Viva zrodku a plodu Spermie Spermatozoon Vajko Ovum

Výživa zárodku a plodu

Spermie (Spermatozoon)

Vajíčko (Ovum; Ooitidum)

Oplodnění = Fertilizace • obvykle probíhá v ampulla tubae uterinae • průchod spermie skrz: – corona radiata – hyaluronidáza – zona pellucida – akrozin, neuraminidáza, zonální reakce • splynutí membrán vajíčka a spermie (St. 1) • dovršení zrání vajíčka + ženské prvojádro • mužské prvojádro • membrány prvojader mizí zygota (zygotum) • (zygon = jho, jařmo) • St. 2 http: //www. priznakytehotenstvi. eu/3 -tyden-tehotenstvi/

Rýhování zygoty • asi 30 hodin po fertilizaci se zygota opakovaně mitoticky dělí („rýhování“) – vzniklé buňky = blastomery – (blastos = zárodek) • díky přítomnosti zona pellucida se blastomery s každým dělením zmenšují • v těsném kontaktu blastomer dochází k tzv. kompaktizaci (prvotním mezibuněčným interakcím) • 12 -15 blastomer = morula – (plod morušovníku)

Blastocysta (St. 3 -5) • 4 D: po oplození vstupuje morula do dělohy • tvorba malé dutinky vyplněné tekutinou splynou v dutinu blastocysty = cavitas blastocystica (blastocoel) – blastocysta libera (St. 3) – blastocysta adherens (St. 4) – blastocysta implantata (St. 5) • 6 D: blastomery se rozdělí do dvou částí: – trofoblast (vnější vrstva buněk) – základ zárodečné části placenty – embryoblast (vnitřní buněčná masa) – základ vlastního zárodku • celý útvar se označuje jako blastocysta (unilaminaris)

Vznik blastocysty

Počátek zahnízdění • 4 -6 D: degenerace zona pellucida – blastocysta se dále zvětšuje • 6 D: přilne blastocysta embryonálním pólem (na straně embryoblastu) k děložní sliznici = zahnízdění (= implantace; implantatio; nidace) – (nidus = hnízdo) – nejčastěji k zahnízdění dochází v horní zadní části dělohy • mimoděložní těhotenství (graviditas extrauterina) – uhnízdění ve vejcovodu, pobřišnicové dutině – následný růst zárodku ohrožuje život matky – např. krvácení po ruptuře vejcovodu

Počátek nidace

Počátek uhnízdění • conceptus villosus (St. 6) • embryo = zárodek (St. 7 -23) • trofoblast rozdělí ve 2 vrstvy: – cytotrofoblast – vnitřní vrstva s dobře odlišitelnými buňkami – syncytiotrofoblast – vnější vrstva skládající se z mnoha splynulých buněk původem z cytotrofoblastu • tvoří enzymy, které pronikají a požírají děložní sliznici • zárodek se zanořuje hlouběji a z rozrušené tkáně čerpá živiny • 7 D: v embryoblastu vrstva buněk hypoblastu → blastocysta (bilaminaris)

Blastocysta bilaminaris • 8 D: rozdělení embryoblastu na 2 jednovrstevné ploténky (= bilaminární blastoderm) • EPIBLAST – tvořený vysokými buňkami na straně cytotrofoblastu embryonálního pólu • HYPOBLAST – tvořený nízkými buňkami na straně blastocystové dutiny • oválný tvar • současně se mezi buňkami epiblastu objevuje dutinka = amniová dutina (cavitas amniotica) • některé buňky epiblastu → amnioblasty → obklopují amniovou dutinu

Vznik bilaminárního blastodermu

Vznik žloutkového váčku • 9 D: buňky hypoblastu se odštěpují a vystýlají blastocystovou dutinu extraembryonální endoblast = exocoelomová Heuserova membrána – (Chester H. Heuser – americký embryolog 1885 -1965) • exocoelom = primární žloutkový vak (vesicula umbilicalis primaria) • zřejmě buňky žloutkového vaku dávají následně vzniknout řídké vazivové tkáni, která se vtěsná mezi amnion/žloutkový vak a cytotrofoblast = extraembryonální mezoblast (mezoderm)

