tvrtek 15 bezna 2012 Ludk Rychetnk Northova vize

čtvrtek 15. března 2012 Luděk Rychetník Northova vize politicko ekonomického procesu. Governance

OSNOVA Doba hledání nových institucionálních uspořádání Možnosti institucionálního přístupu Douglass North: vize ekonomického procesu Tržní proces: podnikatelé objevují mezery v nabídce a vytváří nové Wealth creation or Wealth appropriation Governance: tvorba institucí - pravidel

V USA a VB: rozhoduje se o budoucím politicko ekonomickém uspořádání Západního světa : From “Age of New Finance” to “Age of ideological confusion” • 1990 -2005 dlouhodobá konjunktura - “Age of New Finance” <= přeceněný přínos technologických a finančních inovací (derivatives) • 2007 -8 Finanční krize, kolaps cen nemovitostí, cenných papírů, úvěrování • 2009 -10 Ekonomická krize: Vlády a centrální banky zachraňovaly hospodářství před zhroucením de facto znárodňováním bank a levným státním úvěrováním • 2012 Návrat ekonomické krize Rekorní zadluženost domácností a států. Rostoucí příjmy finančních a korporátních špiček (300+ násobky průměrných platů) vnímané jako neférové (stát zachraňoval banky a nyní je zadlužen) => Krize legitimity ekonomického systému a krize vládnutí

DISKUSE - OTÁZKY - NÁVRHY DISKUSE: “KRIZE KAPITALISMU? ” Financial Times, Hospodářské noviny, leden 2012 LONDÝNSKÝ MANAŽER GOLDMAN SACHS REZIGNUJE -> DISKUSE “MORALITY ON WALL STREET” New York Times, Financial Times, Lidovky, HN, 14. -16. 3. 2012 JAK OPRAVIT POLITICKO EKONOMICKÝ MODEL? • Martin Wolf “Seven ways to fix the system`s flaws”, FT 22. 1. 2012 (HN 24. 1. 2012) • Edward Luce “America's three takes on the crisis”, FT 18. 3. 2012 (HN 20. 3. 2012) INSTIUCIONÁLNÍ ANALÝZA A NÁVRHY (Wolf, Roubini): Regulace bankovního systému -> STABILITA Finanční investiční systém : OBNOVIT DŮVĚRU Distribuce zisků : ZMÍRNIT NEROVNOSTI Corporate Governance : INCENTIVES, DLOUHODOBÉ STRATEGIE Zdanění : DOSÁHNOUT NA BOHATÉ, ZDANIT MAJETEK (POZEMKY) Chránit politiku před plutokracií 4

Co může nabídnout institucionální ekonomie Douglasse Northe? Nar. 1920, profesor ekonomie Washington University v St Louis, člen Hooverova Institutu, spolunositelem Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1993 1981 Structure and change in economic history 1990 Institutional change and economic performace 2005 Understanding the process of economic change Analýza institutcí : teoretický klíč k předpokladům prosperity případně ke stagnaci a krizi?

Central puzzle of human history Hlavní historicko ekonomická záhada (North 1990 Institutions: 6, 7): . . „How have societies diverged? What accounts for their widely disparate performance characteristics? “. . What accounts for societies experiencing long-run stagnation or an absolute decline in economic well-being? “. . „jak a proč se hospodářský výkon různých lidských společností rozchází? Co vysvětluje jejich dramaticky odlišnou hospodářskou úroveň? “ (Proč vedle bohaté Severní Ameriky, Švýcarska nebo Norska jsou Bangladéš nebo Nigerie chudé? ). . „Proč, z jakých důvodů, společnosti upadají do dlouhodobé hospodářské stagnace nebo jejich hospodářská výkonnost přímo klesá? “

