejezdu pozemku užívaného pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) b) věcně břemeno přechodu a přejezdu pozemku zřízeného pro oprávněného v souvislosti s jeho podnikatelskou činností Právo věcného břemene pro energetiku – energetické stavby Právo věcného břemene ve prospěch stavby na jiné stavbě Právo čerpání vody ze studny Právo chovu domácího zvířectva Právo podílet se na úrodě zahrady Právo opatrování oprávněného Právo přístupu vlastníka nemovitosti přes pozemek jiného vlastníka při nutných opravách a údržbě Pramen: Cenový věstník MF č. 6/1999

Věcná břemena u lesních majetků Např. (stav před NOZ 2014): • věcné břemeno stavby na cizím pozemku, • věcné břemeno pro vedení energetických staveb, vedení staveb vodovodů a kanalizací, vedení staveb telekomunikačních a sdělovacích rozvodů, vedení produktovodů, • věcné břemeno vstupu správce stavby (dodavatele energií) při nutných opravách a údržbě, • věcné břemeno pro stavbu komunikací, • věcné břemeno využívat lesní pozemek pro dopravu vytěženého dřeva (užívání cizích pozemků k lesní dopravě - § 34 odst. 3 a 5 Les. Z) • věcné břemeno ochranného pásma vodního zdroje

Zákon o oceňování majetku Zákon č. 151/1997 Sb. § 18 Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům

§ 18 (1) Právo odpovídající věcnému břemenu se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny.

§ 18 (2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek - ze smlouvy, - z výsledků řízení o dědictví nebo - z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku věcného břemene byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než cena obvyklá.

§ 18 (3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Délka trvání práva = násobení ročního užitku bez diskontování budoucích ročních výnosů

§ 18 (4) Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku.

§ 18 (5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10 000 Kč.

OCENĚNÍ NEJČASTĚJI ZŘIZOVANÝCH BŘEMEN

Služebnost inženýrské sítě-1 a) pro energetiku – energetické stavby b) pro vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu c) ostatní inženýrské sítě

Služebnost inženýrské sítě-2 Stanovení ročního užitku: - Stavební pozemek – ve výši obvyklého nájemného za srovnatelné pozemky - Zemědělský pozemek - ve výši obvyklého nájemného za srovnatelné pozemky - Lesní pozemek – obdobně, pokud se neuplatní vyhláška č. 55/1999 Sb. Obvyklé nájemné se podle dlouhodobého sledování závislosti ceny nájmu a ceny nemovité věci pohybuje v rozmezí 4 – 8 % podílu z její obvyklé ceny. Použitý procentní podíl není aritmetickým průměrem rozmezí, ale procentní podíl se volí podle lokality, druhu nemovité věci a způsobu jejího využití. Zdůvodnit! U zemědělských a lesních pozemků se uvažuje podíl ve výši 2 – 4 % Simulované nájemné lze určit z ceny pozemku podle odpovídajícího podílu a) v úrovni obvyklé ceny b) uvedené v cenové mapě stavebních pozemků obce, jde-li o stavební pozemek c) určené podle cenového předpisu

Vyjádření ročního užitku • Vyjádření ročního užitku je výsledkem logické úvahy se zohledněním všech skutečností, které se ke stavbě váží. • Užitek lze v těchto případech vyjádřit např. úsporou nákladů na základy stavby, rozdílem nákladů spodní a horní stavby. • Roční užitek je podílem zjištěného rozdílu a předpokládaného počtu let životnosti stavby, v jejíž prospěch je věcné břemeno zřizováno. • Zároveň je ale potřeba vzít v úvahu možnosti větších nákladů spodní stavby na větší nosnost stropů a na další nutné stavební úpravy. Nezanedbatelnou výhodou je úspora za cenu pozemku.

Právo přechodu nebo přejezdu pozemku Rozlišení: omezený okruh osob nebo anonymní neurčitý okruh oprávněných • Věcné břemeno pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) Regulované nájemné (výměr MF) ZPF = 2 -4 % z ceny pozemku, pokud není dohoda • Věcné břemeno v souvislosti s podnikatelskou činností Žádná regulace, roční obvyklé sjednané nájemné • Přístup při nutných opravách a údržbě nebo pro neurčitý okruh oprávněných Nelze přesně vymezit (veřejná cesta) = 10 000 Kč

Soudní rozhodnutí Při stanovní náhrady za zřízení věcného břemene podle § 135 c odst. 3 ObčZ nelze vycházet jen z cenových předpisů nebo z ceny, za kterou by bylo možno v daném místě a čase dosáhnout jeho zřízení smlouvou. Je třeba vycházet ze skutečnosti, že vlastník byl omezen proti své vůli, případně bez svého vědomí, a přihlížet k okolnostem, za kterých byla neoprávněná stavba zřízena.

Soudní rozhodnutí Cenový předpis je východiskem pro postup soudu Výše náhrady je však stanovena úvahou soudu.

Soudní rozhodnutí Věcné břemeno nelze zřídit v rozporu s veřejnoprávními předpisy. Zapovídá-li zákon určitý způsob užití pozemku, nelze zřídit věcné břemeno se zapovězeným obsahem. Soud nemůže bez souhlasu vlastníka lesa zřídit právo průjezdu lesem jako věcné břemeno. Výjimku z tohoto zákazu však vlastník lesa neučinil, nemohl soud žalobě vyhovět. Přístup k chatě mají žalobci ostatně zajištěn, nemají pouze právo příjezdu k ní motorovými vozidly. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 3. 2006 sp. Zn. 22 Cdo 225/2006

PODKLADY pro ocenění věcného břemene • Smlouvy o zřízení věcných břemen mezi osobou oprávněnou a osobou povinnou • Při sestavování smlouvy o zřízení věcného břemene (např. jízdy přes cizí pozemek), je třeba opatrně dbát toho, co bude OBSAHEM věcného břemena – jakým dopravním prostředkem se bude jezdit, jaká bude četnost jízd za den a měsíc, doba jízdy (den a noc) případně i druh přepravovaného materiálu (prašnost, znečištění cesty i ovzduší) • Dobrou smlouvou se předejde případným sousedským sporům v budoucnosti.

