Velvyslanectv esk republiky ve Vilniusu OBCHODOVN S LITVOU

Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu OBCHODOVÁNÍ S LITVOU 12. 04. 2016 Ing. Petr Vávra, zástupce velvyslance, ZÚ Vilnius

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Téma prezentace 1. Obecně k Litvě, ekonomická situace a výhled 2. Vzájemné vztahy s akcentem na ekonomiku 3. Příležitosti ve vybraných litevské ekonomiky oborech 4. Jak se v Litvě podniká 5. Otázky na závěr (budou-li) 2

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 1. Základní informace o Litevské republice • největší trh Pobaltí s necelými třemi milióny obyvatel, hlavní město Vilnius (cca 580 tis. obyvatel), pětici největších měst doplňuje Kaunas, Klajpéda, Panevéžys a Šiauliai • členský stát EU a NATO, jedná o vstupu do OECD • úzká spolupráce s Lotyšskem a Estonskem (Baltské shromáždění a Baltská rada ministrů), jakož i se severskými zeměmi (Rada států baltského moře) • vyhraněný postoj k Rusku daný mj. sousedstvím Kaliningradské oblasti, snahou o vymanění z energetické závislosti, aktivní politika vůči Bělorusku i Ukrajině (zajištění bezpečnosti) • politická situace stabilní, v současné době vládne koalice vedená sociální demokracií a tvořená dalšími dvěma stranami (Pořádek a spravedlnost a Strana práce), na podzim se chystají parlamentní volby 3

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 1. Základní informace o Litevské republice II. Makroekonomika • vývoj ekonomiky – HDP za rok 2015 1, 6 -1, 7%, odhad růstu pro 2016 – vláda 3, 2%, EK 2, 9%, LNB 2, 9% • inflace – za rok 2015 -1, 3%, odhad pro rok 2016 1, 5%, v dalších letech až 2, 3% • nezaměstnanost – 9% na konci 2015, odhad pro rok 2016 8, 1% • nárůst reálné mzdy v roce 2015 o 16% • nárůst spotřeby domácností v roce 2015 o 4, 6%, obratu maloobchodu (bez prodeje vozidel) 5, 5% • průměrný růst mezd – 2015 +4, 8%, odhad 2016 o 4, 8 -5%, 2017 +2, 8% • průměrná mzda na konci r. 2015 dosáhla 757 EUR, minimální 325 EUR (350 od 1/16) 4

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 1. Základní informace o Litevské republice III. Přímé zahraniční investice • 31 nových projektů v roce 2015 – rekordní výsledek pro Litvu • noví příchozí NASDAQ, AIG, UBER • nárůst počtu projektů o 20% • nárůst počtu pracovních míst o 50% • celkový objem kapitálových investic se zpětinásobil z 30 mil. EUR ve 2014 na 144 mil. EUR v 2015 • důraz na čtyři obory při lákání FDI – sdílené služby (finance a účetnictví, HR, právo, IT), výroba (strojírenství, elektronika, lasery, letecké služby – MRO), technologie (vývoj SW, IT outsourcing, datová centra, vývoj her), přírodní vědy (bio, zdrav. zaříz. ) 5

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 1. Základní informace o Litevské republice IV. Zahraniční obchod Litvy • za rok 2015 export -4, 5% (z toho Rusko -30%) • export v roce 2016 odhad +3%, 9% v roce 2017 • import v roce 2015 -5% • dovozy +5% v roce 2016, resp. 10% v roce 2017 • nadále negativní dopad vývoje v RU, posílení domácí poptávky =) větší obchodní deficit • vývoz služeb v roce 2015 +3% celkem, propad RU o cca 30%, nárůst do EU cca dtto • hlavní partneři nadále Rusko (13, 6%, 17, 3%, Lotyšsko, Polsko, Německo • hlavní komodity. minerální paliva, strojír. výrobky, elektronika, chemikálie 6

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 1. Základní informace o Litevské republice V. Hlavní obory ekonomiky • zemědělství – základ LT ekonomiky v roce 1940 (1/2 prac. síly), v současnosti stále klíčová role v zaměstnanosti i HDP, více než ve většině zemí EU, cca 3, 37 mil. ha obděláváno, hlavní exportní položky ryby, mléko, máslo, sýry, až 80% se donedávna vyváželo do Ruska, dovoz hlavně z EU, potraviny a ovoce • průmysl – nezastává tak významnou roli jako zemědělství, jedno z hlavních a nejziskovějších odvětví je chemický průmysl (hnojiva), textil, dále elektronika, zpracování dřeva a papírenský průmysl, potravinářství, pokrokové technologie tvoří pouze 1/5 prodejů • stavebnictví – pokles v roce 2015 o 15% (opakování situace z roku 2012) • služby – postupný rozvoj, doprava a logistika, sdílené služby, datová centra atd. , nad 60% HDP (EU průměr nad 70%) 7

