Uitel a dti z menin Obsah Uitel a

Učitelé a děti z menšin

Obsah • Učitelé a způsoby ne/zvládání inkluze (zatížení stereotypem, sebereflexe, etnizace přístupu k žákům, respektování žákovské identity, možné strategie) • Instituce, které ne/pomáhají škole ve vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí

Systém : Školství v postmoderní společnosti Speciální programy dle sociokulturních východisek dětí = výsledek dialogu majorita x minorita (jazyk, kultura) a)odmítána segregace: programy na bázi integrace, inkluzivní škola, white fly, např. Romové b)segregované školství: přípravné třídy → speciální programy (USA školy pro cizince – neuspělo) c)menšinové školství – polské školy na Těšínsku (MŠ, ZŠ, SŠ), bilingvní školy d)„nedělní školy“ – vzdělávání v jazyce menšin – formou mimoškolní výuky e) externáty - vlastní školství – např. rusky mluvící v ČR f) mezinárodní školství – transnacionalismus a globalizace http: //search. ebscohost. com. ezproxy. is. cuni. cz/loginaspx? direct=tr ue&Auth. Type=ip, uid, url&db=bsu&AN=129817787&lang=cs&site=e host-live

Strategie přístupu k heterogenitě • Zvládání heterogenity a společenské přístupy na úrovni přístupu k jedinci: 1. Segregativní – akcent na odlišnost, oddělené vzdělávání 2. Asimilační – odlišnost ignorována, korigována terapií a rehabilitací s cílem splynout 3. Integrační – odlišnost akceptována soužití odlišných vítáno nezbytné za podmínky vyrovnání příležitostí těm, kteří jsou odlišností znevýhodněni 4. Inkluzivní – různorodost přínosná pro celou společnost (Hájková, Strnadová 2010) – jako je společnost to zažít již v hlavním proudu vzdělání

Pedagogické ideologie Hájková, Vanda, Strnadová, Iva. Inkluzivní vzdělávání, Grada: Praha 2010 s. 42 – idea výkonově vyrovnaných tříd (věk) je třeba zvládat (fiktivní průměr) v české škole v přístupu učitelů nalézáme Koncepty modelů separačního (založený na asimilačním a segregačním pojetí) (Romové – odmítají? , USA – neosvědčilo se) Koncepty modelu přizpůsobení ( asimilační a ignorující, popř. pozitivně diskriminující) (USA desegregace – neosvěčilo se) Inkluzivní model = budoucnost, zahrnující různorodost –akceptace různosti a odmítání toho, že rozdílnost bude překonána selekcí a asimilací

Typy učitelů = jaké hodoty akcentuje • Podle toho, jaé hodnoty akcentuje více či méně otevírá prostor k akceptaci jinakosti x asimilační strategie • Typy učitelů – různí učitelé vidí svoji pozici jinak – jiné akcenty • Tradiční - iniciace do invariantů kultury – národní kultury • Kompenzovat slabiny – pozitivní diskriminace • Komunikátor - jako člověka schopného zpracovávat, strukturovat a sdělovat informace, snižovat entropii, rozpad. • Manažer - který na všech úrovních sleduje efektivitu, neustále adaptuje to, co učí, (Štech 1994, s. 26)

Perspektiva učitelů – úkoly pro učitele • • Úkol: zvládnout komunikaci, zvládnout klima třídy Bez přípravy na příchod žáka x příprava na nového spolužáka (patroni) V matematice úkoly navíc Zvýšená komunikace s rodiči Hledání cest kódu komunikace Non příprava na hodinu (výjimečně – čas) Doučování individuální – jako jiné české žáky (JLO 2015: 40) Zkoušení – spíše ústní a podpora, možnost opravy, práce se sešitem – pozitivní diskriminace • Zpřítomňování obsahů a jazyka země původu – představy o multikulturní výchově • Osvojení jazyka/ adaptace – „Do roka se chytnou. “ x není to úkol češtináře ale všech či učitele čj jako cizího jazyka

