Testy specilnch schopnost znalost a dovednost 3 4

Testy speciálních schopností, znalostí a dovedností 3. 4. 2015

Testy speciálních schopností, znalostí a dovedností • Poměrně rozsáhlá skupina testových metod, jež jsou zaměřené: na hodnocení různých dílčích schopností, které mohou ovlivňovat celkový výkon v určité oblasti, např. ve školní práci, v určité profesi. . . • Tyto testy umožňují vytvořit individuální profil těchto specifických schopností. • Každý jedinec má jinou, individuálně typickou strukturu schopností, v níž se setkáváme s nápadnostmi, nerovnoměrnostmi, někdy i s většími výkyvy – vyrovnaná úroveň všech dílčích schopností je mnohem vzácnější. • Tyto testy používáme vždy jako součást testové baterie!

Percepční testy • A: Testy zrakové percepce – – – Reverzní test Modifikovaný reverzní test pro předškolní děti Rekogniční test reverzní tendence Test diskriminace tvarů Vývojový test zrakového vnímání • B: Testy sluchové percepce – Zkouška sluchové diskriminace – Zkouška sluchové analýzy a syntézy – Test sluchové analýzy pro předškolní děti • C: Testy percepční zátěže – Stroopův test percepční zátěže

Testy zrakové percepce • Zraková percepce dozrává na konci předškolního věku na úroveň, jež je nezbytná pro učení čtení a psaní. • Po 6. roce zralost očních pohybů a ovládání oční čočky – nezralé děti mají problémy s diferenciací detailů, nemohou dostatečně vnímat přeskakují od jednoho detailu ke druhému, nedokáží zaměřit pohyb očí např. na řádek textu. • Postupně se rozvíjí i schopnost diferencovat polohu obrazce – nejdříve horizontální poloha (uvědomí si rozdílnost obrácených tvarů, již u předškolních dětí) a kolem 6 -7 let vertikální poloha. • Hodnocení úrovně zrakové percepce je součástí mnoha testových metod – kresebných testů a neverbálních zkoušek inteligence, např. Test obkreslování obrázků, Bender-Gestalt test, Raven, Symboly z WISC-III. • Potíže v oblasti zrakového vnímání – opožděný či nerovnoměrný vývoj, specifické narušení příslušných oblastí CNS, resp. jejich koordinace.

Reverzní test • Česká úprava M. Malotínové 1968 Edfeldtova reverzního testu, normy pro děti ve věku 5 -8 let. • Obsahuje 4 x 21 položek • Zachytí schopnost: – – diferencovat obrácené a otočené tvary rozlišovat polohu nahoře a dole vpravo vlevo a tvarové rozdíly • Dítě označí ty dvojice obrazců, které se liší; délka administrace není omezena (možno použít jen polovinu testu); individuálně i skupinově. • Užití: při posouzení školní zralosti, diagnostice poruch učení a ADHD.

Modifikovaný reverzní test pro předškolní děti • Adaptace metody L. Schürerové (1977) – úprava I. Eisler a V. Mertin (1980) • 2 x 36 položek, individuální administrace, není časově omezen. • Hodnocení školní zralosti, v klinické i poradenské praxi.

Rekogniční test reverzní tendence • Zápotočná, 1990, normy pro děti 5, 5 – 8, 5 let. • Metoda je reakcí na nedostatky Edfeldtova reverzního testu. • Využívá mechanismus znovupoznání – tendence k reverzím vzniká jako důsledek zhoršené schopnosti rozlišovat pravolevou orientaci znaků při jejich znovupoznávání. • Problém dle autorky není v percepci, ale v paměti. • 15 úkolů, 1 zácvičný; každá položka=jedna předloha prezentace 3 vteřiny, rekognice 2 obrazce identické a 10 odlišných. • Individuálně i skupinově. • Při vyšetření školně nezralých dětí, při dif. dg. specifických poruch učení a dětí s organickým postižením CNS.

Test diskriminace tvarů • Švancara, 1976; normy pro 9 - 18 let • Autor metodu charakterizuje jako výkonový test (navazuje na obdobné metody jako Bourdonův škrtací test). • 1250 obrázkových podnětů po 50 ve 25 řádcích, tvary 5 typů v různé poloze. • Dítě má přeškrtat všechny obrázky jednoho určitého typu, práce je časově limitovaná. • Získáme informace o úrovni rychlosti a přesnosti zrakové percepce. Křivka výkonu. • Diagnostika poruch pozornosti, poruch zrakové percepce, dif. dg. specifických poruch učení. • Individuální administrace.

