Trestnprvn a civiln odpovdnost ve sportu Jednn s

Trestněprávní a civilní odpovědnost ve sportu. Jednání s fanoušky. JUDr. Petr Skryja, Ph. D. , LL. M.

Obecné vymezení Samotné porušení odpovědnost. sportovních pravidel nemůže založit trestněprávní V praxi funguje tzv. „dvojkolejnost“ trestání. Sportovce potrestá jeho klub či jiná sportovní organizace a pak ještě soud civilním/trestním řízení. Jelikož disciplinární pravidla pro sportovce nejsou obecně závazným pravidlem chování, ale postihují toliko sportovce, nelze na jejich základě postihnout například neadekvátní chování diváka. Pouze chování sportovce vůči ostatním. Pouze zákon stanoví, které jednání je trestným činem a soudce rozhoduje o výši trestu (vyplývá z obecných zásad).

Disciplinární a civilněprávní odpovědnost Sportovní činnosti v užším slova smyslu: - pravidla jednotlivých sportovních disciplín, zajištění dodržování těchto pravidel a případného postihu při jejich porušení. Porušení sportovních norem, jež upravují průběh sportovních zápasů a soutěží, hodnocení soutěže, přestupová a disciplinární pravidla, zpravidla vyvolává vznik odpovědnosti spadající do sféry působnosti sportovních organizací, jedná se o tzv. disciplinární odpovědnost. Sportovní činnost v širších souvislostech: - pojímá oblast sportu přesahující výkon samotné sportovní činnosti. Do této oblasti lze zařadit otázky právní regulace sportu, resp. výkonu sportovní činnosti, tj. právní postavení sportovců a sportovních organizací, oblast diváckého násilí, doping aj. Následkem porušením právních norem, regulujících tyto aspekty sportu, je vznik právní odpovědnosti.

Prevenční povinnost – 3 roviny: A) Obecná prevenční povinnost – vyjádřena v § 2900 OZ: „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného“. B) Zakročovací povinnost – vyjádřena v § 2901 OZ: „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit“. C) Oznamovací povinnost – vyjádřena v § 2902 OZ: „Kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit“.

Okolnosti vylučující protiprávnost – vybírám některé relevantní pro sport nutná obrana = Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. krajní nouze = Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. souhlas poškozeného dobrovolné podstoupení rizika 3 roviny právní odpovědnosti ve sportu: - základní porušení pravidel daného sportu (červená karta – fotbal) - civilní odpovědnost = náhrada škody… - trestněprávní odpovědnost = t. č. ublížení na zdraví, hospodářská t. č. , t. č. fanoušků.

Trestní odpovědnost pachatele při sportu nastupuje po překročení hranice rizika vyplývajícího ze hry, které každý sportovec postupuje, přičemž konkrétní okolnosti, za nichž ke skutku došlo, mají zásadní význam pro závěr o zavinění. Uvedené lze shrnout tak, že sportovec je za úraz odpovědný jen ve chvíli, kdy poruší sportovní pravidla (a zákonnou prevenční povinnost pochopitelně). Trestným činem je jen takové jednání, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. Trestní zákoník tedy říká, že jen takové jednání, které je zákonem označeno za trestný čin, může být trestným činem. Jestliže tedy nějaké jednání není v trestním zákoně popsáno, nemůže být trestným činem, byť by bylo jakkoliv nebezpečné a nemorální. Jedná se o jeden ze základních principů právního státu, že není trestného činu bez zákona. U T. Č. se dle závažnosti rozlišují přečiny a zločiny !! Přečiny zahrnují t. č. z nedbalosti a ty úmyslné t. č. , pro které platí horní hranice trestu odnětí svobody do 5 let. U trestného činu a stanovení její trestní sankce se přihlíží k povaze a závažnosti konkrétního spáchaného činu a dalším skutečnostem, jako např. dosavadní způsob života pachatele, možnost jeho nápravy v budoucnu, chování po činu, snaha nahradit spáchanou škodu atd.