Dokončení zahnízdění • 9 -10 D: zárodek je plně zahnízděn do děložní sliznice – defekt děložní sliznice je nejprve kryt fibrinovou zátkou • 12 D: defekt přerostlý novou výstelkou (jednovrstevný cylindrický epitel) – operculum deciduale • činností syncytiotrofoblastu dochází k nahlodávání vlásečnic a někdy i k mírnějšímu krvácení do dělohy = časově odpovídá menstruační fázi, proto je v takovém případě chybně odhadnut termín porodu

Lidský choriový gonadotropin (h. CG) • tvořen syncytiotrofoblastem záhy po začátku zahnízdění (8 D) • do 6. měsíce udržuje činnost žlutého tělíska • 14 D: může být zjištěn v moči • těhotenské testy pracují na imunologickém principu stanovení jeho beta podjednotky • v syntetické formě užíván při asistované reprodukci • mimo těhotenství marker nádorů vycházejících z trofoblastu

Deciduální reakce • (deciduus = odpadavý) • decidua – sliznice dělohy na konci sekreční fáze menstruačního cyklu a po celou dobu těhotenství • deciduální buňky (cellulae deciduales) – buňky endometriálního vaziva odpovídají na přítomnost syncytiotrofoblastu deciduální přeměnou (reactio decidualis) – změna tvaru z vřetenovitého na polyedrický – nahromadění lipidů a glykogenu – buňky v bezprostřední blízkosti syncytiotrofoblastu jsou do něj časem zavzaty a slouží k výživě zárodku

Decidua • decidua basalis – v hloubce implantačního místa, vytvoří mateřskou část placenty • decidua capsularis – kryje zárodek/plod • decidua parietalis – zbývající část

Počátky uteroplacentárního oběhu • vlásečnice děložní sliznice se v přítomnosti zárodku rozšiřují za vzniku sinusoid • sinusoidy nahlodány postupujícím syncytiotrofoblastem • 9 D: krev se vylévá do trofoblastických lakun • krev do lakun je přiváděna cestou aa. spirales • přiváděné živiny se stávají dostupnými pro zárodek, zplodiny metabolizmu mohou být odváděny • lakuny splývají v lakunární síť a jsou základem budoucích intervilózních prostorů placenty

Počátky uteroplacentární cirkulace II

Choriová dutina (Extraembryonální coelom) • v extraembryonálním mezoblastu (mezodermu) vznikají dutiny → postupně splývají → choriová dutina (extraembryonální coelom; cavitas chorionica) • v malé oblasti kolem amniové dutiny se děj neuskutečnil → zárodečný stvol (pedunculus connectans), na kterém nyní zárodek „visí“ v prostoru choriové dutiny • část primárního žloutkového vaku se odškrtí a splyne se stěnou dutiny, na jeho místě se nachází menší sekundární žloutkový vak (vesicula umbilicalis secundaria)

Choriová dutina (Extraembryonální coelom)

Choriový vak (Saccus chorionicus) • extraembryonální mezoblast (mezoderm) nezmizí → – extraembryonální somatický mezoderm • na vnitřním povrchu choriové dutiny a vnějším povrchu amniové dutiny – extraembryonální splanchnický mezoderm • na vnějším povrchu sekundárního žloutkového vaku • 13 -14 D: zřejmě vlivem extraembryonálního somatického mezodermu dochází k indukci růstu primárních choriových klků proliferací buněk cytotrofoblastu směrem do oblasti syncytiotrofoblastu • choriový vak (saccus chorionicus) je tvořen zevnitř extraembryonálním somatickým mezodermem a vně trofoblastem

Prechordální ploténka (Lamina prechordalis) • v přední části zárodku dochází k přeměně menšího počtu buněk hypoblastu → buňky se stávají cylindrickými → prechordální ploténka → formování základů hlavové části http: //teleanatomy. com/alaqah-Trilaminar. Germ. Disc. html

Plodové obaly Membranae fetales (Adnexa fetalia) Chorion Ochrana Amnion Výživa Allantois Dýchání Vesicula umbilicalis Vylučování Hormony

