Tvorba VY32INOVACEKARBULOVA CEJJAZ 16 LITERRN DRUHY EPIKA m

Tvorba VY_32_INOVACE_KARBULOVA. CEJJAZ. 16

LITERÁRNÍ DRUHY EPIKA má děj, příběh, časové a příčinné souvislosti LYRIKA zachycuje pocity, nálady DRAMA -děj, dialog ( rozmluva) a monolog ( samomluva) = přímá řeč postav, divadelní hry LYRICKOEPICKÉ SKLADBY - děj, verš, city

Formy epiky A. veršované : Ø bohatýrská píseň Ø historický zpěv, epos ( rozsáhlý děj) Ø legenda ( vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky) B. veršované i prozaické: Ø báje, pohádka, pověst, bajka

Ø báje ( mýtus) = pokus o výklad světa, přírodních jevů, hrdinové - bohové Ø pohádka - nepravděpodobný děj, dobro vítězí nad zlem, nadpřirozené bytosti (víly, vodníci, čerti aj. ), klasická a moderní, objevují se čísla 3, 7, 9, 12 Ø pověst - o minulosti národa, pravdivé jádro + fantazie, váže se k určité osobě, místu, původně žánr lidové slovesnosti Ø bajka - ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti ( osel – hloupost, lev – síla, sova – moudrost aj. ) - mravoučný závěr ( pointa)

Autoři bajek Řecko - Ezop Francie - La Fontaine (*1621 - † 1695), Bajky (Fables 1668 - 1694), 12 knih, vrcholná francouzská sbírka bajek 17. stol. , zdrojem v prvních šesti knihách mu byl Ezop Krylov (*1768 - † 1844) v Rusku, tvůrcem ruské národní bajky, četné jeho názory a postřehy, přešly v lidová přísloví a rčení u nás I. Olbracht (*6. 1. 1882 - † 30. 12. 1952) O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách ( staroindické bajky)

Krylov - Balvan ( 1814) Na poli balvan dešti nadává: „ Našumí toho, ohava! Každý ho jako hosta vítá potěšeně a laskavě. A on se zdrží hodinku a dvě a kdovíkde zas po světě lítá. To mne si, prosím, nikdo nepovšimne! A já – na jaře, v létě, v zimě Ležím tu tiše, skromně od věků. Nezalíbíš se člověku, O vděku nemá ani ponětí. “ Vtom žížala se z brázdy vynoří a na balvan se oboří : „Mlč! Déšť na pole zřídka zaletí, zahání ale zásuchu a hlad, napájí každé stéblo, každou snítku. Ty poli jsi, pravda, staletí, však válíš se tu zcel bez užitku. I v úřadech bývají balvani, co čtyřicet let jenom statovat na jednom místě mají nadání. Přeložila. H. Svobodová

C. prozaické: Ø povídka, novela, román Ø novinářská próza ( reportáž, fejeton aj. ) Ø povídka- kratší příběh, jednoduchý děj, většinou časově i místně určen, hlavní postavy se moc nevyvíjejí, většina povídek končí pointou - vznik v 19. století, nejoblíbenější žánr ve 20. století - zakladatelem žánru např. detektivních a hororových povídek je Edgar Allan Poe - světoví autoři - Ernest Hemingway, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Anton Pavlovič Čechov, Guy de Maupassant - čeští autoři - Karel Čapek, Jan Neruda, Jaroslav Hašek aj.

Ø novela (italsky novinka) - prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka - děj je soustředěn na jednu událost, epizodu ze života - překvapivý závěr - za zakladatele žánru i označení je pokládán italský renesanční spisovatel Giovanni Boccacio, autor sbírky sta novel Dekameron Ø k vrcholným česky psaným novelám patří Babička od Boženy Němcové, Krysař Viktora Dyka, prózy Arnošta Lustiga

Ø román - větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií - druhy románů: bukolický román ( ve starém Řecku) rytířský román ( Anglie, Francie) historický román pikareskní román ( Španělsko) román-řeka nový román dobrodružný román ( vzniká v Anglii)- detektivní, fantastický realistický román ( vzniká ve Francii) naturalistický román ( Francie) romantický román ( Francie) psychologický román ( Rusko)atd.

