Vazba gen I Autor Mgr Jitka Makov Gymnzium

Vazba genů I Autor: Mgr. Jitka Mašková Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Datum: 3. 9. 2013

Číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0702 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_BIO. oktava. 30_vazba genu I Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Autor Mgr. Jitka Mašková Název Vazba genů I – síla vazby Předmět Biologie Tematická oblast genetika Šablona III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Ročník oktáva, 4. ročník Metodický list/Anotace Materiál formou výkladu seznamuje žáky s vazbou genů, pozicemi alel na chromozomu a určování síly vazby mezi nimi. Na závěr jsou zařazené dva řešené příklady na určení pozice alel dvou genů na chromozomu a výpočet Morganova čísla. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Vazbová skupina Rodičovské chromozomy: Genotyp rodiče: Aa Bb = soubor alel uložených na jednom chromozomu - počet vazbových skupin = počet sad chromozomů = n - u organismů s různými gonozomy = n + 1 - alely na jednom chromozomu jsou předávány potomkům společně - neprobíhá crossing-over, skupina alel se nemění = úplná vazba - crossing-over probíhá, části chromozomů se vymění a vznikají nové = rekombinantní sestavy alel = neúplná vazba Neplatí Mendelův zákon o volné kombinovatelnosti alel u vícenásobného hybrida.

Rekombinace alel u dihybrida Rodičovské chromozomy: Genotyp rodiče: Aa Bb - uspořádání alel na chromozomech u dvounásobného heterozygota a) sestava cis = obě dominantní na jednom a obě recesivní na druhém b) sestava trans = na jednom vždy jedna dominantní a jedna recesivní - při tvorbě gamet se párové chromozomy rozcházejí - původní alelové kombinace jsou častější cis: AB, ab trans: Ab, a. B - kombinace vzniklé při Crossing-overu = rekombinace - jsou méně časté cis: Ab, a. B trans: AB, ab A B a b A b a B

Síla vazby genů, vzdálenost genů Rodičovské chromozomy: Genotyp rodiče: Aa Bb - pravděpodobnost vzniku rekombinace = pravděpodobnost crossing-overu - přímo souvisí se vzdáleností alel na chromozomu - lze určovat sílu vazby mezi dvěma geny (alelami) = analýza výsledků zpětného křížení a výpočet Morganova čísla p= počet potomků s rekombinovanými alelami počet všech potomků - jednotka morgan - hodnoty 0 – 0, 5 morganů - také lze takto určovat relativní vzdálenosti dvou alel (genů, lokusů) na jednom chromozomu (v centimorganech)

Vazba genů – příklady 1. U rajčete je kulatý tvar plodu dominantní nad podlouhlým a přítomnost lesklé slupky dominantní nad matnou. Geny řídící tyto znaky leží na stejném chromozomu. Při zpětném křížení dihybrida s recesivním homozygotem jsme získali 108 rostlin s kulatými a lesklými plody, 117 rostlin s podlouhlými a matnými plody, 12 rostlin s kulatými a matnými plody a 13 rostlin s podlouhlými a lesklými plody. a) Jaké je alelické uspořádání mezi zmíněnými dvěma geny? b) Jaká je jejich relativní vzdálenost? kulaté lesklé plody, podlouhlé matné plody T – kulatý plod rodiče: dihybrid x recesivní homozygot tt ss Tt Ss t – podlouhlý plod 108 117 12 13 S – lesklá slupka potomci: kulaté, s – matná slupka Tt Ss podlouhlé, tt ss Tt ss podlouhlé, tt Ss lesklé matné lesklé a) Protože kombinace kulaté + lesklé a podlouhlé + matné jsou častější tj. původní, je uspořádání alel cis. b) Výpočet Morganova čísla: p = (12 + 13) / (108 + 117 + 12 + 13) = 0, 1 morganů, takže relativní vzdálenost je 10 c. M.

Vazba genů – příklady 2. Černá barva těla octomilky je recesivní vůči obvyklému šedému zbarvení a dlouhá křídla jsou dominantní nad zkrácenými. Mezi oběma geny je vazba. Při křížení dihybridní šedé samičky s dlouhými křídly s černým samečkem se zkrácenými křídly jsme získali 822 černých mušek s dlouhými křídly, 690 šedých s krátkými, 158 černých s krátkými a 130 šedých s dlouhými křídly. a) Jaké je alelické uspořádání mezi zmíněnými dvěma geny? b) Jaká je jejich relativní vzdálenost? B – šedá barva b – černá barva K – dlouhá křídla k – krátká křídla rodiče: potomci: šedá, Bb. Kk dlouhá křídla 822 bb Kk x černý, krátká bbkkkřídla 690 Bbkk 158 bbkk 130 Bb. Kk a) Uspořádání alel u heterozygotní samičky je trans. b) Morganovo číslo: p = (158 + 130) / (822 + 690 + 158 + 130) = 0, 16 morganů relativní vzdálenost těchto genů je 16 c. M.

Vazba genů – příklady 1. U rajčete je kulatý tvar plodu dominantní nad podlouhlým a přítomnost lesklé slupky dominantní nad matnou. Geny řídící tyto znaky leží na stejném chromozomu. Při zpětném křížení dihybrida s recesivním homozygotem jsme získali 108 rostlin s kulatými a lesklými plody, 117 rostlin s podlouhlými a matnými plody, 12 rostlin s kulatými a matnými plody a 13 rostlin s podlouhlými a lesklými plody. a) Jaké je alelické uspořádání mezi zmíněnými dvěma geny? b) Jaká je jejich relativní vzdálenost? 2. Černá barva těla octomilky je recesivní vůči obvyklému šedému zbarvení a dlouhá křídla jsou dominantní nad zkrácenými. Mezi oběma geny je vazba. Při křížení dihybridní šedé samičky s dlouhými křídly s černým samečkem se zkrácenými křídly jsme získali 822 černých mušek s dlouhými křídly, 690 šedých s krátkými, 158 černých s krátkými a 130 šedých s dlouhými křídly. a) Jaké je alelické uspořádání mezi zmíněnými dvěma geny? b) Jaká je jejich relativní vzdálenost?

SOKOLOVSKAJA, B. Ch. a Petr PIKÁLEK. Genetika v příkladech. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. ISBN 14 -147 -79. ŠMARDA, Jan. Genetika: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2003, 143 s. ISBN 80 -716 -8851 -7.