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 1. Základní informace o Litevské republice VI. Vládní strategie, hlavní směry dalšího rozvoje • posílení obranného rozpočtu na rok 2016 o 1/3 (574 mil. EUR, 1, 48% HDP), plán 2% HDP již ve 2018, návrh nové bezpečnostní strategie • odsouhlasení reformy Zákoníku práce • Národní energetická strategie – strategie en. nezávislosti, do roku 2020 • Národní program reforem 2015 – zvýšení zaměstnanosti, zvýšení OEZ, zvýšení en. efektivity, moderní státní správa, lepší řízení zdravotnictví • Litevská inovační strategie 2010 – 2020 – mobilizovat a využívat efektivně státní zdroje, konkurencesch. znalostní ekonomika, nejnovější technologie, kvalif. lidské zdroje, LT Summary Innovation Index 0, 29 (EU av. 0, 47%) 8

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou • v roce 2015 vyvezly české firmy zboží za 422, 5 mil. EUR (-4, 8%, 36. místo v ZO ČR) • dovoz z Litvy dosáhl 213, 7 mil. EUR (+1%, 49. místo v ZO ČR) • celkový obrat dosáhl 636, 2 mil. EUR (-2, 9%), kladná bilance klesla o 10, 2% na 208, 7 mil. EUR • za první dva měsíce roku 2016 činil vývoz z ČR 60, 5 mil. EUR (-1, 5%), dovoz do ČR 37, 7 mil. EUR (+26, 5%), celkový obrat 98, 2 mil. EUR a bilance +22, 8 mil. EUR 9

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou II. • hlavní vývozní položky z ČR – osobní vozidla a jejich díly, telefonické přístroje a stroje pro zpracování dat • hlavní dovozní položky do ČR – plasty, hnojiva, farmaceutické výrobky • prioritní obory dle Mapy oborových příležitostí – nábytkářský průmysl, obranný průmysl, stavební průmysl, zábava a volný čas, automobilová doprava 10

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou 3 Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 5608 - Síťoviny vázané z motouzů ap sítě rybářské aj HS 6306 - Plachty nepromokavé lodní stínící ap stany aj HS 8470 - Stroje počítací účtovací pokladny registr ap HS 8526 - Přístr radiolok ap radiové pro řízení dálkové Obranný průmysl HS 8710 - Tanky aj vozidla bojová obrněná i se zbraněmi HS 8802 - Aerodyny ost lodě kosmické nosiče startovací HS 9013 - Výr s krystaly tekutými jn přístr optické ost HS 9020 - Přístroje dýchací ostatní masky plynové HS 9301 - Zbraně vojenské ne sečné bodné revolvery ap Stavební průmysl HS 3918 - Krytiny podlah obklady stěn stropů z plastů HS 3909 - Pryskyřice aminové fenolické polyuretany HS 4410 - Desky třískové apod, , ze dřeva a podobných materiálů Nábytkářský průmysl HS 4411 - Desky dřevovláknité ap z materiálů dřevitých HS 4412 - Překližky, desky dýhované a podobné vrstvené dřevo Zábava a volný čas HS 9503 - Tříkolky, kolob, ; kočárky pro panenky; hračky ost; modely; puzzle HS 9609 - Tužky tuhy jiné pastely uhle křídy kreslicí Automobilová doprava HS 8702 – Vozidla motorová pro dopravu veřejnou osobní HS 8708 – Části součásti vozidel motor osob aj traktorů 11

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou IV Příklady působení českých a litevských firem • průmysl – Škoda Auto (cca 10% trhu), Barum, Škoda Transportation, Škoda Vagónka, AŽD, Bonatrans • stavebnictví – EUROVIA, Jika, Korado • zdravotnictví – LINET • potravinářství – EMCO, Budvar, Plzeňský Prazdroj, Vitana, Bio. Vita, Becherovka, • výrobky a služby z Litvy – hnojiva Achema, mléčné výrobky Džiugas, správa letišť Avia Solutions 12

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě Doprava a dopravní infrastruktura • městská hromadná doprava – pět největších měst Litvy obnovuje autobusový park, ve Vilniusu a Kaunasu řeší otázku dalšího provozování a rozvoje trolejbusové dopravy, diskuze o elektrobusech, potřeba lepšího řízení dopravy, parkovací systémy, atd. ; projekt ED ZÚ Vilnius – seminář 4/2016 • železnice – strategický rozvoj sektoru, projekt Rail Baltica, modernizace a rozšiřování parku lokomotiv a vagónů, modernizace tratí a jejich vybavení, rozvoj logistiky; seminář v Praze 5/2016, seminář na ZÚ Vilnius 9/2016 • silnice – modernizace a rozšiřování silniční sítě, městské okruhy • letiště – modernizace letiště ve Vilniusu, rozvoj infrastruktury v Kaunasu • přístav – rozšiřování Klajpédy, rozvoj LNG terminálu a infrastruktury • potrubní doprava – budování plynovodů 13

