VEEJN PODPORA JIHOESK KRAJ KONFERENCE Veejn podpora co

VEŘEJNÁ PODPORA – JIHOČESKÝ KRAJ KONFERENCE Veřejná podpora co lze a co nelze (hledání optimálních možností financování zdravotnictví) Praha, Hotel Albion 24 dubna 2008 JUDr. Luboš Průša Krajský úřad Jihočeského kraje 1

Upravuje smlouva o EU a o založení ES (smlouva) Čl. 87 smlouvy: veřejná podpora je neslučitelná se společným trhem nestanoví-li tato smlouva jinak 2

Co je veřejná podpora? 4 definiční znaky: 1) 2) 3) 4) podpora (dotace, dar, zvýhodněná půjčka, daňová úleva, vklad do obch. společnosti, příjmy z grantů…), poskytnutá členským státem nebo z jiných veřejných zdrojů (krajských, obecních, atd. ), narušující nebo hrozící narušováním hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání, v míře již může být dotčen obchod mezi členskými státy 3

České nemocnice – z hlediska vlastníků n n Státní (fakultní) Krajské Obecní Soukromé 4

České nemocnice z hlediska právní formy n n Příspěvkové organizace Obchodní společnosti Veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení Obecně prospěšné společnosti 5

Posuzování veřejné podpory Při zkoumání, zda nedochází k nedovolené veřejné podpoře je to, jakou mají nemocnice právní formu nebo komu patří zcela nerozhodné, všechny jsou posuzovány stejně! (viz např. čl. 2 Rozhodnutí komise 2005/842/ES) 6

Zdroje financování českých nemocnic n n n platby zdravotních pojišťoven, tržby od pacientů a zákazníků, příspěvky zřizovatelů a zakladatelů; vklady zakladatelů, dotace a granty z veřejných zdrojů, soukromé dary, atd. 7

Problémová oblast: (může vznikat podezření z nedovolené veřejné podpory) n n n příspěvky zřizovatele a zakladatelů, jak provozní, tak i investiční povahy, vklady zakladatelů na navýšení základního jmění obchodních společností, dotace, granty a ostatní transfery z veřejných zdrojů provozní i neprovozní povahy 8

Jsou splněny znaky nedovolené veřejné podpory u českých nemocnic? Test znaku: 1) podpora – ANO Test znaku: 2) z veřejných zdrojů – ANO Test znaku: 3) podnikání – činnost nemocnic je rozhodnutím EK dle ustálené judikatury ESD podnikáním – ANO Narušující nebo hrozící narušením hospodářské soutěže § rychle se měnící situace, pokud v jednom a tom samém regionu vedle sebe působí nemocnice různých vlastníků poskytující stejné služby je i tento znak splněn § ambulantní péče – ANO x akutní lůžková péče – NE všude 9

Jsou splněny znaky nedovolené veřejné podpory u českých nemocnic? Test znaku: 4) v míře již může být dotčen obchod mezi členskými státy – ve většině případů – NE Kdy ANO: - velký podíl pacientů z jiných zemí EU (pohraničí? , Praha? , Mladá Boleslav? , K. Vary? ) - vytváření nových kapacit nad potřebu občanů spádového regionu (viz EK v. Irsko N 534/2001) pomocná výkladová věta EK a ESD k testu znaku 4: znak není splněn, jestliže tato podpora neovlivní negativně tržní podmínky v takové míře, jež by byla v rozporu se společným trhem (alespoň 1 nemocnice z jiného členského státu důvodně pociťuje újmu) 10

Jsou splněny znaky nedovolené veřejné podpory u českých nemocnic? POKRAČOVÁNÍ Všichni poskytovatelé příspěvků i nemocnice ve výše uvedené problémové oblasti by měly před poskytnutím příspěvku provést test znaku 3 a 4. Pokud nedojdu k jednoznačnému závěru NE – není některý z nich naplněn, měl by transfer, před jeho poskytnutím, být ošetřen tak, aby vyloučil možnost, že jde o nedovolenou veřejnou podporu! Členský stát (poskytovatel) musí oznámit zamýšlenou podporu EK s dostatečným předstihem 11

Sankce za poskytnutí nedovolené veřejné podpory: Určuje se podle prováděcích pravidel – Nařízení Rady ES č. 659/1999 Možné druhy problémů: Kapitola II. – OZNÁMENÁ PODPORA 1) Po oznámení Komise v řízení shledá, že podpora není slučitelná se společným trhem – podporu nelze poskytnout Kapitola III. – PROTIPRÁVNÍ PODPORA 2) Je poskytnuta protiprávní podpora aniž byla s předstihem oznámena EK – dotyčný členský stát musí učinit všechna opatření, aby příjemce navrátil podporu s úroky v přiměřené výši stanovené komisí Důsledky: - ekonomické obtíže nemocnice - politické obtíže poskytovatele 12

