VEEJN SLUBY EKONOMIE VEEJNHO SEKTORU historie p Adam
VEŘEJNÉ SLUŽBY
EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU - historie p Adam Smith (2. pol. 18. stol. ) – mj. vyjádřil teorii státu a teorii veřejných financí. n Existují jen 3 povinnosti vládce (státu): Ochraňovat společnost před násilím a útokem jiných společností; p Ochraňovat jednotlivce před nespravedlností a útiskem ze strany ostatních členů společnosti; p Zřídit a udržovat veřejné instituce a projekty, které nezajistí jednotlivec (soukromý sektor), protože výnosy z nich by nepokryly vynaložené náklady jednotlivce. p
Struktura veřejného sektoru 1) Člení se dle resortů: n n n p Justice, Armáda, Policie, Školství, Věda a výzkum, Kultura a památková péče, Tělesná kultura a sport, Zdravotnictví, Sociální služby, veřejná hromadná doprava, Sociální bydlení, Vodní hospodářství, Ochrana životního prostřední… Podrobněji: Klasifikace funkcí vládních institucí, ČSÚ
Kategorizace veřejných služeb – dle ČSÚ
Struktura veřejného sektoru 2) Dle orgánů a institucí Státní správa, p Územní samospráva, p Neziskové organizace, p Příspěvkové organizace p
Struktura veřejného sektoru Neziskové organizace p V ČR se jedná o velice různorodou skupinu p Neziskové organizace - nevytvářejí zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele. p Dle zřizovatele: n Vládní (státní) neziskové organizace – zřizuje stát a územní samospráva, p p n Organizační složky, Příspěvkové organizace. Nevládní (nestátní) neziskové organizace – zřizuje soukromý subjekt, církev apod.
VEŘEJNÉ SLUŽBY
Službotvorný proces charakteristiky p p p Proces produkce a potřeby splývá v čase, Zákazník je součástí službotvorného procesu, Výsledky procesu jsou neskladovatelné. Veřejná služba – poskytována / objednávána a (spolu)financována veřejným sektorem. - pokud by nebyla finančně podporována veřejnými subjekty, nebyla by poskytována na trhu vůbec nebo by byla poskytována v nižší kvalitě či rozsahu.
VEŘEJNÉ SLUŽBY p p p VEŘEJNÁ PROSPĚŠNOST Status veřejné prospěšnosti je ve většině evropských zemí používám pro vymezení organizací, které svojí činností přispívají k veřejnému blahu a mají proto možnost ucházet se o podporu z veřejných zdrojů i požívat určitých výhod (typicky daňových úlev). Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník:
VEŘEJNÉ SLUŽBY p VEŘEJNÁ PROSPĚŠNOST – dle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů Veřejně prospěšný poplatník (§ 17 a) p je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Veřejně prospěšný poplatník NENÍ: • obchodní korporace; • Česká televize, rozhlas a ČTK; • zdravotní pojišťovna; • společenství vlastníků jednotek.
Kategorizace veřejných služeb Čisté kolektivní (veřejné) služby (nedělitelnost spotřeby, nevylučitelnost ze spotřeby) – obvykle financovány veřejným sektorem, p Smíšené kolektivní (veřejné) služby – spolufinancovány z veřejných rozpočtů. p Čisté soukromé služby – financovány z disponibilních důchodů jednotlivců p
Kategorizace veřejných služeb Dle spotřebního určení služeb p Vychází ze vztahu služeb k uspokojování potřeb. Služby uspokojující základní potřeby (zdravotní péče, vzdělávací služby, služby spojené s ubytováním a stravováním), p Služby uspokojující občasné potřeby (služby opraven a údržby, kulturní služby, sportovní služby, služby cestovního ruchu) p Služby příležitostné (objevují se sporadicky) p
Kategorizace veřejných služeb Dle spotřebního určení služeb p Dle druhu potřeby, kterou služba uspokojuje p Potřeby výživy, bydlení a vybavení bytu, přepravy a komunikace, vzdělávání a kultury, zdravotní a sociální péče, potřeby tělesné kultury a rekreace. služby …
p Opravárenské služby, p Služby spojené s bydlením a životním prostředím, p Dopravní služby a služby spojů, p Zdravotnické služby a služby sociální péče, p Vzdělávací služby, p Služby v oblasti vědy a výzkumu, p Kulturní, sportovní a relaxační služby, p Rekreační služby a služby cestovního ruchu.