- měl obsahovat minimálně 40 000 slov - za první román lze považovat Příběh prince Gendžiho napsaný japonskou dvorní dámou Murasaki Šikibu v roce 1007; vypravuje příběh císařova levobočka a jeho hledání životní lásky - termín román vznikl ve středověku - „conte roman“ (románské vyprávění) začala v románsky mluvících zemích označovat literární díla psaná v národním jazyce (místo tehdy běžné latiny)

• novinářská próza Ø reportáž Ø fejeton - protějšek k hlavním článkům, krátký komentář, článek, vtipné zpracování zdánlivě nevýznamného, ale zajímavého tématu, subjektivita, vlastní zážitky autora - zábavný sloh, satira, ironie, nadsázka, humorné postřehy, hyperbola ( nadsázka) - měl by mít pointu, obsahovat nečekané pohledy na věc, vést čtenáře k zamyšlení nad tématem (proto často obsahuje nezodpovězené otázky) • zahraniční fejetonisté - Victor Hugo, Heinrich Heine • u nás - Jan Neruda (Žerty, hravé i dravé), Karel Poláček

Formy lyriky óda - oslavná báseň elegie ( žalozpěv) hymnus - slavnostní píseň ( popěvek) epigram - krátká satirická báseň pásmo - druh moderní poezie sonet ( znělka)

Formy lyriky • óda - oslavná báseň, oslavování nějaké osoby, boha, větší rozsah • hymnus - slavnostní píseň ( týká se národa, vlasti, oslava boha, hrdiny aj. ), menší rozsah • elegie ( žalozpěv)- vyjadřuje smutek nad nějakou ztrátou • píseň ( popěvek) - prostá, zpěvná báseň - lidová, umělá • epigram - krátká satirická báseň s výraznou pointou, upozorňuje na nějaký problém, často má jen dva verše, nejznámější náš autor Karel Havlíček Borovský, zakladatelem byl římský satirik Martialis

Epigramy K. H. Borovského Nechoď Vašku s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme. Odkud vzalo - zkouším žáky jméno Rakous počátek? Od raků, neb oni taky chodí pořád nazpátek. Pomodli se, Čechu, k svatému Vojtěchu, by tě vzaly samostatné národy do cechu.

• pásmo - druh moderní poezie, rozsáhlejší báseň, polytematičnost ( více témat), volná asociace = jedna představa se volně váže, volný verš - souvisí s poetikou surrealismu - vlastním zakladatelem žánru je Guillaume Apollinaire báseň Pásmo z roku 1912 - u nás například Vítězslav Nezval

• sonet ( znělka) - z provensálského sonet nebo z italského sonetto, tj. písnička) - útvar vznikl ve 13. století - 14 veršů (4 + 3 + 3) - Itálie - Francesco Petrarca (1304 - 1374), Dante Alighieri (1265 - 1321), William Shakespeare v Anglii, u nás Kollár, Vrchlický, Machar, Nezval aj.

Lyricko - epické skladby balada romance poéma

Lyricko - epické skladby • balada - pochmurný děj, tragický závěr, psána ve verších, zhuštěný děj - typy balad - lidová, klasická, sociální, villonská balada - klasická – vliv lidové slovesnosti, nadpřirozené jevy, bytosti, otázky viny a trestu, porušování přírodních zákonitostí - K. J. Erben – Kytice - sociální - nevystupují zde nadpřirozené bytosti, nositelem tragičnosti jsou společenské poměry = vztahy ve společnosti, problémy mezi lidmi - J. Vrchlický, J. Neruda, J. Wolker aj.

• romance - protiklad balady - veselá báseň, šťastný konec - J. Neruda – Balady a romance

• poéma - termín pochází z ruštiny, básnická povídka ( tj. rozsáhlejší epická nebo lyricko-epická skladba) - zpravidla delší než běžná báseň, skládá se z několika zpěvů - lyrické složky převládají nad epickými - děj bývá potlačen na úkor líčení pocitů, dojmů a nálad - Bachčisarajská fontána – A. S. Puškin (Rusko) - Childe Haroldova pouť – G. G. Byron (Anglie) - Máj - Karel Hynek Mácha (Čechy)

Formy dramatu tragédie komedie melodram činohra opera opereta muzikál loutkové divadlo černé divadlo

Formy dramatu • tragédie - nerovný zápas hlavního hrdiny končí jeho smrtí, vznik v Řecku • komedie - veselý děj, komické prvky, výsměch chybám a nedostatkům • činohra - divadelní hra o činech a skutcích lidí, zobrazuje nějaké vážné společenské, obecně lidské či mezilidské vztahy a problémy, nekončí vždy tragicky • melodram - dramatická báseň, recitované slovo doprovázeno hudbou, vzniknul v 18. století