Plodové obaly = Membranae fetales • vznikají během 2. týdne ze zygoty • nejsou embryonální součástí (= nepodílejí s na tvorbě zárodku!) – s výjimkou časti žloutkového váčku a allantois • v časné fázi těhotenství rostou rychleji než plod • je třeba rozlišovat základní pojmy: • plodové obaly = membranae fetales • plodové lůžko (koláč) = placenta

Allantois (idis, f. ) • (allas = salám, jitrnice, klobása) • gemma alloenterica – společný základ primitivního střeva a allantois • výchlipka kaudální části stěny žloutkového váčku (pedunculus allantoicus) • vybíhá do zárodečného stvolu • canalisatio – pars proximalis → murus ventralis mesenteri – pars distalis → diverticulum allantoicum • později se ústí přesune do kloaky • zaniká

Allantois • obrázek

Allantois • 3 -5 T: krvetvorba – vasa allantoica → vasa umbilicalia – pro zásobení plodu z placenty • intraembryonální část urachus + pars vesicalis sinus urogenitalis močový měchýř (část) • urachus ligamentum umbilicale medianum (= chorda urachi) v dospělosti

Amnion (i, n. ) = ovčí blána • (amnos = jehně řecky; agnus lat. ) • blanitý vak obklopující a chránící zárodek • 8 D: v epiblastu blastocystis bilaminaris se objevují dutinky • úzká štěrbina mezi embryoblastem a trofoblastem • amniová dutina (cavitas amniotica) • amniová tekutina (liquor amnioticus) • amnioblasty – jednovrstevný kubický epitel • extraembryonální ektoderm – mesenchyma amnioticum – mesothelium amnioticum

Amnion • stěna amniové dutiny • dno = epiblast • stěna = amnioblasty • vnější stěna = extraembryonální somatický mezoderm (= extraembryonální somatopleura) • od 4 T: rozšiřování s růstem zárodku • spojení se zárodkem – amnioblasty na povrchu pupečníku

• dutina v embryoblastu • tekutina • zvětší se a zatlačí choriový vak • obklopí a obalí pupečník Amnion

Amnion

Amniová tekutina (Liquor amnioticus) • obsah amniové dutiny • nejdříve tvořen amnioblasty • posléze většina tekutiny difúzí skrz amniochorion z decidua parietalis • nakonec difúzí z mateřské krve ze spatia intervillosa placentae • zatéká do plodových dýchacích cest • oběh plodem: • od 11 T: vyměšování moči • polykání (konec 3. trimestru – 400 ml denně) • složení: 99 % vody

Význam amniové tekutiny • • • symetrický růst zárodku/plodu bariéra infekce vývoj plic mechanická ochrana („polštář“) termoregulace umožňuje pohyby • amniocentesis

Amniocentesis • 16. -20. týden • riziko spontánního potratu (abortus) < 0, 5 %

Amniocentesis • pohlaví plodu • chromozómové aberace • trisomie 21 = m. Down, trisomie 13, 18 • fetální buňky • DNA diagnostika dalších dědičných chorob • vysoký AFP = alfa-fetoprotein • těžké defekty neurální trubice • nízký AFP • dědičné poruchy • rozštěp páteře (spina bifida) • léčba polyhydramnion

Chorion (i, n. ) = klkatá blána • vesicula chorionica – choriová dutina = extraembryonální coelom • choriový vak (saccus chorionicus) – cavitas chorionica = coeloma extraembryonicum

Chorion (i, n. ) = klkatá blána • vývoj během implantace z trofoblastu • vrstvy: – syncytiotrofoblast – cytotrofoblast – extraembryonální somatický mezoderm • splýváním dutin v extraembryonálním mezodermu extraembryonální coelom = choriová dutina (cavitas chorionica) • vyplněná tekutinou • zárodečný stvol (pedunculus connectans) – jediné spojení mezi zárodkem a trofoblastem

Chorion • syncytiotrofoblast • cytotrofoblast • extraembryonální somatický mezoderm

Vývoj choriových klků • mesenchyma chorionicum – stěna choriového vaku • mesothelium chorionicum – výstelka choriové dutiny • koncem 2. týdne: syncytiotrofoblast (lakunární stádium) - lakuny oddělené trabekulami - spojují se v labyrint = budoucí intervilózní prostor → dovnitř trabekuly proniká sloupec cytotrofoblastu = primární choriový klk (villus primarius) (indukce přilehlým extraembryonálmí somatickým mezodermem)