Vývojový test zrakového vnímání • Frostigová, u nás 1972 • Obsahuje 5 subtestů, které zachytí 5 dílčích schopností: – – – vizuomotorickou koordinaci rozlišení figury a pozadí konstantnost tvaru poloha v prostoru prostorové vztahy • Tyto dílčí schopnosti jsou potřebné i pro školní práci. • Spíše individuálně, hravá forma, administrace 30 -40 min. • Hodnocení: Výsledkem je percepční kvocient, profil percepčních schopností. • Metoda nebyla standardizována na naši populaci. • Především pro hodnocení školní zralosti, pro dif. dg. specifických poruch učení, hodnocení dětí s organickým postižením CNS, pro děti s ADHD. • https: //www. youtube. com/watch? v=l. Gh. FSX 8 b. LZs

Testy sluchové percepce • Sluchové vnímání dozrává mezi 5. a 7. rokem. • 6 leté dítě dovede rozlišovat všechny fonémy mluvené řeči rodného jazyka. • Rozvoj sluchové percepce je stimulován každodenní zkušeností. • Sluchová diferenciace závisí i na dobrém zvládnutí jazyka – nejde jen o sluchovou percepci, ale i způsob vnímání řeči. • Významnou složkou je schopnost analýzy a syntézy, ta se více rozvíjí až ve škole. Rozvoj těchto schopností je závislý i na pozornosti – podněty mají omezené časové trvání.

Zkouška sluchové diferenciace • Autor J. M. Wepman (1960), česká úprava Matějček (1993) • Posouzení schopnosti dětí sluchově rozlišovat zvuky mluvené řeči – rozlišení, zda je dvojice bezesmyslných slov stejná, či nikoli; podněty se liší v jedné hlásce (19 dvojic, např. dynt-dint, bram-pram, vžde-všte, tost-tost). • Pro děti od 5 let, u starších 8 let jen při podezření na SPU. • Není standardizace, jen kvalitativní vyhodnocení. • Diagnostika školních potíží, u dětí s organickým postižením CNS.

Zkouška sluchové analýzy a syntézy • Je součástí Moseleyovy testové baterie k dg. poruch učení a psaní (1976), česká úprava Matějček (1993). • Sluchová analýza: Dítě má poznat, z jakých hlásek je slovo složeno a určit jejich správné pořadí. • Sluchová syntéza: Dítě má z izolovaně prezentovaných hlásek složit slovo. • Vždy dvě alternativní sady po 10 slovech. • Pro děti od 5 let, u dětí starších 8 let jen při podezření na SPU. • Není standardizace. • Diagnostika školní zralosti, školsky neúspěšné děti, podezření na SPU, i v případě dětí s organickým postižením CNS.

Test sluchové analýzy pro předškolní děti • Jednodušší varianta upravená Eislerem a Mertinem (1980). • Dítě má pouze určit, zda dané slovo obsahuje nějakou konkrétní hlásku. • 15 slov • Pro děti od 5 do 6 let jsou orientační standardizované normy (malý vzorek pražské populace).

Testy percepční zátěže Stroopův test percepční zátěže • J. R. Stroop (1935), přepracoval Thurstone, existuje několik modifikací testu. • Slovenská úprava se standardizací – J. Daniel (1983). • Obsahuje: – 1. tabule obsahuje slova, která označují barvy (proband má číst slova) – 2. tabule obsahuje barevné obdélníky (úkolem je jmenovat barvy) – 3. tabule obsahuje slova napsaná různými barvami (úkolem je jmenovat barvy, nebo střídavě číst slovo a jmenovat barvu)

• Hodnocení: • hodnotí se čas a počet chyb, normy jsou dány ve stenech. • 1. tabule: měříme dobu k přečtení všech slov – získáme S skór (osobní tempo) • 2. tabule: měříme čas vyjmenování barev všech obdélníků, získáme F skór (faktor percepce) • 3. tabule: měříme čas k přečtení celé tabule, který dává SF skór (faktor percepční zátěže) • 4. subtest: z času můžeme zjistit SFS skór (zvýšená zátěž – čistý interferenční faktor).