Perspektiva učitelů – přístup k věci • Jarkovská, Lišková, Obrovská 2015 • Stejnost a individuální přístup • Nedělají rozdíly mezi českými dětmi a cizinci, jen jazyk se musí naučit • Etnicita = kolorit pro pestrost třídního kolektivu (39), jazyk • Vědí, že migrace není rozhodnutí dítěte, má to těžký, ale musí • Individuální přístup = otázka žákovy motivace = „individuální vůle a talentu“ (41) • Oslavné narace o těch, kteří jsou lepší než české děti

Perspektiva učitele – povaha žáků • Učitelé nedělají rozdíly (Jarkovská a kol. 2015) = rovný přístup x ale rozdíly vnímají • Dělení dětí: Romské x Cizinci = nechtějí x nemohou (Rendl 2009) cizinci: nemohou pomoci s DÚ (F 110), hodnota vzdělání v rodině x jazyk (kulturní odlišnost+možná podpora rodiny) Fučík 2015: 102) • Rodiče a jejich etnoteorie vzdělání • Rodiče C dokonce lepší než Č (F 111), pouze kontakt se školou je menší • Segregace, částečná integrace (speciální metody a modely výuky) x inkluze (Fučík 2015: 105) • Školní neúspěch romských dětí U připisují rodině a malé míře možnosti rodinu mobilizovat. Dítě je nevinné x vinna je rodina (Bittnerová a kol. 2017)

Romské děti • (Goffman, 2003), • Frustrace učitelů i ve vztahu k žákům – neprovnatelní s „normálním“ žákem, když uzpůsobí měřítka na své žáky, uvědomuje si že není učitelka (Smetáčková – dilema), Chtěla jsem učit, tak jsem šla do jiné školy (Učitelka ČJ) (Kohout-Diaz a kol 2018) • Stereotypizace, esencializace problému – s romskými žáky to nepůjde (Svoboda – výzkum Ústí nad Labem) – často průnik stereotypu potvrzeného zušeností = nemít nasazeny brýle, pak se očekávání naplní • Dilemata: • Nastavit jiná pravidla? Nechtít domácí přípravu, spolupráci rodičů? Redukovat na vyžadování docházky, pozornosti a hygieny? • Redukovat na praktickou rovinu výuky, rezignovat na akademické vědění? • Disciplina (výzkumy na Slovensku – disciplína zvyšuje školní výkon) x láska (děti chápou učitele jako představitele majority, od níž mohou být problémy) • stigma se pak vepisuje nejen do budovy, ale také do jejích zaměstnanců, kteří se z učitelů a učitelek stávají těmi, kdo „učí na špatné škole“ (viz níže). • „Já jsem si to potvrdila v té Praze, i v tom Chánově, že i pro mě jako pro ředitelku, nejsem rovnocenná partnerka mezi řediteli, já jsem prostě z té cikánské školy. “ (Kašparová+Souralová 2014) • Pocit, že jsou v tom sami. Rezignace. P • PROBLÉM IDENTITY UČITELE + problém identity žáka

Asiaté Komunikace : • obtížně se s rodiči dohovořují i nonverbálně Komunikace přes tlumočníky – tlumočníky děti = problém Snaha osvojit si jazyk – hypotetická • používání českých jmen Školní výkon * velmi ambiciózní, orientovaní na výkon, snaživí a pečliví + houževnatí + Fučík 2015: 101. 90% spokojenost učitelů s výkonem, 83 stejně nebo lépe než české děti * Vyučující je pro ně veliká autorita, * aktivnější jsou spíše po vyzvání, jinak ve většině případů nenápadní. * „na deset případů takovýchto žáků“ připadl jeden, do Vietnamu vrátil. * matematika + x noví Vietnamci? Stereotypy/ dojmy. Spíše pozitivně zabarvené. „Asijská klasika“ - Vietnamci - snaživí, úcta k autoritě… Číňané – tváří se velmi uctivě, ale jsou tvrdohlaví. „Usmívají se, vše odkývají a pak si udělají stejně, co chtějí takoví Vietnamci nejsou. “

Z bývalého Sovětského svazu • Rusky mluvící, Ukrajinci Komunikace s rodiči: Oprášená ruština, rodiče se snaží česky (rusky s Ukrajincem) Školní výkon • Různý dle iniciativy rodičů • Fučík 2015: 101 - 40% obtíže s dětmi, polovinastejně nebo lépe než české děti • bojují s českou gramatikou – zejména s délkou samohlásek, neboť ruština má jinak přízvuk a tudíž jinak vyslovuje některé hlásky. Česky se brzy naučí tak, aby porozuměli. • Dobře se integrují do kolektivu non xenofobie Stereotypy/ dojmy Spíše s negativním nádechem. Jsou to zazobaní mafiáni. Jdou sem za prací, kterou doma nemají a pak tu dřou z lidí kůži. Měli by si platit školné a lékaře. Naslibují, ale neudělají.

