Univerzita Karlova v Praze Prodovdeck fakulta Vzkumn centrum

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Výzkumné centrum rurální geografie České venkovy z pohledu vybraných lokálních elit Radim Perlín, Pavel Chromý perlin@natur. cuni. cz chromy@natur. cuni. cz WD-01 -07 -1 Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje Olomouc 20. 10. 2011 Analýza venkova: nové otazníky a výzvy

CÍL PROJEKTU Motto: Jeden venkov či více venkovů? identifikovat jednotlivé typy venkovského prostoru Česka, vymezit specifické typy podpory pro venkovské regiony Česka (resp. specifické typy regionální politiky) v závislosti na schopnosti jejich samostatného rozvoje kvantitativní analýza venkovských obcí do 3 000 obyvatel a podle vertikálních a horizontálních kritérií vytvořit systematickou typologii venkovských oblastí Česka kvalitativní analýza venkovských obcí do 3 000 obyvatel a v kombinaci s výsledky kvantitativní analýzy vytvořit komplexní typologii venkovských oblastí Česka z hlediska jejich schopnosti zajišťovat vlastní rozvoj definovat soubor nástrojů regionální politiky vlády ČR v souladu s trendy regionální politiky EU k usměrňování rozvoje venkovských obcí, stanovit diferencované nástroje pro rozvoj rozdílných typů venkovských oblastí definovat a prověřit soubor kritérií, která jsou podstatná pro sledování lokálních změn na venkově, zhodnotit schopnosti lokálního rozvoje v dané venkovské obci (uplatnit kvantitativní, kvalitativní a polohové faktory rozvoje) 2

OBSAH • Úvod (výzvy přítomnosti – kontext evropské politiky) • Venkov či venkovy? (Kdo? Proč? Za jakým účelem? Pro koho? ) • Diferenciace českých venkovů (Předpoklady? Problém? ) • Typologie českého venkova (vnější rámce vs. vnitřní podmíněnosti) • Ověřování typologie českého venkova (aktéři, lokální elity a jejich stabilita) • Závěrečné poznámky (odlišné šance, možnosti a důsledky)

Paradigma venkova Původní venkovské paradigma – zemědělský venkov Změna přístupů - od produkce ke spotřebě postindustriální etapa vývoje společnosti Nutnost reformulace Nové venkovské paradigma Venkovské bydlení Rekreační venkov Venkovské sociální vzorce Venkov a krajina

Zemědělský venkov? Procentuální podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v priméru, obvody ORP, 2001 Autoři: V. Jančák, Z. Kučera

Tradicionalismus?

Prostor pro odpočinek? Počet hromadných ubytovacích zařízení k roku 2008 v obcích s populační velikostní nižší než 2 000 obyvatel Zdroj: Analýza potenciálních potřeb obcí po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. Kučerová, Kučera pro CEP Hradec Králové.

Česká venkovská krajina? Typy krajiny v obcích Česka podle předpokladů pro cestovní ruch Zdroj: Vytvořeno s využitím databáze ARC ČR 500 podle údajů v publikaci Vystoupil, J. , Holešínská, A. , Kunc, J. , Šauer, M. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 98 s.

Typologie českého venkova • Na základě souboru statistických dat • Hodnocení podle POÚ, vyřazeny POÚ bez venkovských obcí a vojenské újezdy • Vyhodnocení statistickými metodami (shluková a komponentní analýza) • Sociální, ekonomické a kulturní faktory rozvoje, které zohledňují: velikost obcí (populační), růst (populační, hospodářský), obydlenost a funkce venkova (např. rekreace), lidský a sociální kapitál (vzdělanost, rodáctví, účast ve volbách), vybavenost (infrastruktura, obslužnost veřejnou dopravou)

Typy českých venkovů

Sociogeografický výzkum Rozvojový potenciál venkovských obcí v ČR • šetření proběhlo na přelomu roku 2008/2009 v 1 074 venkovských obcích, které byly normativně stanoveny jako obce s počtem do 3 000 obyvatel • respondenti: starostové venkovských obcí do 3 tisíc obyvatel (místostarostové, výjimečně zastupitelé) • struktura respondentů odpovídá struktuře venkovských obcí v kraji – reprezentativní za kraj a velikostní kategorie venkovských obcí • šetření zrealizovala společnost Gf. K Praha prostřednictvím sítě svých tazatelů – uskutečněno metodou PAPI • umožňuje hodnocení faktorů rozvoje venkovských obcí, potažmo venkovských oblastí (percepce venkova, vztah obyvatel k území obce, hrdost, podmínky a znaky úspěšné obce, vnímání situace aj. ) • problémy spojené s vyslovením obecnějších závěrů: starostové – jednostranný pohled na realitu a často se také v tomto směru více chválí (budoucí výzkum by měl také zohlednit výpovědi obyvatel obcí nebo opozičních zastupitelů venkovských obcí)

Venkovské obce v Česku dle krajů

Venkovské obce v šetření

Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov?

Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov?

Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov?

Co je podle Vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce, jako je ta Vaše?

Co je podle Vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce, jako je ta Vaše?

Co je podle Vás nejdůležitějším znakem úspěšné obce jako je ta Vaše?

Co je podle Vás nejdůležitějším znakem úspěšné obce jako je ta Vaše?

Na co jste Vy osobně ve vztahu k obci nejvíce hrdý(á)?

Jakou podporu ze strany státu považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější?

Jakou podporu ze strany státu považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější?

Jakou podporu ze strany kraje považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější?

Jakou podporu ze strany kraje považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější?

Co považujete v současnosti za největší hrozbu pro vaši obec?

Co považujete v současnosti za největší hrozbu pro vaši obec?

aktivizující (pohraniční, periferní) – pasivní – aktivní (žitý) venkov

Typologie českého venkova

Zájmová území v různých typech venkova

Závěrečné poznámky Diferenciace vnitřního potenciálu rozvoje venkova: - regionální diferenciace potvrzena spíše omezeně (Čechy – Morava/Slezsko – dosídlené pohraničí) - potvrzena diferenciace z hlediska populační velikosti venkovských obcí (potvrzen jinak formulovaný omezený vnitřní rozvojový potenciál zejména u kategorií obcí do 500 obyvatel)

Závěrečné poznámky České venkovy měly, mají a i v budoucnosti budou mít z hlediska rozvoje: • odlišné šance • odlišné možnosti Z hlediska budoucího vývoje venkova a jeho rozvoje lze za klíčové považovat: • kvalitu lidského a sociálního kapitálu • schopnost aktivizace územních společenství Teze: „Rozvoje není možno dosáhnout jen díky podpoře nebo programům na podporu venkova („shora“), ale především snahou a činností samotného venkova („zdola“). Nezbytné podmínky („shora“): • zmírnění nerovnosti šancí (změna postojů, hodnot, významů, očekávání), • širší nabídka a diverzifikace možností (diverzifikovaná, cílená podpora) • eliminace negativních důsledků „přirozeného“ vývoje (nikoliv rozvoj pro rozvoj)

Děkujeme za pozornost! perlin@natur. cuni. cz chromy@natur. cuni. cz