Tma 6 Cenov hladina a inflace Obsah tmatu

Téma 6 Cenová hladina a inflace

Obsah tématu 6. 1 Inflace, cenová hladina 6. 2 Cenové indexy, míra inflace 6. 3 Typy inflace 6. 4 Příčiny inflace 6. 5 Dopady inflace a jejich eliminace

Inflace, cenová hladina Inflace - projev ekonomické nerovnováhy - vnějším znakem je trvalý vzestup cenové hladiny - důsledek - snížení kupní síly peněz Deflace - pokles cenové hladiny Dezinflace je opakem akcelerující (zrychlující se) inflace. - zpomalující se inflace - dezinflace je pokles tempa růstu všeobecné cenové hladiny (míra inflace je nižší než v předchozím období, nemusí však být záporná). - např. v prosinci 2013 v ČR 1, 4 %, v lednu 2014 1, 3 % (procentní změna průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců) Dezinflace je zpravidla chápána jako pozitivum, není dobré, když zajde příliš daleko a změní se v deflaci, která je obvykle vnímána jako velmi negativní stav ekonomiky.

Cenové indexy, měření inflace • Míra inflace - definována jako míra změny cenové hladiny • Cenová hladina se měří pomocí cenových indexů (index spotřebitelských cen – CPI, implicitní cenový deflátor – IPD, index cen výrobců PPI, index cen zemědělské produkce, index cen stavebních prací) • Míra inflace se tedy zjišťuje na základě cenových indexů • Statistická definice míry inflace: „procentní změna průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců“

Index spotřebitelských cen (CPI) • Měří vývoj konečných spotřebitelských cen zboží a služeb, tj. cen, které platí obyvatelstvo • Změny indexu vyjadřují výši inflace • Vývoj cen se měří pomocí spotřebního koše, který obsahuje několik set vybraných konkrétních druhů výrobků a služeb, tzv. cenových reprezentantů, které se nejvýznamněji podílejí na spotřebě domácností a pokrývají celou její šíři. • Jednotlivé položky mají přiřazenu váhu, která vychází z podílu výdajů domácností na zboží nebo služby podobného charakteru. • Spotřební koš tak představuje reprezentativní skupinu zboží a služeb, jejichž ceny jsou základem pro sledování vývoje spotřebitelských cen.

• Index spotřebitelských cen: • kde • Q 0 je spotřební koš v základním období, • P 0 jsou ceny statků (zahrnutých do spotřebního koše) v základním období, tzn. ve výchozím roce • P 1 jsou ceny statků (zahrnutých do spotřebního koše) v běžném roce, v němž vývoj cenové hladiny měříme

Index spotřebitelských cen

CPI - využití • Indexy spotřebitelských cen jsou využívány pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. • Dále v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace.

Implicitní cenový deflátor • Využívá se pro eliminaci cenových změn • Jedná se o podíl nominálního a reálného produktu • Nominální produkt vyjádřen v běžných cenách • Reálný produkt vyjádřen ve stálých cenách

Rozdíly mezi CPI a implicitním cenovým deflátorem

Výpočet míry inflace • Při vyjadřování míry inflace je nutné uvést období, za které je míra inflace vyjadřována a základ, k němuž se vymezené období porovnává.

Výpočet míry inflace Nejčastěji jsou používány: • Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (rok 2013 ku roku 2012) • Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku (březen 2014 ku březen 2013) • Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci (březen 2014 ku únor 2014) • Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005=100)

Příčiny inflace • Milton Friedman (1912 – 2006) • „Výrazná inflace je vždy a všude peněžním jevem“. • „Inflace se objevuje tehdy, když množství peněz roste mnohem rychleji než produkt a čím rychlejší je růst množství peněz na jednotku produktu, tím vyšší je míra inflace“ (Friedman, Za vším hledej peníze) • S poklesem cenové hladiny lze bojovat shazováním peněz z helikoptéry (mechanismus kvantitativního uvolňování). • Zdroj: Bigrab. files. wordpress. com

• Příčiny inflace (viz schéma) • ekonomické - peněžní (monetární) – poptávková inflace - nepeněžní (nemonetární) – poptávková inflace i nabídková inflace (rostoucí ceny vstupů) • neekonomické – politické příčiny, klimatické podmínky, nedůvěra subjektů ve vládu

Typy inflace • Inflace se rozděluje: - podle toho, zda podněty k inflaci vycházejí ze strany poptávky nebo nabídky - podle rychlosti inflace - podle povahy samotných inflačních podnětů

Typy inflace • „V reálném hospodářství, v němž příčiny a následky bývají složitě propleteny, se čisté typy inflace nevyskytují, a že vždy jde pouze o identifikaci dominantního rysu dané inflace. V ekonomii nemáme k dispozici chemické reagencie, skalpely, mikroskop a podobné prostředky, které analytické chemii, biologii a vůbec přírodním vědám umožňují relativně přesné oddělení sledovaných látek a jejich určení. “ (Jurečka)

Typy inflace • Poptávková inflace • Nabídková inflace • Setrvačná inflace

Poptávková inflace • přímá souvislost s agregátní poptávkou (graf AD - AS) • Agregátní poptávka představuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat. • poptávková inflace je způsobena pozitivním poptávkovým šokem • resp. je způsobená vším, co vede k růstu AD – (k posunu křivky agregátní poptávky doprava)

Poptávková inflace

Poptávková inflace • Faktory, které vedou k růstu agregátní poptávky: - růst vládních výdajů - růst investičních výdajů firem - růst spotřebních výdajů domácností - zvýšení čistého exportu - zvýšení nominální peněžní zásoby (helikoptéra) - snížení úrokových sazeb - zvyšuje investice a spotřebu a reálný HDP

Poptávková inflace • Příčiny poptávkové inflace (v širších souvislostech): • Přílišné zvyšování agregátní poptávky deficitním financováním ze státního rozpočtu (nutnost krytí deficitů – např. emisí). • Realizace velkorozměrných a zdlouhavých investičních akcí. • Desynchronizace rozdílných efektů investic – porušení předpokladů makroekonomické rovnováhy např. rovnosti investic a úspor. Je-li v ekonomice více investováno než uspořeno, povede přebytek poptávky k růstu cenové hladiny. • Přílišná úvěrová emise, která předstihuje růst potenciálního produktu ekonomiky. • Nárazové použití dříve vytvořených úspor domácností a firem.