Filosofie přístupu učitelů • Individualita žáka x etnický stereotyp/mýtus Bariery v přístupu: 1. Humanistický ochranitelský přístup 2. Komplex východní země 3. Zátěž první zkušenosti (+; -) 4. Etnický stereotyp, sociokulturní determinismus 5. ideologizovaný přístup a) inkluzivní b)asimilační 6. Pocit nekompetence 7. Pocit vyhoření

Hodnocení žáků cizinců • KOURKZI, A. : Hodnocení žáků-cizinců. [online]. [cit. 2019 -09 -25] Dostupné na: https: //clanky. rvp. cz/clanek/s/Z/21669/HODNOCENIZAKU-CIZINCU. html/ • slovní hodnocení, • Ne známky – demotivace x pozitivní diskriminace – negativní postoje spolužáků. • Seznámit rodiče – tlumočník Jak hodnotit žáky cizince? [online]. [cit. 2019 -09 -25] Dostupné na: https: //www. metaops. cz/sites/default/files/skola_pro_vsechny_8. _jak_hodnotit_zaky_cizince. pdf

Pomoc učitelům • Ideologie multikulturalismu, interkulturalismu, inkluzivního vzdělávání • Organizace na pomoc ve vzdělávání • MŠMT dotační tituly • SIM + CPIV (centra podpory inkluzivního vzdělávání), NIVD • Neziskové organizace : „Cizinci jako asistenti pedagogů“ 2013 http: //www. meta- ops. cz/sites/default/files/hleda_se_dvojjazycny_asistent. pdf • http: //www. inkluzivniskola. cz/ Formy: doučování, lektorování, volnočasové aktivity edukační materiály, (etnobussines),

Dotační tituly • Rozvojový program MŠMT - „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním“ http: //www. msmt. cz/vzdelavani/socialni-programy/asistent-pedagoga-zdp? lang=1 • PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ CIZINCŮ VE ŠKOLÁCH (Č. J. : MSMT-24632/2016) • Modul A) Bezplatná výuka přizpůsobená potřebám dětí a žáků – cizinců z třetích zemí ( 2 757 977) • Modul B) Zajištění podmínek vzdělávání nezletilých azylantů, osob požívajících doplňkové ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní ochrany na území ČR a dětí, žáků – cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců • Modul C) Zajištění bezplatné přípravy k začlenění do vzdělávání dětí a žáků osob se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie • Podpora aktivit integrace cizinců na území ČR – 2017 • zejména mimoškolní vzdělávací aktivity pro děti, žáky-cizince z třetích zemí (ne však na přímou výuku českého jazyka v základních a mateřských školách) • • • prostřednictvím nových výukových materiálů, k odstraňování kulturních bariér nebo ke zvyšování sociokulturních kompetencí pedagogických pracovníků.

MŠMT • Krajská centra podpory při Krajských pracovištích národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) • Od r. 2014 • Cílová skupina podpory: • učitelé mateřských, základních a středních škol • vedoucí pedagogičtí pracovníci mateřských, základních a středních škol • další účastníci integrace cizinců (rodiny dětí, žáků-cizinců) Portál http: //cizinci. nidv. cz : metodické materiály pro další vzdělávání pedagogických pracovníků „E-poradenství“ –webový formulář pro dotazy a potřebné informace.