Hodnocení motorických schopností a laterality • Dosažení určité úrovně motorických schopností, zejm. jemné motoriky – je důležitým předpokladem školní úspěšnosti; – může ovlivňovat postavení dítěte ve vrstevnické skupině; – v pozdějším věku volbu profese; – je důležité i pro diagnostiku ve vztahu k různým poruchám CNS.

Škála Oseretzkého • Oseretzký (1923), Rusko, metoda jako celek je nyní málo užívaná. • Je koncipována obdobně jako Stanford-Binetův test, děti určitého věku by měly zvládnout soubor několika úkolů. • Za ukazatel motorického vývoje považuje autor koordinaci, přesnost a spojení různých pohybů. • Test byl několikrát přepracován. Jeho nejnovější verzí je americká úprava z roku 1978: • Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency • (Anastasi, Urbina, 1997), určený pro děti od 4, 5 do 14, 5 let. V současnosti se příliš neužívá. • Obsahuje 8 subtestů, celkem 46 úloh zaměřených na přesnost, koordinaci a spojení pohybů. Zahrnuje jemnou i hrubou motoriku. • Hodnocení: komplexní skór jemné motoriky, hrubé motoriky, celkový skór. • Při podezření na opožděný motorický vývoj, diagnostika dětí s ADHD a SPU. • https: //www. youtube. com/watch? v=Oo. LVGb. Fl. Mnk

Orientační test dynamické praxe (OTDP) • Míka (1982) • Screeningový test pro děti s vývojovým opožděním motorickým nebo komplexním, převážně organické etiologie. • Metoda vychází z Lurijovy neuropsychologické diagnostiky. • Navazuje na testy motorického vývoje i na test Oseretzkého. • Obsahuje celkem 8 položek zaměřených na pohyby: – rukou, – nohu, – a jazyka. • Pohyby předvedeme jen jednou a dítě je má napodobit. • Hodnocení: percentily a hodnocení kvalitativní.

Jiné možnosti vyšetření motoriky u dětí předškolního a mladšího školního věku • je možné užít řady metod, které jsou např. součástí různých testových baterií • sledujeme i celkovou pohyblivost dítěte (hyperaktivita, hypoaktivita. . ) • a obratnost (např. při oblékání, při práci s materiálem……) • Metody: – Házení a chytání tenisového míčku (Žlab, 1960): hodnocení motoriky a senzomotorické koordinace. – Kresebné zkoušky, psaní (jemná motorika) – Stavby z kostek, navlékání korálků, skládání, řezání papíru…

Test ohýbání drátu • Lienert (1961), Perichotová (1976), normy jsou vypracovány pro věk 14 -17 let. • Hodnocení: • Je zaměřeno na zhodnocení manuální zručnosti. • Výsledkem je výrobek, posuzovaný podle 6 -ti kriterií (dodržování rovnosti, délek. . . ) • Skóry převedeme na percentily. • Užití: v profesním poradenství, u lidí s jazykovým handicapem - uprchlíci, sluchově postižení, zde může být mírou praktické inteligence.

Zkouška laterality • Zkoušek laterality bylo vytvořeno hodně, nejobsáhlejší z nich je Iowský soubor, který má 120 položek. • K lateralizaci dochází postupně: – základem je funkční, příp. strukturální diferenciace jednotlivých oblasti mozkových hemisfér – tento vývoj je předpokladem lepšího rozvoje funkce dominantního orgánu. U nás nejvíce užívaná je Zkouška laterality: Matějček, Žlab (1972). – Je zaměřena na hodnocení laterality horních a dolních končetin, očí a uší. • Hodnocení: • výpočet koeficientu pravorukosti • určení typu laterality (vyjadřuje vztah dominance ruky a oka). – Užití: při vyšetření školní zralosti, diagnostice poruch učení, neurologických postižení ( ADHD, DMO…).

HODNOCENÍ POZORNOSTI • Pozornost umožňuje zaměření na určitý obsah, jeho udržení po určitou dobu (tenacita) i přesun na jinou oblast (flexibilita). • Vývoj pozornost: – Koncentrace pozornosti se zlepšuje na počátku školního věku (významný aspekt školní zralosti) – délka soustředění je omezená (7 let – 7 -10 min. , 10 let – 10 -15 minut). – Selektivita pozornosti (rozlišení podstatných a nepodstatných podnětů) se zlepšuje kolem 8. roku. – Distribuce (schopnost rozdělovat pozornost) – dozrává v 89 letech. – Flexibilita se zlepšuje asi v 9 -10 letech.

