Uc se spolenost Poznvac spolenost spolenost poznn knowledge

Učící se společnost • Poznávací společnost, společnost poznání, knowledge society • Naše období – přechodné • podobně helénská kultura – Ptolemajovci: antická kultura se rozšiřuje na východ, vstřebává prvky jiných kultur a dále je rozšiřuje • podobně i renesance

Vzdělávání pro 21. století • pedagogika - školstvím prochází: Ø každý sám Ø se svými dětmi Ø univerzita 3. věku • OSN zřídila UNESCO (sídlo v Paříži): podněcuje • • mezinárodní kontakty, odborné akademické poradenství – školství, věda, kultura → nové koncepce česká komise UNESCO - sekretariát při zahraničním ministerstvu 1993 – vznik zvláštní komise, složení mezinárodní, odborníci, demokratické a pluralistické zásady

Vzdělávání pro 21. století Ø v čele komise ještě před vznikem EU stál Francouz Jacques Delors Ø účel: jak by mělo vypadat vzdělávání ve 21. století Ø cíl: pokus o formulování uceleného celosvětového konceptu vzdělávání, zaměřeno hlavně do budoucnosti Ø šlo o to prozkoumat důsledky vyplývající ze světových trendů, školství přizpůsobit požadavkům globální společnosti 21. století Ø problém: rychlý růst poznatků → věkovým kategoriím přiměřený výběr toho, co musí zvládnout, aby se jejich příslušníci mohli pohybovat ve společnosti (zaměstnání apod. )

Vzdělávání pro 21. století Ø termín Education – Američani, nerozlišují vzdělávání a výuku. U nás vzdělávání = znalosti, výuka – etická a citová stránka věci Ø termín Learning – učení, metoda, jak se ke vzdělávání dochází • Formal Education – organizované vzdělávání, např. základní školy, jazykové školy, univerzity 3. věku • Nonformal Education – mimoškolní vzdělávání – např. kulturní domy, veřejné knihovny • Informal Education – vzdělávání z iniciativy jednotlivců, probíhá spontánně • vzdělávání od předškolního věku – rodinná výchova → mateřská školka → ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ → postgraduální studium → vědecké studium

Vzdělávání pro 21. století • vzdělávání od předškolního věku – rodinná • • • výchova → mateřská školka → ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ → postgraduální studium → vědecké studium Csc. → 19. stol. Francouzi → Rusko → Sovětský svaz → my x Ph. D. celoživotní vzdělávání – společnost blízké budoucnosti bude vyžadovat vzdělávání pro celý život vzdělávání – základní lidské právo a univerzální hodnota → v praxi složité, př. výběr vysokých škol (politická hlediska, protekce) ideální koncepce 6% rozpočtu na vzdělávání, u nás asi jen 3% rekvalifikační kurzy – jen účelové

Vzdělávání pro 21. století • VŠ – vzdělání by nemělo být jen účelové. Studenti si stěžují na zbytečné informace, ale jde snad o vzdělávání a budování osobnosti • člověk se nejvíc projevuje v době volného času • školství je velmi citlivé na změny → opatrná reforma, nutno přihlížet ke specifickým podmínkám té které země • Bílá kniha – myšlenky formulované už v zásadách OSN Ø tolerance názorové rozmanitosti a porozumění pro druhé (náboženství, filozofické proudy apod. ), demokratičnost, univerzálnost, kulturní identita, ochrana životního prostředí, zmírňování chudoby vzděláváním, problematika drog, kontrola porodnosti, otázka uchování zdraví

Vzdělávání pro 21. století • Jacques Delors – názory: Ø vzdělávání hraje klíčovou roli v individuálním a společenském rozvoji, ale nelze ho přeceňovat, je jen jedním z prvků Ø je to nástroj k potlačování negativních jevů – chudoba, segregace, směřuje proti válečným konfliktům Ø tvrzení: „dítě je otcem člověka“→ sledovat vývoj dítěte je seberealizace Ø je nutno zabudovat otázky všestranného formování osobnosti, budování vztahů mezi jedinci i národy

Vzdělávání pro 21. století • Komise si vytyčila specifické problémy 21. století: 1. globalita x lokální problémy (př. brazilské deštné pralesy) 2. univerzální x individuální 3. tradice x modernost 4. potřeba soutěže x obava o rovnost přístupu 5. množství znakově zaznamenaných věcí x poznání: společenský informační problém. Člověk by měl být vychováván tak, aby si mohl vybrat z hlediska svých zájmů 6. duchovní x materiální svět (spotřebitelský). Tvrzení: 21. století buď bude stoletím duchovním, nebo nebude vůbec

Pilíře vzdělanosti ve 21. století • • • 4 základní typy učení: učit se poznávat učit se jednat učit se žít společně učit se být Ø poslední tři zatím ponechávány spíše náhodě, poslední dvě nevyplývají automaticky z předchozích dvou Ø dosud převládá instrumentální koncept (dovednosti, znalosti, ekonomická způsobilost) – více zasaženo školství v USA než Evropa Ø fachidiotismus – lidé vidí úzký obor, ale nevidí souvislosti

