Vbrov strategie Hedvika Novotn Mgr Hedvika Novotn vod
Výběrové strategie Hedvika Novotná Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Obsah n n Kvalitativní vs. kvantitativní výzkum Výběr vzorku v kvantitativním výzkumu q q n Populace – základní soubor – výběrový soubor Pravděpodobnostní výběry Nepravděpodobnostní výběry Chyby výběru Výběr vzorku v kvalitativním výzkumu q q Výběrové strategie Techniky konstrukce vzorku Typy vzorků Kvalita výběru Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Kvantitativní x kvalitativní výzkum (Surynek, Komárková, Kašparová 2001; Disman 2002) Charakteristika Statistické testování hypotéz, které obsahují souvislosti mezi níže uvedenými charakteristikami: Nenumerické šetření a interpretace sociální reality Cíl Rozsahu výskytu / zastoupení Frekvence (v čase) Intenzita jednotlivých složek sociálního jevu Odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím Výstup Testování hypotéz, potvrzení či vyvrácení teorie Vytváření nových hypotéz, nového porozumění, nové teorie Redukce informace Omezený rozsah informací o mnoha jedincích Mnoho informací o velmi malém počtu jedinců Silná redukce počtu pozorovaných proměnných a silná redukce sledovaných vztahů mezi těmito proměnnými Silná redukce počtu sledovaných jedinců Generalizace na populaci je většinou snadná a validita této generalizace je měřitelná Generalizace na populaci je problematická, obvykle nemožná Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Kvantitativní x kvalitativní výzkum: rozdíl v postupu oddělené operace prováděné paralelně vstup: teorie 1) pracovní hypotézy 2) konstrukce vzorku 3) sběr dat 4) analýza dat výstup: testované hypotézy, ověřené nebo zdokonalené teorie vstup: problém (terénní) výzkum = souběžné vytváření vzorku, sběr dat, analýza a interpretace výstup: popis, interpretace, hypotézy, („zakotvené“) teorie Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Redukce informací – výběr vzorku n n Společenské vědy sledují sociální jevy na jejich reálných nositelích, tj. sociálních subjektech. Sociální subjekt = osoba nebo sociální skupina /či soubor sociálních jevů/ (např. rodina, podnik, obec, národnostní skupina, hrdelní zločiny…. ) n n Takřka nikdy nelze zjistit údaje o všech jednotkách sociální skupiny → výběrový soubor (vzorek) Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Kvantitativní x kvalitativní výzkum výběr vzorku Princip Ověření teorie generalizace získaných údajů Porozumění sociálnímu problému Kritérium Data získaná na výběrovém souboru vypovídají o celé sociální skupině Data získaná na výběrovém souboru vypovídají o sociálním problému Cíl konstrukce vzorku Reprezentace populace jedinců Reprezentace populace problému, jeho relevantních dimenzí Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. Kvantitativní výzkum n POPULACE = soubor jednotek, o nichž vypovídá výzkum q q n CÍLOVÁ POPULACE = soubor jednotek, pro které chceme vyslovit závěry ZÁKLADNÍ POPULACE (základní soubor) = soubor jednotek, které v dané situaci zastupují cílovou populaci VÝBĚROVÝ SOUBOR (vzorek) = soubor jednotek, který zastupuje základní populaci a na které skutečně provádíme výzkum Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Populace – výběrový soubor – př. Výzkumný Volební problém preference Cílová populace Obyvatelé ČR 18+ Rodiny s dětmi Základní populace Obyvatelé ČR 18+ kromě dlouhodobě žijících mimo ČR Výběrový soubor Funkčnost sociálního systému pro rodiny s dětmi Alespoň jeden z rodičů pobírá příspěvek na některé dítě Konstruován pomocí kvótního výběru Konstruován pomocí skupinkového výběru Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010 Podíl žen na zločinnosti Zločiny na území hl. m. Prahy evidované orgány policie Konstruován pomocí stratifikovaného výběru
