TLO A TLESNOST VE VZKUMU NBOENSTV OBSAH Kombinovan
TĚLO A TĚLESNOST VE VÝZKUMU NÁBOŽENSTVÍ
OBSAH • Kombinované přístupy • Embodiment • Tělo jako objekt • Tělo jako subjekt • Ontologie těla • Diskuze případu
KOMBINOVANÉ PŘÍSTUPY I. Věřícný přístup: „Věřícný pohled se však na druhou stranu nevyčerpává ani pochybováním o tom, co máme běžně za samozřejmé. A nejde ani o pouhé připouštění alternativ… Věřícným pohledem se nedíváme, jestliže polevíme, jestliže znejistíme, jestliže se odchýlíme. Naopak, věřícnost vyžaduje zbystření a mobilizaci intelektuálních sil. Dívat se věřícnýma očima je záměrný a nesamozřejmý postoj, pracně budovaný a udržovaný. “ Konopásek, Paleček 2006
KOMBINOVANÉ PŘÍSTUPY II. Antropologická teorie mysli: „Problém pochopení jiné mysli a to, co Dan Sperber nazval ‚očividně iracionálními přesvědčeními‘, patří k těm nejstarším hádankám v naší disciplíně. Popsat takovou hádanku prostřednictvím antropologické teorie mysli znamená chápat ji ne jako problém, jak druzí lidé (aliterální, předmoderní a protovědečtí) myslí, ale jako hádanku o tom, jakým způsobem kultura formuje očekávání toho, co se počítá jako poznávání, a jak je toto poznání poznáváno. “ Tanya Luhrmann, 2012
KOMBINOVANÉ PŘÍSTUPY III. Sémiotická teorie: „This search for a better way to attend to our relations to that which lies beyond the human, especially that part of the world beyond the human that is alive, forces us to make ontological claims—claims, that is, about the nature of reality. Th at, for example, jaguars in some way or other represent the world demands a general explanation that takes into account certain insights about the way the world is—insights that are garnered from attention to engagements with nonhumans and that are thus not fully circumscribed by any particular human system of understanding them. “ Eduardo Kohn, 2013
EMBODIMENT I. Embodiment jako antropologické paradigma Spojení konceptu preobjektivního, jak ho pojímá Merleau-Ponty, s bourdieovským habitem. Lze tak sledovat, jak kultura/sociální řád, se prostřednictvím jednání vpisuje do způsobů zažívání skutečnosti, která je vždy nevyhnutelně tělesný (Csordas 2009). Habitus – Pierre Bourdieu – vtělené zvyky, preference, dovednosti a dispozice nabyté prostřednictvím nápodoby v průběhu v socializace v daném sociálním/kulturním prostředí
EMBODIMENT II. • Sjednocuje hrací pole – skrze tělo a tělesnost zažívají všichni aktéři, nejen informátoři • Dovoluje se ptát po fenomenologické stránce náboženství • Propojuje otázku těla jako objektu a těla jako subjektu • Obtížná pozice vzhledem k (možným) odlišným ontologiím těla • Nebezpečné pro výzkumníka – vtahuje do hry jeho vlastní tělesnost
TĚLO JAKO OBJEKT I. • Tělo jako produkt diskurzu(sociálně ustaveného normativu), morálka těla • Disciplinace těla - vnitřní a vnějších mechanismy kontroly a formace • Individuální a kolektivní těla • Tělesný kapitál, viz Bourdieu & Wacquant, např. charisma získané disciplinací • Tělo jako symbolická klasifikace – způsob ustavování sociální struktury (viz Čistota a nebezpečí, 2014)
TĚLO JAKO SUBJEKT I. • Tělo jako aktér náboženských praxích – vědomé a vtělené praxe • Sensorium těla, jakožto zdroj vědění • Tělo, jakožto identita: léčitelé, šamani a zaříkávači • Tělo jako forma komunikace s transcendentnem • Tělo jako mystérium – např. šamanská nemoc, iniciace skrze tělesnost • Tělo jako proces zjednávání (Mol, Law)
ONTOLOGIE TĚLA I. o Universální model vs. individuální model těla/léčení o Mechanický model vs. holistický model těla/léčení
RŮZNORODÉ TERÉNY https: //www. medizinethnologie. net/healing-landscapes-in-berlin-healerportraits/? fbclid=Iw. AR 0 m. GJIbid. R 4 j 4 GS 59 uv 58 TB 2 Ol. Md. T 2 v. CEga. QXUOt. VIskw. YDB 4 oqos. Evq. Y https: //www. youtube. com/watch? v=3 VGi. P 1 UZRqk
- Slides: 11