Pilíře vzdělanosti ve 21. století Ø jde o rozvoj celé osobnosti směřující ke 4. principu učit se být Ø je o objevení tvořivého potenciálu jedince (Komenský – smyslem vzdělání vybudit tvořivé schopnosti v každém člověku) • učit se učit – nutno po celý život Ø ve vzdělání se učíme redukované a zjednodušené výsledky, ke kterým věda dospěla. Problémem je právě tato redukce – drží se pověry, nevědecké teorie, náboženské sekty Ø organizace Sisyfos – kluby skeptiků po celém světě, u nás nejvíce lékaři, brání vědu - věda je relativně svébytnou, skutečnost formující silou → formuje náš život

Pilíře vzdělanosti ve 21. století - výsledky vědy mohou ohrožovat lidskou kulturu (atomové zbraně, vývoj v genetice …) → věci využitelné i zneužitelné - lidské pojmové poznání je ve svém základu vědecké (= poznání na základě logických metod). Vzniklo a vyvíjí se proto, že pomáhá uspokojovat přírodní potřeby - vědě se dnes přičítá trojí účel: → vzdělávací – od dětského věku po celý život vzdělávání pro adaptování na společnost → komunikativní funkce – aby lidé mezi sebou dokázali komunikovat

Pilíře vzdělanosti ve 21. století → funkce kompatibility – s přírodním prostředím – korektiv dosavadního vědeckého poznání, to by mělo být uváděno do souladu s dosavadním vývojem přírody → věda dosud antropocentrická, jako filozofie • učit se poznávat → učit se jednat: ne ve smyslu např. výroby (učit se zacházet se strojem, udržovat ho apod. ), ale šířeji. Ø přechod od dovednosti ke kompetenci. Kompetence – je to specifický komplex dovedností a současně sociálního chování a způsobilosti k práci v týmu, iniciativnost a ochota riskovat, osobní angažovanost, schopnost komunikovat, umět pracovat s lidmi, připravenost zvládat konflikt – v sobě i mezi podřízenými

Pilíře vzdělanosti ve 21. století • učit se žít společně – globalizace, otázka přesunutí postižených do škol s „normálními“ studenty – problém sloučení speciální pedagogiky a pedagogiky – postižené děti se např. mnohdy opožďují Ø týká se mnohonárodnostních společností – překonání xenofobie (xenos z řečtiny, znamená cizinec, cizí). Jde o vztah k výsledkům výchovy v jiném prostředí • učit se být – 2 prameny: - Edgar Faure – Learning to be, Unesco, Paříž, 1972

Pilíře vzdělanosti ve 21. století - Erich Fromm – Mít neby být. Fromm němec, stal se Američanem, filosof, sociolog, psycholog: Ø srovnává dva způsoby (mody) přístupu ke světu: → mít – vlastnění věcí i znalostí, něco mít pro sebe → být – filosofické, probírá i z hlediska odlidštění Ø To be – blízké k Patočkovu pojmu přirozený život Ø učit se být – vnitřní cesta, jejíž fáze odpovídají přirozenému zrání: syntéza předchozích poznatků a zkušeností

Učící se společnost • Co způsobuje tento přechod? - rozvoj vědy (vědeckých poznatků), techniky a - • - komunikace globalizace Tyto příčiny vedou k propasti mezi: vnějškovým a vniterným technickým a sociálním objektem a subjektem evolucí přírody a evolucí lidské kultury (Drama evoluce, Evoluční ontologie, Ohrožená kultura)

Učící se společnost • Doba charakterizována: - odklonem od antropocentrismu k antiantropocentrickému či neantropocentrickému myšlení - antropocentrismus: původ v antických kulturách, upevněn v renesanci a osvícenství → silně zakořeněn - výsledkem postmodernismus styl myšlení ve filozofii, vědě, umění i běžném životě

Úloha vizí, strategií, prognóz a utopií v současném světě • Je třeba změnit současnou situaci v přístupu ke vzdělávání: - znalosti dětí narůstají astronomickou řadou - vzdělávací systém zůstává konzervativní • co je třeba udělat, aby se tento stav změnil? • V jakém pořadí, kdy a proč využijete vizí, strategií, prognóz a utopií?

Utopie • Vysněná země s dokonalým • • • společenským řádem Název podle románu Utopie Thomase Mora Filozoficky = apriorní konstrukce dokonalého státu Je žánrem sci-fi literatury Obecně: něco vysněného, neuskutečnitelného Mírně negativní zabarvení Další známé utopie?