Opora výběru n n (a) seznam jednotek populace, z nějž je vybírán zkoumaný výběrový soubor (b) jednoznačný výběrový předpis, kterým je tento soubor získán n např. centrální registr obyvatelstva; soupis voličů; seznam žáků škol(y)… n Speciální případ: Vyčerpávající šetření – malá populace nebo Sčítání lidu: výběrový soubor = základní soubor, jednou za 10 let (příští: 2011) Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Typy výběrů – kvantitativní výzkum n I. 1 NÁHODNÉ – PRAVDĚPODOBNOSTNÍ q všechny jednotky populace či skupiny jednotek (podsoubory) mají stejnou šanci (pravděpodobnost) být vybrány do vzorku q reprezentuje všechny známé i neznámé vlastnosti populace q jsme schopni odhadnout pravděpodobnost, s níž se vzorek liší od populace – hladina významnosti n n n I. 1. 1 prostý náhodný výběr: I. 1. 2 náhodný stratifikovaný výběr I. 1. 3 skupinkový výběr I. 1. 4 vícestupňový náhodný výběr I. 2 ZÁMĚRNÉ – NEPRAVDĚPODOBNOSTNÍ n n n I. 2. 1 kvótní výběr: v sociologickém výzkumu nejčastěji používaný I. 2. 2 systematický výběr I. 2. 3 výběr úsudkem (účelový) I. 2. 4 výběr nabalováním (metoda sněhové koule) I. 2. 5 nahodilý výběr (anketa) Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. 1. 1 Prostý náhodný výběr všechny jednotky populace mají stejnou pravděpodobnost být vybrány do vzorku n q q q n výběr losem generování z tabulky náhodných čísel tahání z klobouku POZOR na používání pojmu NÁHODNÝ v jiné souvislosti; náhodný nahodilý Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. 1. 2 Náhodný stratifikovaný výběr n (a) základní soubor rozdělíme do podsouborů = strat (~ vrstev) q q Strata = podmnožiny, v jejichž rámci mají jednotky společnou vlastnost/vlastnosti Strata se mezi sebou liší více než jejich jednotky uvnitř n Např. žáci 1. ročníku / 2. ročníku / 3. ročníku z populace žáků ZŠ n (b) v každém stratu provedeme prostý náhodný výběr n a. proporcionální: poměr strat ve vzorku = poměr strat v populaci; b. neproporcionální: vyšší (většinou) počet jednotek v některých stratech ve vzorku než v populaci n n Užívá se např. při srovnávací analýze, kdy je vzhledem k tématu výzkumu vyšší zájem o určitou populaci Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. 1. 3 Skupinkový výběr n (a) Základní soubor je rozdělen do podsouborů = skupinek q q Skupinky jsou vzájemně zastupitelné Rozdílnost mezi jednotkami se skrývá uvnitř skupinek a je způsobena jinými charakteristikami než jejich příslušností ke skupinkám n n Např. žáci 1. A, 1. B, 1. C z populace žáků 1. ročníků ZŠ (b) ze základního souboru vybereme náhodným postupem některé ze skupinek (c) vybrané skupinky šetříme vyčerpávajícím způsobem vybrané skupinky tedy reprezentují ostatní skupinky /a jejich jednotky/, které se nedostaly do výběru Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. 1. 4 Vícestupňový náhodný výběr q q dva nebo více kroků (a) vybrány skupinky (b) v rámci skupinky vybereme další podskupinu …. (n) výběr jedinců do vzorku př: hmotné vybavení domácností na sídlištích: n q q 1. náhodný výběr vzorku okresů ze seznamu okresů; 2. v každém z vybraných okresů se vybere náhodně vzorek měst dané velikosti; 3. pro takto vybraná města se náhodně vyber vzorek jejich sídlišť; 4. z vybraných sídlišť se náhodně vyberou domácnosti, kde se provede dotazování Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. 2. 1 Kvótní výběr – postup n Kvótní výběr imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace. n 1. Volba výběrových charakteristik, pro které budou stanoveny kvóty. Kvóta = číselný údaj udávající tazateli, kolik má dotazovat mužů, žen…. charakter kvót: snadno zjistitelné, nepříliš citlivé údaje, které významně rozlišují populaci n n q počet kvót – nejvýše 5 (tj. spíše hrubší rozdělení, budou-li však tazatelé postupovat náhodně, jemnější rozdělení by se ve vzorku nakonec stejně mělo odrazit) 2. Vyhledání ve statististických pramenech oporu pro rozhodnutí, jak velké mají být podíly jednotlivých kategorií dotázaných podle jednotlivých znaků, tj. stanovení proporcí je nenáhodné(!) 