Tvrd nebo mkk vegetan vda Historick a fytogeografick
Tvrdá nebo měkká vegetační věda? Historické a fytogeografické aspekty studia vegetace na příkladu subkontinentálních doubrav LUŽNICE 2002
O čem to nebude • syntaxonomie subkontinentálních doubrav • proměnlivost s. d. vzhledem ke stanovištním podmínkám • proměnlivost s. d. v rámci areálu
O čem to bude 1) Postavení subkontinentálních doubrav v ekologickém prostoru 2) Postavení subkontinentálních doubrav v krajině 3) Sukcesní status subkontinentálních doubrav (časová dynamika v měřítku desítek - stovek let) 4) Postavení subkontinentálních doubrav v postglaciálním vývoji lesa a) Relikty: jaké a hlavně proč? b) Relikty versus sukcesní stabilita/nestabilita subkontinentálních doubrav c) K metodám rekonstrukce postglaciálního vývoje středoevropského lesa: space-for-time substitution (©M. Chytrý) 5) Je tohle věda? (O kytkách na kopcích atd. )
dubohabřina kyselá doubrava = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj dost světla i bazí xerofilní doubrava vápnomilná bučina
dubohabřina kyselá doubrava = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj dost světla i bazí xerofilní doubrava vápnomilná bučina +- azonální stanoviště
dubohabřina kyselá doubrava = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj dost bazí dost světla subkontinentální dost doubrava světla i bazí Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, xerofilní vápnomilná Brachypodium pinnatum, Molinia aru. , doubrava bučina Festuca heterophylla, Primula veris. . . +- azonálnístanoviště
střední Polabí, Hradčanská kuesta u Žehuně, 22. 8. 2002 (idealizace) 3 2 1 4 šipák jasan habr olše 1 dub letní & zimní 3 5 1 - polabská teplomilná smíšená doubrava sv. Carpinion 2 - česká xerofilní doubrava, poněkud ochuzený mezofilnější typ (Lathyro versicoloris-Quercetum/Corno-Quercetum) 3 - mochnová doubrava as. Potentillo albae-Quercetum 4 - porost Quercus/Carpinus s chudým podrostem 5 - bažinná olšina as. Carici acutiformis-Alnetum
Otázka první: KLIMAX? Jaké je postavení subkontinentálních doubrav v kontextu středoevropské lesní vegetace z hlediska střednědobé temporální dynamiky (desítky - stovky let, tj. sukcese)? ustávání lesní pastvy 1800 intenzifikace průmyslu 1850 zelená revoluce/převod pařezin 1900 1950 2000
Odpověď první subkontinentální doubrava Potentillo-Quercetum s. l. 1950’s + 40 let = dubohabřina Carpinion 1990’s Kwiatkowska & Wyszomirski 1988, Jakubowska-Gabara 1993, Panufnikowa & Kwiatkowska 2000
Změny ve složení stromového (a 1, a 2) a keřového (b) patra doubrav Bialowiežského národního parku Jakubowska-Gabara 1993
Otázka první: KLIMAX? Jaké je postavení subkontinentálních doubrav v kontextu středoevropské lesní vegetace z hlediska střednědobé temporální dynamiky (desítky - stovky let, tj. sukcese)? ustávání lesní pastvy 1800 intenzifikace průmyslu 1850 zelená revoluce/převod pařezin 1900 1950 Proč je důležité, jestli ne-KLIMAX a) rekonstrukce středoevropské floro- a cenogeneze b) tzn. i rekonstrukční vegetační mapy a mapy potenciální přirozené vegetace c) ochranářské důvody 2000
Otázka druhá: REFUGIUM? Jsou subkontinentální doubravy, analogicky k reliktním borům, kontinuálně v průběhu holocénu existujícím/vznikajícím společenstvem, jež umožňilo přežití světlomilné lesní flóry starého holocénu (tisíce let, tj. cenogeneze)? PREBOREÁL 10 500 B. P. BOREÁL ATLANTIK SUBBOREÁL SUBATLANTIK SUBRECENT 0 52 P. P.