Vývoj choriových klků • od 3 T: další vývoj primárních choriových klků vrůst mezenchymu = sekundární choriové klky • sekundární klky pokrývají celý povrch choriového vaku • celé chorion pokrývají sekundární klky až do 8. týdne vývoj cév v mezenchymu klků = terciární choriové klky cévy terciárních klků se následně napojují na oběh vlastního zárodku = výživa + odvod metabolitů

Vývoj choriových klků intenzivní proliferace cytotrofoblastu, který prorůstá skrz syncytiotrofoblast = cytotrofoblastický plášť - připevňuje choriový vak k děložní sliznici

Villus secundarius x Villus tertius • syncytiotrofoblast • cytotrofoblast • extraembryonální mezoderm • • syncytiotrofoblast (jen ostrůvky cytotrofoblastu) extraembryonální mezoderm cévy

Vývoj choriových klků • ke konci těhotenství syncytiotrofoblast místy degeneruje → ukládání fibrinu z mateřské krve → fibrinoid v konečné podobě 3 druhy klků: • úponový klk (villus ancorans) – připojený k decidua basalis • větvený klk (villus ramosus) – větví se v intervilózních prostorech • volný klk (villus liber) ční do v intervilózního prostoru • oddělení vaziva matky a plodu – cytotrofoblastová obálka

Vývoj choriových klků

Chorion • decidua capsularis začne klky ve svém okolí utlačovat degenerují chorion laeve (hladká blána) • v oblasti decidua basalis se klky zmnožují chorion frondosum (klkatá blána) http: //www. studyblue. com/notes/note/n/gallicano/deck/1056160

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček • blastocystová dutina exocoelom = vesicula umbilicalis primaria (primární žloutkový váček) – dutina spojená s primitivním střevem – vznikem choriové dutiny je odškrcen a zaniká

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček • endoderma extraembryonicum vesiculae umbilicalis – 13 D: cellulae germinales precursoriae (prvopohlavní buňky) • snad docestovaly z kaudální části epiblastu • mesenchyma extraembryonicum vesiculae umbilicalis – 3 -6 T: krvetvorba

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček vesicula umbilicalis secundaria (sekundární/definitivní ž. v. ) • tvořen buňkami extraembryonálního endodermu (z hypoblastu) • pedunculus vesiculae umbilicalis – vasa omphaloenterica (vitellina) – ductus omphaloentericus (vitellinus)

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček • primární = dutina blastocysty exocoelom • definitivní = stěna z buněk původem z hypoblastu z exocoelomové membrány • dočasná struktura, zánik s ohýbáním zárodku • část se použije na vývoj středního střeva (4 T) • část může zůstat jako: diverticulum ilei Meckeli (2 %) funkce: • 2 -3 T: selektivní přenos tekutin a živin k zárodku • 13 D: prvopohlavní buňky • vasa omphaloenterica z žil vzniká část řečiště jater a vena portae • 3 -6 T: první krvetvorba v těle !

32 D: velký Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček • 20 T: malinký 10 T: menší – ductus omphaloentericus

Funiculus umbilicalis = Pupečník • amniochorion (na povrchu epitel) • aa. + vv. umbilicales – anastomosis interarterialis transversa Hyrtli – pravá žíla zaniká v. umbilicalis impar • 6 -10 T: ansa umbilicalis intestini (fyziologická herniace střev) • 3 M: ductus omphaloentericus (vitellointestinalis) - zaniká • vesicula umbilicalis zaniká • diverticulum allantoicum zaniká • (coeloma umbilicale brzy zmizí růstem amnia kolem pupečníku) • Whartonův rosol (Thomas Wharton – britský anatom 1614 -1673)

Funiculus umbilicalis = Pupečník

Pupečníkové cévy: aa. et v. umbilicales 2 aa. umbilicales CO 2 z plodu do placenty 1 v. umbilicalis O 2 z placenty k plodu