3. Rozhodnutí zda jednoduché kvóty nebo složené kvóty n n n q q n např: pohlaví, věková kategorie; dokončený stupeň vzdělání; rodinný stav, místo bydliště, vlastnictví auta, … jednoduché kvóty: kvóty bez vzájemné závislosti, tj. pokyn pro tazatele: 6 žen, 4 muži; 2 studenti, 2 důchodci, . . složené kvóty: kvóty ve vzájemných vazbách (př. 1 žena vysokoškolačka & na mateřské; 1 vyučený dělník & zaměstnaný, 1 vyučený dělník & v důchodu, . . . 4. Stanovení výběrové kvóty pro každého tazatele tak, aby pokrývaly potřebný počet a strukturu dotázaných. Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. 2. 1 Kvótní výběr – výhody a nevýhody n n n n n VÝHODY: relativní pružnost, rychlost, jednodušší organizace, nevyžaduje existenci opory; nižší náklady; při náhodném výběru má každý ze základního souboru stejnou pravděpodobnost zařazení do výběru, ale nedisponuje stejnou pravděpodobností, že poskytne požadované informace; vhodný pro postižení mainstreamové populace bez extrémních skupin; znaky obvykle snadno identifikovatelné navenek; výhoda možnosti nadhodnocení kvóty (zajímá mě mládež, určím ji více) NEVÝHODY: nelze počítat s rozumným rozptylem; tazatel má tendenci hledat lidi, které nejrychleji najde; obtížnost kontroly a reprezentativity; tazatel musí být důkladně proškolen a musí pracovat zodpovědně; tazatel nemá předem stanoveno, které osoby vybere, do určité míry je tento výběr ponechán na něm - možná tendence vybírat na základě sympatií KRITIKA KVÓTNÍHO VÝZKUMU: vychází z teze, že jde o kvazi-reprezentativní výběr, přičemž klasické statistické procedury jsou určeny pro náhodný výběr; námitka na kritiku: pokud se umíme vyhnout chybám, můžeme výběr za reprezentativní označit PRINCIPY ŠKOLENÍ TAZATELŮ: rozpis kvót podle schopností a lokality tazatele; tvrdé instrukce, přidělit rajón, který by neměl porušovat, neoslovovat známé, neopakovat se stejnými lidmi; dávat si pozor na to, že sdílnější jsou respondenti s pozitivním názorem (nebezpečí nadreprezentace…) Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. 2. 2 Systematický výběr podle opory n n do vzorku je zahrnuta každá N-tá jednotka ze seznamu (opory) první jedinec je vybrán náhodně N = velikost populace vydělíme velikostí vzorku Pozor na skrytou pravidelnost populace Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
I. 2. 3 Výběr úsudkem (účelový) q q založen pouze na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat používá se ve speciálních případech, zvl. pro malé výběry Neumožní žádnou širokou generalizaci (!) výzkumník musí jasně a přesně definovat populaci, kterou vzorek opravdu reprezentuje Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
1. 2. 4 Metoda sněhové koule = výběr nabalováním q q původní informátor nás vede k jiným členům skupiny Kdy? : speciální skupiny obyvatelstva, pro které neexistují seznamy, ani spolehlivé opory výběru (př. lidoví léčitelé; členové neformálních mocenských sítí; členové subkultur; nelegální přistěhovalci, účastníci demonstrací, svědkové katastrofy, …) Velmi důležitý první krok (první informátor/ři), špatný začátek může ovlivnit celý vzorek Teoretická nasycenost – ukončení výběrového procesu Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