Ošetření veřejné podpory do nezávadné podoby Čl. 87/1 Smlouvy o EU Veřejná podpora je neslučitelná se společným trhem nestanoví-li tato smlouva jinak! Smlouva stanoví jinak v čl. 87 odst. 2, že se společným trhem jsou slučitelné: a) podpory sociální povahy, b) podpory určené k náhradě škod ze živelných katastrof, c) vyrovnávací dotace v SRN do bývalé NDR Závěr – pro nemocnice – NEPOUŽITELNÉ! 13

Ošetření veřejné podpory do nezávadné podoby Čl. 87 odst. 3 stanoví, že za slučitelné se společným trhem mohou být považovány některé další podpory, jejichž přesný obsah a rozsah určují rozhodnutí Rady, Komise či ESD. Závěr – tato ustanovení jsou pro nemocnice - POUŽITELNÁ 14

Pro nemocnice přicházejí v úvahu: A. Ošetření vlastními silami poskytovatele: 1) Pravidlo „de minimis“ – výše podpory nesmí přesáhnout 200 tisíc EUR za období 3 po sobě jdoucích kalendářních roků (současné + 2 předchozí) - pokud je pravidlo dodrženo – nejedná se o veřejnou podporu - pro nemocnice vzhledem k nízké výši – téměř nevyužitelné 2) Regionální podpora – tzv. „bloková výjimka“ jen na investice upravena v Nařízení Komise č. 1628/2006 - jen na tzv. počáteční investice + vytvoření pracovních příležitostí - omezená výše v ČR 30 -40% z celkových nákladů na investici, možno zvýšit u malých a středních podniků o 20% resp. 10% - jde o veřejnou podporu slučitelnou se společným trhem - pro nemocnice použitelné snad v rámci ROP a dalších OP 15

Pro nemocnice přicházejí v úvahu: 3) Závazek veřejné služby – blíže samostatně - platby za závazek veřejné služby ošetřené dle 2005/842/ES nejsou veřejnou podporou 4) Bloková výjimka pro zdravotnictví – pro případy, že jde o závazek veřejné služby a výše příspěvku nepřesáhne stanovenou hranici 5) Použití principu soukromého investora (např. C 305/89 Ital. rep. v EU – Alfa Romeo) 6) Reorganizace majetku 16

Pro nemocnice přicházejí v úvahu: B. - Notifikace zmíněna výše postup dle čl. II. Nařízení Rady č. 659/1999 FÁZE: 1) 2) Poskytovatel oznámí EK plán na poskytnutí podpory s předstihem Komise (do dvou měsíců od obdržení úplného oznámení) a) po předběžném přezkoumání shledá, že oznámené opatření není podporou – zaznamená rozhodnutí b) po přezkoumání nejsou pochybnosti o slučitelnosti opatření s trhem – nevznášet námitky c) zahájení formálního vyšetřovacího řízení 17

Pro nemocnice přicházejí v úvahu: V případě zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyvine veškeré úsilí, aby rozhodla do 18 měsíců!? Vzhledem k malé frekvenci rozhodování EK (viz. Aesklepieos klinikom Gm. BH vs. Komise ES) o veřejných podporách pro nemocnice je výsledek řízení obtížně předvídatelný! 18

Ošetření tzv. závazkem veřejné služby § doporučeno EK DG Competetion jako řešení pro české nemocnice, § Vychází z čl. 86 Smlouvy: Státy mohou stanovit tzv. pověřovacím aktem určité služby (zakázky) obecného hospodářského zájmu (v oblastech, kde nefunguje plně tržní mechanismus), které mohou vykonávat určené veřejné podniky nebo jiné podniky, musí však dodržet pravidla Smlouvy, zejména pravidla uvedená v čl. 12 a 81 až 89 Smlouvy. Za to jim náleží kompenzace (odměna). Tuto odměnu, pokud je řádně určena a vypočtena, nelze považovat za veřejnou podporu. § k závazku veřejné služby existuje mnoho rozhodnutí EK. Principy shrnuje rozhodnutí Altmark Trans Gmb. H a Regierungspräsidium Magdeburg v Nahverkehrsgesellschaft Altmark Gmb. H (2003), Sb. rozh. s. I. -7747 a Rozhodnutí EK 2005/842/ES 19

Ošetření tzv. závazkem veřejné služby Jsou stanoveny tyto podmínky : • • podnik, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být skutečně pověřen závazky veřejné služby a musí být jasně vymezeny, ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby musí být stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem, výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným k pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazku veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk, pokud nebyl podnik pověřený plněním závazku veřejné služby v určitém případě vybrán prostřednictvím procesu zadávání veřejných zakázek (nejnižší náklady), musí být výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů(jako u běžně řízeného podniku) 20

