TICETILET VLKA Mgr Ji ilka Gymnzium a Jazykov

TŘICETILETÁ VÁLKA Mgr. Jiří Žilka

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1. Kód DUMu: 2. Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0114 3. Vytvořeno: květen 2013 4. Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5. VY_32_INOVACE_3. DE. 01 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Anotace: Materiál slouží k seznámení žáků s obdobím třicetileté války. Sleduje základní charakteristiky období, periodizaci, seznamuje žáky s osobnostmi důležitými pro průběh a výsledky války. Obrazový materiál je vhodný také k seznámení žáků s dobovými reáliemi (oblékání, výzbroj…). Je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Třicetiletá válka 1618 - 1648

Příčiny třicetileté války n zostření náboženských rozporů n nerovnoměrný hospodářský vývoj evropských zemí n boj mezi stoupenci absolutismu a stavovství n politické rozložení moci v Evropě n oslabení moci Habsburků n zápas o materiální statky, území, mocenské a politické zisky

Vznik dvou táborů n katolický tábor: Habsburkové (španělští i rakouští) n katolická Liga v říši n papežský dvůr n Polsko – litevská unie n protestantský tábor: n protestantská Unie v říši Nizozemí Anglie Švédsko Dánsko Francie (katolická) česká stavovská opozice v Uhrách (Štěpán Bočkaj) n n n n

Fáze třicetileté války n n n 1. válka česká (1618– 1620) 2. válka falcká (1621– 1623) 3. válka dánská (1625 – 1629) 4. válka švédská (1630– 1635) 5. válka švédskofrancouzská (1635– 1648) 1.

1. válka česká 1618 - 1620

Stavovské povstání n r. 1617 přijetí Ferdinanda II. Štýrského za českého krále → posílení katolických pozic n Porušování zásad Majestátu (uzavření evangelického kostela v Broumově a poboření evangelického kostela v Hrobech u Duchcova) n březen 1618 – sjezd nekatolických stavů do Prahy – stížnost císaři, císař odmítl a navíc zakázal pokračovat v jednání sněmu

Defenestrace n 21. 5. 1618 – shromáždění nekatolické české šlechty v Karolinu n 23. 5. 1618 – 3. pražská defenestrace – první 1419, druhá 1483 – otevřené povstání českých nekatolických stavů proti Habsburkům – počátek třicetileté války

Defenestrace 2. n Svržení královských místodržících z okna Pražského hradu do hradního příkopu n Hlavním organizátorem Jindřich Matyáš Thurn

Defenestrace 3. n Svrženi Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic z okna místodržitelské kanceláře na Pražském hradě n Svržen i písař Filip Fabricius n Vážnější zranění Slavaty (poranění hlavy) n Jinak bez větší újmy

Nové uspořádání státu n nová stavovská vláda třiceti direktorů, v čele Václav Vilém z Roupova (po 10 z každého stavu) n Hledání spojenců n Morava zůstala neutrální (vedl ji Karel st. ze Žerotína) n v srpnu 1619

Válečné operace 1618 Po defenestraci postupovaly obě strany opatrně n Císařské armády vstoupily na území Čech až v srpnu 1618 n – Karel Bonaventura Buqoy – Jindřich Duval Dampiérre n n Thurn výpady až k Vídni Direktorium ve finanční krizi – pomoc z ciziny nedostatečná – stavy nechtěly přispívat 4. Hrabě Buqoy

Válečné operace 1619 Na jaře zemřel král Matyáš n Ferdinand II. Štýrský pokračuje v boji n – chtěl prosadit rekatolizaci a zlomit moc povstalců n n n Na stranu povstalců se přidala Morava (Ladislav Velen ze Žerotína) Válečné operace se obnovily, střídavé úspěchy V srpnu sesazení Ferdinand II. novým králem zvolen Fridrich Falcký („zimní král“), vůdce protestantské Unie, kalvinista Stavy – trvalý nedostatek peněz na armádu