Čeština a udělení TP či občanství • Výuka od MŠ. . podpora x absolventi škol (podmínka 5 let nepřetržitého pobytu od 10 let) žádají 18 -21 let • Zkoušky: • Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy: děti (do 16 let): Certifikovaná zkouška z češtiny pro mládež (čtení, poslech, psaní a mluvení) x od 16 let se nabízí Certifikovaná zkouška z češtiny • Zkouška z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR, Zkouška z českého jazyka pro účely udělování státního občanství České republiky byla stanovena minimální věková hranice 15 let. • Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze vytvořila standardizované diagnostické testy řečových dovedností žáků-cizinců 1. a 2. stupně základních škol. • A 1, A 2, B 1 - (čtení, poslech, psaní a mluvení) ; B 2 a C 1 + gramatický test • TP A 1; Občanství B 1

Podpora výuky čj http: //clanky. rvp. cz/clanek/c/ZUH/20127/BEZPLATNA-PRIPRAVA-K-ZACLENENI-ZAKU-CIZINCU-DO-ZAKLADNIHO-VZDELAVANI. html/ • 2015: . Pro všechny žáky cizince, kteří „plní povinnou školní docházku, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků. “ (ŠZ, § 20). • Způsob organizace a financování těchto kurzů ovlivňují zatím především rozvojové programy : i 2 typy žáků: tyto kurzy financovány a organizovány odlišně. • Pro děti občanů EU jsou třídy pro jazykovou přípravu organizovány v krajem vybraných školách v odpoledních hodinách. Žák tedy chodí na běžnou výuku do své kmenové školy a odpoledne (většinou jednou týdně) dojíždí do příslušné školy, která třídy organizuje. "Ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, vyrozumí zákonného zástupce žáka do jednoho týdne po přijetí žáka do školy o možnosti docházky do tříd pro jazykovou přípravu. " "Žák se do třídy pro jazykovou přípravu zařazuje na žádost zákonného zástupce žáka podanou řediteli školy ( krajem vybrané k odpolední výuce), a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. " (48/2005, § 10, odst. 3, 4) • Tyto informace získá ředitel školy od příslušného krajského úřadu, který by měl dát školám ve svém regionu na vědomí seznam škol, připravených výuku českého jazyka těmto dětem poskytovat. Aktuální naleznete také na příslušném krajském úřadě. Shromáždili jsme seznam škol ze všech krajů. • Pokud ovšem není v blízkosti žádná škola, která by jazykovou přípravu poskytovala, zajišťuje ji sama škola, ve které si žák plní povinnou školní docházku. Finance na ní získá buď z krajského úřadu, nebo si žádá z rozvojového programu (více u finacování). • Pro děti občanů třetích zemí a také pro azylanty či žadatele o azyl má být jazyková příprava organizována přímo v kmenové škole. Způsob organizace je pak na samotné škole. Integrační jazykový kurz i následnou podporu žákům s OMJ je možné organizovat např. : • odpoledne po výuce jako kroužek - rizikem této možnosti je únava dětí po celodenní přítomnosti na hodinách, kterým nerozumí • v rámci ŠVP jako volitelný (nebo nepovinný) předmět čeština jako druhý jazyk (ČDJ) - „Škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud se k němu při zahájení výuky přihlásí alespoň 7 žáků. (. . . ) V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy“ (48/2005 Sb. , § 5, odst. 1 a 3). Je tedy zřejmé, že škola může nabídnout žákům cizincům volitelný předmět ČDJ, který mohou navštěvovat žáci ze všech ročníků. Obsah předmětu je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného RVP ZV. • jako hodiny ČDJ v rámci změny rozvrhu; v rámci tohoto mimořádného opatření (následujícího po příchodu žáka uprostřed školního roku) pak tento žák nebo žáci dochází např. místo na hodiny českého jazyka na výuku ČDJ. • Následná jazyková podpora • Nově příchozí žáci cizinci mají tedy dnes již ze zákona nárok na bezplatnou jazykovou přípravu. Ale jak je to se žáky, kteří už v ČR pobývají delší dobu, česky se již celkem domluví, ale v jazykově náročnějších úkolech v ČJ i jiných předmětech stále selhávají? Mají nárok na podporu? Případně na jakou? • Žáci bez dostatečné znalosti vyučovacího jazyka jsou dnes již díky novele vyhlášky 147/2011 Sb. považováni za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) či sociálně znevýhodněné. Škola pak těmto žákům poskytuje tzv. vyrovnávací opatření. Jedná se o: • využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků • poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku • využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení • individuálního vzdělávacího plánu • služeb asistenta pedagoga • Kromě podpory při samotné výuce je možné poskytnout těmto žákům i podporu v podobě programu, který je v mnoha ohledech podobný nápravnému programu u žáků s vývojovými poruchami učení. Žáci pak mají možnost navštěvovat hodiny zaměřené na rozvoj češtiny jako druhého/cizího jazyka. A to opět buď v rámci rozvrhu (volitelný předmět) nebo odpoledne jako kroužek. Zahraniční průzkumy ukazují, že osvojit si druhý jazyk na akademické úrovni (což je předpoklad školního úspěchu) trvá průměrně pět až sedm let (více se o tom dozvíte například v teorii ledovce). Proto je dlouhodobá jazyková podpora prostřednictvím kurzu či doučování češtiny u cizinců na místě. Žáci potřebují dlouhodobý kurz češtiny pro cizince, kde si mají možnost osvojit základy češtiny z pohledu cizinců. Tím se zvýší i jejich šance na úspěšné studium na českých školách. • I tyto hodiny ČDJ je spolu s výše jmenovanými vyrovnávacími opatřeními možné financovat z rozvojových programů MŠMT. • A jaké je optimum? • META, o. p. s. vydala spolu s odborníky systémová doporučení, ve kterých jsme definovali optimální délkupřípravného jazykového kurzu (to jest kurzu, který by měl žák absolvovat ještě před vstupem do běžné výuky - tedy tzv. bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání) na 320 vyučovacích hodin (současná legislativa říká 70 hodin). Z hlediska dlouhodobé jazykové podpory jsou pak optimální 3 hodiny ČDJ týdně po dobu minimálně dvou let po vstupu do české školy.