Douglass Norh: ústřední pojmy HUMAN INTERACTIONS - primitivní výchozí pojem (cf. Mises, Hayek) „TRANSAKČNÍ“ NÁKLADY: na poskytnutí a získání informací o vlastnostech zboží a služeb, na uskutečnění obchodu, náklady na ochranu vlastnických práv a vynucení smlouvy (North 1990 Institutions: 27 -28). INSTITUCE - PRAVIDLA JEDNÁNÍ A JEJICH PROSAZENÍ: Rules of game in a society, Humanly devised constraints that shape human interactions. . They structure incentives in human (political, social, or economic) exchange (Institutions: 3) Proč instituce vznikají ? aby omezily nejistotu a ušetřily na transakčních nákladech : “establish a stable structure to human interaction” (Institutions: 6) Příklady? Kvalita institucí spolu s technologií určují výši transakčních nákladů (North 1981 Structure: 61 -3) a tím i efektivnost hospodářství.

Central puzzle of human history 2 Příklad: proč a čím se liší hospodářská a životní úroveň ČR a Dánska ? (pořadí 2010 ze 139 zemí ve 12 „pilířích konkurenceschopnosti”) ČR Dánsko GDP 2010 per capita 1000 USD ppp 24. 2 40. 2 Global Competitiveness Index 2010 (of 139) 36 9 -------------------------------------------------1 Institutions: legal and administrative framework 72 5 2 Infrastructure 39 13 3 Macroeconomic environment 48 16 4 Health and primary education 43 20 5 Higher education and training 24 3 6 Goods market efficiency 35 13 7 Labor market efficiency 33 5 8 Financial market development 48 8 9 Technological readiness 32 6 10 Market size 42 52 11 Business sophistication 34 7 12 Innovation. 27 10 www 3. weforum. org/docs/WEF_Global. Competitiveness. Report_2010 -11. pdf

Adam Smith x Douglass North Jaké činitele považuje Adam Smith za rozhodující pro tvorbu bohatství? • Smith: Free trade Scale technologie + organizace dělba práce a specializace • Smith: Ale též: „systém přirozené svobody“: panovník, stát plní tři funkce (ale ne více): ochrana, spravedlnost, výstavba nezbytné infrastruktury (státní zásahy, „regulace“ jsou škodlivé) • North: Instituce motivace politika, úroveň vládnutí, které cílevědomě utváří instituce (North 2005 Understanding: Part II, Introduction, ch 12)

Formální a neformální instituce (1990 Institutions: ch 5, 6, 2005 Understanding: ch 2) Neformální instituce jsou pravidla chování zakotvená ve zvycích, konvencích, v nepsaných normách. Je pro ně charakteristické, že jsou doprovázeny podpůrnými hodnotami. Neformální pravidla chování (včetně různých tabu) má každá lidská společnost, i ta nejméně hospodářsky či politicky vyspělá. Formální instituce jsou formalizovány, tj. vyjádřeny v psaných zákonech, smlouvách a podobně (“Civilizace”) Doprovází je doplňující a interpretující konvence. Příklady?

STRUKTURA SYSTÉMU, SPOLEČNOSTI a EKONOMIKY: the political and economic institutions, technology, demography, and ideology (rysy, které se nemění) (1981 Structure and change in economic history: 3) The institutional framework consists of the political structure. . and the social structure – norms and conventions – that define the informal incentives in the economy. The structure defines the „way the game is played“ The structure is the basic determinant of the performance of an economy. It provides the incentives which shape the choices humans make. “ (Wealth creation or appropriation: To innovate and produce or to steal, cheat, „seek rent“ oportunistickou úpravou struktury)

Kultura (1990 Institutions: kapitola 5) Vědomosti, hodnoty a další činitele, které ovlivňují chování lidí a které se předávají z generace na generaci pomocí výchovy, učení, napodobování atd. Způsob přenosu je pro kulturu charakteristický: není geneticky zakódována nebo předávána. V tom se specificky lidská. Kultura je spjata s jazykem, který je jejím základním prvkem. Kultura je tedy společenským jevem. Kultura poskytuje pojmovou soustavu pro zakódování a interpretaci informace, kterou smysly dodávají mozku.

