TENK A TLUST STEVO Autorem materilu a vech

TENKÉ A TLUSTÉ STŘEVO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu http: //rvp. cz/, ISSN: 1802 -4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

1) Kyčelník 2) Lačník 3) Červovitý výběžek 4) Slepé střevo 5) Vzestupný tračník 6) Příčný tračník 7) Sestupný tračník 8) Esovitá klička 9) Konečník 10) Řitní otvor (anus) Tlusté střevo 6) 2) 7) 5) 1) 4) 8) 3) Tenké střevo 9) 10)

Tenké střevo • Trávící trubice o délce 3– 5 metrů • Zužuje se od začátku ke konci (od 3 do 2 cm průměru) • Stmeluje se zde trávenina díky hlenu • Má tři části: dvanáctník, lačník a kyčelník • Sliznice tenkého střeva má růžovou barvu

• Trávenina se v lačníku a kyčelníku pohybuje šroubovitě, proti směru hodinových ručiček (mísení se se střevní šťávou) • Povrch tenkého střeva je hustě pokryt drobnými klky (výška klku cca. 0, 3– 1 mm); na ploše 1 mm 2 se nachází asi 10 klků; povrch epitelu klků je pokryt mikroklky (výběžky); klky jsou pohyblivé

• Dvanáctník (duodenum): nejkratší; 25– 30 cm; zahnutý do podkovy; přirostlý k zadní stěně břišní; v jeho ohbí leží slinivky břišní; ústí sem vývod slinivky břišní a vývod žlučový • Lačník (jejunum) a kyčelník (viz. tajenka): tvoří četné kličky; kyčelník je mírně delší než lačník; v lačníku probíhá trávení a v kyčelníku vstřebávání; na zadní stěně břišní jsou zavěšeny tenkou blanou (tzv. okruží); touto blanou prochází krevní a mízní cévy a nervová vlákna

Proces trávení v tenkém střevě Trávenina + žluč + pankreatická šťáva + střevní šťáva Žluč: žlutohnědá, vazká tekutina; p. H = 8; tvoří se v játrech; odtéká jaterním vývodem do žlučového měchýře (žlučník kapacita cca 50 ml); v něm se zdržuje, zahušťuje se vstřebáváním vody + přísadou mucinu ze žlázek měchýře; stahem hladké svaloviny měchýře žluč do dvanáctníku (ve chvíli, kdy je trávenina vyprazdňována ze žaludku);

• Žluč obsahuje žlučová barviva, cholesterol, soli žlučových kyselin, lecitin a anorganické soli; neobsahuje trávící enzymy; její hlavní význam: neutralizuje tráveninu ze žaludku, podporuje trávení, vstřebávání tuků Žlučová barviva: červený BILIRUBIN a trochu zeleného BILIVERDINU; bilirubin – vzniká odštěpením globinu a železa z hemoglobinu; tvoří se ve slezině, mízních uzlinách, játrech, kostní dřeni odtud do krve, je vychytáván jaterními buňkami

• tato barviva se v tlustém střevě mění na sterkobilin a část na močový urobilin; tato barviva nemají fyziologické uplatnění Cholesterol: přítomný ve žluči je společně s ní vylučován do organismu

Soli žlučových kyselin: žlučany; tvoří se v jaterních buňkách z cholesterolu; díky nim má žluč hořkou chuť; emulgují tuky na jemné kapičky (díky lecitinu); usnadňují trávení tuků pankreatickou lipázou; slouží ke vstřebávání mastných kyselin stěnou tenkého střeva; poté se vracejí do krevního oběhu, v játrech se podílí na tvorbě žluči; obsahuje anorganickou sůl hydrogenuhličitan sodný = díky němu se neutralizuje trávenina ve dvanáctníku; další soli: uhličitan vápenatý, trihydrogenfosforečnan vápenatý (podílí se na tvorbě žlučových kamenů)

