Transnacionln pstup k migraci Migrant vztahov zleitost Migrant

Transnacionální přístup k migraci

Migrant = vztahová záležitost • Migrant = vztahová záležitost, x kulturní odlišnost podstata udržování hranic = když mluvíme o tom, že mají jinou kulturu, připomínáme, že je jiný – tak se také konstruuje odlišná etnicita – etnická identita • Povaha hranice mezi lidmi – Barth 1969 – My x oni – etnicita jako hranice (Szaló 2009) • Minule bylo řečeno, že na integraci je třeba nahlížet jako individuální záležitost (Hannerz 1992) = to znamená, každý procesem prochází podle vlastních možností, ovlivněn svým backgroundem a strukturami do nichž se dostává. • To je již velice významná myšlenka, protože vyvazuje migranta z prototypického jednání ve vztahu ke skupině • Další posun v pohledu na postavení migranta je transnacionální přístup = nové paradigma

Globalizovaný svět = svět je propojen • Politika: Dynamika světa se změnila, je propojen • Po pádu železné opony akcelerace: toky lidí, peněz, věcí a myšlenek – Appadurai (1990) – toky – scapes = představa proudění a zaplavování • Technologie: Nová média (telefony, levné letenky) (Miller aktérství internetu) • Geografie světa je rozdělana na centra a periferie, West x Rest, - to určuje toky, ty ale míří na obě strany a proto svět propojen • Sociální vztahy a kultury: Sítě vzájemného propojení – glokální prostory • Podpora a oslava mobility (Glick Schiller a Salazar 2012) – ta nositelem globalizace

Glokální prostory • Představa, že globalita vytvoří kulturně homogenní svět. Všichni budeme mít stejnou zkušenost, stejné zboží, stejné vědění • Realita – globální toky přicházejí do míst s lokální kulturou – globální importy se propojují s lokální kulturou a vzniká glokalita.

Pohled na migraci z hlediska transnacionální povahy migrace • Lidé jeden z globalizovaných toků = proměňuje svět ale i pozici člověka ve světě • Usazeni v mobilitě“ (Settled in mobility; Morokvasic 2004), člověk může být „usazen“ nejen na určitém teritoriu, ale právě i v pohybu. (Klvaňová 2009) = migrace je normou • T migrant s jinou zkušeností : dočasnost = specifické praktiky: Mám všechno v kabelce co potřebuji, vždy tolik věcí abych to mohla do hodiny sbalit a odejít. Hamar Szaló – spoléhání na instituce • Korpela – migranti v Indii.

Nové paradigma – jiný úhle pohledu na migranta • Založen právě na subjektivitě migranta • Pocity přináležení – sleduje se, že člověk má pocity přináležení k více než jedné sociální skupině, a nemusí to být nutně etnická • Identita – identita není vázaná tedy na jedinou skupinu a místa, ale je nad tím transnacionální identity • Imaginace míst, domova – místa nemusí být materiální, ale jsou vázaná na předatavu a vztahy • Imaginace iniciuje praxe a praxe posilují imaginace: Představujeme. li si, že jsme součástí např. Španělska, budeme tam posílat pomoc a zjiš´tovat zprávy o COVID 19. A následně nás to zase více propojí s tímto místem a těmito lidmi, protože díky novým médiím je to snadné • Vše stojí na tom jak lidé o sobě mluví a kam se v řeči umisťují

Místo – migrant není vyjmut a vložen • Antropologové stvořili domorodce a představu 1 místo+1 společnost+1 kultura • Život se odehrává souběžně na více místech – což vědci různě pojmenovávají viz níže • Různorodá prostředí významu (Hannerz) • multilokální životní svět (Vetrovec) – reálná každodenní zkušenost s mnohými místy • transnacionální sociální pole – imaginativní, abstraktní ( Szaló s. 106 -107) deteritorializace • Lidé sice žijí fyzicky na jednom místě, ale participují na dalších, zpřítomňují se tam – různé podoby (studna, vánoce, žákyně zajímající se o savanu – hybridní prostory) • Místa nejsou ohraničená, děje se tam paralelně mnoho významů (Nada a její zaměstnavatelka v Rakousku – zájem o Nadin život tam) = Netýká se jen migrantů • Představa meziprostorů, kde se toto odehrává. Např. Hamar – Szaló: Osm migrujících žen – někdy se sejdou, ale většinou korespondence po mailu. Obsahy korespondence se primárně týkají udržování přátelství mezi ženami.

Vztah migranta a prostorů - migrant stojí na dvou nohách migrant • Migrant neztrácí kontakt se zemí původu Země původu Migrant se zároveň usazuje v cílové zemi a vytváří zde vztahy k místům, věcem, lidem Cílová země

Domov • Koncept domova – nikoliv 1. místo – deteritorializace, imaginární komunity , přenosný koncept domova • Vazba na sociální vztahy x ne prostor • Domov situován i do praktik spojených s imaginací – (Hamar, Szaló) • Domov je umístěn do vztahů mezi lidmi a do aktivit s nimi a s věcmi, které člověku poskytují pocit bezpečí, zázemí, porozumění. • Deteritorializace – jevy nejsou vázány na geografický prostou, jsou vázány na představy = imaginaci, nejsou spojovány s místy, ale se vztahy.