Zjemněný pojem INSTITUCE INSTITUČNÍ PRVKY (elements) = lidmi vytvářené nehmotné činitele, vnější pro každého jednotlivce, jehož chování ovlivňují (sdílená přesvědčení-beliefs, internalizované normy, sdílené vzorce myšlení a poznávání, společenská pravidla) INSTITUCE = systém institučních prvků, který vytváří pravidelnost v chování/jednání tím, že je umožňuje, řídí a motivuje (John Nye) => ZKOUMÁNÍ INSTITUCÍ musí být “context-specific” : brát v úvahu kontext relevantních institučních prvků PŘÍKLAD : Regulace lobbování : laissez-faire / minimální stát (není proč lobbovat!) / seberegulace parlamentu a lobbistů / zákonná regulace poslanců a úředníku i lobbistů v jakém kontextu mohou být tyto varianty účinné ?

Ergodická vs. neergodická ekonomika RISK vs. UNCERTAINTY Ergodická ekonomika: základní institucionální struktura je stálá, nadčasová. Pravděpodobnosti jevů odvozené z pozorování minulosti lze je použít pro předvídání – situace rizika. (General Equilibrium model, Rational expectations hypothesis, Efficient Market hypothesis, „Representative agent“ model (vs. heterogenous agents)) Reálný politicko ekonomický proces má spíše neergodický charakter v důsledku inovací ve vědě, technologii, kultuře, institucích a propletenci jejich důsledků a zpětných vazeb a konfliktů (North 2006 Understanding) Společnost žije v podmínkách statisticky vyhodnotitelného rizika, ale i radikální nejistoty Nejistotu se snaží omezit mj. pomocí institucí, včetně institucí regulace konfliktu Frank Knight (1921), Keynes (1921) : risk vs. uncertainty

JAKÁ MIKROEKONOMIKA ODPOVÍDÁ NEERGODICKÉMU POJETÍ HOSPODÁŘSKÉHO PROCESU ? Trh : nikoliv rovnovážný stav po maximalizaci cílové funkce v daných známých podmínkách (dostupná informace), ale proces: podnikatelé objevují mezery v nabídce, zaplňují je a vytváří při tom nové mezery (“series of social interactions and acts of coordination” (Soto 2008: 1) Podnikáním vznikají informace : “dispersed, tacit knowlege”, přenáší se především prostřednictví cen (Hayek 1945) Podnikání je tvůrčí a soutěživá činnost : ”competition consists of a dynamic process of rivalry” - soutěžící se učí koordinovat své jednání s poptávkou jiných -> tendence k rovnováze ENTREPRENEURSHIP - COMPETITION - COORDINATION => SPONTANEOUS SOCIAL ORDER (Sojka 2010: k 8. 3, Soto 2008: ch 1 a 2) MODEL OF “PUNCTUATED LOCAL EQUILIBRIA” ?

Umění žít v měnícím se světě - umění vládnout Age-old dilemma of societies: Establishing and maintaining social order in the context of dynamic change has been an age-old dilemma of societies and continues to be a central problem in the modern world. (North 2005 Understanding. . , p. 103) (Post)moderní svět: „Non-ergodic world“, (North 2005 Understanding p. 19 -22) „Age of radical transformations“, „state in flux“ (Dror: 1, 2) „Zrychlující se (akcelerující) společnost“ (Petrusek) „Tekutá modernita“ (Bauman)

„Paradox“ vztahu člověka k jeho prostředí Arnold Toynbee 1940, Miroslav Petrusek 2006: Člověk zůstává geneticky téměř nezměněn, jeho prostředí se však mění a lidskou zásluhou či vinou se mění stále rychleji. Člověk se může přizpůsobovat a reagovat na měnící se prostředí pouze změnami v kultuře – lepším způsobem života a lepším vládnutím Otázka/dilema: je schopen včas nalézt a uskutečnit adekvátní kulturní odpovědi na měnící se výzvy prostředí?