VEŘEJNÉ SLUŽBY - aspekty Zabezpečování veřejných služeb, p Financování veřejných služeb, p Produkování veřejných služeb. p
ZABEZPEČOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB p p p Zabezpečovatelem je veřejná autorita (organizační složka státu, kraje, obce nebo státem zřízená právnická osoba). Veřejné zabezpečování veřejných služeb znamená, že jsou financovány z veřejného rozpočtu a jsou pro spotřebitele dostupné bez poplatku (Musgrave, Musgraveová, 1994) Zabezpečovatel nese odpovědnost za: n n Rozsah a kvalitu veřejné služby, Způsob financování a produkce.
FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB p Zdroje financování veř. služeb: n n n n p Nadnárodní rozpočty (rozpočet EU), Státní rozpočet, Mimorozpočtové fondy, Rozpočty krajů a obcí, Platby od spotřebitelů, Zdroje z ostatní (podnikatelské) činnosti, Dary a další zdroje. Prosazuje se kombinace veřejných a soukromých zdrojů (poplatky) – s cílem omezit nadspotřebu veř. služeb.
PRODUKOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB p Producentem mohou být subjekty veřejného i soukromého sektoru, p Odklon od klasického pojetí státu jako producenta veřejných služeb k roli zabezpečovatele (regulátora sektoru). p p Pokud je zabezpečovatel i producentem, vznikají náklady byrokracie, Pokud se zabezpečovatel a producent liší, vznikají transakční náklady.
Změny v přístupu poskytování veřejných služeb Zdroj: Stejskal, J. a kol. Teorie a praxe veřejných služeb (2017, s. 94), upraveno.
FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ
Postavení školství ve společnosti p Z ekonomického hlediska jedno z nejdůležitějších odvětví veřejného sektoru p Lidský kapitál je největším bohatstvím každé země. p Investice do vzdělávání jsou rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje a zaměstnanosti, a také významně ovlivňují kvalitu života. p Vzdělání působí, jako pozitivní externalita, ze které mají prospěch všechny subjekty.
p Všechny tři základní druhy statků/služeb: n n n Čisté veřejné statky/služby Smíšené statky/služby Soukromé statky/služby
Ekonomické a společenské otázky a specifika školství p 1. 2. Školství a vzdělávání – poskytování příslušných finančních a materiálních zdrojů – Měření a hodnocení výsledků? Pomalá návratnost vložených prostředků Měření velikosti lidského kapitálu: (existuje přímý vztah mezi kvalitou pracovní síly a stupněm dosaženého vzdělání) Měření (zprostředkovaně) pomocí: n n Počet žáků a studentů Výše výdajů
Struktura školství v ČR 1. 2. Školství přímo řízené Školství regionální
Struktura školství v ČR Zdroj: MŠMT
Financování školství 1. 2. 3. 4. Veřejné rozpočty – veřejný statek – stát má zájem na produkci i spotřebě statků Kvalita závislá na dostatku finančních a jiných prostředků, které má provozovatel školského zařízení k dispozici Podíl občanů na nákladech na vzdělávání Bezplatné základní vzdělání
Financování školství v ČR 1. p Kapitola MŠMT v SR Pro rok 2018: výdaje ? p 2. 176 mld. Kč (celý resort MŠMT, cca 13 % výdajů SR) Příspěvky obcí a měst – hospodářský provoz různých předškolních zařízení, školních jídelen, MŠ a ZŠ – jako účelové neinvestiční dotace z SR + vlastní zdroje Z celkových provozních výdajů: 60 -65 % mzdy
Struktura běžných výdajů MŠMT ČR 1. 2. Rozpočet MŠMT na rok 2018 Cca 70 % financování RgŠ, 30 % VŠ, výzkum, administrativa a ost. orgány
Rozpočet MŠMT 2018
Školy v ČR 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Veřejné vysoké školy Státní vysoké školy Soukromé vysoké školy Střední školy a učiliště Základní školy Mateřské školy Speciální školy
Financování přímo řízeného školství p p p Vysoké školy: V ČR: 28 VVŠ – 141 fakult Cca 330 tis. studentů 25 mld. Kč Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách VŠ: veřejné, soukromé, státní
Příspěvek na vzdělávací činnost • financování je odvozené od rozsahu ekonomické náročnosti a výkonů a kvality jednotlivých vysokých škol • • • počet studentů ve studijních programech výkony vysokých škol ve vzdělávací, výzkumné, vědecké, vývojové, inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti , stipendia pro studenty doktorských studijních programů dotace na ubytování a stravování Sociální a ubytovací stipendia,
Veřejná vysoká škola p p p Zřízena ze zákona (zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách) Samosprávná působnost – hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem VVŠ hospodaří podle schváleného rozpočtu na kalendářní rok – sestavuje se jako vyrovnaný Financování ze zdrojů EU – Strukturální fondy EU - financování určených projektů Evropský sociální fond – OPVK Evropský fond pro regionální rozvoj
Soukromá vysoká škola p p p p p PO - udělení státního souhlasu MŠMT Školné Dotace MŠMT V ČR cca 45 SVŠ +/Příklady: Bankovní institut, a. s. Vysoká škola hotelová, s. r. o. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Literární akademie Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého, s. r. o.
