VEEJN VDAJE Veejn vdaje oznauj tok finannch prostedk
- Slides: 36
VEŘEJNÉ VÝDAJE
Veřejné výdaje označují tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí* státu (resp. vlády, města nebo obce), a to na principu nenávratnosti (částečné nebo plné) a neekvivalence. p Zdrojem krytí veřejných výdajů jsou v rámci veřejných rozpočtů veřejné příjmy, nebo může docházet i k jejich dluhovému financování. ____________________ *Fiskální fce státu: p p alokační (stát prostřednictvím veřejných rozpočtů rozmisťuje zdroje do produkce k zajišťování veřejných statků), redistribuční (při efektivní alokaci zdrojů lze dosáhnout relativně spravedlivého rozdělení důchodů mezi občany státu), stabilizační (stát se prostřednictvím daní a státních výdajů a zásahů snaží tlumit výkyvy hospodářského cyklu).
Veřejné výdaje Členění – z hlediska vazby na fiskální funkci státu p alokační výdaje n n p redistribuční výdaje n n p výdaje na zabezpečování veřejných statků. dlouhodobě stagnují či klesají, neboť se postupně zvyšuje podíl občanů na úhradě nákladů na smíšené veřejné statky peněžní transfery různým subjektům ke zmírnění nerovnosti v majetku a důchodech, Účelové i neúčelové dotace, příspěvky (např. příspěvkovým organizacím), plošné i adresné dávky. stabilizační výdaje n n zvyšováním či snižováním lze ovlivňovat agregátní poptávku, a tím zmírňovat cyklický vývoj, výdaje na nákup zboží a služeb pro veřejný sektor.
Veřejné výdaje Členění p vládní výdaje = „ujídající“ výdaje (zatěžují výrobní kapacity ekonomiky), n n p spotřební investiční transfery = „neujídající“ výdaje, protože stát za tyto platby neočekává žádné protiplnění (princip neekvivalence). Neujídají tak z výrobních kapacit ekonomiky, pouze zvyšují disponibilní důchod daného ekonomického subjektu. n n jsou také označovány jako „záporné daně“, jsou projevem redistribuční fiskální funkce státu.
Soukromá spotřeba a investice vládní spotřeba a investice Daně – transfery = „čisté daně“ … skutečně odčerpané prostředky soukromým subjektům ve prospěch státních financí Vláda ovlivňuje svou politikou výši veřejných výdajů a tím i velikost veřejného sektoru v ekonomice. Tedy má vliv i na proporce mezi soukromým a veřejným sektorem, jakož i na chování ekonomických subjektů.
Velikost veřejného sektoru p Řada ukazatelů používaných pro mezinárodní srovnání p Hodnotí výdaje nebo příjmy veřejného sektoru obvykle ve vztahu k HDP. p Nepřetržitě roste.
Velikost veřejného sektoru p Výdajová kvóta (podíl veřejných výdajů na HDP) n p Pohybuje se cca mezi 30 – 50 %. Elasticita veřejných výdajů n Vyjadřuje změnu veřejných výdajů ke změně HDP n Je-li E>1, VV rostou rychleji než HDP, což je dlouhodobě neudržitelné z hlediska financování VV, Je-li E=1, vývoj VV je stejný jako u HDP Je-li E<1, dynamika růstu VV je menší než u HDP Lze vyjádřit i dílčí elasticitu VV pro jednotlivé resorty. n n n
General government expenditure, % of GDP (2015), OECD 50 40 30 20 10 Výdajová kvóta
Elasticita výdajů státního rozpočtu ČR
Mandatorní (obligatorní) výdaje jsou výdaje na takové potřeby, na které existuje nárok podložený zákonem nebo jinou legislativní normou (např. výplaty penzí, nemocenských dávek, splácení dluhové služby, příspěvek ke stavebnímu spoření, …). p Tvoří až 80 % výdajů státního rozpočtu ČR. p
Růst veřejných výdajů Důvod: ? ? ? n n p Snaha získat voliče, zvýšená poptávka po veřejných statcích… Ekonomové se jím zabývají od 19. stol. Adolph Wagner (1835– 1917) p Wagnerův zákon: „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru. “ p
Růst veřejných výdajů Posunový efekt p p p A. T. Peacock a J. Wiseman. ke změně ve výši státních výdajů dochází skokově. Skoky se odehrávají především díky mimořádným událostem (válka, přírodní katastrofy, apod. ). Spouštěčem posunového efektu (prahem) je začátek války; společnost je ochotna nést zvýšené břímě daňové zátěže (tzv. snesitelný daňový náklad); Po skončení období se pak úroveň veřejných výdajů nevrací na původní stav, ba naopak. % HDP
Růst veřejných výdajů Mezi hlavní faktory zvyšování veřejných výdajů patří: p p p p Demografické faktory (růst počtu obyvatel, stárnutí populace), Situace na trhu práce, nezaměstnanost, Ubranizace, migrace obyvatelstva do měst, Inflace (růst nákladů ve veřejném sektoru, valorizace sociálních dávek), tzv. demonstrační efekt (snaha vyrovnat se ostatním zemím), Politické vlivy, popř. vládní populismus (zvyšování sociálních transferů), Splácením veřejného dluhu včetně úroků (roste tzv. dluhová služba). Ostatní vlivy (války, zvyšování výdajů na obranu země).