Otázka druhá: REFUGIUM? Jsou subkontinentální doubravy, analogicky k reliktním borům, kontinuálně v průběhu holocénu existujícím/vznikajícím společenstvem, umožňivším přežití světlomilné lesní flóry starého holocénu (tisíce let, tj. cenogeneze)? PREBOREÁL ATLANTIK SUBBOREÁL SUBATLANTIK 10 000 B. P. SUBRECENT 0 52 P. P. ANO Přirozené refugium staroholocénní flóry NE Kde se vzala sukcesní nestabilita? Sukcesní změny jsou návratem k přirozenému stavu Kde se vzaly reliktní druhy?
Relikty? O. K. , připusťme, ale kde se potom vzala sukcesní nestabilita? Je novým jevem, souvisejícím s recentní eutrofizací krajiny? Existovala vždy, ale ponechání lesů sukcesi je něčím od atlantika nevídaným? Existují dva typy subkontinent. doubrav, s odlišnými stanovištními podmínkami? Primární, sukcesně stabilní, přirozená refugia světlomilných lesních druhů (např. na lehčích půdách) Mladší, antropogenní, sukcesně nestabilní, stanoviště reliktů max. druhého řádu (např. na těžších půdách)
Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution dnešek dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru. , Festuca heterophylla, Primula veris. . . zonální stanoviště střední Evropy
Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution 10 000 B. P. ? dost bazí dost světla boro-březo(-dubové) mezofilní lesy zonální stanoviště střední Evropy ve starém holocénu s ča dnešek dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru. , Festuca heterophylla, Primula veris. . . zonální stanoviště střední Evropy
Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution 10 000 B. P. dost bazí dost světla dnešek 14° 28’’ 82° 57’’ zeměpisná délka boro-březo(-dubové) mezofilní lesy zonální stanoviště střední Evropy ve starém holocénu dost bazí dost světla hemiboreální lesy tř. Brachypodio pinnati. Betuletea zonální stanoviště jižní Sibiře dnes s ča dnešek dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru. , Festuca heterophylla, Primula veris. . . zonální stanoviště střední Evropy
Jermakov et al. 2000
třída Brachypodio pinnati-Betuletea, as. Pyrethro corymbosi-Pinetum sylvestris (druhové složení a frekvence druhů na základě 12 snímků) E 3: Betula pendula 5, Pinus sylvestris 5, Betula pubescens 4, Quercus robur 2, Larix sibirica 3, Sorbus aucuparia 2, Salix caprea +, Populus tremula 3, Padus avium 3, Tilia cordata 1; E 2: Rosa majalis 5, Cotoneaster melanocarpus 1, Cerasus fruticosa +, ; E 1: Brachypodium pinnatum 5, Calamagrostis arundinacea 5, Dactylis glomerata 5, Melica nutans 5, Achillea millefolium 5, Betonica officinalis 5, Chamaecytisus ruthenicus 5, Filipendula vulgaris 5, Fragaria vesca 5, Galium boreale 5, Hieracium umbellatum 5, Lathyrus pisiformis 5, Lathyrus vernus 5, Origanum vulgare 5, Pulmonaria mollis 5, Pyrethrum corymbosum 5, Rubus saxatilis 5, Solidago virgaurea 5, Stellaria holostea 5, Veronica chamaedrys 5, Viola canina 5, Viola collina 5, Aegopodium podagraria 4, Bupleurum aureum 4, Carex rhizina 4, Campanula persicifolia 4, Digitalis grandiflora 4, Dracocephalum ruyschiana 4, Galeopsis bifida 4, Geranium pseudosibiricum 4, Geranium sylvaticum 4, Poa nemoralis 4, Polygonatum odoratum 4, Silene nutans 4, Seseli libanotis 4, Trifolium medium 4, Vicia cracca 4, Vicia sepium 4; Adenophora liliifolia 2, , Pleurospermum uralense 2, Veronica spuria 2, Tephroseris integrifolia +, Aconitum anthora +; Jermakov et al. 2000
Obecné problémy studia ve velkém časovém a prostorovém měřítku 1) Kde vzít data o minulosti? aneb Každá kytka dobrá 2) Kostelní hůrka není Krakatau: Experiment na krajinné úrovni? 3) Co na to GAČR? : Máte na to pět let! 4) Aktualismus? Proč ne, ale odsud posud. (Meze analog v čase a prostoru. ) 5) Zachrání nás molekulární biologie? Bod obratu, nebo humbuk?
Neuhäuslová et al. 2001
- Slides: 21