• muzikál - spojuje literaturu, hudbu a tanec, děj - jako první muzikál vůbec je označována Show boat (česky Loď komediantů) z roku 1927 v New Yorku, nejdůležitějším místem vývoje muzikálu byla newyorská Broadway - u nás - Starci na chmelu, Dracula, Johanka z Arcu, Monte Cristo, Tři mušketýři, Kleopatra - divadlo Karlín v Praze • opera - text ( libreto) zpívaný za doprovodu hudby • opereta - hudebně - dramatický divadelní útvar zábavního rázu, v němž se střídá mluvené slovo se zpěvem (nejznámější a nejlepší česká opereta je Polská krev)

Otázka - odpověď Zapněte na F 5 a pokoušejte se odpovídat. Při dalším klepnutá vá, naběhne správná odpověď.

Literární druhy a žánry - opakování • Ø • Ø • Ø 1. Vyjmenujte základní literární druhy. epika, lyrickoepické skladby, drama 2. Podstata epiky. má děj, příběh, časové a příčinné souvislosti 3. Který literární druh zachycuje pocity a nálady? lyrika 4. Který literární druh je ve verších a má děj? lyrickoepické skladby - děj, verš, city 5. Co je to monolog, ve kterém literárním druhu ho najdeme? přímá řeč, samomluva, drama 6. Co je to dialog, ve kterém literárním druhu ho najdeme? přímá řeč, rozhovor, drama

• 7. Podstata dramatu. Ø děj, dialog (rozmluva) a monolog ( samomluva) = přímá řeč postav, divadelní hry • 8. Formy ( žánry)epiky veršované i prozaické Ø báje, pohádka, pověst, bajka) • 9. Podstata legendy. Ø vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky • 10. Podstata báje, jak ji říkáme jiným slovem? Ø mýtus = pokus o výklad světa, přírodních jevů, hrdinové – bohové • 11. Charakteristika pohádky. Ø nepravděpodobný děj, dobro vítězí nad zlem, nadpřirozené bytosti (víly, vodníci, čerti aj. ), klasická a moderní • 12. Podstata pověsti. Ø pověst - o minulosti národa, pravdivé jádro + fantazie, váže se k určité osobě, místu, původně žánr lidové slovesnosti)

• 13. Bajka - charakter, význam, autoři. Ø ze života zvířat či zosobněných věcí, jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti - pokrytectví, lstivost, intriky, mravoučný závěr – pointa, Ezop v Řecku, La Fontaine ve Francii, Krylov v Rusku, u nás I. Olbracht - O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách • 14. Vyjmenujte formy ( žánry) epiky prozaické. Ø povídka, novela, román, novinářská próza) • 15. Charakterizujte povídku. Ø kratší příběh, jednoduchý - nejoblíbenější žánr ve 20. století, většina povídek končí pointou) • 16. Charakterizujte novelu, kdo je považován za zakladatele tohoto žánru, kterou knihu napsal; čeští autoři novel. Ø italsky novinka, prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, děj je soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr, italský renesanční spisovatel Giovanni Boccacio - Dekameron; Babička od Boženy Němcové, Krysař Viktora Dyka, prózy Arnošta Lustiga)

• 17. Charakter románu, druhy románů novějšího typu, ke kterému literárnímu žánru ho řadíme? Ø větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií, v epice, historický, dobrodružný, realistický, naturalistický, psychologický, scifi, román – řeka • 18. Druhy románů staršího typu, ke kterému literárnímu druhu ho řadíme? Ø k epice, bukolický, rytířský, pikareskní • 19. Ve které zemi psali bukolický román? Ø ve starém Řecku • 20. Ve které zemi vznikl naturalistický román, kdo byl jeho hlavním představitelem? Ø ve Francii, Emil Zola, Zabiják • 21. Ve které zemi vznikl pikareskní román? Ø ve Španělsku