Nabídková inflace • Nabídková inflace bývá často označována za „nákladovou inflaci“ - dochází k poklesu agregátní nabídky – křivka krátkodobé agregátní nabídky (SAS) se posune nahoru – firmy při růstu nákladů budou ochotny nabízet stejné množství produkce pouze za vyšší ceny. • K tomuto jevu dochází zejména z důvodu zvýšení nominálních mezd nebo růstu světových cen surovin. • Na zvýšení nákladů nemohou firmy reagovat jinak než zvýšením cen. Růst cen pak vyvolá snižování produkce a propuštění. Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost.

Nabídková (nákladová) inflace

Příčiny nákladové inflace • zvýšení cen základních surovin a energií na světových trzích – např. tzv. ropné šoky v 70. letech 20. století • politické události (války či politické zvraty) - (neekonomická příčina s ekonomickými důsledky) • růst mezd - rychlejší než růst produktivity práce • monopolní (oligopolní) cenotvorná praxe • importovaná inflace – exportují-li firmy své produkty do zemí s vyšší cenovou hladinou stává se (při daném měnovém kurzu) finanční situace exportních firem příznivější než situace ostatních firem - mohou vyplácet vyšší mzdy - import zdražených vstupů - dochází k růstu výrobních nákladů a za jinak nezměněných podmínek i k růstu cen

Příčiny nákladové inflace • devalvace – hodnotu dané měny devalvace snižuje - importující firmy za tytéž komodity platí vyšší ceny • zvýšení nepřímých daní - vlády mohou zvýšením nepřímých daní, jež jsou součástí cen, podporovat růst cenové hladiny - inflace „tlačená daněmi“ • opatření ekologické povahy – povinné zahrnutí nákladů na recyklaci do ceny prodávaných produktů, umělé zvýšení cen klasických pohonných hmot v zájmu podpory produkce a využívání alternativních energií, snižování emisí instalací nákladných čisticích zařízení apod. - ekoinflace

Setrvačná inflace • Ekonomické subjekty si vytvářejí na základě minulých údajů predikce ve formě inflačních očekávání. • Tato očekávání zahrnují do svých ekonomických rozhodnutí (banky zvyšují úrokové sazby, výrobci ceny své produkce atd. ) • Očekávaná inflace mění ve skutečnou inflaci

Setrvačná inflace

Typy inflace – dle rychlosti (resp. dle jejího tempa) • Mírná inflace – 0 % - 10 % ročně – aktivace kapitalizace peněz) • Pádivá inflace – 10 % - 50 % ročně • Hyperinflace – nad 50 % ročně – velmi rychlý pokles kupní síly peněz

• Typy inflace – dle jejího projevu u jednotlivých komodit - rovnoměrná – rovnoměrný růst cen u všech komodit – nemá vliv na změnu struktury poptávky - nerovnoměrná – ceny rostou různým tempem u různých komodit – změna struktury poptávky i spotřeby domácností • Typy inflace – dle míry predikce - Očekávaná – zabudování očekávání do chování a rozhodování ekonomických subjektů – růst cenové hladiny - neočekávaná

Dopady inflace 1. Přerozdělovací efekt - postihuje příjemce fixních důchodů – nominální důchody zůstávají ve stejné výši, jejich reálná kupní síla klesá - nepříznivě ovlivňuje mzdy a platy – pokles reálných mezd - ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci → pokud je míra inflace vyšší než nominální úroková míra, klesá absolutně hodnota vkladů a půjček - inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků → cena majetku s inflací stoupá 2. Sociální dopady - inflaci pociťují výrazněji sociálně slabší skupiny obyvatelstva než majetkově a příjmově silné skupiny obyvatelstva - při stagnaci příjmů vede ke snížení životní úrovně - při progresivní dani vede k růstu daňového zatížení, což vede ke snížení disponibilního příjmu či zisku

Dopady inflace 3. Působí na rovnováhu ekonomiky - mírná inflace posiluje AD úměrně růstu AS - stimuluje tak výrobu a zaměstnanost - mění strukturu spotřeby → růst cen základních životních potřeb snižuje zdroje důchodu na jiné výrobky a služby, a to vyvolává strukturální přesuny ve výrobě - vyšší inflace v zemi oproti zahraničí posiluje při pevných měnových kurzech dovozy, což oslabuje podněty k ekonomickému růstu v zemi (levnější dovozy ze zahraničí) - při pohyblivých měnových kurzech - výkyvy kurzů - rostoucí nestabilita všech toků, které spojují zemi se zahraničím

Eliminace negativních dopadů inflace • investování → vlastní podnikatelská činnost nebo nepřímo nákupem cenných papírů • půjčování si peněz → (ale nikdo půjčovat nechce) • nákup zahraničních konvertibilních měn s nižší mírou inflace