USA JAKO KOLBKA JAZZU A MODERN POPULRN HUDBY

USA JAKO KOLÉBKA JAZZU A MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY Mgr. Helena Kremsová, ZŠ Masarykova , Ostrov

POČÁTKY – KDE A Z ČEHO SE ZRODIL JAZZ po objevení Ameriky nastala kolonizace – osidlování z různých zemí Evropy původní obyvatelé – indiáni – neschopni těžké práce, umírali na nemoci, museli se dovážet levné a silné pracovní síly z Afriky – černoši, zavedeno otrokářství – zrušeno až A. Lincolnem r. 1863 černoši si přiváželi s sebou zvyky a obřady, hudbu, zpěv a tanec – měly jinou podobu než evropská hudby u bělochů africká hudba je typická výrazným rytmem - často více rytmů zároveň – polyrytmus melodie černošských písní ostře rytmizované a opakující se tóny, písně vystavěny na principu zvolání a odpovědi , někdy jen rytmizované mluvení / dnes rap /, při zpěvu vykřikovali, šeptali, vrčeli, chrčeli, atd. ideál krásného zpěvu byl jiný než u Evropanů, u černochů byla důležitá osobitost

SPIRITUÁLY A BLUES Afričané se přizpůsobovali životu v Americe, ale nesměli hrát na bicí nástroje – strach bělochů z dorozumívání jako v Africe mohli ale zpívat – první písně byly ukolébavky, pracovní písně a hlavně spirituály - duchovní – náboženské - sborové písně amerických černochů, v nich se často střídal sólista a sbor jako při bohoslužbách v kostele, mají biblické náměty zazpíváme si Starý příběh a Starou archu blues – vyvinulo se asi z halekaček v době otroctví, doba hlavního rozvoje je až po zrušení otroctví, jsou to písně světské, pomalé a smutné – o těžkém životě černochů

BANJO A RAGTIME písně inspirované blues se objevovaly v kabaretech a ve varieté – běloši s načerněnými tvářemi jako parodie – minstrelská představení, v orchestrech hraje důležitou úlohu banjo, které melodii ostře rytmizovalo a nepravidelně frázovalo, akcentovalo – tzv. synkopovalo v minstrelských představeních se často zpívaly písně S. C. Fostera / Zuzana / – považujeme je za základ americké populární hudby styl hry na banjo převzali klavíristé – ragtime - kde levá ruka hraje pravidelný rytmus a pravá ho rytmicky drobí – černošský autor Scott Joplin

KONEC 19. STOLETÍ1 ragtime se hrál nejvíce v Chicagu a Saint Louis v 90. letech 19. století, vyžadoval důkladné vyškolení a vzdělání ragtime převzaly i orchestry – tzv. synkopické přelom 19. a 20. století – černoši se dostávají do velkých měst a seznamují se tam s dechovkou a vojenskými kapelami – z kombinace ragtimu a dechovky vzniká pochodový jazz / Když svatí pochodují / pochodový jazz začal plnit funkci taneční hudby kapely hrály ve složení: trubka/kornet/, klarinet, trombon, bicí, suzafon a banjo

KLASICKÝ JAZZ později do kapel přibyl kontrabas, kytara a piano – to byly kapely klasického jazzu nejvýznamnější osobností jazzu – Louis Armstrong ( 1900 – 1971 )- hráč na trubku/kornet/, zpěvák, obohatil jazz o scat/sket/ po r. 1917 hudebníci na parnících na řece Mississippi, centrem se po New Orleans stává zase Chicago běloši napodobují černošský jazz – dixieland je bělošská kapela hrající klasický jazz