• Ø • Ø • Ø 22. Ve kterých zemích vznikl román? v Anglii a ve Francii 23. Útvary novinářské prózy. reportáž, fejeton, sloupek … 24. Co je to fejeton, kteří čeští autoři psali fejetony? protějšek k hlavním článkům, krátký komentář, článek, vtipné zpracování zdánlivě nevýznamného, ale zajímavého tématu, subjektivita, vlastní zážitky autora, Jan Neruda, Karel Poláček a Karel Čapek, Ludvík Vaculík, Rudolf Křesťan) 25. Formy ( žánry) lyriky – vyjmenujte jednotlivé útvary. óda, hymnus, elegie, píseň ( popěvek) - prostá, lidová, umělá, epigram, pásmo 26. Co je to óda? oslavná báseň, oslavování nějaké osoby, boha, větší rozsah

• 27. Co je to elegie ? Ø žalozpěv- vyjadřuje smutek nad nějakou ztrátou • 28. Co je to epigram, kdo je naším nejvýznamnějším autorem epigramů? Ø krátká satirická báseň s výraznou pointou • 29. Co je to hymnus? Ø slavnostní píseň ( týká se národa, vlasti, oslava boha, hrdiny aj. ) • 30. Co je to sonet, struktura, podstata, kde a kdy vznikl, hlavní autoři. Ø znělka, z provensálského sonet nebo z italského sonetto, tj. písnička, 13. století, 14 veršů (4 + 3 + 3), Itálie - Francesco Petrarca (1304 - 1374), Dante Alighieri (1265 - 1321), William Shakespeare v Anglii, u nás Kollár, Vrchlický, Machar, Nezval aj.

• 31. Podstata epigramu, nejznámější autor Ø krátká satirická báseň s výraznou pointou, upozorňuje na nějaký problém, často má jen dva verše, nejznámější náš autor K. H. Borovský, zakladatelem tohoto žánru byl římský satirik Martialis • 32. Charakteristika pásma, ke kterému literárnímu druhu ho řadíme, zakladatel žánru - dílo; nejznámější autor u nás? Ø druh moderní poezie, rozsáhlejší báseň, polytematičnost ( více témat), volná asociace = jedna představa se volně váže, volný verš, souvisí s poetikou surrealismu, vlastním zakladatelem žánru je Guillaume Apollinaire , báseň Pásmo z roku 1912 u nás například Vítězslav Nezval) • 33. Vyjmenujte lyricko - epické skladby. Ø balada, romance

• 34. Typy balad – hlavní charakteristika, hlavní autoři + kniha. Ø lidová; klasická - vliv lidové slovesnosti, nadpřirozené jevy, bytosti, otázky viny a trestu, porušování přírodních zákonitostí K. J. Erben – Kytice; sociální - nevystupují zde nadpřirozené bytosti, nositelem tragičnosti jsou společenské poměry = vztahy ve společnosti, problémy mezi lidmi J. Vrchlický, J. Neruda, J. Wolker aj, ; villonská balada, J. Vrchlický, J. Neruda, J. Wolker • 35. Charakteristika romance, nejznámější autor + kniha. Ø protiklad balady, veselá báseň, šťastný konec, J. Neruda – Balady a romance • 36. Charakter poémy, kde vznikla, autoři + díla. Ø poéma - termín z ruštiny, básnická povídka ( tj. rozsáhlejší epická nebo lyricko-epická skladba, zpravidla delší než běžná báseň, několik zpěvů, lyrické složky převládají nad epickými - děj bývá potlačen na úkor líčení pocitů, dojmů a nálad, Bachčisarajská fontána – A. S. Puškin (Rusko), Childe Haroldova pouť – G. G. Byron (Anglie), Máj – K. H. Mácha (Čechy)

• 37. Formy (žánry) dramatu. Ø tragédie - komedie - činohra – melodram- muzikál – opera - opereta • 38. Charakterizujte tragédii, kde vznikla, hlavní autoři. Ø nerovný zápas hlavního hrdiny končí jeho smrtí, vznik v Řecku • 39. Charakterizujte komedii, kde vznikla, hlavní autoři. Ø veselý děj, komické prvky, výsměch chybám a nedostatkům • 40. Charakterizujte činohru. Ø divadelní hra o činech a skutcích lidí, zobrazuje nějaké vážné společenské, obecně lidské či mezilidské vztahy a problémy, nekončí vždy tragicky • 41. Charakterizujte melodram. Ø dramatická báseň, recitované slovo doprovázeno hudbou, vzniknul v 18. století