Pupečník amnioblasty na povrchu

Pupečník Whartonův rosol – rosolovité vazivo

Děložní sliznice = Endometrium • jednovrstevný cylindrický epitel – epitheliocytus ciliatus + exocrinocytus uterinus • stratum basale – neprodělává změny a neodlučuje se, vychází odtud obnova sliznice – bohatší na buňky, více retikulárních vláken, cévy • stratum functionale / spongiosum – cyklické změny, periodicky odlučováno • stratum superficiale / compactum • glandulae uterinae – jednoduché tubulózní • lamina propria mucosae = stroma endometriale – cellula stromalis – cellula granularis

Děložní tělo - HE M B S C

Mateřské části plodových obalů Partes maternae membranarum • endometrium basale – deciduální reakce (reactio decidualis) • margo syncytiodecidualis • edém + zubovité uspořádání žláz ve stratum spongiosum – změna buněk strómatu (fibroblastů) na deciduální buňky (vyšší obsah glykogenu a lipidů) + změna cévního zásobení • cellulae deciduales • pod vlivem progesteronu • decidua – změna pouze zona functionalis

Decidua decidua basalis cryptae endometrii glandulae endometrii septa placentae + insulae cellularum placentae (smíšený původ matky a plodu) zona limitans decidualis (ve styku s cytotrofoblastickým pláštěm) substantia fibrinoidea (ke konci těhotenství – známka degenerace) decidua capsularis operculum deciduale decidua parietalis starý termín „decidua vera“

Decidua

Placenta fibrinoid =výsledek imunitní reakce

Membranae fetales definitivae = Plodové obaly • • • amnion chorion amniochorion decidua placenta

Membranae fetales definitivae = Plodové obaly • 8 T: růstem zárodku v amniovém vaku zaniká choriová dutina amniochorion • uvnitř amniový epitel, • vně choriové klky • další růst: zánik děložní dutiny + srůst decidua capsularis et parietalis • další růst: amniochorion sroste s deciduou plodový vak

Membranae fetales definitivae = Plodové obaly

Placenta Plodové lůžko / plodový koláč • (plaukos) Insignia placentae humanae = znaky lidského plodového koláč • placenta deciduata • placenta discoidea • vascularisatio chorioallantoica • membrana haemochorialis • gradus formationis placentae – gradus villosus initialis labyrintheus villosus definitivus • insertio centralis funiculi umbilicalis

Placenta = Plodové lůžko • místo výměny plynů a výživných látek • průměr: 15 -20 cm • tloušťka: 2, 5 cm • hmotnost: přibližně 500 g • skládá se ze 2 částí: o plodová část = chorion frondosum o mateřská část = decidua basalis (přeměněné endometrium)

Placenta = Plodové lůžko Mateřská složka endometrium – deciduální reakce decidua basalis (bazální plotna) obsahuje mateřské cévy = uteroplacentární decidua capsularis et parietalis Plodová složka choriová plotna choriové klky chorion frondosum chorion laeve

Plodový povrch • amnion • pupečník • pupeční cévy – rozbíhající se do cév choria

Mateřský povrch • hrubý, houbovitý decidua basalis je do konce 4. měsíce nahrazena kotyledony • kotyledony odděleny rýhami (dříve vyplněny placentárními septy)

Cytotrofoblastický plášť • vnější vrstva buněk trofoblastu vystýlající mateřský povrch placenty • mezerami v něm pronikají spirální cévy a otevírají se do intervilózního prostoru

Spatium intervillosum Intervilozní (meziklkový) prostor

Spatium intervillosum Intervilozní (meziklkový) prostor • prostory odvozeny z lakun (2. týden) • obsahují mateřskou krev – z aa. spirales • rozdělení pomocí placentárních sept – jsou neúplná, neboť nedosahují až k choriové plotně • klky jsou omývány mateřskou krví – výměna plynů a látek

Placentární membrána • claustrum placentae • selektivně-permeabilní membrána • • • endotel plodových vlásečnic vazivo lamina basalis subepithelialis cyto + syncytiotrofoblast postupně slábne: vymizí vazivo a cytotrofoblast