Diagram 1: Politicko ekonomický proces jako zpětná vazba - učení se vládnout INTENTIONS PERCEIVED REALITY --------ALTERED PERCEIVED REALITY BELIEFS: ideologies-> ->blueprints GOVERNANCE: POLICIES INSTITUTIONS => success/failure uncertainty LEARNING ‚REALITY‘: Process of politico-economic life in a given natural and geopolitical environment

Zpětná vazba v diagramu 1 člověk <--> kultura <--> vnější prostředí Kultura je vůči vnějšímu prostředí oknem člověka, ochranným pláštěm a nástrojem. Kultura zahrnuje obraz světa (perceived reality), soustavy přesvědčení (beliefs, values), tj. neformální instituce, podle nichž člověk formuluje politiky a strukturuje formální instituce. Úspěch nebo neúspěch politik, zásahů do prostředí je v lepším případě podnětem k rozvoji kultury, zlepšení teorie, opravě politiky; v horším případě vede k zaostávání až zániku kulturního společenství => Problematika GOVERNANCE

DVOJJEDINÁ POTŘEBA SPOLEČNOSTI: ŘÁD A SVOBODA Dva nejdůležitější úkoly vládnutí a správy: I. zajistit a dlouhodobě udržet řád ve společnosti II. při tom co nejméně omezit lidskou svobodu a tím i schopnost lidí, společnosti inovovat, rozvíjet kulturu a hledat odpovědi na výzvy měnícího se prostředí. NB! Vládnutí a správa je záležitostí nejen vládce (mocenského centra), ale společnosti jako celku: ->jak lidé přijímají a projevují svou spoluodpovědnost za stát a řád v něm, ->jak dodržují normy života ve společnosti a ->jak jsou nároční na výkon vládnutí. JSME ZODPOVĚDNÍ A SEBEVĚDOMÍ OBČANÉ? (Rychetník 2012)

Otázky: 1 Jak společnost snižuje nejistotu dění a zavádí řád? 2 Vysvětlete Knightovo rozlišení rizika a nejistoty (risk vs. uncertainty) a Northovy pojmy „ergodická a neergodická ekonomika“. Mikroekonomické souvislosti ? Proč North považuje představu neergodického světa za lépe vystihující realitu. Načrtněte model zpětné vazby mezi člověkem a prostředím.

Odkazy a povinná četba : Douglass North 1981 Structure and change in economic history. New York: Norton (doporučená četba zvláště: str. 312) Douglass North 1990 Institutions, institutional change and economic performance. Cambridge University Press (povinná četba: str. 11 -26; doporučená četba zvláště: 27 -45) Douglass North 2005 Understanding the process of economic change. Princeton University Press (povinná četba: str. 1322) Milan Sojka 2010 Dějiny ekonomických teorií HBT (doporučená četba: North: kap. 20. 1, Mises a tržní rovnováha: kap. 8. 3)

Doporučená četba Robert Skidelsky 2010 Keynes. The Return of the Master. Penguin Books £ 5 (£ 10) ”Capitalism in crisis. ” Financial Times Series, Jan-Feb 2012 (výběr: Hospodářské noviny 15. 1. - 24. 1. 2012) Jesús Huerta de Soto 2008 The Austrian School. Market Order and Entrepreneurial Creativity (chap. 1 Essential principles of the Austrian School, chap. 2. Knowledge and entrepreneurship) £ 25 Hayek 1945 “The use of knowledge in society”, AER v. 35, No. 4: 519 -30 John Nye “Institutions and the Institutional Environment” in Eric Brousseau, Jean-Michel Glachant eds 2008 New Institutional Economics. A Guidebook. Cambridge Yehezkel Dror 2001 The capacity to govern. London: Frank Cass David Landes 1999 The wealth and poverty of nations, český překlad 2004: Bohatství a bída národů: proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí (kap. 1 -6, 29. Pohled historika na ekonomickou problematiku) Luděk Rychetník 2012 Svobodný řád. Vyšehrad Miroslav Petrusek 2006 Společnost pozdní doby. SLON Luděk Rychetník 2006 „Institucionální analýza“