1. 2. 5 Nahodilý výběr (anketa, samovýběr) n n n výběr vzniká v rámci možnosti a ochoty subjektů odpovědět nahodilý mechanizmus výběru nereprezentativní, zkreslený vzorek q n Např. : anketa na ulici – oslovujeme kolemjdoucí, anketa na webových stránkách… náhodný !!! Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Reprezentativita výběrového souboru n Vyjadřuje kvalitu a spolehlivost zastupování základní populace. n Výběr je reprezentativní v té míře, nakolik odráží charakteristiky populace n n Např. má-li 10% populace blahobyt, výběr by měl ukazovat stejné procento blahobytných subjektů Závisí na q Přesnosti vymezení populace (viz opora výběru) q Adekvátnosti výběru (měl by být dostatečně rozsáhlý) q Homogenitě / heterogenitě populace n (100 studentů FHS z populace studentů FHS x 100 diváků televize z populace všech diváků televize) Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Chyby výběru n = odchylky statistické struktury výběrového souboru od struktury základního souboru n Náhodná = statistický omyl organicky patřící k výběrovým strategiím q q n je způsobena skutečností, že výběrový soubor nikdy nereprezentuje základní soubor přesně zmenšuje se s velikostí výběrového souboru Systematická – projevuje se v situacích, kdy je porušena náhodnost výběru q q q některé jednotky mají vyšší pravděpodobnost zařazení do výběrového souboru → narušena reprezentativita výběru Vychýlení (bias) = veličina, o níž se liší hodnota výběrového průměru od populačního průměru Přesnost – stupeň rozptýlení pozorovaných hodnot kolem výběrového průměru n n Je-li rozptýlení malé, je přesnost vysoká a naopak Míra přesnosti = standardní chyba výběru – určuje, jak se od sebe liší odhady získané jednotlivými výběry provedenými stejným postupem Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. Kvalitativní výzkum n n n vzorek nezastupuje populaci jednotlivců jako v kvantit. v. , ale PROBLÉM (Disman 2002: 304): „reprezentace populace problému, populace jeho relevantních dimenzí“ tzn. v kvalitativním výzkumu NEJDE o dodržení určité strategie výběru za účelem reprezentativity získaných dat a možného zobecnění JDE o to, abychom získali pokud možno vyčerpávající data k dané problematice Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Vzorkování v kvalitativním výzkumu n n V rámci kterékoli zvolené výběrové strategie (II. 1) můžeme vzorek konstruovat pomocí kterékoli techniky konstrukce vzorku (II. 2). Výsledný vzorek může mít různou povahu (II. 3). II. 1. Výběrové strategie – závisí na zvolené výzkumné strategii II. 1. 1 Teoretický výběr (theoretical sample) II. 1. 2 Účelový výběr (purposeful sample) II. 1. 3 Prostředí n q q q n II. 2. Techniky konstrukce vzorku = jak vzorek utvořit II. 2. 1 Nabalování (snowball sampling) II. 2. 2 Účelové vzorkování (purposeful sampling) II. 2. 3 Vyčerpávající šetření n q q q n II. 3. Typy vzorků = charakter složení vzorku II. 3. 1 Homogenní vzorek II. 3. 2 Heterogenní vzorek II. 3. 3 Deviantní vzorek n q q q n Volba strategie výběru (II. 1), techniky výběru (II. 2) i typu (II. 3) vzorku závisí na VÝZKUMNÉM PROBLÉMU a zvolené VÝZKUMNÉ STRATEGII. Významnou roli hraje ovšem i charakter zkoumaného prostředí, jeho dostupnost atp. Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. 1. Výběrové strategie n V závislosti na výzkumném problému a vybraném kvalitativním přístupu rozeznáváme TYPY výběrů: q q q n II. 1. 1 Teoretický výběr (theoretical sample) II. 1. 2 Účelový výběr (purposeful sample) II. 1. 3 Prostředí jako vzorek Pozn. : tyto typy výběrů ještě samy o sobě neříkají nic o tom, jakým způsobem do vzorku získáme jednotky! Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. 1. 1 Teoretický výběr n = „proces sběru dat s cílem vytvořit teorii, ve kterém výzkumník současně sbírá data, kóduje a analyzuje je, rozhoduje, kde sbírat další data tak, aby mohl rozvíjet vynořující se teorii“ (Glasser, Strauss 1967: 45) n tzn. vzorek je konstruován s ohledem na vznikající teorii – tedy s ohledem na data, jež v průběhu výzkumu získáváme sběr dat a tudíž i výběru vzorku probíhá tak dlouho, dokud není dosaženo tzv. TEORETICKÉ SATURACE = NASYCENÍ (problému, vzorku), tj. dokud nová informace nevede k dalším změnám n Typický pro tzv. Metodu zakotvené teorie (Grounded Theory) n Důsledně aplikovatelný v rámci bc. práce pouze při úzce vymezeném výzkumném problému a/nebo v malé a sevřené lokalitě (např. malá nezisková organizace) n Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. 