Konkrétní aplikace na (krajskou) nemocnici Pověřovací akt 1) • • v ČR čl. 31 L. zákl. práv a svobod – právo na ochranu zdraví a zdravotní péči za podmínek určených zákonem – par. 12 zák. č. 20/1966 Sb. o zdraví lidu – péči poskytují zdravotnická zařízení – dle par. 39 odst. 2 zák. č. 20/1966 Sb. o zdraví lidu občanům ve spádových územích Ústavní právo na zdrav. péči se realizuje: A. Na základě veřejného zdravotního pojištění a) b) B. Smluvními vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi dle par. 17 a násl. zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Rozhodnutím MZ ČR o rozsahu povinnosti poskytovat zdravotní péči a o stanovení spádových území pro jednotlivé druhy zdrav. péče dle par. 33 zák. č. 245/2006 Sb. o VNÚZZ jako závazku veřejné služby Na základě par. 5 odst. 2 písm. e) zákona o zdrav. péči nestátních zdrav. zařízeních (č. 160/1992 Sb. ) může kraj uložit závazek veřejné služby formou smlouvy v zákonem vyjmenovaných oborech 21

Základní předpoklad poskytnutí vyrovnávacího příspěvku je, že existuje finanční prostor pro vyrovnávání, tzn. příjmy (platby), které na závazek veřejné služby dostává nemocnice z jiných zdrojů (především z veřejného zdrav. pojištění) nepokrývají zcela náklady a přiměřený zisk!!! (Stanovené dle 2005/842/EK) Přiměřený zisk uvádí EK 10 – 15 % Tam kde náklady a přiměřený zisk jsou pokryty nelze poskytovat vyrovnávací příspěvek! Tím je určen okruh užití závazku veřejné služby v ČR. Ošetřit takto lze jakoukoliv péči, která je krytá pověřovacími akty A) nebo B) a není plně kompenzována!!! 22

V případě krajského zdravotnictví může jít o: • Ústavní (aktutní) péči • Ambulantní péči • LSPP • Soudní lékařství, pracovní lékařství , SVI Obecný prostor pro veřejnou podporu ve zdravotnictví v ČR je dán zejména konstrukcí hodnoty bodu zdravotního pojištění pocházející z roku 1991, nebylo do něj zahrnuto cca 30% odpisů, tyto měly být poskytovány (a také zčásti byly) zřizovateli nemocnicím formou investičních dotací. Do plateb veřejného zdravotního pojištění nebyl nikdy kalkulován přiměřený zisk, některé úkony nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění vůbec nebo jen z 23 malé části (LSPP, atd. )

Postup ošetření 1. 2. Určit dle výše uvedeného, které úkony zdrav. péče by měly (mohou) být v kraji kompenzovány jako závazek veřejné služby a které si kraj takto přeje zajistit. Stanovit pro území kraje rozhodnutím ZK – pověřovací akt závazku veřejné služby ve zdravotnictví: Tímto aktem může být např. – stanovy, zakládací listina - řád poskytování kompenzací, apod. 24

Postup ošetření - POKRAČOVÁNÍ Pověřovací akt musí vycházet z podmínek rozhodnutí Komise č. 2005/842/EK. Obsah pověřovacího aktu: n Přesná definice závazku (možno odkázat i na obsah smlouvy s pojišťovnami, popřípadě zákon) n musí být přezkoumatelné v kterýkoliv okamžik n Kalkulační vzorec nebo alespoň obecně metodika pro poskytování kompezační platby, včetně opatření bránících překompenzování veřejné podpory n Požadavek odděleného účtování o závazku veřejné služby n Doba, ve které by měl závazek veřejné služby nejpozději revidován 25

Stanovení vyrovnávací platby za závazky veřejné služby Pro výpočet výše maximální možné kompenzace je možno použít následující vzorec: ÚVP = (NN + PZ) – OP přičemž ÚVP vyjadřuje hodnotu úhrady vyrovnávací platby, NN vyjadřuje hodnotu nezbytných nákladů za závazky veřejné služby, PZ vyjadřuje hodnotu přiměřeného zisku (v daném odvětví), OP vyjadřuje hodnotu všech ostatních plateb a příjmů přijatých podnikem na stejný účel 3. 2) Viz Článek 5 Rozhodnutí Komise 2005/842/ES 26

Problémy k řešení: n Chybí ucelený pověřovací akt na národní úrovni n Formulace některých OP EU v České republice nevycházejí důsledně z unijních předpisů v oblasti veřejné podpory – zmatky při rozhodování o dotacích! 27

Děkuji za pozornost 28