Střevní šťáva: kalná, slabě zásaditá kapalina, za den až 3 litry; obsahuje mnoho bílých krvinek, vloček mucinu; enzymy v ní obsažené dokončují trávení živin na základní vstřebatelné molekuly (erepsin = štěpí peptidy na aminokyseliny; laktáza = štěpí laktózu na glukózu a galaktózu; sacharáza = štěpí sacharózu na glukózu a fruktózu; maltáza = štěpí maltózu na dvě molekuly glukózy; lipáza = štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny)

Pankreatická šťáva: čirá, bezbarvá, vazká tekutina, p. H=7, 5– 8; za den se vytvoří cca 0, 75 litru; obsahuje enzymy nutné pro trávení živin: trypsinogen, lipázu, pankreatickou maltázu a amylázu

Tlusté střevo • Trávící trubice o délce 1, 5 m • Průměr 5– 7 cm • Je členěno na slepé střevo, tračník, esovitou kličku a konečník • Sliznice tenkého střeva má růžovou barvu • Začíná v pravé jámě kyčelní, pokračuje nahoru k játrům, příčně vlevo ke slezině a klesá do levé jámy kyčelní

• Sliznice nemá klky, má poloměsíčité řasy; vylučuje hlen, který stmeluje tráveninu • Trávenina z tenkého střeva nejdříve prochází slepým střevem, pak vzestupný tračník, po jeho naplnění (cca 6 hodin po jídle) je plněn příčný tračník, zde trávenina zůstává několik hodin a pak se dostává do sestupného tračníku a přes esovitou kličku do konečníku

• Trávenina v tlustém střevě se mění: zahušťuje se (odnímání vody, přísada hlenu); ve vzestupném tračníku se vstřebává vody nejvíce společně s glukózou, některými solemi a léky, vylučují se zde nadbytečné soli železa, vápníku, hořčíku a fosforu

• Trávenina se rozkládá (působení bakterií), mění se ve stolici; tyto bakterie jsou symbiotické, způsobují kvašení vlákniny a nestráveného škrobu, hnití nestrávených bílkovin; kvašení zbylých sacharidů vznik nižších mastných kyselin (mléčná, máselná, octová) + vznik plynů (vodík, oxid uhličitý, metan = plynatost) • Nejdůležitější kvasná bakterie je Escherichia coli (díky ní vznikají některé vitaminy skup. B, vitamin K)

Slepé střevo (caecum) • začátek tlustého střeva • má nefunkční červovitý výběžek(apendix), ten obsahuje lymfatickou tkáň, jeho zánět je nebezpečný (hrozí i smrt) • tvoří vak pod ústím kyčelníku

Tajenka A D C P V A E N D I X Ž L U Č N Á C T N Í K Ž L U Č A N Y C U M • Červovitý výběžek slepého střeva • Žlutohnědá tekutina tvořící se v játrech • První oddíl tenkého střeva • Soli žluč. kyselin • Slepé střevo latinsky

1) Jak se nazývá první část tenkého střeva? Ø Lačník Ø Dvanáctník Ø Tračník 4) Jak se dělí tenké střevo? Ø Dvanáctník, slepé střevo, kyčelník Ø Dvanáctník, lačník, konečník Ø Dvanáctník, lačník, kyčelník 2) Jak je tenké střevo dlouhé? Ø 3– 5 m Ø 4– 6 m Ø 5– 7 m 3) Co se tráví v tenkém střevě? Ø Sacharidy, lipidy, bílkoviny Ø Vitaminy a minerální látky Ø Vitaminy a lipidy 5) Kam se 6) Slepé střevo vstřebávají látky neboli: vzniklé chemickým trávením živin? Ø Apendix Ø Do svalů Ø Ileum Ø Do krve Ø Caecum Ø Nevstřebávají se

ZDROJE • Mikael Häggström. [cit. 2013 -07 -05]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Intestine__sized. png> • KUNDEROVÁ, L. Nauka o výživě pro střední hotelové školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: nakl. Fortuna, 2005. 184 s. ISBN 80 -7168 -926 -2. str. 51– 65. • PARRAMON´S EDITORIAL TEAM. Překlad Mudr. KATEŘINA ORLOVÁ. Anatomie člověka. 1. vyd. Havlíčkův Brod: nakl. Fragment, 2005. 96 s. ISBN 80253 -0080 -3. str. 34– 37.