• 42. Charakterizujte muzikál, hlavní muzikály, které znáte. Ø spojuje literaturu, hudbu a tanec, děj, první muzikál Show boat (česky Loď komediantů, 1927 v New Yorku, newyorská Broadway; u nás - Starci na chmelu, Dracula, Johanka z Arcu, Monte Cristo, Tři mušketýři, Kleopatra, divadlo Karlín v Praze • 43. Charakterizujte operu, významní čeští skladatelé, jak se nazývá text opery? Ø text ( libreto) zpívaný za doprovodu hudby • 44. Charakterizujte operetu, nejznámější opereta u nás. Ø hudebně - dramatický divadelní útvar zábavního rázu, v němž se střídá mluvené slovo se zpěvem, Polská krev • 45. Co je to tragikomedie? Ø komedie se smutným nádechem, vážná tématika s veselými prvky, závažný příběh může mít šťastný konec • 46. Co je to inscenace? Ø divadelní jevištní realizace dramatického díla, uvedení hry na scénu

• 47. Co je to loutková hra, první známý loutkář, období, ve kterém tvořil; nejznámější loutkaři u nás? Ø Matěj Kopecký, NO • 48. Co je to černé divadlo? Ø princip černého kabinetu, zatemněné jeviště - černě oddění herci s rekvizitami z hlediska diváka nejsou vidět, rekvizity, předměty a objekty jsou osvětlené zdroji ultrafialové záření nebo pohyblivými bodovými reflektory = jsou schopné pohybu; Divadlo TA FANTASTIKA, Černé divadlo Jiřího Srnce • 49. Objasněte pojem seriál ; sitkom, uveďte příklad. Ø situační komedie (z angl. zkráceně sitco, specifický druh komedie, realita všedního dne, charakter postav se příliš nevyvíjí, vtipné dějové zápletky, někdy doprovod zvuku smějícího se publika („laugh track“)

• 50. Uveďte jednotlivé části dramatu, stručné vysvětlení. Ø expozice –seznámení s postavami, okolnostmi, první promluvy; kolize – děj hry se rozvíjí, zápletka; krize – děj vrcholí – , protiklady se střetávají, čekáme, jak se vše rozuzlí; peripetie – obrat v ději, pokus o zklidnění, spěje k závěru; katastrofa – rozuzlení • 51. Co je to a) premiéra b) repríza c)derniéra? Ø první veřejné provedení díla; druhé a další veřejné provedení díla; poslední provedení díla • 52. Kdo je to a) dramatik b) dramaturg c) choreograf Ø a) autor divadelní hry b) člen umělecké správy divadla, filmu, rozhlasu, vybírá a upravuje repertoár pro divadelní sezónu c) umělecký a technický vedoucí nějakého tanečního či baletního souboru, tvůrce jejich vystoupení • 53. Co je to scéna? Ø jeviště nebo divadlo, jevištní výstup

• 54. Co je to scénař? Ø nárys, kostra, libreto, text hry, filmu, televiz. nebo rozhlasového vysílání • 55. Kdo je to režisér, jakou má funkci? Ø tvůrčí pracovník, spolu s hercem vytváří základní představu o hře • 56. Kdo je to gardobiérka? Ø kostymérka – pečuje o oblečení herců • 57. Kdo je to inspicient? Ø zajišťuje včasné nástupy herců, zabezpečuje technickou stránku provedení hry ( zákulisní zvuky apod. ) • 58. Kdo je to rekvizitář? Ø stará se o vybavení pomůckami pro jeviště a herce • 59. Co je to publikum? Ø diváci

• 60. Co jsou to literární druhy? Ø skupiny literárních děl se společnými znaky témat, stylu, kompozice ( epika, lyrika, drama) • 61. Co jsou to literární žánry? Ø skupiny děl uvnitř literárních druhů se společnými znaky struktury = tj. obsah, rozsah, forma, kompozice, jazyk = román, novela, epos……… • 62. Co je to fabule? Ø vyprávění, bajka, vymyšlený příběh; ucelená řada dějových událostí v časovém a příčinném sledu, z fabule je tvořen syžet) • 63. Co je to syžet? Ø děj, schéma, příběh, námět, téma

Použité zdroje: • • Sochrová, Marie: Literatura v kostce, Fragment, 1995 Vlašín, Štěpán : Slovník literární teorie, Československý spisovatel, Praha 1984 Kaločová, Jarmila: Průvodce literárními pojmy, Education 1991 Vlastní přípravy z různých učebnic jazyka českého, příruček