HODNOCENÍ POZORNOSTI • Vývojově podmíněné problémy v oblasti pozornosti se projeví již v mladším školním věku potížemi v učení, nápadnostmi v chování. • Později vzniklé poruchy pozornosti, které se rozvinou v průběhu dětství a dospívání, mohou signalizovat závažnější problém (poškození mozku – úraz, otrava, EPI), ale mohou narůstat i v rámci rozvoje úzkostné poruchy. • V rámci volby studijního či profesního zaměření.

Číselný čtverec • 1. vydání 1926 Schulte; pro děti Jirásek (1975) s normami od 8 let (dnes jsou ale zastaralé). • Měří úroveň koncentrace a distribuce pozornosti, schopnosti odolávat zátěži, případně i unavitelnost (prostřednictvím času v deseti pokusech). • Pracovní metoda: seřazení čísel • Hodnocení: – – křivka výkonu průměrné hodnoty výkonu v 1. a ve 2. polovině průměrný čas pokusu kvalita chyb. • Klinická a poradenská praxe. Primárně pro dif. dg. dětí s neurologickým onemocněním, ADHD.

Číselný obdélník • • Složitější varianta číselného čtverce. Doležal, Kuruc a Senka (1971). Hodnocení vizuálního postřehu. Tabule s čísli od 1 do 100, čísla černou barvou mají vedle sebe čísla v červené barvě. Probandovi jsou nadiktována 3 čísla, které musí ve stanoveném limitu najít a červená čísla vedle nalezených černých čísel zapsat do záznamového archu. Pro děti od 15 let, metoda je standardizovaná. HS převedeme na VS. Lze hodnotit i pracovní tempo a míru soustředěnosti na mechanickou činnost. Dif. dg. pacientů s podezřením na neurologické postižení.

Test koncentrace pozornosti Tzv. škrtací test, hodnocení koncentrace pozornosti. Kučera (1980) Pro děti od 15 let, především profesní poradenství. Porovnávají se zanky na levé straně testovacího archu se znaky na pravé straně a škrtají se ty, které nejsou shodné. • Forma A, B, C. Časový limit 4, 5 minuty. • Individuálně i skupinově. • Posouzení psychomotorického tempa, kvality pozornosti, míry přesnosti výkonu a sklonu k chybovosti • •

Bourdonův test • Bourdon (1895), česká úprava Kurc, Senka a Čečerem (1972) • Neverbální výkonová metoda primárně zaměřená na hodnocení pozornosti, přesnosti percepce a PM tempa. • List má 30 řádků s 8 typy čtverečků, pro každý řádek je limit 50 s. – hledají se a vyškrtávají znaky. • Hodnotí se stabilita výkonu v čase, křivka výkonu, frekvence chyb. • Především profesní poradenství – úroveň a kvalita pozornosti, výkonové charakteristiky probanda, styl práce.

Test cesty (Trail Making Test, TMT) • Původně součást armádních zkoušek (1944), česká verze (určená pro děti – normy pro děti 9 – 15 let) upravena v r. 1995 – Preiss a Panamá. • Posouzení PM tempa, zrakové percepce, vizuomotorické koordinace a pozornosti (cílená koncentrace část A, flexibilta pozornosti část B). • Je velmi citlivý na aktuální psychický stav. • Hodnotí se čas potřebný ke správnému řešení – lepší výkon je ten rychlejší s menším počtem chyb. • Diagnostika poruch učení, emoční poruchy, dg. organického poškození CNS.

Test pozornosti d 2 • Brickenkamp a Zillmer, 60. léta Německo, česká úprava Balcar (2000). • Individuálně i skupinově, tzv. škrtací test. • Normy: 9 – 60 let • Hodnotí koncentraci a stabilitu pozornosti – SPU, ADHD, děti s neurologickými problémy; profesní poradenství. • Celkový výkon, Výkon soustředění, chyby opomenutí, chyby záměny.

Jiné možnosti hodnocení pozornosti u dětí • Symboly WISC III – měří stejně jako metody předchozí: zaměření pozornosti, míru koncentrace, stabilitu pozornosti, odolnost vůči zátěži a stereotypii. • Jinou informaci poskytují metody, které zjišťuji kapacitu pozornosti, spojenou s krátkodobým učením: – Mohou to být subtesty testů: S-B test, Wechsler: Opakování vět, Opakování čísel (i pozpátku). – Opakování řady slabik, krátkých nesmyslných slov.