Zdroj: ČSÚ.
Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů p p Substituční efekt – změna chování spotřebitele, Důchodový efekt – nedochází ke změně preferencí spotřebitele. Linie rozpočtového omezení se posune v důsledku např. transferu – rovnoběžně (nemění se preference)
Změna sklonu linie rozpočtového omezení v důsledku dotace na produkt X (stává se pro spotřebitele levnější)
J. R. Hicks, britský ekonom (1904 – 1989) Změna sklonu linie rozpočtového omezení v důsledku dotace na produkt X (stává se pro spotřebitele levnější) Pouze důsledek substitučního efektu
Skuteční příjemci veřejných výdajů Ne vždy jsou ti, kterým jsou vládní dotace či programy určeny, jejich skutečnými příjemci. p Záleží na elasticitě nabídky dotovaného statku. p
Díky dotaci stoupne poptávka z D na D 1. Při málo elastické nabídce v krátkém období se spíše zvedne cena nabízeného statku z P na P 1, než jeho nabízené množství (z Q na Q 1). Skutečným příjemcem v krátkém období je spíš strana nabídky než poptávky.
Institucionální vs. Programové financování Institucionální financování p plošné financování veřejné instituce bez konkrétních cílů, p rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem na výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje, p převažují běžné výdaje na udržení provozu instituce a kapitálové (modernizace a inovace) jsou omezeny, p Není jasné, k jakým účelům byly zdroje vynaloženy, p alokační paradox při institucionálním financování: instituce dostává zdroje díky své existenci a existuje díky tomu, že dostává zdroje.
Institucionální vs. Programové financování p rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje. p jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno) p Je možné měřit efektivnost výdajů. p V případě nedostatků prostředků nejsou všechny programy kráceny plošně, jak tomu bývá u institucionálního způsobu financování. Nejprve jsou omezeny programy s nejnižší prioritou. p Je velmi podobné soukromým podnikatelským činnostem.
Efektivnost veřejných výdajů p p Hospodárnost: zajistit veřejné potřeby s minimálními náklady Účelnost (užitečnost): vynakládat výdaje na programy/projekty, které jsou obyvatelstvem preferované (ze kterých bude mít užitek)
Veřejné zakázky Veřejný sektor v rámci plnění svých funkcí potřebuje zajistit množství statků a služeb, které může produkovat sám nebo je zadat soukromému sektoru. p Soukromý subjekt zpravidla dokáže požadované statky a služby vyprodukovat levněji, p u veřejných institucí chybí ziskový motiv, tj. chybí tlak na snižování nákladů, p veřejná instituce nemůže zkrachovat. p
Veřejné zakázky Veřejná zakázka, i když je realizována soukromým subjektem, se podstatně liší od zakázek mezi soukromými subjekty: p zadavatel (poskytovatel financí) nebývá konečným spotřebitelem, p o nákupu (přidělení veřejné zakázky) zpravidla rozhoduje skupina lidí, p objem obchodu bývá mnohonásobně vyšší než v případě běžných spotřebitelů, p proces rozhodování bývá značně formalizovaný.