1. 2 Účelový výběr n n n Vzorek je konstruován s ohledem na výzkumný problém (nikoli na „vynořující se teorii“) Kritéria pro zařazení do vzorku jsou předem dána (výzkumným problémem) To ovšem neznamená, že by vzorek nebyl flexibilní (viz povaha kvalitativního výzkumu) Typický pro případové studie, biografický výzkum… Např. : je-li předmětem mého výzkumu nějaký (vymezený) sociální jev v nějaké (vymezené) sociální skupině Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. 1. 3 Prostředí n n Vzorek v kvalitativním výzkumu nemusí být jen souhrnem jednotlivců Vybíráme PROSTŘEDÍ, v němž: q Sledujeme vybraný sociální jev n n q Nezúčastněné pozorování (např. chování lidí na dopravní křižovatce) sledujeme veškeré dění Zúčastněné pozorování (např. vzájemná interakce dospělých na dětském hřišti) – v průběhu výzkumu dále vybíráme vhodné jednotky Sledujeme prostředí (lokalitu) jako celek n Typické pro etnografický výzkum – zúčastněné pozorování (viz přednáška Pozorování při zkoumání sociálního prostředí) q n např. vesnice, squatt atp. V rámci vlastního výzkumu pak v takovém prostředí vystupují informátoři v různých rolích (gatekeeper, key-informant, patron) – viz přednáška Pozorování při zkoumání sociálního prostředí Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Výběrové strategie - příklady n Téma výzkumu: Násilí na fotbalových stadionech v současné ČR q II. 1. 1 Teoretický výběr (theoretical sample) n q II. 1. 2 Účelový výběr (purposeful sample) n n q Sbíráme všechna data, jež se týkají výzkumného problému, tj. čteme fanziny i mainstreamová média, provádíme rozhovory se zástupci fotbalových klubů, policisty, fanoušky atd. tak dlouho, dokud se o sledovaném fenoménu nepřestáváme dozvídat nic nového Zúžení výzkumného problému: …. očima hooligans Budeme vybírat mezi hooligans II. 1. 3 Prostředí n n Sledujeme projevy násilí při fotbalových zápasech (nezúčastněné pozorování) Začleníme se do organizované skupiny fanoušků a provádíme její zúčastněné pozorování Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. 2 Techniky konstrukce vzorku n Vlastní vzorek můžeme utvořit pomocí těchto TECHNIK: q q q n II. 2. 1 Nabalování (snowball sampling) II. 2. 2 Účelové vzorkování (purposal sampling) II. 2. 3 Vyčerpávající šetření Tzn. „technika konstrukce vzorku“ = způsob, jak získat do vzorku jednotlivé jednotky Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. 2 Techniky konstrukce vzorku II. 2. 1 Nabalování n q q q = dotázaní uvádějí kontakt na další možné informátory → de facto jde o to, koho se zeptáte jako prvního Je vhodné oslovit několik informátorů z různých prostředí Vhodné pro homogenní / sevřené skupiny či výzkum dočasných populací (svědkové události, účastníci akce atp. ) II. 2. 2 Účelové vzorkování n q q q Založen na úsudku badatele, jaký soubor / případ / jedince je třeba zkoumat, aby byl zodpovězen výzkumný problém Tj. volba informačně bohatých případů pro hlubší studium Počet případů a jejich výběr závisí na výzkumném problému II. 2. 3 Vyčerpávající šetření n q Šetření je prováděno na všech jednotkách, jež odpovídají vymezení výzkumného problému Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Techniky konstrukce vzorku - příklady n Téma výzkumu: Násilí na fotbalových stadionech v současné ČR q II. 2. 1 Nabalování (snowball sampling) n Zúžení výzkumného problému: … očima ultras q q II. 2. 2 Účelové vzorkování (purposal sampling) n Zúžení výzkumného problému: … očima ultras q q Oslovíme známého, který se k ultras hlásí, a od něj si necháme doporučit další informátory Pohybujeme se mezi Ultras AC Sparta Praha a víme, že k tématu nám nejvíce může říci Franta, Jarda, Pepa…. II. 2. 