UEN Ph Dr Jitka ebov afakov UEN uen

  • Slides: 22
Download presentation
UČENÍ Ph. Dr. Jitka Šebová Šafaříková

UČENÍ Ph. Dr. Jitka Šebová Šafaříková

UČENÍ učení je jednou z podmínek trvalejší modifikace psychických nebo somatických funkcí, která vzniká

UČENÍ učení je jednou z podmínek trvalejší modifikace psychických nebo somatických funkcí, která vzniká na základě zkušeností odráží se závislost lidského chování na vnější faktory výsledkem učení je zkušenost, která má za následek nějakou změnu – v postoji, v chování člověk se učí různými způsoby – je ovlivňován vnitřními / paměť, motivace, vůle/ i vnějšími faktory paměť je předpokladem pro učení, bez ní je nemožné se něčemu učit

MECHANISMY UČENÍ 1. habituace – návyk, přizpůsobení nejjednodušší způsob učení je cvičení – dosahuje

MECHANISMY UČENÍ 1. habituace – návyk, přizpůsobení nejjednodušší způsob učení je cvičení – dosahuje se pouhým opakováním, jde o mechanické fixování podnětů do paměti jedince si navykne na daný styl přizpůsobí se situaci

MECHANISMY UČENÍ 2. učení se signálům – klasické podmiňování jde o proces, který vyvolává

MECHANISMY UČENÍ 2. učení se signálům – klasické podmiňování jde o proces, který vyvolává nepodmíněná reakce / vrozená, nenaučená/ podmíněnou tj. novou reakci, která je vázána na určité podmínky klasikem v dané oblasti je I. P. Pavlov / 1849 – 1936/ experimentoval se psy – krmení bylo spojeno se zvoněním, pes posléze začal slinit již na zvonění, podobně jako když dostává potravu naučil se reagovat na podmíněný podnět – zpočátku podnět neutrální, pak byl spojován v s podnětem nepodmíněným – s potravou – ten vyvolal slinění – to je signál, který vyvolá podmíněnou reakci

IVAN PETROVIČ PAVLOV Narození: 14. září 1849 v Rjazani Úmrtí: 27. února 1936 v

IVAN PETROVIČ PAVLOV Narození: 14. září 1849 v Rjazani Úmrtí: 27. února 1936 v Leningradu Byl ruský fyziolog, psycholog a lékař, který se zabýval studiem trávicích procesů a s nimi spojených reflexů. Studoval na Přírodovědecké fakultě v Petrohradě a na Vojenské lékařské akademii V roce 1904 obdržel za své výzkumy Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Klasické podmiňování nepodmíněný podnět – nepodmíněná reakce (např. jídlo – slinění) původně neutrální podnět,

Klasické podmiňování nepodmíněný podnět – nepodmíněná reakce (např. jídlo – slinění) původně neutrální podnět, např. zvonek, žárovka žádná reakce podmíněný podnět – žárovka - slinění podmíněná reakce

PROCESY KLASICKÉHO PODMIŇOVÁNÍ Generalizace – zobecňování – reflexní reakci vyvolají podněty, které se podobají

PROCESY KLASICKÉHO PODMIŇOVÁNÍ Generalizace – zobecňování – reflexní reakci vyvolají podněty, které se podobají původnímu stimulu – např. pes pokouše dítě, poté má dítě strach ze všech psů Vyhasínání a spontánní obnovení podmíněných reflexů – postupné slábnutí Diskriminace – rozlišování – proces, kdy se organismus naučí reagovat pouze na určité podněty a ostatní ignorovat –např. behaviorálně – terapeutická práce s dítětem, který pokousal zlý pes

PŘÍKLADY PODMIŇOVÁNÍ V PRAXI zkušenosti s nepříjemným nakupováním podaří-li se úspěch např. v daných

PŘÍKLADY PODMIŇOVÁNÍ V PRAXI zkušenosti s nepříjemným nakupováním podaří-li se úspěch např. v daných šatech, v symbolický den – tendence toto opakovat terapeutická práce s odnaučováním fobií, negativních zkušeností terapeutická práce při odvykání závislostí terapeutická práce při odvykání zlozvyků terapeutická práce využití pozitivních emocí např. z dětství, pocit bezpečí, jistoty a přenesení do jiné situace

MECHANISMY UČENÍ 3. učení operantní - instrumentální – učení se signálům je pasivní učení