Financování regionálního školství 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. Mateřské školy a předškolní zařízení Základní školy, včetně nižních ročníků gymnázií Speciální (zvláštní) školy Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště Integrované střední školy Vyšší odborné školy Základní umělecké vzdělávání Zájmové vzdělávání Jazykové vzdělávání
Působnost obcí, KÚ a MŠMT při financování regionálního školství p p Obec a svazek obcí - zřizuje a zrušuje předškolní zařízení, základní školy, základní umělecké školy a školská zařízení jim sloužící – investiční výdaje a neinvestiční náklady (kromě mzdových, učebnic a školních pomůcek a potřeb hrazených státem) Odbor školství krajského úřadu – zřizuje, zrušuje a finančně zabezpečuje všechny školy a školská zařízení v regionu, kromě VŠ; přiděluje finanční prostředky na mzdy, výdaje na učebnice, školní pomůcky a potřeby hrazené státem MŠMT – vede Rejstřík a řídí výkon státní správy, odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy, vytváří podmínky pro výkon ústavní a ochranné výchovy, preventivně výchovné péče a další vzdělávání pedagogických pracovníků Česká školní inspekce – ústřední školní inspektor a školní inspektoři
Základní a střední školy p p p Hlavní příjmy – dotace od MŠMT ze SR prostřednictvím příslušného OŠ KÚ Příp. lepší hospodářský výsledek – zůstává škole Hlavní výdajové položky – provoz, neinvestiční výdaje, mzdy a materiální výdaje Finanční prostředky – dle počtu žáků a nákladnosti poskytovaného vzdělání Všechny školy a jiná školská zařízení – samostatné právní subjekty, příspěvkové organizace Mohou vykonávat hospodářskou činnost
Financování soukromých a církevních škol 1. Soukromé školy – Zákon č. 306/1999 Sb. , o p OŠ KÚ - dotace Smlouva s KÚ Splnění požadovaných podmínek Školné p p p 2. p p poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Církevní školy Přímé převody z účtů MŠMT, měsíční zálohy Srovnatelné podmínky se školstvím státním
Příklad: Technická univerzita v Liberci Výroční zpráva o hospodaření za rok 2015: Náklady: 1 245 161 tis. Kč. Výnosy: 1 109 723 tis. Kč Výsledek hospodaření: - 135 438 tis. Kč Výroční zpráva o hospodaření za rok 2016: Náklady: 985 243 tis. Kč. Výnosy: 993 213 tis. Kč Výsledek hospodaření: 7 970 tis. Kč
TUL
TUL Počet studentů (výroční zpráva 2016): 6. 342 p Počet absolventů (2016): 1. 356 p Počet zaměstnanců (2016): 1. 026 p
Příklad: Karlova univerzita p p p p Výroční zpráva o hospodaření v roce 2015: Rozpočtový plán: výnosy = náklady: 8 964 712 tis. Kč Skutečnost: 9 423 044 tis. Kč 9 328 649 tis. Kč Kladný výsledek hospodaření: 94 395 tis. Kč.
Mezinárodní srovnání
Výdaje na primární až terciární vzdělávání jako procento HDP (2014) (Z veřejných a soukromých zdrojů) Zdroj: OECD, Education at a Glance, 2017
Celkové veřejné výdaje na primární až terciární vzdělávání. Vzdělávání jako procento veřejných výdajů Zdroj: OECD, Education at a Glance, 2017
- Slides: 46