HODNOCENÍ PAMĚTI • Nepřímo je možno paměť hodnotit z výsledků v jiných testech: z rozsahu informovanosti, slovníku, z rozhovoru. • Paměťové funkce se intenzivně rozvíjejí ve školním věku, mezi 6 -12 lety.

Hodnocení paměti • Testy neverbální paměti – ROCF – Bentonův test • Testy verbální paměti – Paměťový test verbálního učení – Verbální paměťová zkouška pro děti • Komplexní paměťové testy – Test zrakově-sluchového učení – Paměťový test LGT-3 • Hodnocení metapaměti – Škála aktuální paměti (ŠAP)

Rey-Osterriethova komplexní figura (ROCF) • A. Rey (1941), rozpracoval P. A. Osterrieth (1945), slovenská standardizace Košč a Novák (1980, příručka 1997). • Hodnocení vizuální percepce, senzomotorických dovedností, pozornosti a paměti. • Metoda práce: – obkreslení složitého obrazce, bez časového limitu – reprodukce obrazce (po třech minutách), bez časového limitu. • Hodnocení: – – správnost kopie i reprodukce doba kreslení pracovní styl detaily. • Užití: Je široké, např. při diagnostice poruch učení, organického postižení CNS, je také součástí neuropsychologických baterií (exekutivní funkce. . ).

Bentonův test • Benton, 1945, modifikovaná varianta Spreen, s normami od 7 let. • Zachytí poruchy vizuální pozornosti a paměti. • Má dvě formy – kresebná: reprodukce obrázků (3 série po deseti předlohách) – pasivně selektivní: vybírá ze 4 alternativ totožnou s předlohou • Hodnotí se: – správnost a přesnost obrázků – zachycení podstatných znaků – analýza kvality. • Užití: diagnostika organického postižení mozku, výukové obtíže.

Paměťový test verbálního učení • Preiss (1994), navazuje na práci Reye (1958). • Má normy od 9 do 14 let. • Metoda práce: – bezprostřední vybavení předčítaných slov (5 x) – oddálené vybavení po interferenci (sada jiných slov) – vybavení oddálené (30 min. ) • Hodnocení: – souhrnný hrubý skór krátkodobé verbální paměti – počet chyb – počet opakování jiţ uvedených slov (míra rigidity). • Užití: diagnostika dětí s organickým postižením, poruchami učení, emočními problémy.

Verbální paměťová zkouška pro děti • Podle Žlabovy práce, Tumpachová, 1993. • Metoda: – opakování čísel (5 subtestů) – vlastních jmen, – podstatných jmen, – přídavných jmen, – vět. • Zkouška nebyla standardizována.

Test zrakově sluchového učení Komplexní paměťový test. Monroevá, adaptace Eisler, Mertin (1980). Určeno pro předškolní děti. Zachytí kvalitu asociačního, zrakově-sluchového učení. • Pracovní metoda: • • – učení se názvům (slabikám) bezesmyslných obrázků (celkem 5 karet). • Hodnocení: standardizace je orientační, diferencuje jen v pásmu průměru.

LGT-3 • Komplexní paměťový test • Bäumler, úprava Maršálová, Hrabovská , Mesárošová (1986), má normy od 13 let. • Měří verbální, neverbální a vizuální střednědobou paměť, částečně i učení. • Testová baterie, obsahuje 6 subtestů: – – – plán města slovíčka (turecká) předměty telefonní čísla stavba firemní značky • Pracovní metoda: učení, po 12 – 14 min. zkouška. • Hodnocení: – celkový skór /souhrnné zhodnocení paměťových schopností/ – verbální a neverbální skór – hodnocení kvalitativní

Hodnocení metapaměti • Hodnocení vlastní paměti, tato schopnost se rozvíjí až na 2. stupni ZŠ. ŠAP • Ruisel, Müllner, Farkaš (1986), má normy od 14 let. • Zjišťuje hodnocení vlastní paměti, názor na problémy se zapamatováním a zapomínáním. • Obsahuje 56 takto zaměřených položek. • Hodnocení: – vážený skór zapomínání – zapamatování – skór obecných paměťových schopností. • Užití: v poradenské praxi - při profesní orientaci; v klinické praxi - ve vztahu k adekvátnosti sebehodnocení.