Skutková podstata t. č. Skutková podstata trestného činu = formální znak T. Č. , jedná se o souhrn objektivních a subjektivních znaků, které určují jednotlivé druhy T. Č. Subjekt = pachatel Subjektivní stránka = zavinění (nedbalostní nebo úmyslné) Objekt = zájem společnosti, který je chráněn zákonem Objektivní stránka = jednání, následek a příčinný vztah mezi nimi

Přestupek versus trestný čin Přestupek je méně závažné provinění, které není projednáváno soudy, ale převážně obecnými úřady. Potrestání za přestupek je posuzováno podle závažnosti přestupku ve správním řízení takto: 1) napomenutí 2) pokuta 3) zákaz činnosti 4) propadnutí věci 5) zveřejnění rozhodnutí o přestupku

…. pokračování… Pokud není výše pokuty stanovena zákonem, její výše nesmí přesáhnout částku 1. 000, - Kč. Druhy přestupků: - přestupek proti veřejnému pořádku (např. rušení nočního klidu- pokuta max. 10. 000, - Kč, znečištění veřejného prostranství-pokuta max. 20. 000, - kč, fanoušci na sportovním utkání – zakrývání tváře-pokuta max. 10. 000, - Kč. ) - přestupek křivého vysvětlení – pokuta max. 50. 000, - Kč - přestupek proti občanskému soužití (urážka, posměch, hrubé jednání, vyhrožování újmou na zdraví – pokuta max. 20. 000, - Kč. - přestupek proti majetku (drobná krádež do 5. 000, - Kč, podvod, zpronevěra – pokuta max. 70. 000, - Kč).

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. května 1978, sp. zn. 10 Co 190/76 Právní věta – zkrácená: Nedodržení pravidel sportovní hry (např. kopané, spočívající v použití pravidly nedovoleného (zakázaného) způsobu hry, je nutné posoudit jako jednání odporující povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví. V důsledku toho jde o porušení právní povinnosti, jež zakládá odpovědnost za škodu. Důležité body z odůvodnění: 1) odpovědnost hráče za škodu, která vznikla spoluhráči na hrací ploše, nelze zásadně vyloučit, 2) pravidla sportovní hry nejsou právními předpisy, avšak jejich nedodržování hráči neznamená, že tito nedbají na povinnosti předcházet hrozícím škodám, tj. na povinnost, že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku a dalších hodnotách, 3) zaviněný protiprávní úkon nastal v důsledku nedovoleného zákroku, který byl v rozporu s pravidly hry – jedná se o nepřímý úmysl – zranění vzniklo v zápalu hry, 4) příčinná souvislost mezi jednáním a škodou existuje, pokud by ke škodě nedošlo za situace, kdy by sportovec dodržel pravidla hry.

Subsidiarita trestní represe Zásada, podle které je nutné méně závažná jednání posuzovat mírnějšími prostředky, pokud to lze. Proto mají přednost soukromoprávní prostředky obrany (např. odpovědnost za škodu). Pokud samy o sobě nestačí, lze (i souběžně s nimi) použít i přestupkové právo. K tomu viz. zákon č. 250/2016 Sb. , zákona o přestupcích. Teprve poté když není zbytí může nastoupit trestněprávní sankce.

Usnesení NS ČR ze dne 23. února 2005, sp. zn. 25 Cdo 1506/2004 „Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS, nejsou obecně závazným právním předpisem, avšak pro lyžaře na sjezdové trati jsou závazná a jejich porušení představuje porušení právní povinnosti předcházet vzniku škod“. Podle judikatury NS sp. zn. 8 Tdo 68/2010 je lyžař mj. povinen přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem, zkušenostem a celkové situaci v místě kde jezdí. (Nepřekážet ostatním lyžařům, včas uhnout atd). Významný judikát – první případ, kdy se NS vyjádřil k pravidlům FIS Nastudovat pravidla FIS !!!!! Platí v běžném životě…