Kotyledon = Cotyledo • (kotyle = hrnek, miska) • • cotyledo /-onis, f. , ř. / (= lobulus) funkční jednotka placenty cotyledo maternalis (10 -30) = kotyledon cotyledo fetalis (40 -60) = kmenový klk – má jeden kmenový klk (villus peduncularis major = truncus chorii) a jednu a. spiralis – ten má více klků (villus peduncularis s tepnou či tepénkou a žílou či žilkou) – ten má více prostředních klků (villus intermedius) – ten má hodně villi terminales (s kličkami vlásečnic)

Kotyledony • funkční jednotka placenty • odděleny placentárními septy • každý kotyledon má 2 -4 kmenové klky

Placentární oběh 2 oddělené a nezávislé soustavy: • uteroplacentární • fetoplacentární

Uteroplacentární oběh • 2 aa. uterinae 120 -200 aa. spirales otevřených do intervilózních prostorů vv. spirales plexus uterinus vv. uterinae • množství krve v intervilózních prostorech 150 ml

Fetoplacentární oběh • aa. iliacae internae 2 aa. umbilicales choriové tepny vlásečnice v klcích 1 v. umbilicalis ductus venosus v. cava inferior • O 2 saturace krve: – aa. umbilicales: 50 -60 % – v. umbilicalis: 70 -80 % • průtok: 400 ml/min

Paraplacenta • chorion laeve • decidua capsularis • může zde docházet k malé mateřskoplodové výměně látek

Funkce placenty • metabolická • syntetizuje glykogen, cholesterol, MK (zdroj výživy pro plod) • • placentární transport krev matky a plodu se nemísí pasivní imunita: Ig. G endokrinní funkce • h. CG, h. PL, h. CT, h. CACTH + tvorba progesteronu a estrogenu

Látky procházející placentou • • hormony tyroxin (T 4) + T 3 testosteron syntetické progestiny • drogy • fetální alkoholový syndrom • mentální retardace, menší vzrůst, deformity obličeje • neprocházejí: heparin, IGM…

Infekce procházející placentou • • CMV (Cytomegalovirus) Rubella (zarděnky) Coxsackie virus Varicella zoster virus (virus planých neštovic a pásového oparu) • Poliomyelitis (Poliovirus) • Spirochety - bakterie (např. syphilis – Treponema pallidum) • Toxoplasma gondii (parazit)

Vývojové vady Anomaliae membranarum fetalium • • • umístění plodového lůžka tvar plodového lůžka úpon pupečníku variace pupečníku množství amniové tekutiny odlučování plodového lůžka

Variace umístění lůžka Varietates situs placentae • • • situs dorsalis placentae situs lateralis placentae situs ventralis placentae situs fundalis placentae situs cornualis placentae • • • placenta praevia = vcestné lůžko placenta praevia centralis placenta praevia lateralis placenta praevia marginalis situs cervicalis placentae

Tvary plodového lůžka Formae placentae • placenta discoidea • placenta accessoria; placenta succenturiata • • placenta anularis placenta lobata placenta bilobata; placenta bipartita placenta trilobata placenta multilobata placenta membranacea placenta vallata; placenta circumvallata

Variace úponu pupečníku Varietates insertionis funiculi umbilicalis • insertio centralis • insertio marginalis • insertio velamentosa

Variace pupečníku Anomaliae funiculi umbilicalis • • • jedna pupeční tepna (a. umbilicalis singularis) funiculus umbilicalis glomeratus zaškrcení (strangulatio) snesení (amputatio) nepravý uzel (nodus spurius funiculi umbilicalis) pravý uzel (nodus verus funiculi umbilicalis) • vesicula allantoica

Vývojové vady amnia Anomaliae amnii et liquoris amniotici • oligohydroamnion • předčasná ruptura amniochoriové membrány • ageneze ledvin plod nevylučuje moč • polyhydramnion • atrézie jícnu plod nevstřebává dostatečně • těžké vývojové vady nervové soustavy • adhaesio amnii • taenia amniotica

Vývojové vady odlučování lůžka Anomaliae placentae • • placenta adhaerens placenta accreta placenta increta placenta percreta • • placenta extrachorialis placenta fenestrata placenta incarcerata placenta panduriformis http: //en. wikipedia. org/wiki/Placenta_accreta

Porod (Partus) = děj, během kterého jsou plod + lůžko + obaly vypuzeny z těla matky • porodní bolesti = spontánní stahy dělohy vedoucí k roztažení děložního hrdla • začíná účinkem hormonů