Jiné možnosti vyšetření paměti: • Paměť lze posuzovat přímo nebo nepřímo (prostřednictvím jiných činností). • Subtesty Stanford-Binetova testu – (opakování čísel, vět, vyprávění obsahu povídky, kresba obrazce z paměti…) • Knoxovy kostky (subtestu Grace Arthurové) – (neverbální paměť) • Subtesty Wechslerova testu – (opakování čísel, symboly, informace, slovník, doplňováni obrázků).

Hodnocení řeči a jazykových schopností • Rozvoj řeči závisí na dispozicích i na úrovni slovní stimulace. • Rozlišujeme: – sémantickou složku (rozsah a kvalita slovní zásoby - aktivní a pasivní) – syntaktickou složku (znalost a užití gramatiky) – fonologickou složku (formální stránka, znění hlásek a řeči celkově) – pragmatická složka (komunikační využití). • Předpokladem školní úspěšnosti je odpovídající úroveň vývoje řeči.

Obrázkově slovníková zkouška • Kondáš (1972), vychází s testu Phenic Key Cards (Strait), pro děti 5 – 7 let • Měří: pasivní slovník • Obsahuje 30 obrázků, dítě má říci co na nich je. • Hodnocení: – vážené skóry – hodnocení kvalitativní • Užití: Při vyšetření školní zralost, při školském selhání, u dětí výchovně zanedbaných, mentálně postižených.

Heidelberský test řečového vývoje (HSET) • Grimmová, Scholer (1978, 1991), 4 – 9 let • Komplexní vývojový test jazykových schopností. • Měří: řečově-lingvistickou složku a využití řeči (pragmatiku). • Obsahuje 6 subtestů: – větná struktura – morfologická struktura (jednotné, množné číslo, odvozená slova……. ) – větný význam (oprava nesprávných vět…. ) – slovní význam (ke 3 slovům vymyslet 4…. ) – interakční význam (pojmenovat osobu podle…) – interakční úroveň (rekonstrukce zapamatované pohádky).

• Hodnocení (je poměrně náročné): – komplexní míra úrovně řečového vývoje – profil řečových schopností – nedostatky • Užití: pokud je zvýšené riziko opožděného vývoje řeči; jako základ pro terapii, zejm. logopedickou; vyšetření školní zralosti.

Diagnostika jazykového vývoje • Baterie pro posouzení vývoje jazykových znalostí a dovedností dětí předškolního věku. • Seidlová-Málková, Smolík, 2014 • Spíše screeningová metoda • Část fonologická a gramaticko-lexikální, každá má 5 subtestů. • Fonologické: Rozpoznávání slabik, Skládání slabik, Rozpoznávání hlásek v pseudoslovech, Rychlé jmenování obrázků, Opakování pseudoslov • Gramaticko-lexikální: Slovník, Morfologie, Porozumění větám, Posouzení gramatičnosti, Opravování vět • Normy od 3; 6 do 5; 5 let.

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍCH SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ • Tyto metody jsou určeny především pro vyšetření dětí neúspěšných ve škole. • Zkouška čtení • G-test porozumění obsahu čteného textu • Čtecí diskriminační test • V-test • Zkouška mluvnických dovedností • Didaktické testy • Kalkulia, Kalkulia III, Barevná kalkulie • Číselný trojúhelník • Podrobný popis všech těchto metod v „Psychodiagnostika dětí a dospívajících“ (Svoboda, Krejčířová, Vágnerová) – zde uvedeme jen některé z nich.

Zkouška čtení • Matějček (1987), restandardizace 90. léta. • Nedostatky ve čtení mohou být důvodem celkového neúspěchu ve škole. • Obsahuje: 8 standardizovaných textů stoupající obtížnosti (od poloviny 1. třídy až po 6. třídu). • Dítě čte jen 3 minut, zaznamenáváme, kam se v textu dostalo po minutě a v kontrolním textu též zaznamenáváme chyby. Po přečtení se ptáme o čem text byl. • Použití: zejm. dg. dyslexie • Hodnocení: – čtenářský kvocient (rychlost, přesnost čtení) – porozumění textu.

Kalkulia (I, II) - zkouška matematických schopností • Košč (1968), s normami pro starší školáky. • Zjišťuje úroveň předpokladů matematických schopností, manipuluje se symboly (ne s čísly). • Pracovní metoda: úkoly po stu kroužcích a černých tečkách, úkolem je zjistit počet teček (včetně nalezení pravidla, které by práci usnadnilo). • Hodnocení. – matematický kvocient – známka 1 -5.