MECHANISMY UČENÍ 3. učení operantní - instrumentální – učení se signálům je pasivní učení - jedinec očekává, co bude následovat učení operantní – je aktivní, spojení určité reakce s jejími důsledky – pozitivním nebo negativním efektem E. L. THORNDIKE / behaviorista 20 stol. v USA/– experiment prováděl na kočkách – zvíře se volně pohybovalo v kleci, a když se náhodně dotklo páčky, vysypala se mu do misky potrava – nejprve šlo o náhodu, později se zvíře naučilo chovat instrumentálně - páčka se stala nástrojem k tomu, aby zahnala hlad jde o učení hledání efektivní varianty – učení se pokusem a omylem činnost se později zpřesňuje – dochází ke zpevnění – k posílení - chování je odměněno či trestáno

OPERANTNÍ PODMIŇOVÁNÍ Edward Lee. Thorndike zákon účinku: pravděpodobnost opakování akce je zvýšena, pokud je

OPERANTNÍ PODMIŇOVÁNÍ Edward Lee. Thorndike zákon účinku: pravděpodobnost opakování akce je zvýšena, pokud je tato akce následována příjemným nebo uspokojujícím podnětem

UČENÍ SE VHLEDEM W. Köhler – pokusy s opicemi opice v kleci – měla

UČENÍ SE VHLEDEM W. Köhler – pokusy s opicemi opice v kleci – měla před sebou banán, na který však nemohla dosáhnout v kleci byly ještě dvě bambusové tyče, které se daly spojit šimpanz s nimi dlouho experimentoval, zanedlouho se mu podařilo je spojit a přitáhnout si banán experiment dokládá – situaci tzv. vhledu – podstatou je vnímání nových vztahů a souvislostí v dané situaci – styl se radikálně liší od postupu pokusem a omylem

MECHANISMY UČENÍ B. F. SKINNER / 1904 – 1990 /– klíčová osobnost amerického behaviorismu

MECHANISMY UČENÍ B. F. SKINNER / 1904 – 1990 /– klíčová osobnost amerického behaviorismu realizoval experimenty s holuby – naučil ho, aby na zatlesknutí se otočil o 360 st. doleva – chování pozitivně zpevňoval zrnkem pšenice, v počátku pootočení, posléze větší – tady se vyvíjela metoda učení tzv. postupná aproximace – přibližování se k cíli vypracoval koncepci tzv. operantního učení – aktivní jedinec se běžně projevuje – pátrá, zkouší, orientuje se – tzv. s operanty udržuje kontakt s prostředím a reaguje na důsledek pokud je operant pozitivně zpevněn – následuje odměna pokud je operant negativně zpevněn – následuje trest

OPERANTNÍ PODMIŇOVÁNÍ Burrhus Frederic Skinner

OPERANTNÍ PODMIŇOVÁNÍ Burrhus Frederic Skinner

B. F. SKINNER metoda postupné aproximace díky zpevňování operantního chování aplikoval do pedagogiky vytvořil

B. F. SKINNER metoda postupné aproximace díky zpevňování operantního chování aplikoval do pedagogiky vytvořil teorii programovaného učení - nové výukové formy 60. , 70. let 20. stol. – má 4 principy: 1. princip aktivní odpovědi – vychází z představy, že řešení je výsledkem vlastní aktivity, lépe se zafixuje 2. princip minimálních kroků – vychází ze známých a naučených vědomostí 3. princip průběžného odměňování – posilování naučeného pozitivní zpětnou vazbou 4. princip individuálního tempa – indiv. přístup

MECHANISMY UČENÍ 4. učení se nápodobou – imitací – experimenty realizoval A. BANDURA –

MECHANISMY UČENÍ 4. učení se nápodobou – imitací – experimenty realizoval A. BANDURA – tzv. observační učení – učení pozorováním modelu, který napodobujeme – imitujeme, model – imitátor experimenty s dětmi – kdy vysvětlil, že se jedinec neučí jen tomu chování, za které je odměněn, ale také, za které není odměněn – zpevněn –model experiment tři skupin dětí – scéna, kdy model agresivně napadl figurínu panáka – skupiny A – model byl pochválen, skupina B – byl pokárán, skupiny C- bez následků – výsledek – tendence děti při hře - napodobovat agresivní model

FORMY UČENÍ učení je ovlivněno intelektem, zkušenostmi a způsobem zpracovávání informací učení je závislé