Jednání s fanoušky Násilí ve sportu je spojováno hlavně fotbalem a chuligány – slovo chuligán (anglicky hooligan) pochází od jména Houlihan, což byla v 19. století irská rodina ve východním Londýně proslulá asociálním chováním. V 60. letech se spojilo násilí ve sportu s násilím proti imigrantům, od 70. let přenášeli chuligáni i na zahraniční utkání svých týmů. Volně bylo chuligánství spojeno např. se skinheads. V československém prostředí to byla jedna z cest, jak se vybít z frustrace z politické situace, ale moc se o tom nepsalo. Zlomový okamžik byl návrat fanoušků Sparty Praha z utkání v Bánské Bystrici, kteří zdemolovali rychlík (červen 1985) – tehdy se násilím na fotbale začaly zabývat bezpečnostní složky.

…. fanoušci…. fotbaloví chuligáni považují násilnosti na stadiónech za určitý projev zábavy, ventilování špatných nálad, které jsou z pravidla podpořeny konzumací alkoholu i drog. Fotbaloví chuligáni jsou většinou organizovaní do skupin, které tvoří militantní příznivci „svého“ fotbalového klubu. Hlavním cílem těchto skupin je střet s fanoušky či chuligány soupeřova týmu, vyvolávat na stadionu či v jeho okolí výtržnosti, rvačky mezi fanoušky, s policií, či ničením majetku atd. Fotbaloví chuligáni jsou ve většině případů pravicově zaměření a výjimkou tedy nejsou rasistické, nacionalistické a antisemitské projevy během fotbalových utkání.

Formy fotbalového chuligánství: vniknutí na hrací plochu, házením předmětů na hrací plochu (dýmovnice, mince atp. ), házením předmětů na aktéry hry (rozhodčí, hráče), výtržnostmi (potyčky s policií, pořadatelskou službou atd. ), vandalismem (vytrhávání sedaček, jejich pálení, ničení příslušenství na fotbalovém stadiónu atd. ), konflikty s užitím násilí ( vůči chuligánům, fanouškům a divákům soupeřova týmu, vůči hráčům vlastního/soupeřova mužstva, rozhodčímu, pořadatelské službě, policii, představitelům fotbalového klubu, managementu apod. )

Základní právní úprava Trestní zákoník: § 76 Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce = Soud může uložit trest zákazu vstupu až na 10 let, dopustil-li se pachatel úmyslného trestného činu v souvislosti s návštěvou takové akce. Trest zákazu vstupu spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje účast na stanovených sportovních, kulturních a jiných spol. akcích. § 77 Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Odsouzený je při výkonu trestu zákazu vstupu povinen spolupracovat s probačním úředníkem…a dle potřeby se dostavit v období bezprostředně související s konáním zakázané akce k útvaru policie ČR. Na řešení problematiky se podílejí např. : Policie České republiky, Fotbalová asociace České republiky, jednotlivé fotbalové kluby, vlastníci stadionů, města a obce, obecní policie, bezpečnostní agentury. Mezi subjekty často uzavřeny tzv. koordinační smlouvy.

Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce Stačí aby se vztahoval k dané akci i nepřímo a odehrál se např. v dopravním prostředku, klidně i den poté. Podle NSS nelze zakázat vstup na naprosto všechny společenské akce, jen přiměřeně v souvislosti se spáchaným činem. Výkon tohoto opatření zajišťuje probační a mediační služba ve spolupráci s Policií ČR. Opatření funguje i jako určitá „prevence“ a výše škod páchaných na sportovních akcích klesají. Evropská úmluva k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště sportovních zápasech. Na základě ní vymezeno divácké násilí, zajistit vhodně bezpečnost diváků (oddělený prodej vstupenek, zákaz vnášení a omezení prodeje alkoholu atd. Rezoluce o předcházení rasismu, xenofobii a intoleranci ve sportu