Vize • Vidění do budoucna • Představa cílového stavu • Motto: budoucnost nemůžeme předvídat, ale můžeme ji ovlivnit • Umělecká představivost (fantazie) • Pojem někdy používán ve smyslu něčeho matoucího, nějakého přeludu či klamu • Vize žene skupinu za nějakým cílem (př. politika, věda, organizace), tj. mobilizuje, orientuje, koordinuje

Vize • Třeba nacházet nástroje, jak formulovat vizi a dosáhnout konsenzu. Vůdci toto mají dáno intuitivně • Dělíme na - osobní vize (pro každého) - totální vize (pro všechny) • Vizi vymýšlí jedinec, ta se pak dostává do sociálních procesů a žije si svým vlastním životem

Prognóza • Stanovení pravděpodobného vývoje různých jevů (sociologických, biologických) založených na logických vztazích, předpověď na vědeckém základě • Věda prognostika – věda o způsobu a formách vytváření prognóz, perspektivy vývoje určitého jevu • Člověk myslí ve varietách budoucího vývoje – jaké výsledky může mít jeho činnost do budoucna • Rozhoduje se i z hlediska historického a aktuálního

Strategie • Strategické myšlení – je schopnost • • • vidět dopředu (mít vizi) v širokých souvislostech a být o ní přesvědčen → obsahuje emocionální náboj - víru • Motto: mysli globálně, jednej lokálně (z širokých souvislostí odvoď něco konkrétního) Strategie = cesta ke stanovenému cíli Převzato z vojenství – základní způsob vedení boje a války. Válečné operace vedoucí k dosažení cílů. Politicky – činnosti vedoucí k dosažení vytyčených cílů, jednání ve správném směru Psychologicky – obecný postup, kterým člověk řeší problémy v inf. vědě?

Strategie • Strategie jsou dlouhodobé, je nutno k nim docházet postupně • Dělíme na – ofenzivní: aktivně o něco usiluji • • • – defenzivní: snažím se něco udržet, ušetřit Strategie jsou neměřitelné, posuzujeme konzistentnost jednání s představou Proti tomu taktika – krátkodobá Kybernetika – souhrn zásahů do řízeného procesu. Strategický aspekt: porovnáváme současný a chtěný stav, podle výsledku provádíme změny v řízení Dnes nejdůležitější strategie trvale udržitelného života – snaží se řešit existenční problém lidstva Strategie vzdělávání, řízení lidských zdrojů, rozvoje vědy

Učící se společnost • také poznávací společnost, znalostní společnost, • • společnost poznání – zatím jen vize naše společnost ne společnost znalostní, pouze společnost, jejíž ekonomika založena na znalostech P. F. Drucker – „Postkapitalistická společnost“: společnost kde rozhodujícím faktorem produkce není kapitál ani půda, ale znalosti. Třídy kapitalistů a proletářů nahrazeny kvalifikovanými odborníky využívajícími specializované znalosti (knowledge workers) a obslužnými pracovníky (service workers)

Učící se společnost • • 1. 2. 3. hlavním nástrojem tvorby bohatství aplikace znalostí v pracovním procesu → inovace, další zvýšení produktivního využití znalostí tři revoluce ve využití znalostí: fáze: 1780 – průmyslová revoluce: vědění aplikováno na nástroje, zpracovatelské a výrobní procesy a na výrobky fáze: 1880 – revoluce produktivity: poznání aplikováno na práci, ve výrobním procesu; pracovní postupy studovány, analyzovány a organizovány prostřednictvím aplikace znalostí fáze: 1955 – manažerská revoluce: vědění aplikováno na sebe samo, stává se výrobním faktorem; management poskytuje znalosti o tom, jak využít dnešního poznání, aby přinášelo výsledky a jaké nové znalosti jsou potřebné

Učící se společnost • tři druhy nových znalostí: - zdokonalování postupu, výrobku nebo služby - exploatace znalostí – využívání existujícich znalostí • • k vyvíjení nových postupů, výrobků nebo služeb inovace zvyšování produktivity odborných a obslužných prací je podmíněno procesem neustálého sebevzdělávání a sebezdokonalování výzva pro demokratizaci a vzdělávání v učící se společnosti nejde o množství informací, které jsou k dispozici, ale o to, do jaké míry jsme schopni si tyto informace osvojit vlastní myšlení je důležitější než přístup k informacím

Učící se společnost • úloha vzdělání: poskytnout kulturní základ, který umožní • • • poznat probíhající změny – naučit se vybírat informace, rozumět jim a umět je zařadit do historického kontextu tvorba znalostí – největší investice rozvinutých zemí (formální vzdělávání, vzdělávání zaměstnanců, výzkum a vývoj ≈ 20% HDP), přínos – vzrůst konkurenceschopnosti vzdělání musí přestat být monopolizováno školami – musí prostupovat celou společností prostřednictvím organizací, podniků, vládních agentur a nevýdělečných organizací: učící se a vyučující instituce moudrost člověka by měla udržet techniku a technologie na uzdě

Konzumní společnost • moderní společnost industriální, globální společnost • • • konzumní konzument – žádné potřeby nesmí být uspokojené celkově, ale pouze bezprostředně vztah mezi potřebou a jejím uspokojením obrácený: příslib uspokojení předchází potřebě, naděje na uspokojení je lákavější než reálné potřeby jde o vzrušení z nových dojmů spíše než o vlastnění, o sbírání prožitků v zájmu spotřeby konzument stále vystaven novým pokušením – stav neutuchající nespokojenosti kultura konzumní společnosti se netočí kolem učení, ale kolem zapomínání