Vanatci e ivoichov Kmen strunatci Podkmen obratlovci Tda

Vačnatci Říše: živočichové Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Třída: savci Podtřída: živorodí Nadřád: vačnatci

Jako všichni savci i vačnatci rodí svá mláďata a mají mléčné bradavky k jejich kojení. Vačnatci rodí svá mláďata ve velmi raném stádiu vývoje. Jsou nedonošená a místo, aby dorůstala v děloze vyživovaná placentou, krmí se mlékem ve vaku, který typicky mívá pouze samice.

Samice má dvě samostatné dělohy a dvě samostatné pochvy. Porod probíhá skrze třetí pochvu, která se vytvoří jen pro porod a pak zanikne.

Kvůli nedostatečné výživě uvnitř pohlavních cest rodí samice své mláďata ve velmi raném stadiu vývoje, u některých malých druhů vačnatců už po několika dnech, po narození se vyškrábe do matčina vaku a přisaje se k mléčné bradavce. Matka mláďata kojí velmi dlouho, některé druhy až jeden rok. Potomstvo později dosáhne fáze, kdy dočasně opouští vak a vrací se do něj jen pro živiny a tělesné teplo.

Vačnatce můžeme nalézt například v poušti, ale i v deštném pralese. Vajíčko vačnatce je chráněno primitivní skořápkou, která ho ohraničuje od matčina těla a imunitního systému. To ale brání výživě zárodku, proto se vačnatci rodí mnohem dříve než placentálové. Protože se mládě vačnatce musí vyšplhat k matčině bradavce, má jinak vyvinuté tělo. Přední končetiny má vyvinuté daleko lépe než zbytek těla.