Veobecn rovnovha VEOBECN ROVNOVHA 1 Analza dl a
Všeobecná rovnováha
VŠEOBECNÁ ROVNOVÁHA 1. Analýza dílčí a celkové ekonomické rovnováhy 2. Předpoklady modelu 2 x 2 x 2 3. Efektivnost ve výrobě 4. Efektivnost ve spotřebě 5. Výrobně spotřební efektivnost - celková ekonomická rovnováha v modelu 2 x 2 x 2 x 2 6. Dosahování celkové ekonomické rovnováhy 7. Efektivnost a spravedlnost
DÍLČÍ A VŠEOBECNÁ ROVNOVÁHA dosud: dílčí (tržní) rovnováha = rovnováha na jednom trhu (na trhu jednoho produktu), který je zkoumán jako nezávislý x nyní: všeobecná (celková) rovnováha = rovnováha na všech vzájemně propojených trzích současně (nikoliv makroekonomická rovnováha – viz předpoklady modelu) Podmínky současné rovnováhy na všech trzích: • Rovnováha mezi všemi spotřebiteli → efektivnost ve směně • Rovnováha mezi všemi výrobci → efektivnost ve výrobě • Rovnováha mezi všemi spotřebiteli a výrobci → výrobněspotřební efektivnost
PŘEDPOKLADY MODELU 2 X 2 X 2: § uzavřená ekonomika (neexistuje zahraniční obchod) § všechny trhy jsou dokonale konkurenční § 2 druhy zboží → statek X (víno) a statek Y(pivo), spotřebitelé za ně utrácejí celý důchod § 2 výrobní faktory → K – kapitálové statky, L – práce, jejich množství je fixní, je možné je převádět z výroby jednoho statku na výrobu druhého, jsou ve vlastnictví spotřebitelů A a E § 2 spotřebitelé ( cíl: max. užitku) → Adam, Eva § 2 firmy (cíl: max. zisku) → firma C i firma D vyrábějí X a Y § 6 trhů v modelu: trh práce při výrobě statku X, trh práce při výrobě statku Y, trh kapitálu při výrobě statku X, trh kapitálu při výrobě statku Y, trh statku X a trh statku Y
ALOKAČNÍ EFEKTIVNOST – PARETOVO POJETÍ § pokud existuje více činností, situace (dané řešení) bude efektivní tehdy, pokud není možné zvětšit jednu činnost bez snížení jiné činnosti, resp. lze jednomu polepšit pouze na úkor druhých (přerozdělením) alokační efektivnost: zdroje ekonomiky jsou rozmístěny optimálním způsobem rozdělení fixního množství statků je efektivní, pokud přerozdělením nelze polepšit jednomu, aniž by současně nebyl poškozen druhý spotřebitel Alokační efektivnost – viz např. rovnováha na DK trhu (výhody ze směny)
EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ 3 alokační pravidla: § efektivní rozmístění VF uvnitř firmy § efektivní rozmístění VF mezi firmami § efektivní struktura výroby v obou firmách (tj. efektivní rozložení výroby obou statků mezi obě firmy) Box diagram výroby § všechny možné způsoby rozdělení dvou VF na výrobu dvou statků X a Y v jedné firmě (spojení dvou izokvantových map, jedna z nich otočená o 180°)
EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ – 1. PRAVIDLO 1. alokační pravidlo: efektivní rozmístění VF uvnitř firmy box diagram výroby smluvní křivka výroby (CC) = množina bodů, které představují efektivní alokaci dvou VF mezi dva výrobky (X a Y) vyráběné firmou (body dotyku izokvant) Na smluvní křivce: MRTSX = MRTSY MPLx/ MPKx = MPLY/ MPKY, tj. poměr mezních produktů VF je při výrobě obou statků stejný (nelze přerozdělením zvýšit produkci jednoho statku bez snížení výroby druhého statku)
DOSAŽENÍ EFEKTIVNOSTI VE VÝROBĚ Bod U v grafu: MRTSx MRTSY jak dosáhnout efektivnosti, tj. optimálního rozdělení VF firmy mezi výrobu dvou statků X a Y? 1) X a Y konst. - bod Ř 2) Y a X konst. - bod R 3) X a Y - bod W §
HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ – PPF V TOMTO GRAFU = PPF JEDNÉ FIRMY - odvozena ze smluvní křivky výroby PPF = max. kombinace X a Y za daných podmínek a technologie body na PPF = max. dostupné kombinace obou statků, tj. efektivní alokace VF mezi oba statky, protože výrobu statku X nelze zvýšit bez snížení výroby statku Y sklon PPF = MRPT (mezní míra transformace produktu) = d. Y/d. X = MCX/ MCY = MPY/MPX sklon PPF vyjadřuje alternativní náklady výroby statku X (kolik statku Y je nutné obětovat pro další jednotku X)
HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ -PPF vlastnosti PPF: 1. je klesající - s výroby statku X musí výroba statku Y 2. je konkávní - s výroby statku X výroba statku Y rostoucím tempem sklon PPF, tj. MRPT (zleva doprava) roste Proč je PPF konkávní ( MRPT)? → příčiny MRPT (při pohybu po PPF zleva doprava) = faktory ovlivňující vývoj MCX a MCY : § klesající výnosy § specializované vstupy (některé vstupy jsou pro výrobu X vhodnější než pro výrobu Y) § rozdíly ve fondové náročnosti výroby (rozdílná technologie při výrobě X a Y)
PROČ JE PPF KONKÁVNÍ ( MRPT)? → zákon rostoucích alternativních nákladů § čím více statku X se vyrábí, tím vyšší jsou alternativní náklady dodatečně vyrobených jednotek X, protože s ↑výroby X ↓ produktivita vstupů ve výrobě X a ↑ MC na další jednotku X (a ↑ produktivita vstupů ve výrobě Y , tj. ↓ MC na další jednotku Y)
MEZNÍ NÁKLADY A MRPT - ODVOZENÍ MRPT = - d. Y /d. X při daném objemu vstupů d. TC = (δTC/δX) d. X + (δTC/δY) d. Y Předp. daný objem VF a dané ceny VF → na PPF se. TC nemění, tj. d. TC = 0: d. TC= (δTC/δX) d. X + (δTC/δY) d. Y = 0 - d. Y/d. X = (δTC/δX) : (δTC/δY) - d. Y/d. X = MCX/MCY Protože ↑X znamená ↑MCX a ↓MPX (a ↓výroby Y znamená ↓MCY a ↑MPY), platí: MRPT = ↑MCX /↓MCY = ↑MPY/ ↓MPX
EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ – 2. PRAVIDLO 2. alokační pravidlo: efektivní rozmístění VF mezi 2 firmy VF jsou rozmístěny tak, že produktivita K i L je stejná při výrobě X i Y v jedné firmě i v obou firmách (C a D) MPL(C) = MPL(D)
EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ – 3. PRAVIDLO § 3. alokační pravidlo: optimální struktura výstupu každé firmy (optimální rozdělení produkce statků X a Y mezi firmy C a D) - obě firmy (C a D) vyrábějící stejné zboží (X a Y) vyrábějí v těch bodech svých křivek PPF, v nichž se MRPT těchto zboží shoduje MRPTC = MRPTD př. MRPTC = 2, MRPTD = 1 změnou struktury výstupu lze zvýšit výrobu alespoň jednoho ze statků (firma C sníží výrobu statku X o jednotku a zvýší výrobu Y o dvě jednotky, firma D sníží výrobu statku Y o jednotku a zvýší výrobku X o jednotku celkem o 1 jednotku Y více a stejné množství X)
PPF CELÉ EKONOMIKY ? Jak určíme PPF celé ekonomiky (tj. PPF znázorňující produkci obou firem)? → součet takových kombinací výroby statků v obou firmách, při kterých jsou MRPT stejné Náš příklad: MRPTC = 2, MRPTD = 1 Firma C ↓výrobu X o 1(↑výrobu Y o 2) Firma D ↓výrobu Y o 1(↑výrobu X o 1) Celkem v ekonomice: 100 X (firma C: 49, firma D: 51) 201 Y (firma C: 102, firma D: 99) → pokud při tomto rozložení výroby mezi obě firmy platí MRPTC = MRPTD, pak tato kombinace statku X a Y leží na PPF celé ekonomiky
EFEKTIVNOST VE SPOTŘEBĚ § předp. fixní množství vyrobených statků § box diagram směny - všechny možné způsoby rozdělení dvou výrobků mezi dva spotřebitele (spojení dvou indiferenčních map, jedna z nich otočená o 180 stupňů) rozdělení statků mezi spotřebitele je efektivní, pokud nelze jednomu spotřebiteli polepšit bez zhoršení druhému MRSCA = MRSCE § smluvní křivka (CC) = množina bodů, které představují efektivní alokaci dvou různých zboží mezi dva spotřebitele (body dotyku indiferenčních křivek spotřebitelů → MRSCA = MRSCE)
DOSAŽENÍ EFEKTIVNOSTI VE SPOTŘEBĚ Bod F v grafu: MRSA MRSE , tj. neefektivní rozdělení výrobků mezi Adama a Evu jak dosáhnout efektivnosti, tj. optimálního rozdělení statků X a Y mezi dva spotřebitele? 1) UE a UA konst. - bod E 2) UA a UE konst. - bod H 3) UE a UA - bod G §