Užitek-1 • Úkolem znalce bude (při stanovení obecné hodnoty věcného břemene) stanovit, jaká je přiměřená výše této úplaty, aby přiměřeně kompenzovala újmu povinného. • Zpravidla se bude jednat o částku, která uložena na přiměřený úrok by v budoucnu dávala částky, které by po celou dobu trvání břemene přiměřeně újmu kompenzovaly (např. při doživotním bydlení by měly dávat částku, která by po celou dobu života oprávněného stačila na úhradu nájemného za stejné nebo srovnatelné bydlení).

Užitek-2 • Nevyskytují-li se v dané lokalitě pronajímané nemovitosti nebo jejich části a nejsou k dispozici informace o obdobné blízké lokalitě, je třeba při oceňování věcných břemen přistoupit k simulaci nájemného

Hodnota nemovitosti-1 • CENA ZÁVADY = rozdíl nemovitosti bez závady a ceny nemovitosti se závadou • Hodnota nemovitosti s váznoucím věcným břemenem – pohlížet na to jako na unikáty, mnohdy neopakovatelné a jedinečné, neexistuje předepsaná šablona, je nutno znovu a samostatně každý případ posoudit, analyzovat a navrhnout optimální řešení • Je nutno si položit otázku, co bude stát zrušení, odstranění takového věcného břemena, a to nejen finančně, ale i např. morálně, sociálně apod. • Nejsou-li stanoveny obecně platné a závazné principy, je nutno vycházet z logiky věci.

Hodnota nemovitosti-2 • Některá věcná břemena prakticky není možno zrušit (např. vedení sítí, průjezdu a průchodu) nebo existují taková břemena, kde jejich hodnota přesahuje i obecnou cenu nemovitosti v daném místě a čase. • Některá jednání o uvolnění věcného břemene mohou být zvláště obtížná a neřešitelná, např. doživotní bydlení určité osoby (např. rekreační chata s věcným břemenem doživotního užívání rodičů původního majitele. Tato chata by byla asi neprodejná, neboť těžko hledat kupce pro nemovitost, kterou by nemohl plně užívat podle své libosti a svých zvyklostí nebo by musel dokonce za ni zajistit náhradu. ) Jiná situace: rekreační chalupa s vícero místnostmi.

Výpočet hodnoty (ceny) věcného břemene 1) Věcné břemeno trvalé (výnosovým způsobem, vztahem pro věčnou rentu) stavby liniové nadzemní nebo podzemní – životnost dle použitého materiálu 40, 50 -90 a více let, případné rekonstrukce ve stávající trase Tato věcná břemena není možno (např. technicky či právně) zrušit, tedy nelze ani vyplatit, ani zajistit odpovídající věcnou náhradu. 2) Věcné břemeno na určitou dobu 3) Věcné břemeno na délku života oprávněného (na dožití oprávněné osoby)

PRÁVO, LES A ÚJMY ENERGETICI A TELEKOMUNIKACE

Služebnost inženýrské sítě § 1267 (1) Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

Služebnost inženýrské sítě § 1267 (2) Je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. (3) Oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.

Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Novelizace provedená zákonem č. 670/2004 Sb.

§ 24 (9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) až g) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitostí, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. 5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitostí, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. _________ 5) Zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku Zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích Vyhláška č. 55/1999 Sb. , o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

§ 46 Ochranná pásma (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

§ 46 Ochranná pásma (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 k. V a do 35 k. V včetně pro vodiče bez izolace ……. . . ………. . 7 m b) u napětí nad 35 k. V do 110 k. V včetně …………. . . 12 m c) u napětí nad 110 k. V do 220 k. V včetně …………. 15 m d) u napětí nad 220 k. V do 400 k. V včetně …………. 20 m e) u napětí nad 400 k. V …………………. . 30 m

§ 46 Ochranná pásma (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Náhrady možných škod u venkovního vedení elektřiny 1) Škoda z odnětí plnění dřevoprodukční funkce pozemku na ploše volného pruhu 2) Škoda z rozdílu mezi plněním dřevoprodukční funkce pozemku a plněním případných náhradních funkcí pozemku (např. pěstování vánočních stromků, pokud je to možné) na ploše rovnající se rozdílu plochy celého ochranného pásma a plochy volného pruhu

3) Škoda za snížení přírůstu lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku prosychání nebo korní spály 4) Škoda ze snížení kvality lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku abnormálně silného jednostranného zavětvení nebo korní spály 5) Škoda z předčasného smýcení lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku působení větru 6) Škoda z nákladově náročnějších opatření na okraji ochranného pásma v důsledku těžby jednostranně zavětvených a nakloněných stromů

Zákon č. 151/2000 Sb. , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

§ 90 Odst. 1 písm. d): Držitel telekomunikační licence je oprávněn v nezbytném rozsahu kácet a oklešťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních vedení a zařízení. Odst. 5: Stavba podzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena kabelovou rýhou a bezpečnostní zónou.

§ 92 (2) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. (3) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1, 5 m po stranách krajního vedení. (4) V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty.

DĚKUJI ZA POZORNOST !