3 Vyčerpávající šetření n Zúžení výzkumného problému: … očima ultras q Víme, že lidí, kteří se hlásí k ultras AC Sparta Praha je celkem 15 a že tedy můžeme hovořit se všemi Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. 3 Typy vzorků n Charakter vzorku (tj. jakého vzorku chceme dosáhnout) závisí na výzkumném problému (tedy primárně nikoli na výběrové strategii ani na technice) q q q n II. 3. 1 Homogenní vzorek II. 3. 2 Heterogenní vzorek II. 3. 3 Deviantní vzorek Charakter vzorku tedy vypovídá o tom, jak jsou si jeho jednotky podobné Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
II. 3 Typy vzorků n II. 3. 1 Homogenní vzorek q q Jednotky ve vzorku jsou si ve významných charakteristikách podobné Data, jež k výzkumnému problému sbíráme, mají vysokou vypovídací hodnotu n n II. 3. 2 Heterogenní vzorek q q Jednotky jsou do vzorku zařazeny pouze na základě jedné klíčové vlastnosti Sledujeme, jak se výzkumný problém projevuje v různých situacích n n Např. : lékařky (ženy) zaměstnané v nemocnici ve věku 25 -35 let Např. : zaměstnanci nemocnice XY bez ohledu na prac. pozici, věk, gender, … II. 3. 3 Deviantní vzorek q q K několika typickým případům je volen případ atypický Prostřednictvím odlišného případu sledujeme, zda závěry, k nimž jsme došli, opravdu souvisejí s charakteristickými vlastnostmi sledovaných subjektů n Např. : Ukrajinky zaměstnané jako sanitářky v nemocnici vs. Češka zaměstnaná tamtéž Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Velikost vzorku n n n Závisí jen a pouze na výzkumném problému a výzkumné strategii Může to být 1 osoba (např. biografický výzkum) či skupina osob (typické pro polostrukturované rozhovory) či třeba vesnice o 200 obyvatelích (etnografický výzkum) Důležité je volit takovou velikost vzorku, q q n (1) aby sebraná data měla relevantní výpovědní hodnotu (tj. čím heterogennější vzorek, tím větší) (2) abychom opravdu byli schopni provést výzkum a sebraná data analyzovat Např. : q q Ad. 1: (sleduji, na základě čeho volí vysokoškoláci v Dejvicích MŠ pro své děti): → návrh polostrukturovaného rozhovoru s členy 1 rodiny nevypovídá nic o rodinách vysokoškoláků v Dejvicích → cca 15 -20 rodin Ad. 2: (přepis 10 min. rozhovoru trvá cca 1 hod. ) → návrh 50 narativních biografických rozhovorů (kvalitní trvá několik hodin) pro bc. práci je nerealizovatelný → stačí 1 či několik Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Kvalita výběru vzorku v kvalitativním výzkumu n n n Vzorek volíme sevřený a pokud možno homogenní alespoň v některé charakteristice (např. lokalita bydliště, profese, věk, vzdělání…) V průběhu sběru dat neustále evaluujeme, zda data (potažmo vzorek) opravdu vypovídají o sledovaném výzkumném problému V závěrečné zprávě důkladně popíšeme způsob výběru vzorku i vzorek samotný Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Jak označit toho, na kom děláme výzkum? n n RESPONDENT – obvykle se používá v kvantitativních výzkumech (odpovídá na otázky) PROBANT – obvykle se používá u experimentů (je testován) INFORMÁTOR – obvykle se používá v kvalitativních výzkumech (přijímáme od něj informace) NARÁTOR – obvykle se používá u narativních rozhovorů (vypráví) Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
Literatura n Povinná: q n Disman, M. (2002): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Nakladatelství Karolinum. Kap. 5: Kolik vran musíme pozorovat? (s. 92 -117). Doporučená: q q Jeřábek, H. (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Univerzita Karlova. Surynek, A. , Komárková, R. , Kašparová, E. (2001): Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press. Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010
- Slides: 38