Sociální vazby – transnacionální sociální sítě • Klíčové pro utváření transnacionálního sociálního pole • Lidé, s nimiž je v kontaktu a zažívá svoji každodennost či udržuje spojení • Síť jako součást procesu, nikoliv pevně ohraničená struktura spíše usnadňuje než zapouzdřuje. Sociální sítě: tmelem je sdílení společných zájmů vycházející z procesu směny a komunikace a zpravidla smysl pro společnou příslušnost k původnímu domovu (Szaló 2009). • pseudorodiny migrantů • Tvoří je lidé ze země původu x z místa usídlení x z dalších míst = Sociální vztahy k lidem na mnoha místech • Hranice nemá význam, fyzický pobyt v místě není prioritní • Participace na jejich zkušenosti = vliv na utváření transnscionálního sociálního pole • Aktivně je používá, resp. nějak udržuje – snadnost v udržování sítí • Nové instituce, které umožňují praxe, které se dějí v meziprostorech, nepatří ani tady ani tam (vztahy na dálku (mateřství, partnerství), zprostředkující instituce, vzdělávání – Erasmus, nadnárodní projekty) • Individuální podoba SS – belonging k více skupinám – ale on to tak mnohdy neprožívá, nedělá dělítko.

Členství migrantů • = imaginace různých míst v kontextu členství migrantů • Transnacionální identity – zakoušené, příslušnost k zemi původu angažmá na životě tam x členství v zemi cílové : sence of belonging = pocit/smysl přináležení, sounáležitosti, nejen na etnické bázi • kosmopolitní vztah = světoobčanství – zodpovědnost za svět, být součástí na daném místě. – kosmopolitní identity • diasporický vztah – vztahování se k zemi původu – transnacionální identity, participace na dění tam i tady. Jejich zkušenost specifická

Diaspora • Expatriotické minoritní komunity • Vzdálenost od centra a rozptýlení na nejméně dvou místech • Společná paměť, vize či mýtus o vlasti a domovu = imaginace • Pocit, že nejsou plně přijímáni • Myšlenka, že se do země původu eventuálně vrátí (představa všech komunit, které neasimilovali Búriková) • Závazek vůči zemi původu • Skupinové vědomí, identita a solidaria jejímž základem je vztah k zemi původu (Safran 1991, 1999)

Časový rozměr • Dočasnost: možnost návratu kdykoliv – je se kam vracet • Ne změna identity, možnost přijmout i podřadnou práci (Búriková; segmentovaný pracovní trh)

Vztah ke kultuře • Zkušenost se dvěma/ mnoha prostředími • kultury ale nemusí zároveň odkazovat k jednomu místu = místnímu prostředí významu, ale mohou se nacházet na více místech současně ( s. 109) • Osvojování různého vědění (ne oddělené soustavy = ne bikulturalita) • Hraniční kultury • stav „in between, “migrantské kulturního vmezeření, které ještě donedávna úspěšně nahrazovalo potřebu národního, etnického či náboženského vymezení • Umožňují jedinci překračovat hranice, smysl přináležení dovoluje různé strategie (Nepalští studenti v Dansku). • Polock, Van Reken (1999) – Děti třetí kultury – chameleonsví • Vznik hybridních kultur – individuální zkušenost

Přístup ke zdrojům – ekonomický rozměr • Transnacionální pole i sítě = zdroj (informace, vědění, loajality) v makro i mikro persektivě • Svět ekonomicky propojen v jednom místě zdroj, v jiném spotřeba • Různé formy distribuce x převaha finančních toků S – J (např. lifestyloví migranti x pracovní migrace): remitence x financování migrace z prostředků bohatého severu.

Hranice a národní stát • Hranice nehrají roli • Je snadné je překračovat – a to nejen politické hranice státu ale i kulturní • Co bude se státem? • Původní představa, že stát zanikne. • X stát se brání – vytváří nové typy barier v podobě legislativy

Etnické identity v transnacionálním prostoru • Často EI chápány jako primární – koncept esencialistického pojetí identity x konstruktivistické// = E : přirozené dané narozením • Někdy dokonce posílení EI • Priorita společnost země původu, odpovědnost za ni, představa nacionalismu moderní společnosti, = neuvědomuje si transnacionální jinakost x kosmopolitanismus – velmi často mají tito lidé kosmopolitní postoje = zodpovědnost za svět v kontextu představy, že svět je jedno místo. Nicméně, přestože mají kosmopolitní postoje, identifikují se jako příslušníci národa/státu, z něhož pocházejí. Např. Jágr má transnacionální zkušenost, ale deklaruje se jako Čech.

