vlajka znak Hlavn msto Jugoslvie je Belgrade Dal
vlajka znak
Hlavní město Jugoslávie je Belgrade. Další města: Subotiva, Novi Sad, Bitolj, Split, Cubrovnik, Cetyje.
MEZI NÁRODNÍ TRESTNÍ TRIBUNÁL
LETECKÉ MUZEUM
AN 26
UNIVERZITA
DIVADLO
Sousedé Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a z jihozápadu ho omývá Jaderské moře.
Rozloha • Rozloha 102 173 km 2. • Využití plochy 40% orná půda, • 21% pastviny, 17% lesy, 22% ostatní
NÁRODNOST • Jihoslovanů 84, 3%, Němců 4%, Maďarů 4%, • Albánců 4%, Rumunů 1, 5%, Italů 0, 8%. • Čechoslovanů 150 000. • Počet obyvatel 10. 760. 000
MĚNA • Dinár
Jazyky • Jazyky Serbochorvatské, Slovinské, • Makedonské.
Náboženství • Pravoslavných 41%, Katolíky 38%, • Mohamedů 11%, Židů 0, 5%.
KATEDRÁLA ST SAVA
PODNEBÍ • Na severu plochá Podunajská nížina; jižně od Dunaje povrchovinný až hornatý, směrem k jihu výšky stoupají. Pohoří Prokletije (Djaravica, 2 656 m n. m. ), Durmitor (2 522 m n. m. ), Šar planina (Ljuboten, 2 496 m n. m. ). Velké plochy krasu (jeskyně, pole, ponorné toky). Na jihozápadě skalnaté pobřeží Jaderského moře. Hlavní řekou Dunaj, přítoky zleva Tisa, zprava Sáva a Morava. Četná jezera, největší Skadarské (391 km 2, na hranici s Albánií). Podnebí je mírně teplé se slabě kontinentálními rysy, na jihozápadě bohaté na srážky (až 4 500 mm ročně). Podunajská nížina má stepní vegetaci, v horách dubové, bukové, smíšené a smrkové lesy.
VODSTVO • Lim, Sáva, Drina, Tisa, Morava. • Nejdelší řeka Dunaj (2 850 km)
PŘÍSTAV A SÁVA
Prezident • Prezident Jugoslávie: Vojislav Koštunica
HOSPODÁŘSTVÍ • Zemědělsko-průmyslový stát s významným nerostným bohatstvím. Výrazné regionální rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje. Hospodářství postiženo válkou na Balkáně a mezinárodním embargem. V zemědělství pracuje 23 % obyvatelstva, v průmyslu 33 %. - Pěstuje se kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, olejniny, tabák, zelenina. Chov prasat, ovcí, skotu. Významná těžba rud neželezných kovů (měď, olovo, zinek, bauxit, stříbro).
PRŮMYSL • strojírenský, potravinářský, hutnický, chemický, textilní.
SPORTY • Fotbal, Tenis, Basketbal, Házená.
HISTORIE • Po německé invazi Jugoslávie a SSSR, jugoslávské lidé mobilizovali velkou partyzánská armáda odrazit okupační síly. Partyzán odpor byl organizován a vedl Josip Broz Tito a Komunistické strany Jugoslávie. Po jejich vítězství nad německým okupantům, lidé Jugoslávie odmítla re-vytvořit pravidlo monarchie v rámci exilového krále Petra. Spolková People's Republic Jugoslávie byla založena a Tito byl zvolen prezidentem národa krátce poté.
Josip Broz Tito • Josip Broz Tito (azbukou: Јосип Броз Тито (7 nebo 25 července 1892 - 4 května 1980) byl revoluční jugoslávské a státník. že ho-General (pozdější prezident) ze Svazu komunistů Jugoslávie (1939 -80), a pokračoval jako vedoucí světové války jugoslávské hnutí odporu, jugoslávské nestraníků (1941 -45). Po válce byl autoritářský [premiér (1943 -53) a později předseda (1953 -80) ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ). Od roku 1943 do své smrti v roce 1980 zastával hodnost maršál Jugoslávie, které slouží jako vrchní velitel jugoslávské armády, Jugoslávská lidová armáda (JNA). Tito byl hlavním architektem "druhé Jugoslávie", socialistické federace, která trvala od druhé světové války až do roku 1991. Přesto, že je jeden ze zakladatelů Kominforma, on byl také první (a jediný úspěšný) Kominforma člen vzdorovat sovětské hegemonie. Podporovatel nezávislé cesty k socialismu (někdy označovaná jako "národní komunismus" nebo "Titoism"), byl jedním z hlavních zakladatelů a podporovatelů nonnevyrovnaného pohybu, a jeho první tajemník-generál. Jako takový, on podporoval politiku nonalignment mezi dva znepřátelené bloky ve studené válce.
Rozpad Jugoslávie • Svazová republika Jugoslávie byla federací Černé Hory a Srbska, která vznikla na zbytku území Jugoslávie (SFRJ) 27. dubna 1992 po odtržení Slovinska, Chorvatska, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Jejím hlavní městem byla srbská metropole Bělehrad. Federace byla transformována 4. února 2003 ve volnější soustátí Srbsko a Černá Hora. Toto soustátí poté zaniklo 3. června 2006 rozpadem na dva samostatné státy Srbsko a Černá Hora.
- Slides: 31