Tln tekutiny VY32 INOVACEBIO315 AUTOR Ing Helena Zapletalov
Tělní tekutiny VY-32 -INOVACE-BIO-315 AUTOR: Ing. Helena Zapletalová ANOTACE: Tento DUM je určen žákům 3. a 4. ročníku gymnázia pro předmět biologie a seminář z biologie KLÍČOVÁ SLOVA: krev, míza, tkáňový mok, erytrocyty, leukocyty, trombocyty
Tělní tekutiny • dospělý - až 66 % hmotnosti těla • novorozenec - až 80 % hmotnosti těla • člověk (70 kg): 42 l tělních tekutin, z toho • 28 l nitrobuněčná tekutina (40 % hmotnosti), • 14 l mimobuněčná tekutina (20 % hmotnosti)
Funkce tělních tekutin • • • zabezpečují látkovou přeměnu v těle spojení mezi organismem a jeho zevním prostředím: rozvádí živiny, kyslík odvádí nepotřebné, škodlivé odpadní látky vytváří vnitřní prostředí organismu – udržují jeho stálost = homeostáza • obranná: zajištění imunity, krevní srážlivosti • termoregulační: rozvádění tepla z metabolicky aktivních orgánů do periferie těla
Rozdělení tělních tekutin • 1. MIMOBUNĚČNÁ (EXTRACELULÁRNÍ) • - obsahuje Na+, Cl-, Ca 2+, HCO 3 -, glukóza, mastné kyseliny, O 2, CO 2 • cévní: krev, lymfa • mimocévní: – relativně stálý objem: tkáňový mok, endolymfa, perilymfa, mozkomíšní mok, komorová voda – nestálý objem: moč, pot, trávicí šťávy…
• 2. NITROBUNĚČNÁ (INTRACELULÁRNÍ) • - velké množství K+, Mg 2+, PO 43 -
KREV
Krev • celkový objem: 4, 5 -5, 5 l • krevní plazma (55 %) • krevní částice (45 %): erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky), trombocyty (krevní destičky) • p. H krve: 7, 4 (7, 35 -7, 45) • ztráta krve 500 -800 ml → bez následků, obnova během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny • ztráta >1, 5 l krve → ohrožení života • denně se obnovuje asi 50 ml krve, 18 l za rok
Krevní plazma • tekutá složka – průhledná, nažloutlá • za fyziologických podmínek stálé složení: • 91% vody + 1% anorg. látek + 8% org. látek • anorganické látky: • chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný • udržují stálý osmotický tlak, stálé p. H • fyziologický roztok – 0, 9% r. chloridu sodného
Krevní plazma • organické látky: • bílkoviny: • nejvíce asi 7% (albuminy, globuliny, fibrinogen, protrombin) • význam při transportu látek, některé chrání před infekcí, zpětné vstřebávání vody • glukóza: • koncentrace glůkozy = glykemie – 80 – 120 mg/100 cm 3 • po jídle vyšší hodnoty, nejdůležitější zdroj energie
Pevná složka krve • Červené krvinky - erytrocyty: • bezjaderné, vznik z kmenových buněk • pružné, při průchodu kapilárami se mohou deformovat • množství: 5, 5 milionů v 1 mm 3 • tvoří se a dozrávají v červené kostní dřeni, životnost 120 dní • zanikají ve slezině:
Erytrocyty • z hemoglobinu se vytváří žlučové barvivo bilirubin, železo opětovné využití • železo nutné doplnit v potravě • (10 -15 mg; v těhotenství a dospívání –více) • funkce erytrocytů: • přenos kyslíku z plic do tkání a kysličníku uhličitého z tkání do plic
Erytrocyty • složky Erytrocytů: • červené barvivo: hemoglobin • hemoglobin: složka HEM – dvojmocné Fe, bílkovinná složka – GLOBIN • hemoglobin + O 2 = oxyhemoglobin • hemoglobin + CO 2 = karbaminohemoglobin • hemoglobin + CO = karboxyhemoglobin – mnohem pevnější, vyřazena výměna plynů
Erytrocyty • erytropoéza = tvorba červených krvinek – v červené kostní dřeni – Fe nutné pro tvorbu • hematokrit = poměr mezi objemem erytrocytů a plazmy – ženy 41 : 59 % – muži 46 : 54 %
Erytrocyty • sedimentace = rychlost klesání krevních částic – závisí na bílkovinách krevní plazmy (rozmnožení globulinů a fibrinogen zrychluje sedimentaci) – dále závisí na obsahu tuků v plazmě, na p. H – zvyšuje se při infekčních a zánětlivých onemocněních – ženy 4 -7 mm/hod. , muži 1 -3 mm/hod.