CELKOVÁ (VŠEOBECNÁ) ROVNOVÁHA → musí být splněny podmínky efektivnosti ve výrobě i ve spotřebě: § MRTS stejná pro oba statky (podm. max. zisku firem - viz PPF) § MRPT stejná u obou výrobců (efektivní struktura výroby – viz bod R na PPF celé ekonomiky) § MRSC stejná pro oba spotřebitele (podm. efektivního rozdělování – viz smluvní křivka CC) § MRSC = MRPT (tj. podmínka efektivního rozdělení statků mezi adama a Evu – viz bod G) § Bod G: Adam (XA vína, YA piva) Eva (X-XA vína, Y-YA piva)
CENOVÝ MECHANIZMUS A PODMÍNKY EFEKTIVNOSTI? § vytvářením rovnovážných cen, kterým se přizpůsobují jak výrobci, tak spotřebitelé (výrobci vyrovnávají MRPT s poměrem cen a spotřebitelé vyrovnávají MRS s poměrem cen)
NEEFEKTIVNÍ ALOKACE VF A RELATIVNÍ CENA VF § bod A: výchozí rozdělení VF na výrobu statku X a Y (firma není v nákladovém optimu) § nákl. optimum při dané ceně práce a kapitálu(w a r): bod M (X), bod N (Y) § SK (dána hranicí boxu) > DK a SL (dána hranicí boxu) < DL r, w § efektivní alokace bude dosaženo při vyšší relativní ceně w/r, tj. při menší výrobě X a větší výrobě Y (tj. větší sklon přímky p) →optimum v bodě B
CENY VF A EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ – NÁKLADOVÉ OPTIMUM FIRMY PŘI VÝROBĚ STATKŮ X A Y § Nákladové optimum: MRTS = w/r
RELATIVNÍ CENA VF A EFEKTIVNÍ ALOKACE VF - BOX DIAGRAM VÝROBY SK = DK A SL= DL MRTSKL PRO OBA STATKY = W/R
NEEFEKTIVNÍ ALOKACE STATKŮ A RELATIVNÍ CENA § § § optimum spotřebitelů při daných p. X a p. Y (viz přímka p): bod C (Adam), bod B (Eva) SX (dána hranicí boxu) > DX a SY (dána hranicí boxu) < DY p. X, p. Y efektivní alokace bude dosaženo při nižší relativní ceně p. X/ p. Y viz bod D*
CENY STATKŮ A EFEKTIVNOST VE SPOTŘEBĚ – OPTIMA DVOU SPOTŘEBITELŮ
RELATIVNÍ CENA A EFEKTIVNÍ ALOKACE STATKŮ X A Y - KRABICOVÉ SCHÉMA SMĚNY BOD D: SX = DX A SY= DY MRS PRO OBA SPOTŘEBITELE STEJNÁ = PX/ PY
CENY A VÝROBNĚ SPOTŘEBNÍ EFEKTIVNOST relativní ceny statků X a Y(tj. poměr cen) určují výrobní strukturu ekonomiky (relativní ceny určí, který bod na PPF bude znamenat optimální výrobní kombinaci X a Y – viz bod R) a také relativní ceny statků X a Y určují strukturu spotřeby (spotřebitelé budou směňovat statky mezi sebou, dokud se nevyrovnají MRS s poměrem cen) MRSA = MRSE= p. X/p. Y DK trh statků X a Y px = MCx a py = MCy efektivnost ve spotřebě: px/py = MRSA= MRSE MRPT = px / py = MRSC relativní MC = px / py = relativní MU
EFEKTIVNOST A SPRAVEDLNOST Ekonomicky efektivní alokace statků – není možné přerozdělení, které někomu polepší bez zhoršení situace druhého (viz body na smluvní křivce CC) Spravedlivá alokace statků – výsledek společensky žádoucího rozdělování příjmů a bohatství (bod I – sice spravedlivá alokace, ale neefektivní)
TEORIE SPOLEČENSKÉHO BLAHOBYTU cíl: hledat taková rozdělení (alokace), která jsou současně efektivní i spravedlivá Společenský blahobyt (social welfare, SW) – vyjadřuje úroveň uspokojení členů společnosti → závisí na blahobytu, resp. užitku jednotlivých členů společnosti SW = f (U 1, U 2, …, Un) →indiferenční mapa Křivka SW(IC) = všechny kombinace U spotřebitelů A a B, které představují stejnou úroveň spol. blahobytu Faktory určující společenský blahobyt: § celkové množství statků a služeb § způsob jejich rozdělování § zdraví společnosti § množství volného času § stupeń znečištění ŽP § politická stabilita § počasí, atd.
HRANICE DOSAŽITELNÉHO UŽITKU (UPF) UPF = různé kombinace užitku dvou spotřebitelů A a B dosažitelné s fixním množstvím zboží, které bylo vyrobeno efektivní kombinací vstupů
SPOLEČENSKÝ BLAHOBYT A BOD BLAŽENOSTI Společenské optimum = bod dotyku křivky UPF (hranice dosažitelného užitku) a křivky W (křivka společenského blahobytu) = bod blaženosti (B) Konflikt mezi efektivností a spravedlností → pro dosažení určité úrovně SW má smysl akceptovat určitou míru neefektivnosti (např. výchozí situace: bod M' - přerozdělení vedoucí k L' znamená sice nižší efektivnost, ale větší spravedlnost a vyšší úroveň blahobytu)
- Slides: 30