Veřejné zakázky – fáze VZ 1. 2. 3. 4. 5. 6. Identifikace potřeb zadavatele (veřejné instituce). Specifikace požadovaného statku – jeho vlastností. Výběr dodavatele na základě předem stanovených kritérií. Podpis smlouvy. Plnění. Monitorování a vyhodnocení pro budoucí VZ.
Veřejné zakázky - Cílem: získání statků a služeb v požadované kvalitě za nejnižší možnou cenu. Poskytování kvalitnějších statků/služeb veřejnosti za nižší cenu, než jaké by byl schopen dosáhnout veřejný sektor. Možné ohrožení splnění cílů veřejné zakázky je způsobeno především výskytem korupce a koluzního kartelu. p Příčiny korupce: zadavatel (zástupci) přijetím úplatku zvýší svůj příjem, ale náklady spojené s neefektivností veřejných výdajů nese někdo jiný (daňoví poplatníci); p Je možné minimalizovat transparentním postupem při zadávání VZ.
Veřejné zakázky – jaké statky/služby jsou vhodné pro nákup – „make or buy“ p To záleží na transakčních nákladech = všechny ostatní náklady (kromě produkčních N), které souvisí s realizací daného kontraktu. § Zadavatel ušetří na produkčních nákladech díky VZ, ale díky transakčním nákladům budou celkové N vyšší, než kdyby statek/službu veřejný sektor vyprodukoval sám. p Transakční náklady závisí na: n n Specifičnosti aktivit (čím specifičtější, tím vyšší náklady na vyjednávání), Měřitelnosti výstupu (čím nižší měřitelnost výstupů, tím vyšší náklady na monitorování),
Nejvhodnější pro nákup (VZ) Zdroj: Hamerníková, B. , Maaytová, A. Veřejné finance, s. 104. Nevhodné pro nákup (VZ), vhodnější je produkce veřejným sektorem
METODY HODNOCENÍ VÝDAJOVÝCH PROGRAMŮ E=EFFECTIVENESS C=COSTS U=UTILITY M=MINIMALIZATION B=BENEFITS A=ANALYSIS
Metoda CBA (analýza nákladů a přínosů) Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B (současná hodnota přínosů) a nákladů C (současná hodnota nákladů) 1) Čistý současný přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč) 2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita) = B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)
diskontování Náklady i výnosy v budoucnosti se převedou do současnosti pomocí diskontního faktoru: Kde: PVc … současná hodnota nákladu Ct uskutečněného v roce t r… diskontní míra (např. úroková míra) …. diskontní faktor (Pozn. : totéž platí pro B - přínosy)
Pro řadu let od 1 do n potom platí: kde: PVc… současná hodnota všech nákladů Cj uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C 0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní faktor (např. úroková míra) (pozn. : totéž platí pro B - přínosy)
CBA p Užší CBA n p Kalkulace bezprostředních nákladů a přínosů spojených s výdajovým projektem/programem, Širší CBA n Kromě bezprostředních nákladů a přínosů se kalkulují též společenské náklady a přínosy.
Vládní příjmy a výdaje, 2014 (% HDP)
Veřejné saldo a dluh vládních institucí, 2011– 14 (% HDP)
- Veľká artézska panva
- Tok presentation
- Pikkelyfa
- Tok human sciences
- Vozite u situaciji kao na slici. što vam je zabranjeno?
- Uhlk
- Tok krve
- Tok essay criteria
- The cranes story
- Woks in tok
- Prekrsajni postupak tok
- Human science tok
- Sense perception tok
- Tik tok couter
- Elte ik ösztöndíj
- Konservalash texnologiyasi
- Tok krve
- Savezna republika nemačka
- Pemimpin tempatan menentang british
- Tok postępowania
- Kesan penentangan dato maharaja lela
- How to write a tok essay
- Magnit induksiya vektori formulasi
- Nature of knowledge tok
- Personal knowledge tok
- Tok energie
- Tok emotion
- Tok predmetq
- Truth tok
- Pok a tok sacrifice
- Materialovy tok
- Magneticky indukcni tok
- Magneticky indukcni tok
- Tok place
- Ogniwa lekcji
- How to structure a tok presentation
- Gelanggang tuk wali