Viva rostlin Ing Zuzana Bukvikov Sloen rostlinnho tla

Výživa rostlin Ing. Zuzana Bukvičková

Složení rostlinného těla Tělo rostliny je přibližně 80% vody a 20% sušina Sušina se dělí na vlákninu, bílkoviny, bezdusíkaté látky, tuky a popel V sušině rostliny lze zjistit asi 70 prvků

Biogenní prvky, které jsou nezbytné pro život rostliny Makrobiogenní (=biogenní makroelementy) C, H, O, N, S, P, K, Ca, Mg, Fe Mikrobiogenní – stopové (=biogenní mikroelementy) Mn, Zn, Cu, Mo, B, Cl Umíš všechny prvky správně pojmenovat?

Využití biogenních prvků C, H, O – stavba organických látek, všechny metabolické procesy v rostlině N – součást bílkovin, nukleových kyselin a dalších organických látek P – součást ATP, nukleových kyselin, enzymů, membrán (fosfolipidy) S – součást bílkovin Mg – součást chlorofylu Fe – nezbytný pro fotosyntézu (součást přenašečů na membránách chloroplastu) K, Ca – metabolismus, transport látek Mikrobiogenní prvky – různé funkce (metabolismus, aktivita enzymů, transport látek, apod. )

Využití biogenních prvků Některé prvky nezbytné jen pro určité druhy rostlin, např. : Si pro rozsivky a přesličky Co pro bobovité rostliny Na pro některé slanomilné rostliny

Příjem a dostupnost prvků C, O – příjem ze vzduchu jako CO 2, O 2 H – příjem z H 2 O příjem N ve formě solí z půdy (NH 4+, NO 3–) zachycení vzdušného dusíku (N 2) pomocí symbiotických bakterií na kořenech (bobovité rostliny – hrách, jetel, …; olše) ostatní prvky – příjem z půdy ve formě solí (iontů) rozpuštěných ve vodě

Příjem a dostupnost prvků Minerální látky v půdě volné v roztoku (0, 2%) – dostupné pro rostlinu, vyplavují se z půdy („protečou“) vázané na částečky jílů a organické látky (2%) – dostupné pro rostlinu, v půdě vázané – stavilní vázané na horniny a minerály (98%) – nedostupné pro rostlinu – z půdy se nevyplavují, uvolňují se pouze při zvětrávání horniny

Nedostatek biogenních prvků Každá rostlina má krátkodobou zásobu potřebných prvků, tj. krátkodobý nedostatek se nijak neprojevuje Nedostatek trvající delší dobu (několik týdnů a déle) se projeví různými příznaky, které se označují jako fyziologická choroba Např. : poruchy růstu, poruchy kvetení a tvorby plodů, zasychající vrcholy, chlorózy (světlé skvrny na listech) Najdi si na internetu choroby ovocných stromů způsobené nedostatkem výživy

Nedostatek dusíku (N)

Nedostatek fosforu (P)

Nedostatek draslíku (K)

Nedostatek některých dalších prvků

Nedostatek některých prvků

Nadbytek také škodí Nadbytek látek může způsobovat nejen nemoci rostliny, ale také může bát nežádoucí pro další zpracování Zvláště mladé a slabé rostlin můžeme nadbytečným hnojením zahubit Vysoký obsah některých látek, například obsah dusíku (N) ve sladovnickém ječmenu, v zelenině (zvláště určené pro děti) je nežádoucí a laboratorně sledovaný

Příznaky nadbytku živin N - Rostliny jsou bujné, tmavě zelené až s nádechem do modra. Pletiva jsou nevyzrálá, mechanicky málo odolná a snižuje se odolnost vůči patogenům K – Znemožňuje příjem Mg 2+, Ca 2+, Zn 2+, Mn 2+, Na+ , to může mít za následek projevy nedostatku těchto prvků u rostlin P - nadbytek nebývá pozorován, může vést k předčasnému zrání rostlin. Bývá poměrně rychle vyplaven. Může také docházet k omezení příjmu Fe a Zn 16). Ca – znemožňuje příjem Fe, Mn a Zn, způsobuje chlorózu. Rostliny, které vápník nesnášejí (např. všechny vřesovištní rostliny) ve vápenitých substrátech neprospívají. Mg - způsobuje redukci tvorby kořenů a následně také nadzemní hmoty rostlin. Toxicita Mg bývá u rostlin vzácná S - nadbytek může vyvolat předčasný opad listů Fe - bronzovité zbarvení listů a vznik drobných hnědavých skvrnek Zn - Dochází k redukci růstu listů a kořenů, negativně je ovlivňován příjem P a Fe. Častěji se vyskytuje na kyselých půdách.

Příznaky nadbytku živin Mn - způsobuje chlorózy, na rubu listů jsou hnědavé skvrnky, které mohou splývat. Při toxické hladině listy, případně celé rostliny odumírají. Drobné žilky na rubu listů černají Cu - ovlivňuje negativně příjem Fe, proto se projevuje chlorózou. Mezi žilkami se objevují žlutavé až bělavé skvrnky. Poškození se může vyskytnout na rostlinách opakovaně ošetřovaných Cu fungicidy, případně na pozemcích po pěstování těchto rostlin. B - Nadbytek se projevuje chlorózou starších listů, pokračuje okrajovou nekrózou Mo - Při běžném pěstování rostlin nebývá nadbytek a toxicita pozorována, pokud k ní dojde, je provázena červenožlutou chlorózou listů. Cl - Nadbytek a toxicita se může projevit při závlaze vodou obsahující Cl a při používání Na. Cl pro zimní údržbu komunikací. Příznakem je chloróza a hnědnutí vrcholů a okrajů listů a zakrnělost rostlin. Na - Toxicita bývá spojena s vyšší hladinou Cl u závlahové vody. Citlivost jednotlivých druhů rostlin k poškození Na je různá. Poškození se projevuje nejprve na starších listech usycháním okrajů, které může pokračovat až do střední části listu.

Příjem živin rostlinami ovlivňují: chladno při nízké teplotě půdy se snižuje aktivita mikroorganismů Nižší je i příjem živin kořeny Chladno má vliv na omezení příjmu P vysoké teploty často v kombinaci se suchem sucho živiny v půdě jsou omezeně přístupné - chybí voda pro jejich rozpouštění omezuje se činnost půdních mikroorganismů Při aplikaci listové výživy roztok na listech rychle zasychá, příjem se zpomaluje. vlhko vysoký obsah vody v půdě vede k úbytku půdního vzduchu a tak i kyslíku snižuje se mikrobiální aktivita Při aplikaci listové výživy je roztok z listech rychle smýván

Diagnostika nedostatku živin Diagnostika má několik rozhodovacích kroků: zjištění typu příznaků a jejich lokalizace na rostlině, posouzení, který prvek příznaky mohl způsobit, ověření splnění podmínek pro vznik nedostatku daného prvku, konfirmační (potvrzující) diagnostika, vyloučení biotické příčiny, chemická analýza rostlin, příp. substrátu.

Děkuji za pozornost