TVARY ESKHO JAZYKA SPISOVN A NESPISOVN ETINA MGR

ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA MGR. MICHAL OBLOUK

SPISOVNÁ ČEŠTINA • • • podoba českého jazyka určená pro používání na oficiální úrovni celonárodní dorozumívací prostředek je na celém území jednotná má reprezentativní funkci používá se při oficiálních příležitostech, v úředních dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích • podoba spisovné češtiny je dána soustavou pravidel, jejichž dodržování je v určité komunikaci závazné • pravidla především určují spisovnou slovní zásobu, správnou výslovnost, správné tvoření slov koncovkami, přiměřený způsob vyjadřování v určitých situacích • má 2 formy: a) spisovnou (určená pro písemný styk) b) nespisovnou – hovorovou (určená pro mluvený styk) - používá prostředky hovorové, knižní nebo neutrální

OBECNÁ ČEŠTINA • nespisovná forma českého jazyka používaná v běžné ústní komunikaci • interdialekt (nadnářečí) používaný především v Čechách a na západní Moravě • některé prvky obecné češtiny mohou časem proniknout do spisovné vrstvy jazyka • dříve byla běžně používána nižší třídou obyvatelstva, měšťanským obyvatelstvem označovanou za "burany" či "venkovany", kteří nemluví spisovně • vznikla na základě středočeského nářečí

OBECNÁ ČEŠTINA • hláskosloví • é obvykle nahrazeno ý/í: malý město, plamínek, lítat; • ý (někdy i í) nahrazeno ej: malej dům, mlejn, plejtvat, bejt – tato změna se objevuje již v 15. století (původně psáno ay), kdy zanikl ve výslovnosti rozdíl mezi zadním ý a předním í (v písmu se rozdíl dochoval dodnes), změna si patrně vyžádala potřebu odlišit ve výslovnosti chybějící ý od í; • náslovné (protetické) v- u základů slov začínajících o-: votevřít vokno – objevuje se již od 14. století; • vynechávání slabičného -l v zakončení příčestí minulého v mužském rodě: řek, moh, pích místo řekl, mohl, píchl; • zjednodušení souhláskových skupin a složitých souhlásek: když → dyž; jablko → japko; čtyři → štyry. • tvarosloví • unifikace koncovek v množném čísle přídavných jmen: malý lidi, malý ženy, malý města; • unifikace koncovky -ma v 7. pádě množného čísla: těma dobrejma lidma, ženama, chlapama, městama

SLANG • nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové nebo profesionální skupině • mluva zájmové skupiny nebo pracovního kolektivu • druhy: vězeňský, vojenský, řemeslnický a technický, železničářský, motoristický, sportovní, cirkusový, divadelní, hudební, studentský, … • studentský slang: akáda, anglina, bajle, baňa, bižule, čeják, cvígra, démon, drbárna, grafárna, hnojař, ksichtkurs, laborky, matura, napínák, potítko, příraz, rígo, sardel, stágra, štace, švindlák, vychle, výzo, zapejkač, …

ARGOT • vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod. ) • účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači stříkačka – pistole káča – kasa, trezor raky – hodinky čorkařit – krást vybílit – vykrást vodprejsknout – odejít/zabít dacan – potvora puma – vyšetřovací soudce krochna – pistole prachy – peníze čokl – pes fízl – policista chlupatej – policista bahno – pivo

BRNĚNSKÝ HANTEC • podoba češtiny používaná v Brně • vznikl během několika staletí smíšením češtiny s němčinou • mezi nejznámější slova patří šalina (tramvaj), čurina (legrace), hokna (práce), zoncna (slunce), love (peníze), čórka (krádež), šaškec (blázinec), škopek (pivo) a jiné Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakanějšímu a nénabytěšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.

OSTRAVAK OSTRAVSKI Nědavno sem slyšel chlopy v robotě dřystať cosyk o tym, že pry tajemny Ostravak kandyduje na prymatora. Honem sem letěl na vecko mrknuť se, esli to mam fakt napsane na čele, bo se mi o tym semtam zda. Šak jak može kandydovať meduzovita manička, tuž čemu ni ja, no ni? Čelo čiste, krom jedne spominky z děctvi, tuž sem se něnapadně poptal, o co idě. Tuž pry syncy a děvuchi z teho magazyna se chistaju kandydovať. Raz sem ten magazyn čital, jak mě protahlo žradlo z kantyny. Jak vitali prymatora bilbordami v Ostravě, že pry meška kajsyk na dědině. Tuž něbylo to uplně zle čitani, i když se myslim, že každy može meškať, kaj chce. Tuž ale jedno mi neni jasne: su to novinařy převlečeni za polityki a nebo politycy převlečeni za novinaře? A bo to nevim, tuž je rozhodně voliť něbudu. A aji jak vim, že na to meno němam kopyrajt, zda se mi, že na nim trošku parazytyruju. Abych enem naprazno němlel bantem, ja kdybych byl prymatorem, tuž bych: • něchal chodiť měšťaki enem pěški, ať poznaju svuj rajon a ludi v nim • chtěl těžke chechtaki za tu zdupčenu dlažbu na Masarykaču • podporoval bysem take ty male podnikatěle v centru (bo baj cukrarny je v centru třa jak byk) • ty zhnilotiny, co stavjaju bicyklostezki, bych popohaňal eletryckim bičem, bo to je tu pro ostudu • staral bych se, čemu se něstavi ten mrakodrap u Naměsťa republiki, jak tam posekali všecke stromy • čemu se něstavi to megalomanske dilo u Indřycha • no a hlavně – na moje narozki bych zařydil, aby z teho bruzdališťa pro cygoše na Masarykaču těklo misto vody pivo • Tuž co, ludě? Mam do teho isť? !

ZDROJE • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Spisovn%C 3%A 1_%C 4%8 De %C 5%A 1 tina • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Obecn%C 3%A 1_%C 4%8 De %C 5%A 1 tina • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Slang • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Argot • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Hantec • http: //www. ostravak. bloguje. cz/