Erytrocyty • hemolýza = rozpad červených krvinek – rozrušování povrchu erytrocytů, vystupování Hb – způsobeno: • hypotonickým prostředím • fyzikálními vlivy (teplota, silné třesení) • chemickými látkami (tuková rozpouštědla) • jedy (bakterií, hadů, pavouků)
Leukocyty • jsou bezbarvé, mají jádro, nepravidelný proměnlivý tvar • nacházejí se v krvi, tkáňovém moku, míze, některé tkáně • délka života různá(hodiny x stovky dnů) • množství: 4000 – 10000 v 1 mm 3 • významně se uplatňují při obraně organismu
Leukocyty • jejich počet kolísá: • více po jídle, při tělesné námaze, vlivem operačního zásahu, v těhotenství, při infekčních onemocněních, krvácení, otravách, při některých nádorech • není rozdíl u mužů a žen, děti více než dospělí(1/2) • schopné diapedézy a fagocytozy
diapedéza fagocytóza
Dělení leukocytů Leukocyty granulocyty neutrofilní eozinofilní agranulocyty bazofilní lymfocyty monocyty
Leukocyty • granulocyty: barvitelná zrníčka v cytoplazmě, členité jádro, většinou schopné fagocytózy, obsahují enzymy (dělení dle barvení zrn v cytoplazmě) • neutrofilní (fialová): 64 % schopnost měnit svůj tvar, prostupovat cévní stěnou (diapedéza), chemotaxe zmnožené při zánětech 1. obranná linie těla proti bakteriím
Leukocyty – eosinofilní (červená): 1 -3 % zmnožené při parazitárních onemocněních – bazofilní (modrá): 0 -1 % aktivace imunokompetentních buněk produkují protisrážlivé a vasodilatační látky
Leukocyty • • agranulocyty - neobsahují barvitelná zrna monocyty - 5% - největší leukocyty s ledvinovým jádrem - uvolňují se z endotelových výstelek (sleziny, jater, mízních uzlin, kostní dřeně) • - cirkulují jako nezralé krevní buňky, dostávají se do tkání, kde fagocytují = volné nebo fixované makrofágy • - vyskytují se všude, kde hrozí infekce (plíce, okolí trávicí trubice atd. ) • Nespecifická imunita
Leukocyty – B-lymfocyty: dozrávají v kostní dřeni tvorba protilátek (humorální imunita) rozpoznání antigenu na základě struktury makromolekul proliferace (namnožení buněk) paměťové buňky (uplatňují se při opakované infekci)
Leukocyty – T-lymfocyty buněčná imunita – netvoří protilátky, ale přímo likvidují cizorodé buňky (problém při transplantacích) diferenciace (několik typů)
Trombocyty • v 1 mm 3 - 200 000 -300 000 • - tělíska nepravidelného tvaru • - vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy obrovských buněk megakaryocytů • - nemají jádro • - žijí jen několik dní • - uplatňují se při zástavě krvácení
Proces zástavy krvácení z rozpadlých krevních destiček se uvolňuje Ca 2+ ion a enzym trombokináza protrombin ze začíná měnit na trombin rozpustný fibrinogen se změní na nerozpustný fibrin = vytvoření sítě vytvoří se tzv. krevní koláč, na okrajích krevní sérum
Proces srážení krve • 1. Při poranění cévy se na vzduchu rozpadají červené krevní destičky, které uvolňují enzym trombokinázu. Ten za přítomnosti vápenatých iontů přeměňuje protrombin (v krevní plazmě) na trombin • 2. Působením trombinu se v krevní plazmě rozpustná bílkovina fibrinogen mění na nerozpustný fibrin
• 3. Fibrin vytvoří síť vláken, do které se zachytí krvinky. Vznikne krevní koláč, poraněná céva se uzavře. • 4. Koláč vytlačí krevní sérum (= krevní plazma bez fibrinogenu) • 5. Po uzavření poraněné cévy působí protisrážlivé faktory. Pokud nepůsobí, vznikají trombózy (=sražená krev v cévách). Ty mohou být zaneseny na jiné místo - ucpe cévu zásobující krví některý orgán - dochází k embolii
Opakování
Doplňte informace o krvi • celkový objem: ……l • krevní plazma ……% • krevní částice (…. %): erytrocyty (………. . ), leukocyty (…………), trombocyty (………. . ) • p. H krve: …… • ztráta krve ………ml → bez následků, obnova během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny • ztráta >……. . l krve → ohrožení života • denně se obnovuje asi ……. . ml krve, …. . l za rok
POUŽITÉ ZDROJE: RNDR. JAN JELÍNEK, RNDr. Vladimír Zicháček. Biologie pro gymnázia. 2011. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2011. ISBN 978 -80 -7182 -213 -4. HANČLOVÁ, Hana. Biologie v kostce. Fragment, 1999. ISBN 80 -7200 -059 -4. Http: //www. biomach. cz/biologie-cloveka/telni-tekutiny [online]. [cit. 2013 -10 -22]. Http: //atraktivnibiologie. upol. cz/docs/pdf/KREV. pdf. [online]. [cit. 2013 -10 -22]. Http: //www. biologiecloveka. estranky. cz/clanky/telni-tekutiny-a-krev. html. [online]. [cit. 2013 -1022]. www. glassschool. cz
- Slides: 33