5. Ferdinand II. Štýrský 6. Fridrich Falcký

Bílá hora n n n Stavovská armáda nedostatečně vybavena, nepravidelný žold, rivalita mezi veliteli Postupně sílí převaha císařských vojsk 8. 11. 1620 rozhodující bitva na Bílé hoře stavovské vojsko → úplná porážka útěk Fridricha Falckého z Prahy konec války české

2. válka falcká 1621 - 1623

Fridrich Falcký X Ferdinand II. n boje z českých zemí přesunuty na území Falce n Většinu území ovládla ligistická a španělská vojska, ubránilo se jim pouze Spojené Nizozemí n Fridrich Falcký poražen – ztráta Horní i Dolní Falce – ztráta hodnosti kurfiřta – rozpad protestantské Unie

3. válka dánská 1625 - 1629

n nová protihabsburská koalice (Nizozemí, Dánsko, Anglie, Fridrich Falcký, finanční podpora Francie) – dánský král Kristián IV. n Přes Slezsko se na Slovensko a Moravu dostal generál Mansfeld (protestantská Unie) n Pomoc císaři nabídl Albrecht z Valdštejna n 1626 bitva u Dessavy – Valdštejn porazil Mansfelda n 1626 bitva u Lutteru – maršál Tilly (katolická Liga) porazil Kristiána IV.

n 1629 – mírová smlouva v Lübecku, pro Dány ohleduplná n 1629 – vyhlášení tzv. restitučního ediktu – požadavek navrácení majetku katolické církvi (podle stavu před rokem 1555) – odpor knížat, nepřijato

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna n n n 24. září 1583, Heřmanice – 25. února 1634, Cheb vojevůdce a politik vedle Tillyho nejvyšší velitel císařskoligistických vojsk během třicetileté války příslušník starého zchudlého šlechtického rodu vyznávali bratrskou víru, od patnácti let vychováván v konviktu jezuitů v Olomouci, přestoupil ke katolictví

n n n 1618 – protestoval proti vypovězení jezuitů ze země, od direktoria mu bylo uloženo domácí vězení Když Thurn vtrhl na Moravu, shromáždil své vojsko a pokusil se přemluvit vojáky k přeběhnutí na císařskou stranu Nakonec přeběhl sám (ukradl vojenskou pokladnu a donesl ji císaři) Po Bílé hoře získal konfiskacemi a koupí obrovské majetky 1623 – povýšen do knížecího stavu 1623 – sňatek s Izabelou Kateřinou z Harrachu – posílení jeho vlivu u dvora

n n 1625 – povýšen na vévodu, císař jej jmenuje vrchním velitelem svého vojska vyslaného do říše 1626 – verbuje obrovskou armádu, porazil Mansfelda u Dessavy 1628 – stává se vévodou meklenburským a současně říšským knížetem, několik měsíců poté jmenován císařským generálem nad baltským a oceánským loďstvem nárůst jeho obrovské moci budí závist a odpor nepřátelských politických kruhů

n 1630 – odvolání z funkce generalissima a rozpuštění jeho armády n 1631 – vítězství švédské a saské armády a obsazení Čech nutí císaře žádat jej o návrat do čela armády 7.

4. válka švédská 1630 - 1635

n 1630 – vpád švédského krále Gustava II. Adolfa do Pomořan (území u Baltu) n Podpora protestantského Nizozemí, katolické Francie a pravoslavného Ruska n Armáda složená ze svobodných švédských a finských sedláků – nenároční, otužilí, hluboce věřící, oddaní králi n Postupné zavádění stejnokroje (uniforem), modernější výzbroj i taktika n 1631 – vítězství Švédů v bitvě u Breitenfeldu

8. Švédský král Gustav II. Adolf po vítězství u Breitenfeldu.

n n n Vpád Sasů do Čech (vojevůdce Arnim) Sasové ovládli Prahu, návrat části české emigrace Do čela císařského vojska znovu povolán Valdštejn 1632 – bitva u Lützenu nedaleko Lipska – nerozhodná, ale Gustav II. Adolf padl Do čela švédské politiky se dostal kancléř Axel Oxenstierna, královnou se stala dcera Gustava II. Adolfa Kristýna I. Švédská (v době nástupu na trůn jí bylo 6 let)