Kalkulia III Novák (1997) Testová baterie, určená pro děti od 8 let, (standardizace 9 – 12, 5 let). Měří komplexní úroveň matematických schopností. Obsahuje: 7 subtestů hodnotící různé kompetence: – percepční faktory (třídění tvarů, rytmus…) – verbální faktory (číselné řady, porovnávání velikosti čísel. . ) – lexické faktory (čtení čísel, příkladů…) – prostorový a grafický faktor (číselný trojúhelník, Reyova figura…) – operacionální faktory (základní číselné operace. . ) – paměťový faktor (reprodukci vizuálních podnětů…) – faktory matematického úsudku (množiny, slovní úlohy…) • Hodnocení: – orientační matematický kvocient – kvalitativní analýza • • • Užití: diagnostika dyskalkulie.

Barevná kalkulie • Novák, nejnovější varianta s normami pro děti od 7 do 11 let. • Vychází z Kalkulie I a II, barevné odlišení zdůrazňuje symetrii rozložení kroužků a teček.

HODNOCENÍ SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ • Socializace je důležitou složkou vývoje osobnosti dítěte. • Příčinou nedostatků mohou být: – nedostatečné předpoklady (např. celkově opožděné dítě) – různé vnější vlivy (sociokulturní faktory, nepodnětné prostředí, výchovné zanedbávání, týrání)

Vinelandská škála sociální zralosti • Doll, 30. léta minulého století: Škála vznikla jako nástroj měření mentálně postižených pacientů. • Česká úprava Kožený (1965), má normy od 3 do 9 let. • Obsahuje položky rozdělené do 8 kategorií: – – – – – obecná soběstačnost v jídle oblékání samostatnost dítěte činnosti, které zvládne způsob komunikace úroveň motoriky sociální adaptace Např. : Zapíná si oděv. Obsluhuje se sám na toaletě. Dovede se obsloužit u stolu.

• Hodnocení: – pozorování – informace od osoby, která o dítě pečuje – HS převedeme pomocí grafu do určitého pásma normy – kvalitativní hodnocení • Užití: diagnostika dětí mentálně, smyslově, pohybově a výchovně zanedbaných.

Vineland Adaptive Behavior Scales (VABS) • poslední revize provedena v USA, Harrison (1985), určená pro věk od 18 měsíců po dospělost. • Hodnotí běžné projevy chování a dovedností formou posuzovacích škál. • Obsahuje 6 subškál: komunikace běžné dovednosti (sebeobsluha, domácí činnosti…) socializace (chování ke druhým, vztahy…) motorické schopnosti (hrubá a jemná motorika) adaptivní chování (souhrnné hodnocení výše uvedených oblastí) – maladaptivní chování (souhrn všech nežádoucích projevů) – – –

• Je rozdělena do tří částí, které mohu být použity samostatně: – první dvě slouží pro rodiče a vychovatele jako podklad pro rozhovor – třetí je pro učitele (pro děti ve věku od 3 do 12 let) • Hodnocení: – standardní skóry, percentily, steny – maladaptivní chování je hodnoceno jen kvalitativně.

Testy znalostí a obecné informovanosti • Úroveň obecné informovanosti je závislá na učení i na stimulační kvalitě rodinného prostředí. • Může být hodnocena v rámci vyšetření verbální rozumových schopností (např. subtest Vědomosti z Wechslerova testu).

Test duševního obzoru a informovanosti (DOI) • Jirásek (1953), náhražka tehdy zakázaných testů inteligence, 8 – 13, 6 let • Měří: základní informovanost. • Obsahuje 40 otázek stoupající obtížnosti. • Z výsledku je možné vysoudit: – úroveň inteligence – podnětnost rodinného prostředí • Hodnocení: kvocient podobný IQ

Test vědomostí předškolních dětí • Nejnovější verze Matějček, Vágnerová (70. léta 20. stol. ), určený pro věk 4 - 7 let • Měří obecnou informovanost dětí předškolního věku. • Obsahuje: 10 oddílů zaměřených na různé oblasti (rostliny, zvířata, domácí činnosti…. ). • Hodnocení: – steny – IQ • Užití: při vyšetření školní zralosti, dětí handicapovaných (porovnání verbálních a neverbálních technik).