FORMY UČENÍ učení je ovlivněno intelektem, zkušenostmi a způsobem zpracovávání informací učení je závislé na motivaci – ovlivňuje pozornost, reguluje se vůlí vesměs si ani neuvědomujeme, co vše se učíme 1. kognitivní učení – učení se poznatkům, info, a jejich uspořádání do celků, systémů 1. 1. učení se pojmům – hledání vztahů mezi pojmy 1. 2. učení poznávacích strategií – nápodoba i vlastní aktivita 1. 3. učení se obecných principům – porozumění a řešení

 2. učení morálně postojové – učení se zásadám, které jsou vyžadování z okolí

2. učení morálně postojové – učení se zásadám, které jsou vyžadování z okolí 3. učení senzomotorické – učení se manipulačním dovednostem – při práce, sportu 4. učení se orientaci v prostoru – využití smyslů 5. sociální učení – vychází z potřeby porozumět okolí, předcházet konfliktů, přebírat normy, hodnoty, postoje, sociální role 5. 1. identifikace – ztotožnění 5. 2. nápodoba – přijetí hotového vzorce chování – napodobujeme autority, osoby s prestiží, osoby, které mají pro nás nějakou hodnotu pozitivní nebo negativní 5. 3. učení se pozorováním – observační učení – chování, které pro nás má nějaký význam

EFEKTIVNÍ STRATEGIE UČENÍ úsilí jednotlivce i společnosti vede k posilování, ke zvyšování motivace učení

EFEKTIVNÍ STRATEGIE UČENÍ úsilí jednotlivce i společnosti vede k posilování, ke zvyšování motivace učení souvisí se kvalitními strategiemi, technologií školního vyučování – vychází z psychologických principů, opírá se pedagogické metody 1. učení pomocí kooperativních scénářů – zvýšení efektivity učení z textu ve dvojici, má dané kroky – text je rozdělen do pasáží – záleží na odborném textu každý se sám přečte část textu dvojice se střídá v roli reprodukujícího a posluchače posluchač si dělá poznámky, pak se vzájemně opravují následuje diskuse nad textem pak se mění role, pokračuje se v dalších pasážích

2. učení s akronymní oporou - akronym je soubor dobře zapamatovatelných písmen – SQ

2. učení s akronymní oporou - akronym je soubor dobře zapamatovatelných písmen – SQ 4 R – Thomas, Robinson, 1979 S – Survey – jedince si udělá základní orientaci ve struktuře učebního materiálu – vzniká představa učiva Q – Question – dotazy k tématu, co je známé a naopak – otázky proč, co, jak 4 R – Read – Reflex – Recite – Review - čtení, reflexe, vštípení do paměti, přehledné shrnutí

VÝVOJ PAMĚTI A UČENÍ od raného dětství základní mechanismy – asociace, generalizace, znovupoznání, vybavení

VÝVOJ PAMĚTI A UČENÍ od raného dětství základní mechanismy – asociace, generalizace, znovupoznání, vybavení – vyvíjejí se kapacita paměti, rychlost zpracování, strategie zapamatování – význam kontakt matky s dítětem, předřečové aktivity, emoční prožitek, nápodoba předškolní věk – 5 - 6 let – stále neuvědomované zapamatování informací – bezděčné zapamatování mladší školní věk 7 – 8 let – mechanické opakování učiva, senzomotorické, bez diferencování střední školní věk – 9 – 11 – ubývá mechanické zapamatování, učí se rozdělovat do souvislostí, učení se zpaměti, uvědomění si paměťových souvislostí dospívání – 12 - 15 let – vlastní systém zapamatování, efektivní strategie – selektivní učení, elaborace – uspořádání látky do svého systému – lepší vybavování, učí se odhadovat své paměťové schopnosti, identifikace

PORUCHY UČENÍ důvodů poruch učení je mnoho – dědiční sklony, odchylka ve vývoji mozku

PORUCHY UČENÍ důvodů poruch učení je mnoho – dědiční sklony, odchylka ve vývoji mozku a hemisfér aj. nejznámější vývojové poruchy učení – Dyslexie – porucha čtení Dysgrafie – porucha psaní, neschopnost rozlišovat některá písmena Dyskalkulie – neschopnost se naučit počítat Dysortografie – neschopnost se naučit správně pravopis Dysmuzie – porucha smyslu pro hudbu Dyspraxie – psychomotorické odchylky Poruchy bývají často provázeny syndromem ADHD – specifické obtíže při získávání základních školních vědomostí, obtíže v chování a nepřímo s nižší IQ, hyperaktivita syndrom ADH – obtíže bez hyperaktivity

DĚKUJI ZA POZORNOST

DĚKUJI ZA POZORNOST