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě II. Zdravotnictví • Litva vynakládá na zdravotnictví cca 7% HDP (cca 1, 8 mld. EUR) • modernizace a budování infrastruktury • zdravotnické zařízení a vybavení – nemocniční postele, stomatologické ordinace a jejich vybavení, přístroje • rozvoj obslužných provozů – kupř. nemocniční kuchyně • likvidace nemocničních/nebezpečných odpadů • spolupráce ve výzkumu • sdílení zkušeností, zdravotnická reforma 14

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě III. Vodní a odpadové hospodářství, obnovitelné zdroje • Litva plánuje v letech 2016 -2018 investovat do vodní infrastruktury 200 mil. EUR, zahájení tendrů je plánováno v letošním roce, fondy pokryjí 50% projektových nákladů, v případě projektů u vodních toků propojených s Baltským mořem až 80% • situace ve velkých městech nevykazuje větší problémy, na rozdíl od zastaralé a neefektivní infrastruktury na venkově =) potřeba značných investic • nakládání s odpady v Litvě vyžaduje systémové zlepšení, implementaci regionálního systému sběru, třídění a opětovného využití, plánuje se uzavírka starých úložišť a skládek, budování nových moderních provozů • rozvoj bioplynových technologií a spalování odpadů • obnovitelné zdroje – potenciál existuje v oblasti geotermální energie, větrné energie, solární energie, bioplynů ze skládek 15

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 4. Podnikání a obchodování s Litvou IV Podnikatelské prostředí - plusy • Forbes : „Best country to do business“ – z 22. v roce 2014 na 15. místo v roce 2015 (EE 19. , LV mimo první dvacítku) • Bloomberg: Litva na čele inovačního podnikání, 32. místo (EE 34. a LV 40. ) z 200 zemí • Světová banka: „Ease of starting a business/rozjezd podnikání“ z 19. místa ve 2014 na 11. místo ve 2015; Doing Business 2015 – LT 10. z 28 zemí EU • Financial Times: Vilnius na 3. místě mezi nejpřitažlivějšími městy střední velikosti v Evropě co se týče hosp. rozvoje města a FDI • Nordea Bank: Vilnius druhým nejmladším hlavním městem severní Evropy po Kodani, největší počet mladých v Pobaltí i roční tempo růstu • Nejdynamičtější město regionu v oblasti sdílených služeb a outsourcingu 16

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 4. Podnikání a obchodování s Litvou V. Podnikatelské a ekonomické prostředí - mínusy • rostoucí deficit státního rozpočtu, zadluženost municipalit (Vilnius 369 mil. EUR) • rigidní trh práce – kritika OECD, EU • vysoké zdanění práce a sociální příspěvky, podíl šedé ekonomiky • nízká výkonnost a efektivita veřejného sektoru • nedokončená reforma vzdělávání, rozdíl mezi potřebami ekonomiky a produkcí absolventů ve školách • nedostatečná průhlednost hospodaření státních podniků, stejně tak efektivita • setrvalý trend emigrace mladých, kvalifikovaných talentů, malý přísun vhodné pracovní síly ze zahraničí • nereformovaná zdravotní péče (zdravotní výdaje dle OECD na 56% průměru EU) 17

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 4. Podnikání a obchodování s Litvou VI. Založení firmy a podnikání v Litvě • zahraniční firmy mohou působit v Litvě – napřímo (reprezentační kancelář či pobočka – bez statutu právnické osoby, společný podnik, akvizice, dceřiná společnost – se statutem) – prostřednictvím litevského partnera/distributora • postup registrace na stránkách ZÚ, STI, možná podpora ZÚ • pro snazší a rychlejší postup lze doporučit služby specializovaných kanceláří • množství a rozsah informací veřejně dostupných (internet) je obecně nižší než v ČR • lze však ověřit základní údaje a získat představu o litevském partnerovi na webu • řešení obchodních sporů funguje obdobně jako v ČR, hlavní je kvalitní smlouva • zadávání veřejných zakázek odpovídá právu EU a bývá zpravidla dostupné na webu 18

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 4. Podnikání a obchodování s Litvou VII. Pomoc a podpora ZÚ ve spolupráci se ZK Czech. Trade Riga a KCE • služby ZÚ zdarma, dle dohody MZV/MPO zejména poskytuje podporu B 2 G a G 2 G (jednání s LT institucemi a státními podniky, podpora u tendrů a využívání fondů EU) • poskytuje však i základní služby a poradenství ve vztahu k litevskému trhu v B 2 B (příprava na obchodní jednání, informace pro exportéry, identifikace příležitostí) • ve spolupráci se ZK CT Riga se podílí i na průzkumu trhu, přípravy obchodních jednání, ověřování zájmu o výrobek/službu • podpora při účastech na výstavách a veletrzích • projekty ekonomické diplomacie (v roce 2016 dva) • pomáhá při řešení problémů, sporů atd. • zajišťuje informační servis o podnikání a obchodování s Litvou 19

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Děkuji za pozornost a těším se na Vaše dotazy! 20