Hormony • fetální hypotalamus • CRH stimulace ACTH estrogeny zvyšují aktivitu buněk děložní svaloviny • oxytocin stimuluje tvorbu prostaglandinů zvýšená kontraktilita myometria stahy dělohy

První porodní doba • začíná, když jsou stahy dělohy častější než 10 minut • končí úplným roztažením (dilatací) děložního hrdla • nejdelší fáze • délka závisí na počtu porodů (nulipara nebo multipara)

Druhá porodní doba • začátek: úplná roztažení hrdla • konec: vypuzení dítěte • multipara - 20 min • nulipara - 50 min

Třetí porodní doba „ k lůžku“ • začátek: narozením dítěte • trvání: přibližně 15 min • konec: vypuzení lůžka a obalů • odloučení pomáhá stlačení břicha rodičky • lůžko + obaly = secundinae

Čtvrtá porodní doba • začátek: vypuzení lůžka + obalů • trvání: přibližně 2 hodiny • konec: zaškrcení aa. spirales dělohy

Vícečetné těhotenství dvojčata 1 % (0, 85 %) trojčata 0, 01 % (100 x méně) IVF – jiné hodnoty!

Mnohočetné těhotenství • dizygotní dvojčata • • • 2/3 všech dvojčat oplození ze 2 ženských a 2 mužských gamet vývoj 2 zygot vždy 2 amnia a 2 choria rozdílný fenotyp, možné rozdílné pohlaví • monozygotní dvojčata • z oplození 1 vajíčka • vždy stejné pohlaví i fenotyp • podle doby rozdělení dvojčat různý stupeň oddělení plodových obalů

Dvojčata (Gemini) • • • dichoriální x monochoriální diamniotická x monoamniotická siamská

Původ • původ ze 2 zygot = dizygotní dvojčata (DZ) • vždy 2 amnia + 2 choria • původ z 1 zygoty = monozygotní dvojčata (MZ) • vždy stejné pohlaví a identická genetická výbava

Dizygotní dvojčata

Monozygotní dvojčata

Monozygotní dvojčata zdvojení: • během 2 - až 8 - buněčného stádia – mají každé své amnion, chorion, placentu = biamniati, bichoriati • během vývoje blastocysty – každé má vlastní amnion, ale sdílejí chorion a placentu = biamniati, monochoriati – nebezpečí omezení růstu dvojčete vzhledem k tomu, že druhé dvojče může být upřednostněno v cévním zásobení ! • během notogeneze – společné amnion, chorion i placenta – = monoamniati, monochoriati – nebezpečí vzniku srostlic

Monoamniati • nebezpečí neúplného rozdělení embryoblastu → vznik srostlic • srostlice (symetrické) • • thoracopagus craniopagus dicephalus dipygus • parazitické dvojče (asymetrické) – thoracopagus parasiticus, …

Symetrické srostlice „siamská dvojčata“

Klinické následky chybné placentace • poruchy růstu plodu • preeklampsie (EPH gestóza) – 4 -8 % těhotenství – EPH (edém, proteinurie, hypertenze) – zvýšený krevní tlak (>140/90) – bílkovina v moči (0, 5 g / 24 hodin) – otoky • eklampsie (božec) – křečové stavy • předčasné odlučování lůžka (abrupce placenty) – tichá smrt plodu

Ultrazvukové vyšetření ve 3. trimestru se měří: • biparietální vzdálenost • obvod hlavy • obvod břicha • délka stehenní kosti • délka nohy

AFP = alfa-fetoprotein • syntetizován ve játrech, žloutkovém vaku a střevě • snížená hladina → Downův syndrom • zvýšená hladina → rozštěpové vady neurální trubice nebo tělní stěny

Donošenost plodu Známky zralosti plodu • váha – asi 3000 g • délka – asi 50 cm • kůže – růžová • nehty přesahují bříška prstů • u chlapců sestouplá varlata ve šourku • u dívek velké stydké pysky přesahují malé stydké pysky • přítomnost sacího reflexu • kosti lebky jsou tvrdé • rýhování kůže na chodidle a dlani