Mezinárodní a evropské souvislosti: Rozhodnutí rady EU ze dne 6. prosince 2001 o příručce s doporučeními pro mezinárodní policejní spolupráci a opatření k prevenci a kontrole násilností a výtržnictví v souvislosti s fotbalovými zápasy, kterých se účastní alespoň jeden členský stát „manuál“ pro spolupráci policie, pořadatelské služby a médií Rozhodnutí rady EU o bezpečnosti v souvislosti s fotbalovými zápasy s mezinárodním prvkem Zavedlo povinnost zřídit národní fotbalové informační středisko (NFIP) – výměna mezinárodně významných policejních informací UEFA: může např. anulovat výsledky zápasu, nechat ho odehrát bez diváků či udělit pokuty Spolupracuje s FAFE (Football Against Racism in Europe) FIFA: především postihuje členské kluby odebíráním ligových bodů nebo vyloučením klubů ze soutěží FIFA a UEFA spolu založily např. Nadaci Daniela Nivela, která vědecky zkoumá divácké násilí a pořádá sbírky na podporu jeho obětí.

Trestné činy proti životu a zdraví Zahrnuje § 146 (TČ ublížení na zdraví), § 145 (těžké ublížení na zdraví) a § 147 (těžké ublížení na zdraví z nedbalosti). Poměrně časté, občas se může vyskytnout i s neposkytnutím pomoci podle § 150 trestního zákoníku Trestné činy ohrožující život nebo zdraví Při střetu fanoušků může dojít ke rvačce, což je trestný čin podle § 158 TZ. Ovšem co se týče skutkové podstaty, je těžké prokázat úmysl ohrozit život nebo zdraví. Proto bývá častěji jednání kvalifikováno jako výtržnictví podle § 358 TZ nebo jako pokus o (těžkou) újmu na zdraví Výtržnictví a s ním spojená hrubá neslušnost – problém: neurčitá definice S tím často spojené opilství: podle § 360 TZ: k zamyšlení: co pořadatelé? Nepouštět na stadiony opilé? Neprodávat alkohol? Pomůže to?

Trestné činy proti majetku, trestné činy obecně ohrožujícím, trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných Zde bývá časté poškození cizí věci podle § 227 TZ, příklad: vyrvané sedačky v MHD. Příkladem z druhé skupiny je trestný čin obecného ohrožení (§ 272 TZ), a ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274). Příklad: zapalování sedaček na stadionech. Ze třetí skupiny zejména: § 323 násilí proti orgánu veřejné moci, § 324 vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci, § 325 násilí proti úřední osobě. Ze strany policistů a dalších bezpečnostních složek možné § 329 zneužití pravomoci úřední osoby. Dále § 327 maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (př. : Lojzovy je zakázán vstup na utkání Sparty, on je přesto navštíví). § 356 podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod – časté zejména u skandování.

Hospodářská trestná činnost ve sportu Zde je možné se setkat především s korupčním jednáním, se kterým souvisí řada trestných činů. Je nutné si připomenout i nelegální sázky. V praxi je efektivní , v kontextu odhalení korupce, spolupráce disciplinárních orgánů s orgány činnými v trestním řízení !!! Co se týká úplatkářství: § 331 trestný čin přijetí úplatku § 332 trestný čin podplácení § 333 trestný čin nepřímého úplatkářství Definice úplatku: § 334 „Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok“.

Orgány činné v trestním řízení Je to soud, státní zástupce (dříve prokurátor) a policejní orgán. 1) útvary Policie ČR 2) Generální inspekce bezpečnostních sborů, tzv. GIBS 3) pověřené orgány Vězeňské služby ČR 4) pověřené celní orgány 5) pověřené orgány Vojenské policie 6) pověřené orgány Bezpečnostní informační služby 7) pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace 8) pověřené orgány Vojenského zpravodajství

Trestní řád, zákon č. 141/1961 Sb. Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení Důvody vazby: obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho - že uprchne nebo se bude skrývat, - že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné, - že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán. tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti. jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,