Tma 12 Fiskln politika Obsah tmatu 12 1
Téma 12 Fiskální politika
Obsah tématu 12. 1 Nástroje fiskální politiky 12. 2 Státní rozpočet 12. 3 Teoretické přístupy k fiskální politice
Fiskální (rozpočtová) politika státu • FP - část hospodářské politiky realizovaná vládou k ovlivnění vývoje ekonomiky • Základní nástroje – výše a struktura veřejných výdajů a daní, resp. struktura a objemy veřejných rozpočtů • Hlavní cíle FP: - Zmírnění dopadů vyplývajících z průběhu hospodářského cyklu - Podpora růstu ekonomiky při nízké míře inflace a vysoké zaměstnanosti - Eliminace nadměrných negativních důsledků působení tržního mechanismu
12. 1 Nástroje fiskální politiky 1. - vestavěné stabilizátory stabilní daňová soustava pojistné sociálního zabezpečení garantovaný výkup zemědělské produkce 2. diskrétní (nespojitá) opatření – jednorázové změny, např. : - změna daňové soustavy - změna v důchodovém systému - změna v systému sociálního zabezpečení
12. 2 Státní rozpočet • Účet vlády (příjmy, výdaje) • Funkce SR - alokační – poskytování produktů a služeb mimo tržní mechanismus (vzdělávání, zdravotní péče, obrana, bezpečnost) - redistribuční – zmírnění sociálních nerovností (progresivní zdanění, transferové platby) - stabilizační – utlumení cyklického vývoje (např. sociální dávky brání hlubšímu propadu spotřebních výdajů)
Příjmy státního rozpočtu • • • Daně Cla Příjmy státu z podnikání Příjmu státu z prodeje státního majetku Poplatky a příspěvky Daně – přímé - důchodové (daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob) - majetkové (silniční daň, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň dědická a darovací) Daně – nepřímé - univerzální (daň z přidané hodnoty) - selektivní (spotřební daně, daň k ochraně životního prostředí) Schéma viz skripta str. 187
• • • TA = Ta + t. Y TA – celkový daňový výnos Ta – autonomní daně (majetkové daně + nepřímé daně) t – sazba důchodové daně Y – důchod t. Y – indukované daně • Lafferova křivka – vyjadřuje vztah mezi celkovými daňovými výnosy TA a mírou zdanění t - Předpoklad – Ta = 0 Viz obr. Růst t – růst TA – přerozdělování – růst TR – růst spotřeby chudších obyvatel – růst Y. Od tmax – snížení motivace k tvorbě produktu nebo stimulace odchodu do daňových rájů – klesají TA
Lafferova křivka - závislost výnosů z daní TA a daňové sazby t
Výdaje státního rozpočtu – vládní nákupy zboží a služeb a transferové platby • - Výdaje směřují do tří základních oblastí: veřejná spotřeba domácností (starobní důchody, podpora v nezaměstnanosti, státní vyrovnávací příspěvek apod. ) - dotace odvětvím služeb pro domácnosti (školství, zdravotnictví, kultura) - veřejná spotřeba státu a) státní správa (prokuratura, soudnictví, ministerstva, státní úřady práce, finanční úřady…) b) obrana a bezpečnost (armáda, policie) c) státní investice (investice na vybavení státního aparátu, do školství, zdravotnictví, kultury, ochrany životního prostředí, neinvestiční výdaje v podobě dotací obcím, …)
Saldo státního rozpočtu (BS) Schodkový (deficitní) SR – příjmy menší než výdaje - podpora růstu AD – růstu Y – růstu N – nebezpečí růstu inflace – kumulace rozpočtových deficitů – růst vládního dluhu krytí deficitů SR - vydávání státních dluhopisů - půjčky na finančních trzích v zahraničí - emise peněz CB (pokud je CB ovládána vládou)
Saldo státního rozpočtu (BS) Přebytkový SR – příjmy větší než výdaje - brzdí ekonomický růst – působí protiinflačně Vyrovnaný SR – příjmy se rovnají výdajům - v ČR aplikován v první polovině 90. let 20. století - ve vyspělých tržních ekonomikách málo obvyklý - stimulace růstu ze strany vlády je nevýrazná – nepůsobí proinflačně
Saldo státního rozpočtu (BS) • 1. 2. Výši skutečného salda SR lze rozdělit na dvě části: Strukturální saldo – hodnota schodku nebo přebytku SR, kdy ekonomika operuje na úrovni potenciálního produktu a míra nezaměstnanosti je na přirozené míře Cyklické saldo – rozdíl skutečné bilance SR a strukturálního salda vzniká díky kolísání skutečného produktu kolem potenciálního produktu je způsobeno fungováním hospodářského cyklu Viz obr.
Strukturální a cyklické saldo státního rozpočtu
12. 3 Teoretické přístupy k fiskální politice Keynesovský a neokeynesovský přístup Předpoklady: - ekonomika v KO pod úrovní potenciálního produktu - rigidní trh práce - fixní nominální mzdy – nedobrovolná nezaměstnanost Řešení – stimulace AD – realizace expanzivní fiskální politiky - růst G - růst TR - a to při vyšších TA Schodkový státní rozpočet v období recese tj. v krátkém období Keynes – cyklicky vyrovnaný SR Efekt vytěsnění – díky růstu i dochází k vytěsnění části autonomních výdajů citlivých na úrokovou sazbu – tj. vytěsnění části spotřebních a investičních výdajů - v KO je FEX účinná v ovlivňování produktu a zaměstnanosti
Efekty fiskální expanze v modelech IS-LM a AD-AS
Efekty fiskální restrikce v modelech IS-LM a AD-AS
Fiskální expanze v dlouhém období - v DO se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu - FEX – stimulace AD – růst cenové hladiny – růst inflace - v DO FEX neúčinná v ovlivňování produktu a zaměstnanosti
Alternativní přístupy k fiskální politice • Ekonomie strany nabídky – prosazuje redukci daní – větší část zisků zůstává firmám – možnost vyšších investic – technologický pokrok – růst potenciálního produktu. • Lafferova křivka – při rostoucím produktu je možné snížit důchodovou sazbu daně t, a to při stejném objemu celkových daní resp. celkových příjmech SR • Viz obr.
Posun Lafferovy křivky v důsledku růstu produktu
Děkuji za pozornost
- Slides: 65