Příklady dobré praxe • Programy integrace na bázi zviditelňování cizinců – pocit důležtosti • KAMARÁDI: Jak se nám tu líbí, co jíme, jak to tu vidíme, „Já a moji kamarádi Češi, Já a moji kamarádi cizinci X zviditelnění odlišnosti – problém jinakosti https: //www. zaedno. org/casopis/2017/kamaradi-3 -2017

MŠMT – podpora • Rozvojové projekty • „Zajištění podmínek základního vzdělávání žáků s postavením azylantů nebo účastníků řízení o udělení azylu na území ČR nebo dětí cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců“ • „Zajištění bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání dětí se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie“ • „Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků-cizinců z třetích zemí“, • Dotační program • „Podpora integrace cizinců na území ČR“), • Program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy • http: //www. msmt. cz/vzdelavani/informace-o-vzdelavanicizincu-na-uzemi-cr-pro-krajske-urady

Asistenti • Asistent pedagoga • Tlumočrní a překlady https: //cizinci. npicr. cz/tlumoceni-a-preklady/ • Adaptační koordinátor (od 2018) https: //cizinci. npicr. cz/adaptacni-koordinatori/ • • • po dobu prvních 4 týdnů výuky od jeho nástupu do školy. Pomoc s adaptací na české školní prostředí a se začleňováním do třídního kolektivu; se školními právy a povinnostmi, s běžným režimem a uspořádáním vyučovacího dne Pomoc s prostorovou orientací po škole včetně platných pravidel pro pohyb ve škole; nápomocen při zajišťování či realizaci úvodního kurzu českého jazyka pro děti/žáky cizince, následně pak i dalších navazujících jazykových kurzů. Částečně či kompletně se bude podílet na realizaci výuky základů českého jazyka přednostně pedagogický pracovník dané školy, v případě i externí pedagogický pracovník s minimálně středoškolským vzděláním ukončeným maturitou. nebudou docházet do rodin, ani do pedagogicko-psychologických poraden či jinam. Zájemci o adaptačního koordinátora mohou kontaktovat příslušného krajského koordinátora (vizte Kontakty).

Podopora vzdělávání – jazyk a reálie • Quadreso: http: //cizinci. nidv. cz/wpcontent/uploads/2016/10/NIDV_Quadreso-_A 3. pdf • http: //cizinci. nidv. cz/metodiky/ • http: //cizinci. nidv. cz/legislativa/

Zdroje • Titěrová, K. : Začleňování žáků – cizinců do českých škol. Dostupné z: http: //clanky. rvp. cz/wpcontent/upload/prilohy/11085/zaclenovani_zaku_cizincu_do_ceskyc h_skol. pdf • Fučík • Jarkovská a kol. • Svoboda • Bittnerová • Kohout Diaz