9. Bitva u Lützenu (16. listopadu 1632)

Valdštejnova zrada (? ) n n 1632 byl Valdštejn pověřen jednáním v Sasku, ale tajná jednání se Švédy, Francií a českou emigrací 1633 – bitva u Stínavy ve Slezsku, Valdštejn sice vyhrál, ale po bitvě propustil zajaté švédské důstojníky (byl mezi nimi i Jindřich Matyáš Thurn) Nedůvěra z obou stran Politické lavírování způsobeno touhou po moci a snad i postupující syfilidou

n Leden 1634 – Valdštejn zbaven vrchního velení císařských armád n 25. února 1634 Valdštejn byl zavražděn v Chebu

10.

5. válka švédskofrancouzská 1635 - 1648

n 1635 – pražský mír – mírová smlouva mezi německými protestantskými knížaty a císařem Ferdinandem II. Sasku připadla obojí Lužice. n 1635 – do války po boku Švédska a Nizozemí vstoupila katolická Francie n Ztráta náboženského charakteru války n Válka se mění v tažení za kořistí n Mocenský konflikt mezi Francií a Habsburky

n 1637 umírá Ferdinand II. a nastupuje Ferdinand III. n 1643 – bitva u Rocroi – Francie zvítězila nad španělskými Habsburky n 1639 – 1642 další švédské vpády do českých zemí (generál Johann Banér) n 1645 – bitva u Jankova, jedna z nejkrvavějších bitev války, zvítězili Švédové (Lennart Torstensson)

Vestfálský mír n uzavřený 24. října 1648 n soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku n uzavřeny Svatou říší římskou (císař Ferdinand III. a další německá knížata), Španělskem, Francií (Ludvík XIV. a kardinál Jules Mazarin), zástupci Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem

n Omezena moc císaře nad říší n Vládcové jednotlivých částí Svaté říše mají právo vládnout na svém území podle zásady „cuius regio, eius religio“ – V zemích Koruny české a Rakouských dědičných zemích upevňování pozic katolické církve n Uznáno jako třetí náboženství kalvinismus n povoleno křesťanům, kteří žili na území, kde nebylo jejich náboženství podporováno, sloužit mši na určeném místě a v určenou hodinu

Důsledky míru oslabení moci Habsburků n nezávislost Nizozemí, Švýcarska n územní zisky Bavorska, Saska, Braniborska n vzrůst moci Francie a Švédska + územní zisky n Na Rýnu byl obnoven volný obchod, který byl z důvodu války blokován n Střední Evropa: n – – vysílena válkou absolutismus rekatolizace nevolnictví

Závěrečné opakování 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Ve kterých letech probíhala třicetiletá válka? Do kolika fází ji dělíme? Jmenuj jednotlivé fáze. Vysvětli pojem defenestrace. Roku ____ proběhla tzv. ______ pražská defenestrace. Jejím hlavním organizátorem byl ______. Fridrich Falcký. Bitva na Bílé hoře. Albrecht z Valdštejna. Bitva u Jankova. Vestfálský mír.

Zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. AUTOR NEUVEDEN. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Map_Thirty_Years_War_cs. svg MERIAN, Malthaeus. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Heinrich_Matthias_von_Thurn_Seite_1_Bild_0001. jpg KLILIAN, Wolfgang. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Wilhelm_Slawata. jpg MERIAN, Malthaeus. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Charles_de_Buquoy_Seite_1_Bild_0001. jpg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Kaiser_Ferdinand_II. _1614. jpg MIERVELT, Michiel Van. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Friedrich_V. _von_der_Pfalz. jpg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Albrecht_Wallenstein. jpeg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Thirtywar. gif WAHLBORN, Carl. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Battle_of_Lutzen. jpg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia. cz [online]. [cit. 26. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Ermordung-wallensteins-in-eger-anonymer-kupferstich_1 -640 x 370. jpg

Literatura n n n Dějiny zemí koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 315 s. ISBN 80 -718 -5096 -9. KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80 -867 -6143 -6. KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978 -808 -6761 -701. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. ISBN 80 -253 -0604 -6. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c 2006, 232 s. ISBN 80 -735 -8059 -4.

KONEC