Země původu • Remitence • Upevňování lokálních, národních, etnických a náboženských vazeb • Domovská filantropie – pomoc zemím původu – např. Nadal posílá peníze na vybavení nemocnic v souvislosti s COVID-19 • Transfer myšlenek – jinak myslet • Transfer životního stylu

Transnacionální migrace a individualismus • Individuální zážitky na pozadí globálního a glokálního • Postmoderní člověk s postmoderními projekty – ambice mít svůj život pod kontrolou • Migrant aktivní x nikoliv pasivní oběť systému – jde za svým cílem • nese pokrok v duchu globalismu –nové sociální formy a kulturní zdroje

Transnacionální migrant – jeho pozice v globalizovaném světě = Transnacionální migrant sobě 1. zapojen do směny a komunikace – zprostřekovatel ( i dovnitř země původu) 2. Přibližuje prostory – non pocit vykořenění 3. Neasimiluje Transnacionální migrant g. společnosti 1. Spolupráce 2. Společenská změna – T shora x zdola 3. tolerance

Podoby transnacionálních migrantů • Transnacionalismus zdola • Transnacionalismus shora • Dlouhodobí turisté– communitas (turismus) – lifestyloví m.

T zdola • Propojení země původu a cílové země • Rozvoj vztahů v rámci země původu, zlepšení vl. socioekonomické pozice a • zapuštění kořenů v cílové zemi • Většinou na nižších pracovních pozicích • Nikoliv deteritorialitace, ale problém periferizace centra – důraz na sociální pole místní společnosti migrantů a místních • Kritika: Sem tam peníze a návštěva nedělá transnacionály

T shora • Transnacionální světové elity • Vzdělaní experti, či jiní držitelé knowhow (sport, umění) • Migrace dle zakázky • Novodobí nomádi – děti třetí kultury (Polock – Van Reken) • Kosmopolité, expati, expatrioti • Rychlá adaptace x ne zcela se podřídí (držitelé kosmopolitních hodnot hodných transmise = kulturní sebevědomí) • Deteritorializovaná vize světa • Sítě dle profese a osobních kontaktů • Síť globálních míst

Dlouhodobí turisté – lifestyloví migranti • Bauman 1995: 45 – „tulák“ – jeden z postmoderních rysů člověka (v pohybu, žádné z míst které navštíví ho neuspokuje, nevázat se na místo, lidi …) (Srov. Pořízková 2009 s. 52) • Nezávislý životní styl – turisti • Život v prahovém období - communitas • Jakoby záměrná izolace =– jen účelové, ale strukturálně propojené • Vyhýbání se tlaku globalizovaného světa x přestože globalizovaný svět umožňuje tuto formu substistence • Transnacionální sítě umožňují přístup ke zdrojům • Transnacionální komunity, dynamické • Vlastní konceptualizace prostoru (jiná centra, jiné obsahy a profity) • Hostel, squat, • Nonkonformita, alternativa = specifická kultura protestu

Transnacionální povaha migrace • Odmítnutí: 1. Jednosměrnosti země původu – cílová země 2. Pasivity migranta 3. Migrace jako nenormálnosti 4. Odklon od místní kultury x vznik hraniční kultury 5. odnárodňování 6. Národního státu ? ? ?

Nové pohledy na migraci dnes • Transnacionální přístup představuje akceptaci propojení člověka s více místy a sociálními prostory • Integrace je překonána jako jednostranný proces včleňování do nového prostředí bez respektu k udržování vazeb k zemi původu, resp. jiným zemím: • Migrant = vztahová záležitost, nikoliv kulturní = Integrace jako individuální záležitost (Hannerz 1992) • připomínání kulturní odlišnosti je podstata udržování hranic = když mluvíme o tom, že mají jinou kulturu, připomínáme, že je jiný – tak se také konstruuje odlišná etnicita – etnická identita • Emplacement (zaujetí pozice) nový pojem pro integraci = akceptace lidí na novém území a jejich sounáležitost s ním – akcent na prostorovost vztahu, ne nutně na společnost. • Concepts of multiscalar displacements and emplacements • Emplacement jako sociální procesy, prostřednictvím kterých vyhoštěný jedinec buduje nebo obnovuje sítě propojení v rámci omezení a příležitostí konkrétního města (Glick Schiller a Çağlar 2015, 2013, Glick Schiller 2014). • Scale - měřítko

Zdroje • Hanus, L. (2011): Přechod české krajanské komunity z obce Gernik do transnacionálního momentu. In: Balkán a migrace, Antrpoweb –Praha. • Klvaňová, R. (2009): Nejasné loajality. Způsoby přináležitosti a nepatření migrantů. Sociální studia č. 1. s. 91 -111. • Szaló, C. (2007): Transnacionální migrace: Promeny identit, hranic a vedení o nich, Brno. • Varhaník Wildová, K. (2012): Dojíždět nebo sloužit? Proměny evropského venkova na příkladu La Alpujarra. In