Vazba gen II Autor Mgr Jitka Makov Gymnzium
Vazba genů II Autor: Mgr. Jitka Mašková Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Datum: 3. 9. 2013
Číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0702 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_BIO. oktava. 31_vazba genů II Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Autor Mgr. Jitka Mašková Název Vazba genů II – dihybridní křížení Předmět Biologie Tematická oblast genetika Šablona III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Ročník oktáva, 4. ročník Metodický list/Anotace Materiál vychází z pojmů zavedených ve Vazbě genů I. Formou opakovacích úkolů a postupným řešením příkladu ukazuje změny ve fenotypovém štěpném poměru pro dihybridní křízení. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Základní pojmy hybridizace = cílené pohlavní rozmnožování dvou jedinců vazbová skupina = soubor alel uložených na jednom chromozomu geny ve vazbě = alely na jednom chromozomu jsou předávány potomkům společně neúplná vazba = při crossing-overu vznikají nové rekombinantní sestavy alel dihybridní křížení při vazbě – sledujeme dva znaky podmíněné každý jedním genem, které leží na stejném chromozomu (pro jednoduchost má každý gen jen dvě alely) Morganovo číslo = poměr mezi počtem rekombinantních a všech potomků Relativní vzdálenost genů = hodnota Morganova čísla vyjádřená v procentech
Dihybridní křížení při vazbě genů Jaký je očekávaný fenotypový štěpný poměr v potomstvu při křížení dvou dihybridů, při volné kombinovatelnosti a úplné dominanci mezi alelami? 9 A_B_ : 3 A_bb : 3 aa. B_ : 1 aabb Jaké sestavy alel v gametách a s jakými frekvencemi bude produkovat dihybridní jedinec, který má geny v úplné vazbě uspořádané v sestavě cis? Bude produkovat pouze kombinace AB a ab v poměru 50% : 50%. Morganovo číslo pro gen A a B je p = 0, 2. V jakém poměru budou vznikat při zpětném křížení potomci nesoucí rekombinované a nerekombinované sestavy alel? Rekombinovaných bude 20% a nerekombinovaných 80%.
Mendelův kombinační čtverec pro dihybridní křížení při vazbě genů Geny jsou v alelové sestavě cis a síla vazby je 0, 1 morganů. Aa. Bb Aa. Bb AB 9 Ab 1 a. B 1 ab 9 AB 9 Ab 1 AABB AABb Aa. BB Aa. Bb 81 9 9 81 AABb AAbb Aa. Bb Aabb 1 1 9 a. B 1 ab 9 Aa. BB Aa. Bb aa. BB aa. Bb 9 1 1 9 Aa. Bb Aabb aa. Bb aabb 81 9 9 9 81 FŠP = A_B_ : A_bb : aa. B_ : aabb 281 : 19 : 81
U kukuřice podmiňuje dominantní alela P tvorbu antokyanu, který způsobí její fialové zbarvení, zatímco při genotypu pp zůstává rostlina zelená. Ve vazbě s tímto genem je gen pro vzrůst. Dominantní alela D způsobuje standardní vysoký vzrůst, genotyp dd způsobí zakrslost. Z výsledků zpětného křížení bylo zjištěno, že síla vazby je 0, 2 morganů a pozice alel je trans. Jaký bude očekávaný fenotypový štěpný poměr v potomstvu při křížení dvou dihybridů při počtu 400 potomků? Pp. Dd / Pp. Dd PD 2 Pd 8 p. D 8 pd 2 PD 2 PPDD 4 PPDd 16 Pp. DD 16 Pp. Dd 4 Pd 8 PPDd 16 PPdd 64 Pp. Dd 64 Ppdd 16 p. D 8 Pp. DD 16 Pp. Dd 64 pp. DD 64 pp. Dd 16 pd 2 Pp. Dd 4 Ppdd 16 pp. Dd 16 ppdd 4 P_D_ : P_dd : pp. D_ : ppdd 204 : 96 : 4 Ze 400 potomků jich 204 bude fialových vysokých, 96 fialových zakrslých, 96 zelených vysokých a jen 4 budou zelené zakrslé.
SOKOLOVSKAJA, B. Ch. a Petr PIKÁLEK. Genetika v příkladech. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. ISBN 14 -147 -79. ŠMARDA, Jan. Genetika: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2003, 143 s. ISBN 80 -716 -8851 -7.
- Slides: 7